Včelařská konference

Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám.<


z čeho úsudek? Průměrné platy přes 100 000 na Kč v Eu jsou, jen ne unás, jsme jen hloupí chudáci co věří, že se někdy zato, že státu odvádí daně a povinné odvody, dočkají důstojného důchodu. Příští vládu čeká posun věku odchodů do důchodu kvůli silným ročníkům narozených od 70-76, pěkně předem se dává najevo to, že hodně lidí by se mělo odstěhovat do zahraničí, tz. mimo ČR.

Mám dva známé co se tak odstěhovali a užívají si výhody bohatších důchodových systémů jinde. Velmi mne přemlouvají, abych se prostě přestěhoval a vše ostatní že mi dojde časem, že je blbost být v česku.

k úsudku, dle 1984, ...Takže je úsudek správný, když zde napíšu, že je vlastně jedno jestli tě podvede a okrade o peníze stát nebo nějaký postižený psychopat kleptoman kterého ne a ne opustit myšlenka, že bude boháč, když si nakrade včelstva a bude tak prodávat med z těch nakradených včelek nebo je jestě tu noc prodá po 20€ přes bazoš jinému postiženému psychopatovi co si říká včelař který nakoupil výhodně včely.

"Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám."
a.
Prodej a nakupování medu je taková burza, kde cenu určuje za prodejce nejpočetnější skupina prodejců,u nás drobní zájmoví včelaři a nejpočetnější skupina kupujících, to jsou dnes podel mne lidi s příjmy kousek nad minimální mzdou. Ti určují cenu 150 - 200 Kč za kilo, protože zájmoví včelaři mohou za takovou cenu prodávat a nakupující mohou za takovou cenu kupovat. A ostatní prodejci medu včetně profesionálních včelařů a producentů ohřívaných medů pro supermarkety se musí přizpůsobit.

Tak gylcerin působí jak stabilizátor. Bez něho by se kontaktem se včelami roztok v pásku vyčerpal a zbytek stáhnul dovnitř pásku nebo by rovnou vyschnul, povrch pásku by byl suchý a na včely by se později nedostávalo nic. S glycerinem , jak ho kontaktem se včelami ubývá, glycerím absorbuje vodní páru a tak udržuje svůj objem a dostává další kyselinu z hloubi pásku na povrch pásku.Kde se ta kyselina dostane ke včelám.

druhá dávka by se potom dávala po týdnu ...
-------------
vcely znesu vela,ale pokap sa ma davat tak,aby s nim dana generacia prisla do kontaktu len raz..
štavelka z pasikov sa uvolnuje postupne,a za tridsat dni uz potom zevraj neucinkuje,ale v pasikoch je zostava asi dost..ked som po zime oblizol od septembra ponechane pasiky v uloch,aby som vyskusal ci tam je uz len voda,ako niektori tvrdia,tak to bola pecka na jazyk asi jak ked obliznete 9v bateriu :-)... ked pokap opakovany v lete,tak nejaky doma vyrobeny bisanar..silice 2-3 minuty mixovat mixerom v malom mnozstve destilky ,a potom rozmiešat vo zvysku a kapat.. z mojich skusenosti urcite palina ,borovica,koriander,mata,tymian,materina duška.. koncentracie treba skusat a sledovat spady .

druhá dávka by se potom dávala po týdnu ...
-------------
vcely znesu vela,ale pokap sa ma davat tak,aby s nim dana generacia prisla do kontaktu len raz..
štavelka z pasikov sa uvolnuje postupne,a za tridsat dni uz potom zevraj neucinkuje,ale v pasikoch je zostava asi dost..ked som po zime oblizol od septembra ponechane pasiky v uloch,aby som vyskusal ci tam je uz len voda,ako niektori tvrdia,tak to bola pecka na jazyk asi jak ked obliznete 9v bateriu :-)... ked pokap opakovany v lete,tak nejaky doma vyrobeny bisanar..silice 2-3 minuty mixovat mixerom v malom mnozstve destilky ,a potom rozmiešat vo zvysku a kapat.. z mojich skusenosti urcite palina ,borovica,koriander,mata,tymian,materina duška.. koncentracie treba skusat a sledovat spady .

Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce.
..............................................................
Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám.

"pouziva sa zasadne v bezplodovom obdobi..v lete pasiky stavelka plus glycerin..
jasne ze aj v lete sa da urobit stav bez plodu,tam je lepsie postrek vciel na plastoch kys.mliečnou..pripadne postrek stavelkou v cistej vode..videl som v DE,ale zatial som sa nedopatral ku koncetracii."
a.
Mi právě vyhovuje pokap, protože na včelách mám téměř trvale síto. Já jem odhrnu shora ze strůpku uteplivky a potom můžu injekční stříkačkou bez problémů na včely do všech uliček libovolně kapat nebo stříkat. A když to bude v noci a použiji k osvětlení červené světlo z LED diod, včelky by ani neměly poznat, že na ně někdo kouká.
Ale ještě mi není jasná jedna věc. Pokapem Šťavelkou se musí ošetřovat v době, kdy tam není plod. U zavíčkovaného plodu šťavelka nedosáhne na roztoče v buňkách, ale současně se uvádí, že pokap šťavelkou poškozuje mladý plod. Přitom při pokapu se použije necelý gram šťavelky, zatímco u knotů se použije, co jsem se díval, na jedno včelstvo asi 30 gramů šťavelky, na 30 dnů, což zhruba odpovídá denní dávce 1 gram nebo mírně pod stejné jako při pokapu. Přitom podle popisů léčení šťavelkou knoty těch 20 - 30 dnů plod určitě nepoškozuje, ale jednodenní stejná dávka kyseliny pokapem plod poškozuje?
I když ono by to pro léto zas tak moc nevadilo. Mohlo by se v létě léčit šťavelkou pokapem "silou" dvěma dávkami. První dávka pokapem by potom vyřadila mladý plod a včely by ho tak vyhodily nebo zkonzumovaly, druhá dávka by se potom dávala po týdnu nebo tak nějak, kdy by se starý plod už vylíhl a nový k zavíčkování nebyl, takže by druhá dávka zasáhla všechny roztoče.

