77664

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670) (76671) (76672) (76673) (76674) (76675)

"Každy rok ji davám kousek na pole pro včely,jak zakvete,hned maji balkóňáci na kolech žluté kytice.Čert aby je vzal..Orvou kde co uvidí."
Co takhle zkusit místo klasické slunečnice topinambury? Je to v podstatě taky slunečnice se stejnými květy, akorát má ty květné úbory o dost menší, tak do 4 - 5 centimetrů. A může jich být na stonku víc. A nemusí se ani kupovat, leckde je zplanělá rozšířená třeba okolo železničních tratí nebo na dříve osídlených místech. Stačí ji jen vykopat a přemístit. Je krásně poznat, kde roste, skrz ty květy v září. Zplanělá má ty hlízky tak půl centimetru, centimetr velké. Takový topinambur by lufťáci trhat neměli nebo spoň ne tolik.
Nebo být poněkud ekologický šmejd a zasadit pro včely celík zlatobýl. Ten taky dává množství pylu a k tomu i dost sladiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670) (76671) (76672) (76673) (76674) (76675)

Nepěstovala se, protože v těch chladnějšíc oblastech ČR by nestihla dozrát. Nebo by dozrála tak jednou za 5 - 10 let při extrémně teplém podzimu. Ve směsce na krmení to moc nevadí, ale na semeno to je zásadní nedostatek. Jedná se poměrně o teplomilnou rostlinu, která při dost vysoké teplotě nad nulou zastaví růst či dozrávání a neobnoví ho, dokud dalších pár dnů je tak teplo, že se teplote pohybuje nad touto hranicí. Proto v těch chladnějších oblastech už na jaře proti třeba jižní moravbě ta slunečnice roste opožděněji a na podzim dříve zastaví růst.
U slunečníce nevím , ale u hroznového vína má být ta hranice okolo 10 - 12 st C. Stará velmi raná odrůda Čabaňská perla podle katalogů má zrát na začátku srpna. Jenže asi jen na jižní Moravě. U nás začne dozrávat na konci srpna a cukernatět , když je teplé září tak do poloviny září. A to ještě jenom když nechám na keři 1, maximálně dva hrozny. Když je jich víc, tak nezesládne a zůstane kyselicí až do mrazíků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.84.140) --- 16. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670) (76671) (76672) (76673) (76674)

Jako kluk pamatuju slunečnici ve směskách na krmení.Není dobytče,není směska.Samotná slunečnice se tady nikdy nepěstovala.Každy rok ji davám kousek na pole pro včely,jak zakvete,hned maji balkóňáci na kolech žluté kytice.Čert aby je vzal..Orvou kde co uvidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670) (76671) (76672) (76673)

A u nás tak 330 m n. m. Začátek beskydské pahorkatiny ze severu Beskyd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670) (76671) (76672)

Tak možná už jsou dneska ranější odrůdy. U nás zkoušeli slunečnici zemědělci někdy tak v letech 1975 - 80 do směsky s ovsem a snad s hrachem či s jetelem na krmení a to sotva tak stihlo odkvést a už to spálily mrazy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.237.52) --- 13. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670) (76671)

slnecnica u nas zacina kvitnut koncom června ..180mnm ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 2. 2023
Re: Nač se přít (76670)

Tak holt ono to jinde na světě nebývá vždycky úplně stejné jako na tom tvém políčku v tom tvém okrese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.123.210) --- 12. 2. 2023
Nač se přít

Nebudu se dále přít, ale píšeš tu vyložené nepravdy. Prostě to tak není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661) (76662) (76664) (76665) (76667)

Tak slunečnice zase kvete o hodně později než jakákoliv lípa, to je záležitost od poloviny - konce srpna a potom hlavně září. Pokud ji nezlikvidují nebo aspoň nezarazí v květu zářijové mrazíky. Aspoň co jsem viděl vzácně políčka, co to u nás kdysi zkoušeli. Stejně jako kukuřice, ze které prý včely nosí pyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661) (76662) (76664) (76665) (76666)

Nepřidává se. Velkolistá kvete druhý až třetí týden v červnu a poměrně krátce, jen pár dnů. Pak je přestávka, obvykle tak týden. Velkolistá lípa je odkvetená a malolistá ještě nekvete. Malolistá rozkvétá ke konci června až na začátku července, aspoň ty nejčasnější klony. A kvete postupně až do konce června, poslední klony rozkvétají poslední týden v červenci až někdy na začátku srpna.
U nás velkolistá lípa v přírodě není, sází ji akorát ve městě. Malolistá tvoří - tvořila ještě v nedávné minulosti porosty hodně stromů u nás na vesnici a potom i v lese a je to jediný zdroj lipového medu u nás.
Jaký bude lipový med pak záleží hodně na konkrétním počasí v době květu. A taky jaký bude lipový rok. Jednou tak za 3 - 5 let, hlavně když předešlý rok bylo dost vlhko a nebyl lipový rok, je u nás na lípách lipový rok, protože lípy mají 1,5 - 2x víc květů než normálně. Když byl minulý rok lipový rok, nebo po většinu léta hodně sucho, lípy založí málo květových pupenů a tak další rok bude květů málo a lipová snůška bude v každém případě slabá až jenom na podněcování.
Když je lipový rok a v době květu příslušného klonu lip je tak středně až méně teplo, hlavně v noci a větrněji a často prší, je lipový med čistě květový, to znamená velmi světlý nažloutlý a do 2 - 4 měsíců tvrdě krystalizující, tak, jak Haragsim napsal. A je ho míň. Když je v době květu těch lip dlouhodobě teplo i v noci, málo větru a málo deště, na lipách se vedle květu rozmnoží i mšice a včely na lipách sbírají sladinu i z květů i z medovice. Potom je med hnědý až hnědočerný, krystaluje jak medovicový med, to znamená v měkkou hmotu, která s snando nabere i bez pastování.
Květový lipový med má silnější a hrubší lipovou vůni a chuť s trochou chuti toho thymolu a trochou nahořklé chutí, medovicový lipový med má jemnější hlubší lipovou vůni a chuť a k tomu někdy trochu nakyslejší chuť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.123.210) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661) (76662) (76664) (76665)