"Hodně hloupý zloděj, nedávat desetitisíce za vybavení chápu, ale med je za posledních 30 let v podstatě zatu dobu nejlevnější. Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce. "
a.
Já myslím, že to je pořád ještě pozůstatek socialistického přístupu ke včelaření. Za socialismu, nějak od roku 1970 - 75 , byl totiž drobný zájmový včelař režimem velmi zvýhodňován. Režim mu umožńoval nastavením podmínek, výkupu medu a cenou cukru a dalšího a podporovu samovýroby prostředků pro kočování za relativně málo práce si velmi slušně přivydělat. A to proto, protože drobný zájmový kočující včelař kryl neschopnost socialistického družstevnictví masově provozovat včelařské velkoprovozy tehdy nutné pro opylování řepky a dalších zemědělských kultur. Výjimkou byl tuším Tachov, Třeboň a tuším ještě jedno zemědědělské družstvo, kterým se za socíku ty včelařské velkoprovozy postavit podařilo.
Lidi si tak nějak zvykli, že zájmové včelaření, na rozdíl od zájmové třeba myslivosti, rybářství, kynologie, chovatelství a dalších koníčků, přináší slušný výdělek, i když to člověk nedělá na špičkové, ale jen na průměrné úrovni. Další rozvoj tomu dala současná zelená masírka o včelách, které svým opylováním plodin udržují lidstvo, kterou spousta politiků využila na nákup voličských hlasů za dotace na včelaření.
Takže mezi včelaři je dodnes dost jedinců, kteří včelaření chápou hlavně jako zdroj peněz. A když se jim jim nedaří, tak prostě ždímají ty včely bez uhledu na cokoliv.

Jasně, já si s tím (úhyny) hlavu nelámu. Dle toho co jsem v posledních týdnech viděl a slyšel bych se spíše obával krádeží včelstev. Budou se doplňovat stavy a klasický byznys model musí jet dál úhyny neúhyny...
...


Hodně hloupý zloděj, nedávat desetitisíce za vybavení chápu, ale med je za posledních 30 let v podstatě zatu dobu nejlevnější. Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce.

Prostě do včelaření může dnes jít jen opravdu korunovanej trouba. Z toho mediálního přílivu co tu byl při začátku EU dotace se dávno stal reklamní trik a odliv hodnoty medu je stále v kurzu.

Mimo jiné. Mnohem zdravější je mnoho jiných věcí než med. Třeba sehnat opravdu dobré maso bez ATB, napít se mléka bez ATB, sehnat vitamíny které nejsou nadstaveny placebem, nebo prostě dýchat mikrobiologicky přáteslký vzduch který nebude dělat problémy dýchacím cestám mne a mým dětem. Třeba umět analyzovat čistotu vzduchu v zateplených domech a bytech, z toho by se mohl i někdo mít lépe než včelařit a myslet si jak je ten med zdravý.

Jasně, já si s tím (úhyny) hlavu nelámu. Dle toho co jsem v posledních týdnech viděl a slyšel bych se spíše obával krádeží včelstev. Budou se doplňovat stavy a klasický byznys model musí jet dál úhyny neúhyny...

1984 (37.48.16.203) --- 17. 10. 2022
Re: Úhyny (76205) (76206)

Tohle není žádný začátečník :) spíš klasický výběrčí medu jedenkrát za rok. Ale v okolí 500 m jsem napočítal dalších minimálně 100 včelstev. Přitom podmínky pro včelaření nicmoc. Akorát jarní řepka a pak 2 km akát, pokud nezmrzne. Klasická absence pozdní snůšky, vytočení do mrtě a krmení s odstupem - můj tip. Těmto převčeleným místům je moc dobré se vyhnout.<

Klasicky aplikovaný byznys model, totu bylo už řečeno a vyřčena touha po změně, itak se může včelařit. Tak proč by ne? Na druhou stranu, i tak probíhá selekce. Je to smutná životní situace včelstev ale je tomu tak. Život je většinou smutná záležitost ale většinou potom může pokračovat v určitém směru dál.

Akorát mi není jasné jak by to dělali v létě, kdy těch uliček bude obazených víc. ....
-------------
pouziva sa zasadne v bezplodovom obdobi..v lete pasiky stavelka plus glycerin..
jasne ze aj v lete sa da urobit stav bez plodu,tam je lepsie postrek vciel na plastoch kys.mliečnou..pripadne postrek stavelkou v cistej vode..videl som v DE,ale zatial som sa nedopatral ku koncetracii..

Tohle není žádný začátečník :) spíš klasický výběrčí medu jedenkrát za rok. Ale v okolí 500 m jsem napočítal dalších minimálně 100 včelstev. Přitom podmínky pro včelaření nicmoc. Akorát jarní řepka a pak 2 km akát, pokud nezmrzne. Klasická absence pozdní snůšky, vytočení do mrtě a krmení s odstupem - můj tip. Těmto převčeleným místům je moc dobré se vyhnout.

že by velké oči finančního zisku z včelaření vyvolaného zveřejńovanými maximálními výnosy medu na včelstvo? A poté zklamání, když ty včelky "nechtějí" ty desítky kil medu do těch všech 40 úlů na stanovišti nosit?