Ono taky záleží na včasném přidání a odebrání medníků. Někde jde vysloveně o 24 hodin, když končí lípa a včely už začínají preferovat slunečnici, pokud je v okolí zasetá. Jinde může jít o jiné plodiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.123.210) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661) (76662) (76664) (76665)

Konkrétně na této lokalitě je lípa velkolistá i malolistá. Nejprve meduje velkolistá a po 10 dnech se přidává malolistá. Květový lipový med by měl být stejný nebo velmi podobný všude, pokud neobsahuje příměsi jiných nektarů. Já byl tehdy také překvapen, ale po konzultaci s kolegy ze zahraničí jsem si to vyjasnil. Haragsim ve své publikaci mylně uvádí, že květový lipový med rychle krystalizuje. Opak je pravdou, vydrží až ten rok tekutý. Obvykle ale bývá lipovy med s příměsí medovice, nebo jiného nektaru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661) (76662) (76664)

Tak lipový med nebude všude stejný. V první řadě musíš uvést, z které lípy ten med je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.123.210) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661) (76662)

Mýlíš se. Mám včely v čistě lipových porostech a moje poznatky a popisy se shodují s popisem včelařů z oblastí v Rumunsku a Bulharsku, kde je rozloha těchto lipových porostů ještě neporovnatelně větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661)

A pokud je lípový med s medovicí, je úplně jiný, tmavohnědý, krystalizuje pomaleji a zkrystalizovaný je měkký a velmi dobře se nabírá i ta lípová chuť je úplně jiná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659) (76661)

Malinou sotva,. malina kvete o měsíc až o měsíc a půl dříve než lípa.
A čistý lipový květový med krystalizuje sice o něco později než jiné květové medy, ale když se nechá bez míchání v době krystalizace, krystalizuje do velmi tvrdé bílé hmoty, kterou je problém bez rozehřátí vůbec nějak oddělit. Rok rozhodně tekutý nevydrží, to není akát, za čtvrt roku je spolehlivě tuhý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659)

Tipl bych si, že ten lipový med jsi měl s něčím říznutý (snad s malinou?). Čistá květová lípa je světle zlatožlutá a thymolem (spíš mentolem) není cítit trochu, ale extrémně. Pokud je takto čistá, pak vydrží i rok tekutá (má docela dost fruktózy). Pokud je s medovicí, pak je tmavší o nějaký ten stupeň, ale sensorické vlastnosti jsou podobné. Tuhle čistou květovou jsem měl předloni, letos byla s kapkou medovice (teprve teď začíná krystalizovat do hrubších krystalů, barva dohněda).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658) (76659)

- Nojo, jen počet druhů medu z dané lokality je jasných, jsou charakteristikou,
- dále je to sezonní charakteristika, např med z léta 2022 atp., to je škoda, že med nemůže být takto charakterizován vedle druhu na etiketě.
- Jiné chutě budou po vosku podle způsobu získání medu.
- Dále ale je nutné připsat přívlastky po změně na časové osách po získání. Jedna osa je např. po ztekucení, druhá osa je bez ztekucování ale po rozbití struktur za studena, nebo za tepla, jinak řečeno pastování, nebo
- po běžné manipulaci zákazníkem zcelení s jiným medem, nebo po otevření, nebo po nějaké době než se dobere ke dnu, ...

asi je toho hodně co ovlivňuje neustále med. Víno je oproti medu hodně standardizováno díky vinařům kteří v dnešní době prostě s běžně dostupnou cheií přivoní a stablizuje dle zákazníka a vyrobí ho tak. Med je díky větší rozšířenosti prodeje ze dvora více variabilní dle lokality a je v podstatě nemožné aby včelař který není výrobcem medu. (včelař je chovatelem včel a producentem medu nebo pylu nebo jiného produktu od včel, protože prodává med který mu produkují včely, on ho jen získá a zabalí, vedle chovu který provádí) Naopak balírna medu typu nákup medu ohřev, standardizace a homogenizace, přečerpání k lince a plnění do obalu a další prodej je výroba medu. Tak jak je to dáno v předpisech a vyhláškách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656) (76658)

No, když byly u nás ještě dostatečně ovocné zahrady na snůšku, měli jsme ještě málo kraňské včely, takže se rozjížděly později a první med byl až z ovocných stromů obecně plus trošku z trávníku a smetánky. Ale taky byl ten květovéý med lahůdka. Ale tehdy u nás rané peckoviny nebyly, tehdejší meruňky u nás téměř nešly a myrobalány byly jen trošku. U nás začaly medovat angrešty a rybízy, pak zařčaly třešně, napoleonka a pak se rozjely všechny ovocné stromy, jabloně, švestky, hrušky.. Z klasických slivoňovitých jsme měli tak 90 % švestek domácích. Dnes už současné meruňky u nás jdou, i nějaký myrobalán mi na zahradě přibyl, ale současně všude kolem ovocné stromy prakticky zmizely, takže ta snůška je spíš na podněcování.
Jinak jsem měl možnost poznat třeba med z javoru
klenu (zeklenožlutý či zelenozlatý), med z divokých malin, med z květnatých luk slabě říznutý první medovicí, (kopretina, kohoutek, pryskyřník, co si tak vzpömínám), med z první medovice z osiky (začátek černa hnědočervený) med z první medovice ze smrku (polovina června cihlově červený) květový med z lípy malolisté (bílý tvrdě krystalující jakoby trochu s příchuti thymolu) medovicokvětový med z lípy ( tmavý hnědočerný měkce krystalující)pozdní med ze smrků na přelomu července a srpna (hnědý) jetelový konec července a srpen (trochu nahnědlý asi s medovicí a zajímavou chutí, krystaloval diferencovaně) pozdní med, konec července z lužního lesa, (černý jak bota s poněkud divnou chutí, krystaloval tuším difetrencovaně) co si tak vzpomínám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 11. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656)

Zásadní je to co jsem uvedl, aby bylo z čeho a kde tyto druhové medy produkovat. Ochutnal jsi Radime třeba květový med z raných peckovin? Ten má opravdu výraznou, amygdalinovou příchuť (hořkých mandlí). Jenže sady nám spíš mizí. Nebo vrbový med, kde je zase znát kyselina salicylová... a dalo by se pokračovat dál. Jenže kde najít vrbové porosty? A vhodné počasí přichází pro tyto rané snůšky jednou za x let + je třeba mít speciálně připravená včelstva. Takže je v tom hodně práce. Letos mám třeba v plánu kmín, jenže je to cesta 150 km a nemuaí z toho být nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 11. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655) (76656)

Vysoká gastronomie má svoje pravidla, postupy, požadavky. A i malý rozdíl v kvalitě, nebo sensorických vlastnostech hraje roli pro výsledný produkt. Existuje něco jako studená kuchyně atd... Velice zajímavé jsou degustační akce pro veřejnost, kde lze med degustovat a hodnotit podobně jako víno.

A opět jsme u toho, že existují nějaké skupiny lidí. Zatím masa populace bere med jako sladidlo. Nějaký posun je otázkou propagace ze strany včelařů, sdělovacích prostředků, ekonomickou situací atd...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 2. 2023
Re: Medogurmánství (76655)

Tak rozdíly mezi jednotlivými medy ve sklenici nevymizí, ale taková ta krásná aromatická chuť až vůně, co má med vytažený ze včel a hned, maximálně do pár dnů vytočený, tak ta třeba v medu skladovaném jen pár měsíců už není. Ideální to je když se med nabírá přímo tekoucí z medometu.
A jestli se mají ty chutě různých medů v plné míře projevit, tak ten šéfkuchař musí ty medy používat pouze zastudena nebo maximálně jen ohřáté tak do cca 50 st C. A to ještě tam nesmí dávat nic dalšího s výraznou chutí, protože chuť medu bývá poměrně slabá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.123.210) --- 11. 2. 2023
Medogurmánství

Ale myslím, že uplatní. Není to věc masové spotřeby, ale... léta učím zákazníky na druhové medy. Někomu je to jedno a někdo bere jen akát, druhý jen lípu, třetí jen slunečnici apod... no a pak se dají občas získat medy víceméně raritní, se kterými se dá kulinářsky zajímavě pracovat. Rozdíly mezi různými druhy medu jsou markantní a fakt nevymizí ve aklenici. Bere ode mě med třeba jeden známý šéfkuchar, který to umí a docela se vyzná v tom co nakupuje. Takže jde to, jen aby bylo kde a z čeho, což je vzhledem k ekonomické "strategii" státu problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 2. 2023
Re: článek z businessinsider.com (76653)

Mám dojem, že to je živobytí, které těží z věhlasu živobytí vinného someliérství.
Pravdu má v tom, že kdysi, když jsme měli včely na stanovištích s dostatečnou úživností, dal se získávat prakticky co dva týdny med s jinou specifickou chutí. Protože na takovém stanovišti, když je snůška, včely za dva týdny zanesou medník a mezi snůškami, když je vhodné počasí, včely z květů mezisnůškových rostlin a drobných producentů medovice taky za dva týdny pár kilo, které se dají vytočit, přinesou.
Problém, třeba proti vínu je v tom, že se ty různé chuti medu moc nevyužijí. Med se nikdy nenalévá do sklenic a neupíjí če neolizuje, jako se upíjí víno, před jídlem, k jídlu, po jídle nebo jenom tak. Med je téměř vždy pouze příměs do nějakého jiného potravinářského výrobku, a zpracovává se tam tak, že se uplatní jenom hrubé rozdíly v chuzi, ty jemné zmizí. Ani skladování medu ve sklenicích není zatím vyřešeno, protože v medu stočenému ve sklenicích ty jemné chuťové rozdíly už po prvních týdnech až měsících skladování mizí. Aby se udržely, med by se musel ihned po vytočení nalít do sklenic a hned potom třeba zmrazit v mrazničce. To by možná pomohlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 2. 2023
článek z businessinsider.com

Lakshmi Varanasi

Jsem jedním ze 2 medových sommeliérů v USA – takto jsem nakonec ochutnal tuto sladkou, ale překvapivě komplexní látku pro kariéru


Marina Marchese je jedním ze dvou certifikovaných medových sommeliérů ve Spojených státech. Marina Marchese

Marina Marchese je jedním ze dvou certifikovaných medových sommeliérů v USA.
Marchese řekl, že práce často zahrnuje ochutnávání medu, aby se zjistily jeho botanické zdroje.
Zde je návod, jak si Marchese našla cestu k tak jedinečné kariéře, jak bylo řečeno Lakshmi Varanasi.

Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč nikdo nemluví o medu tak, jako o víně, sýru nebo olivovém oleji.

Existují tisíce různých hroznů, které rostou na různých místech, a každý z nich produkuje jedinečný druh vína.

Totéž platí o medu. Existují tisíce botanických zdrojů, které vyrábějí tolik druhů medu, že je těžké je dokonce kvantifikovat.

Například v Bulharsku se med vyrábí z květu koriandru. V Řecku se med vyrábí z tymiánu. Jen v Itálii je více než 25 druhů medu.

Přesto většina lidí v USA zná pouze med z „masového trhu“ – generickou, smíšenou verzi s jedinečným profilem chuti.
Můj původní příběh

Do světa degustace medu jsem přišel cestou včelaření.

Poprvé jsem navštívil úl včely medonosné v roce 1999. Jako většina lidí jsem byl vyděšený, i když jsem měl na sobě kompletní ochranné oblečení, roušku a klobouk. Přesto mě překvapilo, jak byly včely učenlivé .
Marina Marchese
Marchese se stará o svůj úl. Marina Marchese

O rok později jsem založil vlastní úl. Zpočátku to byl jen koníček, ale brzy se z toho stala plnohodnotná kariéra. Začal jsem prodávat svůj vlastní med pod značkou Red Bee na místních farmářských trzích. Pak jsem začal sbírat med z různých botanických zdrojů. Začal jsem také navazovat kontakty s včelaři po celé zemi účastí na konferencích.

Čím hlouběji jsem se nořil do této říše, tím více jsem přemýšlel, proč neexistuje centrální databáze, která by katalogizovala všechny druhy medu. Četl jsem vše od amerického ministerstva zemědělství. Četl jsem vše od Evy Craneové, matematičky, která svůj život zasvětila výzkumu včel a včelařství. Začal jsem chodit na tolik medových představení, jak jsem mohl.