Dnes jsem na procházce šel kolem nějakých stanovišť a nahlédl jsem ze zvědavosti jak to lítá, či spíše nelítá. Evidentně již proběhla masivní destrukce.. ale při pohledu na neskutečný bordel na stanovišti, změť polystyrenu, prázdných a rozbitých flašek od okurek, jakýchsi roztrhaných lepenek mně bylo až smutno. 40 úlů, cca 75 % bez včel, podle smradu s dílem ve stavu rozkladu, plno motýlice... a není to nemocí, ani stářím... a v okolí 500 m dalších 5 stanovišť, to budou mít sousedé včelaři zase "radost"

Uvádí se roztok 42 gramů KŠ nebo nějak 52 gramů dihydrátu KŠ na 600 gramů cukru a celkem litr roztoku a do jedné uličky 5 ml roztoku. Na 10 ml na dvě uličky to je 0,42 nebo 0,52 gramů KŠ. Maximálně může být 25 ml toho roztoku na včelstvo neboli do 5 uliček. Opravdu spíš to bude ten 1 gram než půl gramu. Víc než 5 obsazených uliček třeba na konci listopadu v zimním chumáči bude mít málokteré včelstvo.
Akorát mi není jasné jak by to dělali v létě, kdy těch uliček bude obazených víc. Možná maximálně 25 ml roztoku na včelstvo platí jen v zimě v zimním chumáči, v létě to může být do každé uličky 5 ml. Nebo se těch 25 ml rozdělí na celý úl? A do roje nebo smetence, třeba kilového 5 ml nebo víc?
Logika by říkala, že když se ta kyselina dávkuje na včely, protože všechny včely si to mezi sebou mají předat a smáčet se v tom, tak když kilové zimní včelstvo třeba obsedá bežně tři uličky a dostane 3x po 5 ml roztoku, tak kilový roj nebo smetenec v roják by měl dostat taky 15 ml roztoku. A produkční včelstvo v sezóně, které má 5 kilo by mělo dostat 75 ml toho roztoku KŠ. To se ale uvidí časem, teď mě zajímá zimní pokap.

V reakci na předcházející příspěvek se mi zdá,že uváděné množství KŠ v roztoku O,5 až 1 g na včelstvo je nedostatečné,neboť dle metodiky při koncentraci 3,5 % KŠ je potřeba 1,63 g na včelstvo.

Tak jsem si to našel na internetu. Předtím jsem se na to díval asi přd rokem a asi jsem nezadasl úplně správná hesla na google a měl jsem nějak zažito, že pokap se dělá i s glycerínem.
Takže na jedno včelstvo připadá así mezi 0.5 - 1 gramem kyseliny šťavelové, podle toho, kolik včely obsedají uliček. Doufám, že ta 95 % účinnost je reálná, protože potom bude možné kombinací pokapu šťavelkou a klasickým léčením vyřešit roztoče s odolností k léčivům plus současně nebude problém léčit i během sezóny, pokud bude situace, že úly a oddělku budou bez mladého plodu.
Přesný návod se dá zkombinovat z těchto odkazů:
https://www.modernivcelar.eu/2619-pokap-kyselinou-stavelovou-byl-stejne-ucinny-jako-fumigace-amitrazem
https://beeinfo.cz/kyselina-stavelova-a-osetreni-vcelstva/
https://vsfdo.cz/2017/11/05/priprava-roztoku-kyseliny-stavelove/
https://www.nastavky.cz/produkt/ruzne/kyselina-stavelova/
A díky všem, kdo reagovali.

Dobře, nepřipravuji léčivo pro nějakého velkovčelaře, kterého včely živí.

To je na Severní Moravě takové malé zavčelení.

No, nemíním připravovat léčivo pro půlku Severní Moravy. Jenom pro svoje včely.

Tak precizní návod je v MV tak před 6ti lety autor Ivan Černý. V podstatě smícháš 1 balení šťavelky české produkce ,váha snad 700 gr. a na to naleješ 1 balení glycerinu objem asi 1 l. Zahřeješ až se vše rozpustí a zprůhlední,ale důležité je nepřekročit teplotu 90 st.No a pak do toho vložíš pásky papíru silného 2 mm, nebo Hobrafilt o rozměrech cca 4x30 cm. necháš okapat! Na plodiště 4 pásky do rozšířených mezer jako Gabony. Já používám na to i háčky proto je dobré před namáčením je provrtat. Myslím že na pásky je už pozdě, na zimní léčení je sublimace nebo pokap. Já kapu někdy kolem vánoc. To že vám nepíšu nachlup přesné množství způsobuje moje lenost, protože bych se musel jít podívat. Zdraví R. S,

Tak když léčení na nemoci, nemáte někdo zkušenosti s zimním léčením včelstev na varaózu kyselinou šťavelovou v glycerínu? případně odkaz na slušný návod? Letos bych to chtěl vyzkoušet a pokud to bude fungovat, jeví se to jako velmi výhodné, protože to je skutečně doslova za pár korun.
Co jsem zatím hledal na internetu, tak se to zatím musí vytahovat z nějakých přepisů referátů či článků a skládat z různých zdrojů. Nebo koupit komerční léčivo za jednotky stovek Kč na každý jeden rok a pomalu i včelstvo.

Je tu týden mrtvo tak nastal čas rozproudit téma jak se zbavit kleštika nebo jak si myslím ,že jsem se ho zbavil. dík za odpovědi .

"Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.
Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu. "
a.
PSNV některé vybrané články po nějaké době uvolňuje k volnému bezplatnému přečtení. Až když už jsou čísla prodána a přečtena a finančně vytěžena, takže jejich přečtení zdarma už výnos z časopisu PSNV nesníčí. Aspoň tomu tak bylo, když jsem se kdysi na ten jejich web díval.
ČSV možná Včelařství neposkytuje v PDF a dodatečně k volnému přečtení proto, protože by vyšlo najevo a poznali by to i lidi mimo Svaz včetně politiků a úředníků státu, že většina těch článků v státem dotovaném Včelařství je o ničem a že se tak dotuje spíš hračičkaření než solidní včelaření. U odborných článků včelařských učitelů a "odborníků" se přežvýkávají znalosti staré 20 let nebo z doby, kdy se oni učili včelařit, nebo se jako převratné objevy presentují články včelařských vynálezců, kteří vylepšují kde co, ale nikdo jiný mimo ně to nepoužívá a ani po přečtení článku nikdo používat nebude a podobně. Článků, které by byly zajímavé pro větší množství včelařů nebo i nevčelařů je tam velmi málo.