Nakonec jsem v Itálii narazil na program s názvem Italský národní registr expertů na senzorickou analýzu medu. Cílem bylo naučit senzorickou analýzu medu — podobnou té, která existuje pro čichání nebo degustaci vína.

Program funguje již 40 let a má tři úrovně. Pro závěrečnou certifikaci musíte složit formální zkoušku. K dispozici je ústní porce, písemná porce a slepá degustace, kde musíte identifikovat botanický zdroj 18 medů pouze podle vůně a chuti.

Byl jsem prvním občanem USA, který prošel všemi třemi koly programu. Od té doby došlo k druhému, což jen podtrhuje fakt, že medových sommeliérů je v zemi velmi málo.
Namažte si sklenici

V těchto dnech se moje hlavní práce točí kolem výuky smyslových hodin, provádění ochutnávek medu, poradenství pro potravinářské a nápojové společnosti, které používají med, a práce na mé třetí knize. Z toho všeho mám příjem, který mi umožňuje žít šťastný a pohodlný život. Často se přistihnu, že musím říct ne spoustě projektů.

Zdokonalování řemesla vyžaduje roky praxe, ale zde je jeden tip pro ty, kteří chtějí s touto prací začít – nebo jen chtějí nějaké vnitřní znalosti o degustaci medu.

Na rozdíl od sommeliérů vína, kteří před ochutnáním krouží skleničkami, aby uvolnili vůně a sloučeniny vína, my medoví sommeliéři si sklenice rozmazáváme. Jakmile je med rovnoměrně rozprostřen po sklenici, přivoňte a poté ochutnejte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649) (76651)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649)

No nevím. Například Vlašský ořech je podle mne tak výrazně aromatický, že i kdyby na nich byly nějaké místzní mšice produkující nějakou medovici, včelám by asi páchla a mnesbíralůy by ji. A pokud by nepáchla včelám, páíchl by z ní med. <

Klidně ať ten ohousenkovaný strom klidně obsadí a ve velkém produkuje, už se těším kdyby se tak stalo, královsky ořechový medovicový med ... to by byl trhák.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649)

No nevím. Například Vlašský ořech je podle mne tak výrazně aromatický, že i kdyby na nich byly nějaké místzní mšice produkující nějakou medovici, včelám by asi páchla a mnesbíralůy by ji. A pokud by nepáchla včelám, páíchl by z ní med.
U černého ořechu vidím problém v tom, že u nás v Evropě mají velký vliv zelení a kdyby se nějak povědomí majitelů lesních pozemků o černém ořecháu jakožto vhodné alternativě k vysazování na pozemky za účelem produkce dřeva rozšířilo, snažili by se ten úmysl zastavit a dehonestovat kecy o cizím nepůvodním a invazivním druhu a podobně. Nebo dokonce organizovat násilné ničení těch sazenic v lese.
Jinak bych měl i sám zájem vysadit ten strom na svůj lesní pozemek, vím, kde jeden černý ořech ve městě roste a pokud by produkoval životaschopné ořechy, klidně bych s eje pokusil sezbírat a ty sazenice z nich udělat. Semena černého ořechu zřejmě potřebují k vyklíčení kvalitní stratifikaci, asi ještě dlouhodobější než vlašský ořech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (89.24.56.85) --- 5. 2. 2023
juglans regia honeydew

https://www.insectimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=5565681

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632)

Tímto bádáním okolo medu se zabývám více až posledních 5 let, takže to není moc dlouho.

Ale trošku jsem prohledal internet a vypadá to, že někde by z juglans nigra medovice za určitých podmínek být mohla. Tak se těším,třdba se někdy poštěstí i u mě:
3.5.3 Sající hmyz a roztoči
Do této kategorie můžeme zahrnout hmyz a roztoče, kteří se živí sáním
rostlinných šťáv. V důsledku toho vznikají na listech, plodech či větvičkách různé
novotvary a nekrózy. Dochází k oslabení stromu a tím opět ke zvýšené vnímavosti
k jiným škodlivým činitelům.
Zúbrik et al. (2008) uvádí na ORC výskyt roztoče Eriophyes erineus Nalepa, byť
je pouhým okem neviditelný, způsobuje svým sáním na listech početné zduřeniny.
Weber et al. (1980) udávají mšice Monellia sp. a Monelliopsis sp., které svým
sáním mohou způsobit kadeřavost listů, jejich žloutnutí, defoliaci, snížení přírůstu
a v extrémním případě i odumření celých větví. Georgiev et al. (2008) udávají
z oblasti pohoří Strandža z jižního Bulharska na ORC mšici Monelliopsis caryae jako
producenta medovice. Cikády rodu Magicicada sp., kdy samičky kladoucí do zářezu
do větviček způsobí jejich naříznutí a tyto se pak při větru lámou. Dále jsou zmíněny
Enchenopa binotata Say, Anormenis septentrionalis Spinola, Metcalfa pruinosa Say
a Corythucha juglandis Fitch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 2. 2023
Re: Přednáška (76638)

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Přednáška

Fajn, takže jsme byli na stejné přednášce. Ale já proti Přidalovi nic nemám, nijak ho neosočuji. Naopak bylo tam spousta zajímavých informací. Jen Přidal je akademik, ne včelař praktik. <

No ve třech větách děláš takové protikladné výroky, že to tu musím znovu vypíchnout.