"Web jak ho vidím, asi je upravená Joomla. V Jo..."
Tak to už je nad mé znalosti IT.
Jediné, co považuji za jednoznačné, je úplně oddělení databáze článků a dalších věcí webových stránek třeba stránek ČSV www.vcelarstvi.cz a databáze CISu. Tam jsou úplně jiné bezpečnostní požadavky, u CISu výrazně vyšší, protože tam jsou defakto hodně osobní data všech včelařů. A koukám, odděleno to tam je, jestli jsem správně rozuměl výpisu stránky, CIS tam má svoji poddoménu cis.vcelarstvi.cz
Tak doufejmě že ten CIS tam běží na nějaké slušné databázi, ne na nějaké open source třeba My SQL a pokud ano, tak snad je bezpečnostně aspoň dobře nakonfigurována.

Reseni? Vydavat jednou za ctvrt roku,to se tam snad podari misto balastu o nicem a fotek predstavitelu nebo statnich ouradu nakumulovat clanky o vcelach a vcelareni.On totiz vcelarsky casopis by mel byt pro vcelare a priznivce vcelareni na tema vcelareni.Coz v soucastnosti splnuje tezko,aby nekdy v budoucnu mohl byt prodejny.
A nebo by stacila cisla 2,jarni s tunou formularu na vselijake prihlouple dotace a 8 s formulari k nestastne 1.D.Tech 10 chybejicich cisel by moc lidem nechybelo.

Hlavne,ze do CISu pridali obsluham tlacitko "datum hlaseni do Hradistka" a tlacitko " overit v registru",zduvodneno bohulibou snahou pripravit SZIFu podklady pro "kontrolu".V ktere hlave se podobne napady lihnou??? CIS byl puvodne prezentovany jako "ulehceni" prace jednatelum.Za tanecky kolem 1.D je placeny sekretariat,za kontrolu zadosti SZIF,ale zadarmo jim budou praci ulehcovat jednatele? Hezky vymysleno.Takovy CIS a takove napady si na svazu strcte za klobouk.

https://www.czs.si/content/F2

Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.

Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu.

V současném stavu nemá Včelařství jinou šanci než fungovat čistě jen jako měsíčník ústředního výboru ČSV. Prodávat to ve stáncích s jinými časopisy... to nikdo nekoupí ani kdyby to stálo 5 - 10 Kč, ne třeba 60 jako jiné podobné časopisy. Aby Včelařství fungovalo komerčně a vydělávalo si na sebe, museli by začít agendu Svazu řešit svými kanály a ne ve Včelařství, zásadně ubrat v sebeprezentaci, přibrat další redaktory a do každého čísla vypotit aspoň 30 stránek článků zajímavých pro včelaře i sympatizanta včelaření.<

To je utopie, celá věc se řešila v Evropě jinde v jiných zájmových spolcích, většinou je ročník vydávaný se zpožděným zpřístupnění ostatním v pdf členům a celé roky se potom archivují jako odkaz ke stažení. Pěkně to má vyřešené Slovinký včelařský spolek.

https://www.czs.si/content/F2
https://www.czs.si/index.php

To že se tam píše o aktivitách spolkových orgánů nebo místních župách nebo nějaký jednotlivec tam napíše své poznatky veterinární záležitosti, je běžné. Je to přeci vnitrospolkový bobkový list především pro včelaře a zájemce o včelařskou činnost a k obeznámení situace jaká ve včelařství v daném státě je.

V poslední době si redakce a slovinský včelařský web na sebe vydělává prodejem propagačního zboží přes svůj web viz odkaz a malé okno napravo dole. To je věc, kterou bych pro sekretariát a hlavně RV a PRV a jejich prodejnu v Praze klidně odkýval jako dobrý počin. Lepší než vedení Včelpa nebo Předboj a ostudy okolo toho. Tak bych si představoval propagaci v rámci dnešních možností.

https://www.czs.si/content/F2

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2022
Re: Cena cukru. (76181) (76186)

V posledním Včelařství bylo napsáno, že v CISu nejdou udělat různé profily pro omezený přístup jen k některým částem CISu. V takovém případě rozhodně nemohli ten CIS dělat jako systém pro řadové včelaře, protože je jasné, že řadoví včelaři musí mít do CISu jen omezený přístup. <

Web jak ho vidím, asi je upravená Joomla. V Joomle byl kdysi problém s právy, ale od verze 3, tuším, že se tento problém s právy zapracoval a dokončil do systému naplno. Samotná Joomla nemá problém přidělit omezení v jakkékoli míře komukoli.

CIS je od začátku, pokud si pamatuji složení souborů dobře, byl počat na FoxPro, jde o systém klient server, ano, je to velmi podobné tabulkám, ale samotný kód běží po kompilacích samostatně, takže po stažení počítač přes nějaký RPC napojení se připojí přes síť internet na server a zaktualizuje databázi. Je to dobré řešení. Joomla je oproti tomu plně online databázové řešení a to má také své výhody a nevýhody co se týká uživatelského komfortu. Lze ale ovšem využít pluguny typu XMLRPC a aktualizovat tak data kterou Joomla má z offline aplikace, třeba z mobilu nebo PC. XMLRPC má ale také své výhody a nevýhody. Většinou se musí hodně hlídat kvůli bezpečnosti, protože představuje určité bezpečnostní riziko.

Co se týká Včelařství, problém je asi v tom, že pro řadové včelaře tam jsou asi tak jenom 4 stránky článků. Plus inzeráty. Všechno ostatní je sebeprezentace vedení ČSV anebo lezení do zadele politikům, světovému včelaření, ekologům nebo historikům, včelařským důchodcům atd.
V současném stavu nemá Včelařství jinou šanci než fungovat čistě jen jako měsíčník ústředního výboru ČSV. Prodávat to ve stáncích s jinými časopisy... to nikdo nekoupí ani kdyby to stálo 5 - 10 Kč, ne třeba 60 jako jiné podobné časopisy. Aby Včelařství fungovalo komerčně a vydělávalo si na sebe, museli by začít agendu Svazu řešit svými kanály a ne ve Včelařství, zásadně ubrat v sebeprezentaci, přibrat další redaktory a do každého čísla vypotit aspoň 30 stránek článků zajímavých pro včelaře i sympatizanta včelaření.

V posledním Včelařství bylo napsáno, že v CISu nejdou udělat různé profily pro omezený přístup jen k některým částem CISu. V takovém případě rozhodně nemohli ten CIS dělat jako systém pro řadové včelaře, protože je jasné, že řadoví včelaři musí mít do CISu jen omezený přístup. Musí mít právo měnit či plnit daty věci, které se jich týkají, ale nemohou svévolně menit další data, například evidenční data o sobě nebo data týkající se Svazu a hlavně jiných včelařů.
CIS má být dělaný, kdysi se psalo, na základě Excelu. (další milióny pryč z republiky Microsoftu, pokud bude třeba na přístup k CISu kupovat licenci Excelu) takže klient CISu běží na excelu, ale jeho databázový server běží na čem? Taky na Excelu nebo je tam použit nějaký klasický databázový systém?

Zdeněk (93.89.102.199) --- 5. 10. 2022
Cena cukru.

Z vlastních poznámek rok 1993 vykupní cena medu 14 kč,cena cukru 17kč.<

Ano, asi rok před oficiálním vstupem ČR do EU se sice hranice chránily, ale volný pohyb osob a zboží s schengenskou dohodou už frčeli. Byla to rána. Předvídatelná. Ale včelaři hlásali, že karavana jede dál když psi štěkají. Karavana ale nemá nesmrtelné velbloudy. To se tehdy jaksi dodnes v ČSV ale nevyřešilo.

CIS měl být od začátku výhledově dělán jako osobní systém pro každého včelaře stím, že se jednou OO a ZO začnou rozpadávat. Stále si myslím, že pana Formana by měli platit více než nějakou tiskárnu Včelařství. Protože vše lze přes dobře navržený systém distribuovat v podstatě v ceně. Toto s časopisem je typická achylova pada Prahy, co vím jednou do měla být i D1, jednou to bylo DPH, jednou to bylo to a to a to. Bylo toho hodně co karavana zapomněla, proto dávno měla být v akci pro ČSV digitální alternativa.

Tu lze u IT odvětví pořídit relativně levně, nesmí se chodit o dva baráky na Křemencárně někdo v Praze dál, to je jisté, že vznikne opět drahá trafika která bude prostě drahá a každá změna na webu se platila docela draze co vím.

Počet členů ČSV do pěti včelstev je přes jednu třetinu a kdo z nich bude ochoten platit při třeba třech včelstvách okolo 800kč za to že jim důvěrnik roznese 9 pasků na fumigaci a půl lahvičky. Když nebudu členem tak u veterinaře 200kč<

Mám několik známých, dá se říci většinu, kteří pobírají důchod. Za poslední asi 2 roky se jim 3x přidávalo. To zvýšení je asi okolo 1-3tKč/měsíc více než před dvěma lety. Proč by nemohl tedy odložit pro spolek někdo 800Kč za 9 pásků na fumigaci, a půl lahvičky a předplatné jednoho časopisu o který nyní jde. Navíc je vtom ještě pojištění pokud ho pražáci nějak nepromrhli. Asi je minimální ale bylo. Také je dotován svépomocný fond. Takže tak.


Asi bych promluvil ale s tiskárnou a zjistil, kolik by za tu nečinnost a nepotislý papír při nedodržení smlouvy chtěli. DOba je těžká a nějaká dohoda s tiskárnou by měla být jako první. Vím ale, že jsou na takové dohody nutné u dohodářů speciální schopnosti u buněk jednotlivce. Jinak se nikdo nedohodne. Prostě jednání které vyžadují nové okolnosti, ne nějaká dohoda o provedení práce která ještě výhledově ani celá nebyla dokončena. Je to trafika jako každá jiná. Jde o prachy, to se ví, ale prostě nejsou love.

Tak to chce jiné řešení a částku kolik by to stálo když by časopis měl být jinak vydáván.

V té době, 1970 - 75 - 77 docházelo k velkým změnám, komunisti měli k dispozici množství vyšlechtěných jednonulkových odrůd řepky, které dávaly kvalitní rostlinný olej pro lidi. A rozhodli se stát soběstační ve stolním oleji, protože tehdy museli většinu oleje ze sóji a slunečnice dovážet.
Rozhodli se řepku rozšířit plošně všude v Československu do bramborářských nebo ještě horších podhorských oblastí, ale na to neměli na opylování včely, protože plošné družstevní a lesní včelaření, které vznikalo v Sudetech ze včelstev po Němcích a jinde ze včelstev od sedláků do roku 1970 téměř všude stihlo zkrachovat.
Rozhodli se tedy použít zvýhodněním včelaření k opylování řepky soukromé včelaře. Začali podporovat výrobu kočovných včelínů a jiných zařízení i vlastní kočování. Byla tam výjimka na prodej soukromníkům vyřezeného dopravního zařízení ze státních organizací, vleček, valníků, starých nákladních aut se skříňovou karosérií atd a potom výjimka v možnosti převážení už hotových včelařských zařízení z toho šrotu bez osvědčení STK po běžných cestách. A podpora v zemědělských družstvech na tu přepravu, uvolňování družstevních traktorů s traktoristou a podobně.
Co se týká tehdejší ceny cukru, ještě jsem si vzppomněl, ještě relativně nedávno, před 10 - 15 lety jsem kdesi vyhrabal kilovku krystalového cukru. Socialistická pevná cena 7,30 za kilo už neplatila, užbyla cena volná, jak si ji nastavil prodejce, ale na sáčku zbyl ještě prázdný kroužek, do kterého se za socíku někde v cukrovaru ta cena 7,30 Kčs tiskla.
Byly to krásné hrubé krystaly, běžně 2 - 3 milimetry velké (dnes jsou v cukru Krystal krystaly velké půl milimetru, holt se šetří), udržely se celé ty roky suché, nevlhly. Jsem je spotřeboval do čaje a kafe a nevím, jestli se mně to zdálo, ale jejich chuť byla excelentní.

"Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám."
a.
Takhle nějak to skutečně bylo. Výkupní cena medu v Jednotě 35 Kčs za kilo a cena cukru 7,30 Kčs za kilo vydržela až do Sametu. Příspěvek na cukr si nepamatuji. Při řízeném kočování organizovaném nějakým okresním orgánem se platilo za jedno včelstvo nakočované na řepku 60 Kčs a nakočované v podletí na jetel na semeno 120 Kčs. Co se týká prodeje medu, my jsme v té době prodávali běžný med za nějak 25 až 40, hodně tmavý medovicový med až za 60 za kilo.
Jinak tehdy bylo dost velké halo mezi včelaři v tom, že se stát o pár let dříve rozhodl přestat distribuovat nehygienické rozlévané mléko v hliníkových 25 l mlékarenských konvích a nahradit ho mlékem baleným v mlékárnách do lahví a později do sáčků. Ty konve se rozhodl věnovat buď Jednotě nebo Včelpu, už nevím, na výkup medu. Včelaři ty konve dostávali na zapůjčku na začátku snůšky přidělené od Jednoty a na konci snůšky je do Jednoty vozili do výkupu zaplněné medem.

Kdo se necítí jako chudák, by slevu přeci podle volby placení příspěvků pro ČSV nemusel uplatnit.
..............................................................
Toto mi připomíná dobu na začátku záklaní školy : Dneska jsem moc nepracoval tak si vemu chleba se sadlem,Zítra budu dřít a vemu si chleba se salámem. Jenom k tomu ČSV požadavek na dotace na časopis byl podán po termínu a potom se tam bylo na ministerstvu orodovat a bylo pozdě. Dva pracovníci na sekreariátu byli propuštěni tak se to svedlo na jednu pracovnici. Počet členů ČSV do pěti včelstev je přes jednu třetinu a kdo z nich bude ochoten platit při třeba třech včelstvách okolo 800kč za to že jim důvěrnik roznese 9 pasků na fumigaci a půl lahvičky. Když nebudu členem tak u veterinaře 200kč

Z vlastních poznámek rok 1993 vykupní cena medu 14 kč,cena cukru 17kč.Postupně se cena medu zvyšovala a 3roky starý med v roce 1996 se prodal za 54kč.Moje prognóza buď ubude včelařů,větší poptávka po medu nebo přibude včelařů poptávka po včelstvách a oddělcích.

Uvidíme, formuje se systém udržení peněžního toku peněz důchodci, těm se přidává systematicky, protože si nahoře někdo myslí, že tento systém bude fungovat dobře a důchodci jak v Německu, udrží ekonomiku naživu.<

Z tohoto důvodu vidím řešení pro zvyšování příspěvků pro ČSV, důchodci jsou už nyní docela zajištěnou skupinou v populaci. Proto si myslím, že po eventuálním zdražení, by měla být volitelá u položky příspěvek ze včelstva - vedle slev podle počtu včelstev, by měla být (doslova nutné sdělit) sleva pro nedůchodce z důvodu chudoby. Toto slovo je v EU zabanované v tisku a médiích a je potřeba ho odbannovat, protože je to správné označení stavu u jednotlivce a ve společnosti.

Kdo se necítí jako chudák, by slevu přeci podle volby placení příspěvků pro ČSV nemusel uplatnit.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.<

Jedna z významnějších ran kladivem na včelaře bylo i období datumu vzniku členství vstupu do EU. V době od sametovky po vstup byly výkupní ceny odhadnutelné velmi dobře, trh fungoval bez významného vlivu umělého medu z Asie, a cena měla pěkný na křivce, zvonovitý tvar, s vrcholem před Vánoci. Šlo o výkupní cenu až 80Kč u kvěťáku a okolo 100Kč u vyšší vodivosti. <

Dodám pro JosPr, to byl moment, ten stabilní a funkční zvon na křivce cen, že jsme do včelařství lezli. Nyní by cena medu aby to fungovalo, musela být na trhu vzhledem k nárůstu ostatních cen typnu někde jak mají Američani což jsem sem dával někde v minulých příspěvcích. 10$/lb. a 6$/1/2lb. Coz je někde okolo 500Kč/kg. Ve výkupu někde okolo půlky. Ani jedno nefunguje nebo není pravda, protože jsme v chudé a velmi strádající EU, kde jsou placené dobře jen projekty pevných a bohatých trafik, což je případ práce a tvé obživy. Takže nevidíš co se opravdu děje.


Uvidíme, formuje se systém udržení peněžního toku peněz důchodci, těm se přidává systematicky, protože si nahoře někdo myslí, že tento systém bude fungovat dobře a důchodci jak v Německu, udrží ekonomiku naživu.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.<

Jedna z významnějších ran kladivem na včelaře bylo i období datumu vzniku členství vstupu do EU. V době od sametovky po vstup byly výkupní ceny odhadnutelné velmi dobře, trh fungoval bez významného vlivu umělého medu z Asie, a cena měla pěkný na křivce, zvonovitý tvar, s vrcholem před Vánoci. Šlo o výkupní cenu až 80Kč u kvěťáku a okolo 100Kč u vyšší vodivosti.

Čleství EU způsobil pro včelařství a způsoby ránu kladivem ve smyslu vyššího podílu padělaného a mimoEU medu, konečný zánik výkupních sítí medu do absolutního minima, prohlášení př. Peroutky v médiích, aby si každý konzument našel svého včelaře, pokud chce kvalitní med.

Během období členství doléhá na včelaře čímdál větší všeobecná chudoba díky většímu zadlužení státu a vznikem nebývale vysokých cen veškerého zboží a služeb. Toto kladivo se zatím formuje. Závěry nelze zatím vyvést.

Co tedy bude např po válce, kdy ukrajinské včelařství v dobrém i svém smyslu ovlivní to české, protože předpokládám že obchod a hlavně pohyb osob bude bez omezení, se uvidí. Každopádně normy na med EU jsou dost pevné, a je možné, že díky omezení aplikací ATB pro kontrolu zdraví u ukrajinských včelstev, dojde k nárůstu detekcí této látky v medu a zvýšení ztrát a problematiky zdraví včelstev na Ukrajině.

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?<

Je potřeba nezapomenout nato, že kdyby nedošla evropská dotace v plné kráse tak by o včelařství nezakopl krom pár bláznů nikdo. Co si pamatuji. Jediní dolští matkaři první rok když byla možnost EU dotaci vyčerpali. Nezapomenutelný poznatek.

Takže, platí, cukr k medu 4:1= včelařství upadá. Takže stačí vydržať co řekne časem statistika, myslím si že tato matematická rovnice platí dobře.

Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.

Období těsně po konci plánovaného hospodářství a po Klausově nastolení tržního mechanismu. Ty ceny se bláznily jako dnes

Pamatuji to dosti,ale když byl med za 40 Kč,cena cukru 7 Kč a nikdy 20 .Výkupní cena medu v Jednotě byla 45 Kč.

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?

Včera cena v Penny Hořice v P. 19,90Kč, dnes nový návoz s cenou 36,90 Kč.Pěkný dárek včelařům !

Pro mě jsou dvě tuny velké množství. Malé množství je řekněmde 50 - 100 kilo a to v kilovkách.
Co se týká cukru, řekl bych právě že spíš velkospotřebitelé jsou schopni využit právě méně čistý cukr, v závislosti na tom, kde ho používají. Například cukr trochu tmavší barvy a příchuti třeba do colových nápojů nebo levných intenzívně barevných červených, žlutých atd limonád, ( v kombinaci s umělými sladidly) nebo do kompotů barevného ovoce nebo do , pečiva. Zatímco u cukru prodávaného drobným spotřebitelům v kilovkách si nemohou dovolit, aby třeba 2 - 3 polévkové lžíce cukru třeba v nálevu pro zavařeniny zbarvilo ten nálev do hněda nebo do bíla. Ale co se týká včel, dneska jakýkoliv rafinovaný bílý cukr by měl být pro včely z hlediska nestravitelných látek dobrý, protože těch nestravitelných látekje tam proti sladině z přírody, zejména medovicové, mnohonásobně méně.
Slizovatění byl třeba problém prosakovacích krmítek ve velkých flaškách od okurek, zvláště když se vzala voda z přírody z nějakého potoka a bylo už chladněji, třeba v druhé polovině srpna a včely braly cukr pomalu a více dnů. Tam jak voda pomalu procházla vrstvou cukru, vznikal koncentrovaný roztok, ale pokud se použilo doporučeného poměru, 3 sáčky (kila) hrubého cukru a dolít vodou, vody byl nadbytek a jak se cukr spotřeboval, cca půl, čtvrt litru vody zbylo. Ta byla jen slabě ocukrovaná a tak ji včely nebraly nebo braly jen pomalu. Takže se v ní velmi namnožily slizovaté bakterie. Když potom včelař šetřil a tu zbylou vodu nevylil, ale použil ji na další cukr, bakterie se přemnožily a vznikl sliz, který nebyl sladký, takže ho včely nebraly a nešel přes odvory prosakovacího krmítka. Když bylo dost teplo a včely byly silné, cukr vybraly rychle, bakterioe se nepomnožily a sliz nevznikl.

V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.<

Malé množství je definováno dvěma tunami, děleno nějakou 300ml sklem je tak 4 tisíce etiket. Pro blízké okolí úplně zbytečné. Pokud zákazník (soused, známý) pozná kvalitu, často se spokojí s medem tak jak je. Chtít poněm více peněz kvůli tomu že to druhému tak jde, a tiknout a barvit se a lepit rukama nějaký etikety, .... nee.

je otěch společenských třídách a demografii podle území. Opravdu si myslím, že to vliv má velký a kdo pročetl ty dva odkazy, nebo našel nejlépe původní článek, pochopí že se společnost opravdu sedimentuje na měšťáky a maloměšťáky kteří rádi nekupují jen med ale i přidanou hodnotu jako navíc ke sklenici medu příběh, zajímavý obal, atp. cerepetičky hyhotání a jiné obchodní triky. Jde jak jsem psal ale o část České populace a promne je výchozí nabídnou med těm co ho chtějí koupit. K těmto zákazníkům se samozřejmě také se svým medem dostanu, ale přes další ruku která má na takové obchodování lepší buňky než já. Zpravidla ale odběratelé typu do perníků, do zpracoven a něco přes branku, nepotřebuji nějak okouzlovat, tam jde především o množství a dobrou nákupní cenu pro místní spotřebitele. Což je můj směr.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Kvalita přečištění se kontroluje přes pH. Má být 7, výš je špatně. Kvalita mikrobiologická, příměsy ze skladů jako kamínky se vidí až po rozpuštění většinou šlo kdysi o slizovatění, to byl co si pamatuji velký problém. Další je sortování po vytřídění, dochází často k mísení různých kvalit do akčních superhyper šarží, aby se vůbec vyplatil. Větší část cukrů, té nejčistší kvality a tudíž nejvhodnější pro krmení do včel je cukr určený pro zpracování do provozů k dalšímu zpracování a je zpravidla v bigbacích nebo v 50tkách na paletě. Jde zpravidla o dražší cukr než je vidět v superhyper, ikdyž ta kvalita po zdražení se často vidí hned po otevření a rozmíchání. Odstín po 24 hodinách by neměl jít do světle hněda, tvorba bílého roztoku jak mléko, které tvoří nenápadně sedlinu atp.

U cukru je to obchodně jednodušší, ta kvalita během rafinace což je docela složitý výrobní proces, tj sedimentacích bílkovin a necukrů a různých separací vápené usazeniny před fází těžkého sirupu je různá cukrovar od cukrovaru.

Už jsem nějaký to kilo včelám dal a preferuji 50tky. Ale i vnich mi kdysi zbyly kamínky na dně a byl problém se zbytky z vápna.

Díky ztrátám co probíhají v bulvě díky prodlevě od sklizně po řízkování také vzniká hodně příměs která nakonec dělá cukr v jiné kvalitě oproti tomu kdy je kampaň rychlejší. Denně se počítají ztráty na větších haldách při prodlevě podle podmínek až v tunách.

Ty zbytky hotového cukru mají vliv zase na bioaktivity v tělech včel, proto je nejlepší mít sirup ihned co nejčistší bez zabarvení a různých zákalů.

U hydrolyzátů ze škrobáren je to složitější, lze výrobně docílit tekuté krmivo dobré kvality pro včelstva, ale vstupní kvalita zrna je velmi kolísavá a tak se ukazují problémy typu nestravitelných částí v druhé fázy biologické přeměny ze škrobů na cukry.

Gupo, já moc nechápu Tvé myšlenkové pochody. Většinu zákazníků nemám z velkoměst, to je menšina. Většinou jsou to lidé, kteří si umí sami vyhledat informace, jsou aktivní, zajímají se, dobře se s nimi povídá a jsou to lidé, kteří ve svém oboru něco dokázali a umí ocenit dobře odvedenou práci. Nejsou to lidé, kteří by smlouvali o ceně a honili nějaké akce. U mě může každý ochutnat různé druhy medu a nekupuje tak zajíce v pytli. Moje manželka je obchodnice a s lidmi to umí. Není to jako kdyz přijdete někam pro med a nerudný včelař vám vrazí do ruky zaprášenou sklenici někde z garáže. Ani to není jako kdyz přijdete do velkého obchodu, kde je vše jen o přetvářce a podnikatelském projektu. Je skupina lidí, kteří berou nakupování jako společenskou záležitost a takové domácí nakupování přímo u zdroje s příjemným poklábosením jim vyhovuje. Každý si vybíráme a vychováváme zákazníka svým přístupem. Kdyz lákáš na levný med, buduješ si také specifickou klientelu.

"Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. "
a)
Já bych řekl, že to spíš znamená využívat možnosti, jaké jsou. Co například komu brání si dnes sednout k počítači a udělat si svoje nálepky na svůj med? Dát tam něco typického pro místní region atd. Počítač má dnes každý, slušné grafické progamy, třeba gimp jsou zadarmo, nemusí se vůbec kupovat třeba photoshop. Ale i to není problém, pokud se dnes člověk rozhodne, že si třeba ten Photoshop koupí online na půl roku za pár stovek měsíčně, pokud ho má jak využít, aby se mu to vyplatilo. Stačí potom znát trochu zákonitosti tisku a dát tam takové barvy, aby dobře vyšly i v levné barevné tiskárně. Nacpat třeba 8 nálepek na jeden list A4, to pak vyjde jedna nálepka odhadem nějak kolem koruny, pokud se použije levný tisk z levné barevné laserovky. Pohrabat se trochu v lepidlech a najít lepidlo, které drží na skle, takže se jím ta nálepka dá nalepit. A ideálně aby lepidlo povolilo a nálepka se dala sundat, když sklenici nechám jeden den ve vodě.
A už je možnost, jak si svůj med odlišit. Ať už na trhu, kde se hned po ceně kupuje hlavně podle vzhledu sklenice i ostatního kolem. Ale i třeba pro známé.
V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Ten odkaz z předešlého příspěvku obsahuje ke konci vtíravou reklamu na jakési spoření co s rozumem u 20% inflace spoření určitě není.

Tento dole odkaz je u konce zase o politice. V Česku je prostě spousta trafik a omezené a hlavně upravené zdroje jinak zajímavých informací, které mohou pomoci např. okolo cen medu.


https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo

Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???<

To je zajímavá reakce. Dnes bych řekl, že jde u prodeje za 280,- o třídní systém, který zde jako Češi máme.

Probíhal nějaký výzkum, a světe div se, my nemáme třídní elitu, kterou viditelně mají v Polsku, Maďarsku (to si dle historie daných států myslím), a ověřeno - v Británii je to prý 9% z populace.

Unás je jen vyšší střední. Jde o měšťáky typu velkoměst. Jde o cca 35%, proto tu diskuzi s Medařem beru vážně. Věřm tomu, že si našel z velkoměst většinu klientely, která mu kupuje jeho med za 280.

Jenže to je tak třetina populace. Někdo ten zbytek jak se říká, vyžrat musí. Tak jen aby se vědělo, že hry typu přednáška jak krásně prodat med beru jako letadlo. Nyní jsem to podložil i čísly a odkazem.

https://finlord.cz/2019/09/jake-spolecenske-tridy-patrite-udelejte-si-test/

K chlebu dáte pěkný eko bio enviro udržitelný pytlík s nápisem čerstvé a křupavé, a ještě ochráníte lesy, planetu.

Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. Kam se tady hrabou s gumičkama a plástama a pomalu i trubcema v medu.

Spíš otázka kdy to letadlo dolétá, jak poznamenal gupa?
Sklenice včela 730ml 1kg už stačili zničit, do toho letadla se už nehodily.

Rohlik taky muze stat 10 kc,chleba 200,pekar si taky zaslouzi vydelat,ne? Cement 1000,cihla 100,taky si zaslouzi kluci vydelat,ne? Brambory 90? Proc by nevydelal i pestitel brambor? Videno optikou 400kc/kilo medu.
Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???

Co se týká kvalit cukru jsi mimo a nic moc o cukrovarnictví nevíš. Stále mám proto pravdu, jak konzument medu často nic neví o kvalitě medu, ty jako spotřebitel cukru nevíš nic o kvalitách v produktech cukrovarnictví. To si můžeš jen jako ten konzument myslet. Protože vypadá ten cukr přeci všechen tak stejně. ...

Medy se od sebe liší dost podstatně. <

Jak se od sebe liší med za 99,- - 130,- - za 150,-, za 180,- za 200,- za 250,- za 300,- ... ?

Cenou. Protože je to pořád med. Řád který dělá regule a zákony a smernice a vyhlášky to zboží tak nazval a proto tomu tak je. Pokud toho využíváš a nemáš nevyvratitelné důkazy, které ani věda a její vědci neumí podat regulátorovi tak aby to nejvyšší instatce soudů uznala, že ten med za 99 je padělek, nebo nekvalitní, a oto že je nekvalitní, opíráš svůj prodej svého medu za 280,-, provádíš nekalou soutěž. Protože zákazník je pán tomto směru, pokud zákazník nazve někoho s medem za předraženého, má pravdu. Pokud si kupuje med za 99,- může si být v našem systému označování medu jist, že ten med zapadá do kvalitního medu, protože je to napsáno na etiketě.