Jak je možné prohlásit o někom že ho neosočuji a hned nato ho osočit, že není praktik? Pan Přidal nejen o praktickém včelařství ví hodně a proto beru to co přednáší vážně. To co sděluje je pochopitelně hodně ověřené, protože se naněj obrací mnoho jeho bývalých studentů nebo jiní chovatelé včel kteří si neví rady a je hlavně přednášejícím co si informace přesně nachystá a podá je ve sledu tak, aby byla chronologie navazující ke konečnému verdiktu v kterém je dost podepřená logika. Nemusím podle něj třeba léčit, ale určitě ho vyzkoušet na jednom stanovišti není k zahození pro nikoho. Jen dodržet přesně vademecum jak ho zpravidla v MV, nebo na přednáškách okolo tohoto, popisuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 2. 2023
Re: Stanoviště dennodenně - 1984 (76639)

, ale podmínka je být okolo včel neustále denně po celou sezonu a sledovat co se děje a včas zasáhnout. Nejprve zootechnikou a když to jinak nejde, pak chemicky.<
<

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.<
<

Takže jestli to chápu dobře, ve smyslu takového přístupu, nejprve chodíš a čekáš jak včelky např. shazují roztoče, nebo se díváš na česna jak vyhazují nebo vypadávájí mrtvolky, nebo děláš nějakou diagnostiku napadení, která vyžaduje dennodenní návštěvu a nějakou činnost okolo včelstev. Což je ještě mimojiné náročnější na čas a prostředky chovatele, než aby prostě jednou týdně včely prohlídl a použil jeden z postupů k zajištění kyselinové clony. Dennodenně je opravdu ještě kratší frekvence než týdně, kdo zná fyziku a spočte si náklady to pochopí hned.

Potom když zvolíš tedy někdy v nástupu destrukcí v srpnu (během sezony) že toto včelstvo má známky napadení nemocí nebo je třeba nějaká špatná matka nebo nějaké náznaky jiné chyby, takové včelstvo řízeně zrušíš. To by měla být běžná včelařská praxe, to lze pochopit.

Jenže mi tam nehraje to ošetření dvakrát v roce. Prostě těch ošetření by mělo být více podle toho jak dennodenně rozhoduješ o osudu svých včelstev. Lze to nějak upřesnit nebo změnit takový výrok? Nějak tomu nelze věřit. Včelstva okolo padají na sepse a ty nemáš problém s pouhou dvojtou aplikací něčeho jako akaricidu. Musí vtom být ještě nějaké jiné používané aditivum do včel, protože se nezajímám o takový proces zimování až tak krátce abych tomuto postupu bez podrobností mohl věřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642) (76643) (76644) (76645)

Tak jsem to spletl, až 23 m. Tady je o tom článek:

http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1346

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642) (76643) (76644)

Běžný strom dosahuje bez problémů výšky 25 metrů. A mimo lužní les takhle silné kmeny babyka mít nebude, v lužním lese tam, bude to asi předpokládám soutok Moravy a Dyje byly až do stavby Novomlýnských nádrží pravidelné záplavy lesa a v lužním lese tak byly vysoké zásoby živin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642) (76643)

Mléč tady na jihu moc není, sem tam nějaký strom na okraji lesa nebo v parku, větrolamu. Javorové dřevo je dobré tak na to topení, jinak je moc chutná broukům. Měl jsem tu čest. Ale babyka nemusí být malý strom. Tady kolem Soutoku jsou exempláře přes 15 m s kmenem o obvodu přes 5 m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642)

Do lužního lesa by se měl hodit hlavně javor mléč. i z dřevařského hlediska, vytváří velké stromy s kvalitními kmeny. Akorát přínos květového medu je kvůli časnému kvetení diskutabilní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Lužní les

Do lužního lesa se smrky nesází. Ale babyka je jak plevel a v tom je výhoda. Daří se jí jak v lužním lese tak na suchých kopečkách a lesáci podle mých informací jí nebudou bránit v rozletu. Oni moc neví co vlastně tady vysadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Babyka (76640)

Kdyby byli majitelé lesů zbaveni svých pravomocí a o vysazování by rozhodovali zelení aktivisti, tak ano. Ale protože to se nestane, já myslím, že brzo ten pokřik kolem sázení lesů se rozplyne, situace se přiblíží k normálnu a spousta majitelů lesů potom zase začne sadit, když ne smrkovou monokulturu, tak mix smrku a třeba jedle s troškou listnáčů. Zbývá akorát tlačit, aby ty listnáče byly pokud možno na chladnějších a vlhčích místech javor klen a občas ve vhodných podmínkách a na okrajích lesa nebo kolem vody i lípy. Javor mléč, který by se hodil na vlhčí stanoviště zřejmě do našich teplých regionů i na Jižní Moravě tuším kvete tak brzo, že ho včely moc nevyužijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Babyka

Právě i na dřevo (palivové). Ono když odpadnou jasany, tak prostě není moc z čeho vybírat. Jilm je v háji už dlouho. Vzroste podíl lípy a babyky, pro včelaře dobře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Stanoviště

Ale Radime ono to není v mém případě o stanovišti. Naopak u mě je tlak přímo neskutečný skoro všude. Vždyť včelařím v nejteplejší a mozná donedávna nejzavčelenější oblasti ČR. Přesto nemám hromadné kolapsy, jen jednotlivé spíše kontrolované úhyny. Ale je to o tom, že to od začátku dělám uplně jinak než právě včelaři v okolí. Ale nechci se vychvalovat, jen ukázat, že to jde jinak, ale podmínka je být okolo včel neustále denně po celou sezonu a sledovat co se děje a včas zasáhnout. Nejprve zootechnikou a když to jinak nejde, pak chemicky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Přednáška

Fajn, takže jsme byli na stejné přednášce. Ale já proti Přidalovi nic nemám, nijak ho neosočuji. Naopak bylo tam spousta zajímavých informací. Jen Přidal je akademik, ne včelař praktik. A mám za to, že na včelaření má i nějaké techniky, kteří provádějí úkony. Pochopil jsem to s přenosy a setkáváním populací kleštíků a virů moc dobře, jen nesouhlasím s převodem do praxe. Přidal razí ošetřování na jistotu, kde vlastně jde proti přirozené selekci. A moje vícr než 10 letá praxe s minimem chemických zásahů bez jediného stanovištního kolapsu je pro mě dostatečným důkazrm, že to jde dělat i jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633) (76636)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

"To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit."
a.
O tom se mluvilo už kdysi v souvislosti se zalétáváním včel ale i se šířením včelích nemocí. Že jsou stanoviště tak schovaná, že je nějaká zbloudilá včela těžko nachází a nezalétává tam. Případně jsou takového charakteru, že tam bývá až větší úbytek včel, protože některé vracející včely se ztratí a stanoviště nenajdou..<
<
Radime situace v těchto vyjádřených teorii rozvinula v šírší teorii podloženou praxí.

K zalétávání co tu vyslovil v souvislosti oficiálně vedle jiných stár p. Veselý. Ten vyjadřoval tento aspekt jako důležitý při tzv. reinvazi. To slovo také on často používal.

Jenže vývoj určil nové termíny které se zařadily vedle těch starých. Protože chování dělnic je v tomto smyslu migrací pestřejší. Jde o termí driftování.

Tento termín mimo jiné vysvětluje to, proč většina označených dělnic, které vyběhly v jednom úlu se naráz naleznou ve velké míře v úlu jiném na jiném stanovišti které je vzdálené řekněme do km a plní funkci úlových včel.

Toto už není zalétávání jako takové kdy se postižené dělnice z desruujícího úlu snaží dostat z jednoho úlu do druhého, toto je popis velký počet (ve stovkách) mladých označených včel po vyběhnutí a přesunu této kohorty do jiného úlu při normálním stavu kdy není vidět náznak nějaké infekce...

To je jev který je popisován v jednom vyučujícím středisku v ČR, kdy žák dostal úkol tyto vybíhající dělnice označit a situace kdy byly nazeny po nějakém krátkém čase v jiném úlu na jiném místě. Tak si to pamatuji co vím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

"To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit."
a.
O tom se mluvilo už kdysi v souvislosti se zalétáváním včel ale i se šířením včelích nemocí. Že jsou stanoviště tak schovaná, že je nějaká zbloudilá včela těžko nachází a nezalétává tam. Případně jsou takového charakteru, že tam bývá až větší úbytek včel, protože některé vracející včely se ztratí a stanoviště nenajdou.
Zatímco jiné stanoviště jsou na tom naopak a v nich se spoustřeďují zalétávané včely.
Závisí to na geomorfologii povrchu nebo na morfologii- tvaru místních lesních a vyšších křovitých porostů. Které létající včely všelijak usměrňují nebo naopak odkloňují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631)

Babyka moc na produkci dřeva nebude, protože tvoří poměrně malé stromy . Pokud to nebude výmladková produkce a babyka nebude z pařízků dobře obrážet.
Jedině že by se použila jako pionýrská dřevina a po zastínění pozemku by se pod ní vysadila hlavní dřevina, třeba smrk nebo jedle.
Na med ale bude dobrá, jakožto javor její květy určitě hodně medují plus na ní může být hodně medovicových mšic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota.<

Jetě pro upřesnění ostatním, přednáška trvá oficiálně tři hodiny, má asi nějaký krátký čas na přestávku ale ta čas byl nadstaven v jakési diskuzi ke konci, takže trvá tři hodiny.

Dvě hodiny, tz. do přestávky a chvíly po přestávce, nepadne podrobněji o nějakém léčení co si vzpomínám ani slovo. Vysvětluje hodně věcí a prezentuje úseky vědeckých prací a vysvětluje základní biomechanismy. Vzpomínám, protože je vyžadováno, aby se přednáška nenahrávala, má ktomu své důvody asi právě kvůli takovému osočení, že green je supr a léčení po týdnu nebo okolo týdne je fuj. Takže abych do dokončil asi první dvě hodiny p. Přidal vysvětluje a zdůvodňuje v prezentaci slovy i na promítačce, co tomu léčení předchází a dá se říci, že čemu co předchází je důležitější než to co je návodem k jakému si řešení. Potom více a více odpovídá na otázky a přednáška se klasicky přelévá do diskuze nato, co včelaře jako otázka napadne.

P. Přidal mimojiné sděluje že není neomylný, co ví - sdělí ale co neví - nesděluje. Hodně věcí ve včelařství je nejasných a probíhá stále výzkum. A ty věci jsou otom zeleném stromě, jenže zelený strom jako v podobě životního prostředí je úplně jinde než před nedávnou dobou kdy jsem např. začínal včelařit. A ta doba byla něco jiného než před dobou před ní.

Takže green klidně, když nebudou padat včelstva a stanoviště, stačí jen tu šedou teorii sdělit 1985 a budeme mít všichni pokoj. To je na Nobelovku. To se ví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630)

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota.<

To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit. Jenže. Vtom případě jsi pochopil jen půlku toho co přednáší, druhá půlka je ten pohyb včelstev o kterém píšu. A také nevím jak moc šedé je tvé tvrzení, když vše co přednáší má podloženo nějakou ověřenou vědeckou prací. A co ty? Určitě na podporu stromu života lze nalézt nějaké vědecké práce, vím o několika, jenže ty jsou podmíněné stejně, jako odlišné situace s konečnou nutností týdenním až čtrnáctidením léčení. Prostě situace se mění jsou skoro na mapě vedle sebe, a divím se že jsi rychlou destrukci celého stanoviště nebo většiny včelstev nepotkal... nebo to netvrdíš? Potkal? Nebo jak vyjasníš tu svou šedou teorii?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631)

Měřím si vodivost a nikdy jsem tam medovici neměl. <

Nikdy je za jak dlouho? Protože před několika určitými ochrannými aplikacemi co se nedělají dlouho, mám zato, že světlou medovici jsem u paraořechu měl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Ořešák černý

Jenže oni ho Lichtenštejni vysazovali kvůli dřevu, které je opravdu mimořádně kvalitní a nádherně tmavé, dobře se obrábí. Měřím si vodivost a nikdy jsem tam medovici neměl. Takže možná teoreticky někde ve své domovině, což nevím, spíš ani tam ne, ale tady nic. Kdyby medoval, bylo by to super, je ho tady dost. Spíš vidím perspektivně babyku, které je teď mnohem víc než v minulosti. Roste na suchu i ve vlhku, snáší znečištěne, dobře se rozmnožuje, velmi vitální druh. Podle lesáků vzhledem k ubytku jasanu, strom budoucnosti. A medu je z ní dost, klidně 20 kg na úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota. On by nejradši cpal do včel kyselinu ihned jakmile se zvýší spad každý týden až do podzimu. Jenže já tyto kolapsy nemívám, přestože včelařím tam, kde jsou kolapsy v okolí pravidelně. Proč? Nevím, ale zvyšování dávek k ničemu nepovede jen k horším stavům v budoucnu. Škoda, že se okolní včelaři až na pár výjimek, nepřidávají k postupům, které razím já. Je to marné, to radši použijí 20 x KM. A vím, že nejde o nadsázk, skutečně takové znám... nejsem proti tlumení, ale postup musí být opačný - snižování dávek!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: ... (76624)

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.<

To je takový ideální stav, který víceméně fungoval, nyní ale méně, spíše úplně jinak, destrukce je rychlejší, stačí aby agresivní virus začal rychleji virulovat, což je opravdu hodinová záležitost co se týká času mezi tímto infekčním stavem a úmrtí, třeba včelstva. Doknce je zajímavé, že samotný varroa roztoč trpí toutou infekcí a sám je někdy ve velkém úbytku, ikdyž se stačí úspěšně pomnožit na plodu včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: ... (76624)

1984 (78.80.25.121) --- 1. 2. 2023
...

1.) Cena cukru klesne, teď je oproti burze nadsazená kartelem.<

Samotná burza je obchodní kohorta. Místo do plynu se nyní investue do cukru, protože je naní takový vývar. To snad pochopit lze a investoři si na své peníze určitě počkají, vtom je krása burzy. Že nemá nic moc společného s cenou na obchodu. Třeba cena možských plodů po první aukci na pobřežní tržnici je čtvrtinová oproti následnému prodeji který se koná po rozdělení ryb a mořských plodů, takže do restaurace (potažmo cukru do maloobchodu) je cena čtyřnásobná. Prostě kouzlo trhů, aukcí a burz. Nečekal bych cenu nižší, požadavek více rozvinutých zemí světa kam není takový problém objem vydzaženého cukru okamžitě naložit a poslat. Vtom je také krása burzy, že cukr je nabízen z místa výroba a nakládky, ne z nějakého českého cukrovaru.Ten je kupující, ne výrobce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: ... (76624)

2.) Ořešák černý je pro včely bezvýznamný. U nás ho Liechtenštejni vysázeli desítky hektarů a je z něj jen krásné dřevo. Nektar ani medovici nedává, ořechy se nedají jíst. <

Vtom vidím rozkol, kvete v květnu až červnu a je hostitelem parazitálních návštěvníků a ti nabodávají pletiva.

Ve smyslu spisovatele dlouhých rozumových vět by to nemělo uniknout takovému pozornému slova a příběhy tvořivému včelaři. Samozřejmě že jde o podmínky tvorby sladkých šťáv a pylu, které jako třeba lesy co Lichtenjštejni osazovali. Znám i místa kde je jedlý kaštan, jsou ty stromy v podstatě hotové a dnes suché, ale ještě před nedávnem jsem je sbíral. Také jsem je jako stromky vysazoval, ale mají problém s kořenovým systémem po výsadbě, jsou více náročné pro správné zakořenění. Takže umne to ve výsledku byla zbytečná práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76616) (76618) (76623)

A co se týká dotace, tak zas musím plnit podmínky dotace D1, nahlásit na ZO, které to vyřizuje, počet jen takových včelstev co splňují podmínky dotace, jinak se dopouštím dotačního podvodu. Naštěstí se to provádí přes ZO ČSV, takže ten počet nahlásím funkcionáři ZO a je to pro mě hotovo. <

Do registru hlásíš počet včelstev, který je vhodný k zazimování a je ekvivalentem 7r39x24. Pokud o měsíc hlásíš na požadavek k D1 něco jiného, stane se tvé hlášení po kontrole od stolu úřednicí chybné kvůli rozdílu mezi hlášení do registru a k D1. V pokynech je sice napsáno, že bude k D1 platit stav podle požadavku a když bude v registru včelstev méně tak D1 bude uznána podle registru, ale to právě dělá tu chybu která je 25%tní a píše se oní v článku na webu ČSV, tak to chápu a i vidím já. Proto píšu otom že jsme jako včelaři za blbce.

To co jsem popisoval když máš včelstev 40 oddělků podle veterinárního zákona a máš to na stanovišti kde je podle plemenářů 0 včelstev, jde o další bordel podle zákona.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 2. 2023
1984Re: ... (76624)

1984 (78.80.25.121): Taky to vidím úplně stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 1. 2. 2023
...

1.) Cena cukru klesne, teď je oproti burze nadsazená kartelem.

2.) Ořešák černý je pro včely bezvýznamný. U nás ho Liechtenštejni vysázeli desítky hektarů a je z něj jen krásné dřevo. Nektar ani medovici nedává, ořechy se nedají jíst.

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76616) (76618)

"To je přesně ono, ty nevíš, nakonec dojde kontrola z plemenářské komis, zkotroluje to zvenku, protože je teplo a vhodné k rozebírce koukne dovnitř a z čísla co jsi nahlásil máš dvě čísla a naráz jsi podle zákona hloupej a blb protože jak píšeš nevíš. "
a.
Nevidím k tomu důvod. Měl jsem k 1 září určitý počet včelstev a ty jsem nahlásil do registru ČMSCH, jak mi káže zákon. Že je tam nějaký blb nebo nějaký hacker nebo nějaký jiný .... přepsal na nesmysl, to je problém registru ČMSCH, ne můj.
A co se týká dotace, tak zas musím plnit podmínky dotace D1, nahlásit na ZO, které to vyřizuje, počet jen takových včelstev co splňují podmínky dotace, jinak se dopouštím dotačního podvodu. Naštěstí se to provádí přes ZO ČSV, takže ten počet nahlásím funkcionáři ZO a je to pro mě hotovo.
A co se týká toho, že k 1 září nahlásím do registru třeba 30 včelstev a příští rok jdu s úhyny včelstev po otravě a mám nahlášeno jen 5 včelstev, tak pokud to stojí za to, ten počet včelstev na webové stránce se dá notářsky ověřit. Takže já třeba k 2 září zajdu k notáři a nechám si od něho ověřit, že v registru ČMSCH mám nahlášeno 30 včelstev a ne 5. A s tím potvrzením potom příští rok operuji.
Druhá možnost je si občas kontrolovat počet včelstev, který je na mne zapsaný v registru ČMSCH a pokud zjistím, že ho "někdo" změnil, tak ho zase přepsat na správný počet. Předpokládám, že když jde změnit jednou, půjde ten počet změnit i podruhé. Hned bez otálení, jak zjistím, že tam je z mého pohledu špatné číslo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619) (76620) (76621)

"Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd.."
a.
A to se ještě můžu rozhodnout, žeb půjdu do zimy se včelstvy na třeba 6 rámcích 39x24, takže z pohledu dotace nebudu mít co přihlašovat, ale v prosinci je pospojuji a najednou mám pro účely odebírání vzorků regulérní plná včelstva.
Zatímco z pohledu ČMSCH přihlásím do registru v září určitý počet včelstev a v zimě na popisu vzorků budu mít poloviční počet včelstev. I když mi nic neuhynulo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619) (76620)



(2a00:102a:500c:ea41:1:0:7820:2f68) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619)

Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd... čili nikdo nemůže postihovat rozdilne počty na stanovišti z důvodu že zakon a vyhláška maj rozdílný výklad pojmu včelstvo. Je to prostě dobrý Kocourkov.<

Živá představa:
včelař volá veterináři:
"Doktore, mám úhyn na řepce"
Doktor:
Kolik jak velký?
včelař:
30včelstev se válí před česny
Doktor:
V registru máte ale včelstev 5
včelař:
Ale to je správně, 5 včelstev hlášených k do 10.9., nyní mám v dubnu ale včelstev 30.
Doktor:
To jste je koupil?
včelař:
Ne vyzimoval.
Doktor:!!!
...ale víte že řeším úhyn podle toho, co je v registru ...takže se budeme bavit o škodě která je uvedená v registru.
včelař:
tak to je v kyblu, ale včelstvo je podle veterinárního zákona vše co má matku, plást a dělnici a zásoby ...
Doktor:
Jenže pro škodnou událost je důležité to, co je v registru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:102a:500c:ea41:1:0:7820:2f68) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619)

Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd... čili nikdo nemůže postihovat rozdilne počty na stanovišti z důvodu že zakon a vyhláška maj rozdílný výklad pojmu včelstvo. Je to prostě dobrý Kocourkov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617)

By mě zajímalo když přijdou na kontrolu stanoviště vč. např SVS a budete se dohadovat jestli hlásils počet vč. podle vyhlášky (7pl. 39/24) nebo podle vet.zákona (společenství včel matky a trubců na díle) "TO JE BYROKRACIE ALE NEBOJTE TO SE ČASEM PODDÁ"<

přesně, dost uvažuji, že provedu příští rok hlášení do registru jak mám, tz. že nakonec nejideálnější bude, když degraduji všechna včelstva jejich stav bude všude nula, protože nebudu kvůli ekonomickýmu tlaku který samotná vláda činí zrušením pomoci kterou dělala, zimovat silná včelstva tedy nebudu a budu sdělovat jen stanoviště a to ještě o nějaký km vedle kvůli ochraně. To se nyní běžně děje jak jsem si všiml v mém okolí. Takže budu včelařit s minimálními včelstvy, což se nyní už dva roky učím a lze tak dobře vyzimovat spousty včelstev a veterinář bude mít neustále stav nula a když bude chtít např vzorky, ať sdělí odkud přes ZO nebo zavolá. Protože jinak podle plemenářů nevčelařím, jen mám místa kde jsou nějaké úly v kterých nejsou podle plemenářského zákona a registru a ČMSCHZ včely a povinnost hlásit je jednou zarok kdy jsou včely doslova podle mé metodiky kterou mám od jiných včelařů z druhýho konce světa na 6ti rámcích...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76616)

Ale to já nevím, takže kdyby něco bylo, není to můj problém. Já jsem počet včelstev nahlásil tak, jak to má být podle definice včelstev. <

To je přesně ono, ty nevíš, nakonec dojde kontrola z plemenářské komis, zkotroluje to zvenku, protože je teplo a vhodné k rozebírce koukne dovnitř a z čísla co jsi nahlásil máš dvě čísla a naráz jsi podle zákona hloupej a blb protože jak píšeš nevíš.

Ale důvod je někde jinde, ne vtom že nevíš. Buď tu zákon, pokud to požaduje ve dvou smyslech bude fungovat a podle něj bude registr registrovat čísla podle zákonů, nebo nikdo nic neví a média přes nějakou zprávu kontor ztrapní a bude dobudoucna neustále ztrapňovat včelaře podle výsledků kontrol před celým národem zprávami na internetu. Prostě jak u Švejka, včelaři budou ouředně prohlášeni za blbce.

To snad pochopit lze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:3bde:f4f3:603b:a1d9) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615)

Gupo, to není jen podle podmínek nár. dotace oni to vyžadují i při hlášení stavů včelstev do hradištka, tzn bez ohledu na to jestli žádám o 1.D.podle vyhlášky
(Vyhláška č. 136/2004 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem)
. Vet zákon na jednu stranu velikost vč. neřeší, ale v pokynech pro hlášení už píšou něco jiného jiného a pak se v tom vyznej.

By mě zajímalo když přijdou na kontrolu stanoviště vč. např SVS a budete se dohadovat jestli hlásils počet vč. podle vyhlášky (7pl. 39/24) nebo podle vet.zákona (společenství včel matky a trubců na díle) "TO JE BYROKRACIE ALE NEBOJTE TO SE ČASEM PODDÁ"

Citace:
Další informace
Vyhláška č. 136/2004 Sb.. ,§ 2, písmeno n) definuje včelstvo: Včelstvo je společenstvo včel, schopné přezimovat, které plně
obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 × 24 cm; odlišná míra rámků se přepočítává. Počet včelstev v hlášení tedy
uvádějte dle této definice.

V případě jakékoli nejasnosti se obraťte na odpovědnou pracovnici ČMSCH a.s. Evu Zelenkovou (tel.: 257 896 210) nebo
pište na e-mailovou adresu uevcely/=/cmsch.cz , případně se obraťte na naši informační službu (tel.: 257 896 212, 257 896
335, 257 896 264).
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
ústřední evidence včel
Benešovská 123
252 09 Hradištko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77664 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 76617 do č. 76677)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu