Včelařská konference

Spojovat může, ale pokud síla včelstva přesáhne nějakou geneticky danou hodnotu, včely dělají opatření. Třeba založí na okraji plodového hnízda matečníky a matku vymění nebo se vyrojí. Nebo se feromon matky rozředí tolik, že některé včely ztratí identitu ke včelstvu a vžebrají se jinde. Nebo možná matka omezí kladení...
Nadarmo, jak jsem pochopil, nemění matky ve včelstvech každý rok, mladá maximálně dvouletá matka asi k té velikosti a bez rojení hodně přispívá.
Srdcový včelař... asi ano, ale mně se nelíbí, kolik do včelstva rve cukru.

Taky pravděpodobně by nedosáhly tak velké síly včelstva, jaké on chová.<

Nabyl jsem dojmu, že pokud spojuje, v pravou chvíli, proto nedojde o sílu a může si potom hrát na jaře se silákama a očekávanou snůškou. Je vtom spojování finta, ale musí se prohlédnout všechny videa, včetně toho např. jak třídí souše, a dojít nato jak dělá to, co i nedělá. Podle mne to nemá z vlastní hlavy, někdo mu to takto ukázal a on vtom jen pokračuje. Je to zaměstnaný člověk a přesně takto bych si představoval jak má včelařit srdcový včelař amatér, několik jsem jich v mém okolí potkal a stačí jen naslouchat a potlačit své dojmy. Samozřejmě něco hodně si došperkoval sám. Má pěkný a malý chov.

V těch videích to je několikrát ale už si nepamatuji odkud. Bere z ofiko chovu. Chce to hledat dubnový video, kde larví a určitě to zmíní.

Buckfastky asi ne, to jsou původem černé včely původně vyšlechtěné na pozdní letní snůšku z vřesovišť. Ty by měly být v plné síle o měsíc až dva později než on má, tak v květnu, takže by nechytly řepku a ovocné stromy by využily hlavně na rozvoj. A v červenci, kdy mají hlavní snůšku, by je utnul zpracováním zásob na zimu. Taky pravděpodobně by nedosáhly tak velké síly včelstva, jaké on chová.

Vite nekdo jaky material pan špavor biouly chova? Buckfast nebo kranku?

Co takhle začít selektovat lidstvo, to je na tom daleko hůř.<

Kastování u lidí přeci je. Tak proč si myslet, že neprobíhá selekce i u lidí? Stále existují domluvené sňatky, stále jsou lidé na úrovni a plebs, církve, armáda, soudy, dnes, média, to se neustále podílí na selekci, dokonce se stále skrytě odehrávají řídící mechanismy, na místech o kterých se traduje že řídí celý svět, má to být jen pár lidí a jejich rodiny. Existují lidé, kteří svou známost dokonale prolustrují po všech stránkách (zdravotní, živ. situovanost) než se rozhodnou mít s protějškem potomka.

Co takhle začít selektovat lidstvo, to je na tom daleko hůř.

"A co postup který funguje a je prezentovaný pod bioúly.cz od p. Špavora? "
tak možná by to chtělo opravit, že na www.biouly.cz žádná videa nejsou, je to komerční včelařský eshop. Ani tam nejsou žádné odkazy na ty videa, asppoň já jsem je tam nenašel. Videa p Špavora se musí najít vyhledáním na trubce.

No, vybírá ze čtyř jedno včelstvo. Pokud jsou kritéria výběru smysluplná, pokud vybírají včely, tak můžou být, tak už za pár let takového včelaření by měl pocítit výrazně lepší životaschopnost včelstev na varaózu a viry, která by se měla projevit i v normálním chovu bez výběru menší citlivostí na varaózu v podletí, tím lepší zimní generací včel a menšími úhyny v zimě.
Spojování na podzim je limitováno tím, že se při něm vybírají nejen matky, ale i včely. Velikost zimního chumáče je limitována objemem úlu a genetikou včel a nadbytečné včely tak z úlu mizí a energie na jejich odchov je promarněna. Je to trochu podobné, jako když se kdysi v zadovácích v polovině srpna po ukončení sezóny ty úly zužovaly a včely nechaly zimovat na 7 rámcích 39x24. nadbytečné včely byly vyhnány z úlu a zmizely. Dneska to ale může dávat smysl, pokud včely kvůli varoa nedokáží zimní generaci odchovat nepoškozenou a velká část zimní generace včel tak pozdě na podzim a v zimě hyne. Dá se čekat, že po spojení budou vyhnány přednostně poškozené včely a zbytek včel, co zůstane v úlu budou zdravé zimní včely z těch čtyř včelstev. Tomu dává smysl i ponechání výběru matky z těch čtyř včelstev na včelách, přežije asi ta matka, jejíchž včel bude ve výsledném zimním chumáči nejvíc.
a.
Je to už takových 25 let, co jsem zkoušel podobné věci. Zkoušel jsem vytvořit silnější zimní generaci včel, než mají včely svůj limit spojováním včelstev v zimě někdy k Novému roku. Ověřil jsem si metodiku, ale spojovaná včelstva tehdy neukázala tak výrazně lepší vlastnosti proti běžným včelstvům, aby to ospravedlnilo zvýšenou pracnost při odchovu oddělků a na přípravu takového spojování za mrazů v zimě. Dneska by to možná vyšlo jinak.
Jestli se mi včely podaří doma udržet, tak podobný výběr budu zkoušet taky, vidím to ale spíš na výběr mezi odchovanými oddělky už na konci sezóny, to by bylo nyní tak v červenci.

Podle mne jsou včelstva dlouhodobě přešlechtěné výběrem velkých včelařů a chovatelů matek v prostředí s nadbytkem sladiny a pylu pro včely, ty matky se ale dostanou do úplně jiného prostředí, kde je kvůli úbytku včelí pastvy v krajině nedostatek zdrojů a včely tak trpí občas nebo pořád podvýživou. To právě podněcuje citlivost včelstev na varaózu a viry a tím zimní úhyny. Mohlo by s tím souviset i poškození krajiny, například na spoustě míst prakticky totální zmizení vlhkých a mokrých míst, bažinek, tůněk, pramenů, malých otevřených potůčků atd. Když nic jiného, včely tak nemají pro sebe zdroj vody plus souvisí tyto změny s prudkým snížením nabídky sladiny a pylu v krajině už po krátkém suchším období, protože dříve, když bylo v létě sucho a horko, právě rostliny na těch místech intenzívně rostly a kvetly a včely je využívaly.
a.
Tržní prostředí pod vlivem konkurence nutí chovatele právě selektovat včely, pokud je chce chovat a mít z nich výnos dlouhodobě. Pokud uvažuje jen krátkodobě, rok, dva, tři dopředu, pak neselektuje a má o to snadnější manipulaci se včelami i větší výnos, ale potom dříve nebo později mu ty včely kolabují a hynou. Přiměřeným selektováním s přiměřenými náklady má velkou naději zajistit dlouhodobou udržitelnost toho chovu.
Dříve na toto stačila selekce chovatelů matek, dnes už to evidentně nestačí.

A co postup který funguje a je prezentovaný pod bioúly.cz od p. Špavora? Zazimuje tolik včelstev kolik vyzimoval. A i přes to, že má přes sezonu asi čtyřikrát tolik včelstev.

Matky musí být stále výborné, zazimuje spojenec, který od února začne podněcovat, takže v dubnu si může vyrábět včelstev a matek kolik chce. Včelaří okolo 10tky včelstev ale prezentuje svůj chov jako ne vůbec strohý. Spíš bych řekl že to je ukázkový chov jak by měl vypadat u malých včelařů.

Takže proč léčit 30 včelstev když stačí léčit 10 spojených a vybraných z cca 30?

V tomto velkou mezeru u malých chovů, vytáhnout med nalít cukr a dojít poléčit spoustu prázdných úlů.

Přitom může jít právě o to mít několik příbuzných matek a ty selektovat a potom nechat selektovat včelou ať si vybere. Nakonec problém vyzimovat podle videí co je na bioúly.cz ten včelař nemá.

Dokonce v tomto postupu spojování napodzim, vidím řešení pro převčelenost krajiny. Nebo se mýlím?

Posledni procento Peterek.... to je jen víra ... náboženství, svět vzešel z dinosaurů ... nikdy nikdo selekce neprokázal a nepřevedl úspěšně do udržitelné praxe, jenom víra že to tak může fungovat, protože ty teorie logicky v hlavě zapadají do sebe, ale jen logicky teoreticky. No a věda hledá a vypichuje konkrétní důkazy na podporu těchto teorií, vždy platilo kdo co hledá, to najde. Začarovaný kruh

Začal bych jednodušším zamyšlením -Co bylo dřív kuře nebo vejce?

Tržní prostředí pod vlivem konkurence už z principu chovateli neumožňuje selektovat včelstva, už tak nerentabilní chov se ještě více má propadnout a být neproduktivní? Kdo by měl selektovat, snad ne včelař s 10 včelstvy? Padne mu beztak vše a může nakupovat od nuly oddělky F1, kdo to zaplatí?

Nemá nakonec Peterek pravdu poslední procento?<

Nemá, včela si zaslouží při chovu kvalitní péči jako každé jiné živé zvíře od svého chovatele. Peterekovi asi nikdo neřekl, že kdyby tu nebyla zdravotní péče o lidi na výši jaká je, a mělo se spoléhat na jakési poslední procento, tak by už dávno pravděpodobně ani nebyl. Proč? Protože od narození jsme stejně jako ty naše včely, jeden biochemický sklad do kterého se stále pumpují sloučeniny jen proto, aby měl člověk pohodu kterou potřebuje ke svému životu více, než sůl.

Taky se potřeba ptát kam jsme se dostali za 40 let aplikace varoacidu situace začíná být neudržetelná je léčení cesta nebo třeba selektovat.? Omezit aplikace a vybírat z toho co přežije? Nemá nakonec Peterek pravdu poslední procento?

Asi jsem špatně pochopil vlákno. Měl jsem na mysli, že nějaká studie prokázala vznik rezistence VD na KŠ.<

Je potřeba si pokládat otázky sám sobě.

Proč včelstvo hyne, když se vyskytne VD v úlu?

Přežije včelstvo tisíce roztočů? Ano, proč? Nepřežije pár desítek roztočů? Ano, proč?

Proč je důležité, aby včelstvo mělo na zimu kvalitní tukové zásoby?

Proč včelstvo uhyne na příznaky virů a to bez zjevných příznaků VD?

Proč je důležité neustále VD eliminovat v úlu? Opravdu je včelařství už jen o nákladech na léčbu a obnovu uhynulých chovů?

Proč je důležité pravidelně používat nejlépe od jara dezinfekci jako profylaxi?

Proč má včelstvo problémy se zvápenatěním, ale nemá problémy přežít zimu?

Proč má včelstvo menší problémy přežít zimu, se zvápenatěním oproti včelstvu, které zvápenatěním v podletí a přes sezonu netrpí?

Proč je důležitá zdravá matka ve včelstvu?

Proč když se sníží pH v úlu díky aplikaci kyselin, zvýší se zvápenatění?

Proč hledat u VD rezistenci na KŠ, když KŠ nezabrání virotickým stavům včelstva a tím nezabrání úhynu včelstva, protože KŠ není proti nějaké z výčtu, viróze včelí?

Je doufám jasné, že pokud se aplikují do úlu akaracidy, musí se aplikovat na druhou stranu současně s léčbou krmiva, která jsou probioticky pro včelu prospěšná.

Proč včelař při zazimovávání včelstva je nucen nakupovat jiné různé krmiva a aditiva, aby přezimoval? Protože ekologie okolo včelích úlů je pro zimování nevhodná?

Śtavelka je jed i pro člověka, v organismu vychytává vápenaté ionty a tím vytváří rozvrat vnitřního prostředí v organismu. A uvádí se, že vzniklé krystaly šťavelanu vápenatého v buňkách svým mechanickým působením buňky rozrušují. LD50 je dost nízká, kolem 3O- 40 gramů na hmotnost člověka.
V nižší koncentraci pak může dlouhodobě přispět třeba k tvorbě ledvinových kamenů, pokud k tomu má člověk sklon.
A amitrazem nebo fluvalinatem se to moc srovnávat nedá, protože každá tato látka má jiný mechanismus působení.
U jednoduchých přírodních látek, jako je šťavelka se obvykle tyto látky neukládají a nehromadí, takže do určité hranice koncentrace je dlouhodobá slabá expozice prakticky neškodná, zatímco u umělých látek se v organismu i při velmi slabé expozici nějaké zbytky těch látek hromadí.

Asi jsem špatně pochopil vlákno. Měl jsem na mysli, že nějaká studie prokázala vznik rezistence VD na KŠ.

O tom, že přidávat do úlu cokoliv, co si nedonesou včely samy, je špatně určitě nepochybuju, na to netřeba studie. (A je jedno, jestli to jsou syntetické jedy, kyseliny, nebo cokoliv dalšího)
m.

Jak pise gupa,stavelka neni zaden med pre vcely,je to agresivnejsia vec jak amitraz ci fluvalinat,tak zadne prehananie ,pokap max 1x za rok ,podobne aj pasky s kšg ,sublimaciu ani omylom ..

Vadescana dsRNA

Nový, nedávno právě pečený koláč pro včelaře. Genetická léčba indikátoru životního prostředí, co to znamená?

Naše zjištění poukazují na rizika vystavení včel kyselině šťavelové, která byla považována za bezpečnou pro použití při léčbě proti roztočům Varroa ve včelstvech, a zasazujeme se o rozsáhlejší hodnocení dlouhodobých účinků, které může mít na zdraví včel.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8446526/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8446526/

Můžete prosím dát odkaz na nějakou z těchto vědeckých studií. Jen tak pro úplnost, ať nevznikají nepodložé fámy. Díky.
m.

Včelaření je v tom jen okrajově, hlavně tím, že lidi mají na med čím dál méně peněz.<

Nová doba noví lidé, počítat neumí, nemocni po práci zadarmo jsou, odvádět vysoké daně chcou. Asi to bude nějaká motivační nauka která má větší sílu než rozum.

Zadajte do vyhladavaca na youtube " Milchsäure Sprühbehandlung" a mozete pozerat videa ..

Pro mě by to bylo asi problematické v létě ten postřík provádět.Ten polský autor uvádí,že je potřeba důkladně postříkat všechny rámečky obsednuté včelami a v mém případě,kdy mám asi polovinu včelstev v šesti nízkých Optimalech by to bylo pro mě zničující.Nemám jich moc,jen deset.Ale i tak..Také p.Gusto s tím jak dostáváte včely do stavu bez plodu je hodně obtížné.Ta rezistence na štavelku by zřejmě u mne vyvolala značný problém.Jaká je možnost tu k.mléčnou sehnat..?

------------------------------------------------------
V prvom kvetnovem tyzdni odoberam zo vsetkych vcelstiev matky,za 3 tyzdne su vcelstva bez plodu a v plnej sile schopne co najlepsie vyuzit agatovu znasku.. kyselinu mliecnu kupite bezne vo vinarskych potrebach,predava sa pod roznymi obchodnymi nazvami,napriklad BOEROVIN ..

Libí se mi máš vykřik do tmy.Vidím ,že ovladate jak říkal kolega džaudicu.Já stavkovat nebudu že neprodám med za 300 sta a z UK za 70 mi taky nabizel diler taky nebudu.

Tak jen slepý a totálně hloupý by neviděl, že nás ti zelení kazisvěti z Brusele vedou do totálního kolapsu a průšvihu. A že pokud s tím něco neuděláme, aspoň se nebudeme ozývat, tak do toho totálního ekonomického průšvihu během pár let skutečně dojdeme.
Včelaření je v tom jen okrajově, hlavně tím, že lidi mají na med čím dál méně peněz.

Tohle by si měli dobře přečíst všichni ti pánové včelaři,kteří zde neustále a pořád dokola hledají svůj zdroj neůspěchu a problémů v unii,v zelených,v Bruselu,ve svazu,ve Fialoví…..O nějaký antagonistický příspěvek nemám zájem a snad to tak nevyznívá,ale jak je to možné,že to někde jde a jinde ne.Znám včelaře,kteří prodávají med za tři sta a kdyby ho měli metráky,prodají.Ale asi je to v naší povaze hledat viníky vždy mimo svoji osoby.
jinak vše dobré,díky za odpověď na dotaz a s pozdravem. P.

Dobrý den, prosím kde u Vás mohu nakoupit melomel, pergu a med. S manželem k Vám přijedeme. Jak se jmenujete.
Děkuji.
Jarmila Nováková





1984 (78.80.26.115) --- 11. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912)
Stánkovné je různé. Většinou symbolické na maloměstě. Řekněme 1 kg medu. Lidi jsou také různí. Někteří oběhnou a jdou po ceně, někteří vybírají podle oka a sortimentu, jiní zase chtějí vyzkoušet něco nového. Prodávám i na trhu, kde mám levnější konkurenci, ale stále toho prodám dost na to, aby se mi to vyplatilo. V minulosti jsem takto získal pravidelné odběratele a kontakty... např. mě oslovil hoteliér a od té doby mu dodávám pravidelně větší množství plástvového medu, majitelé různých obchodů, lidé z gastronomie, které zaujala nabídka čistých druhových medů, odběratelé pergy atd... Prostě účast na trhu je do jisté míry forma reklamy, která navíc přinese okamžitou tržbu. Blíží se doba, kdy trhy již velmi omezím, protože svůj účel to plní a nebude to dále potřeba. Zvyšovat produkci medu na ukor kvality a druhové čistoty dál nechci (nestíhal bych při většim počtu včelstev oddělovat snůšky, věnovat se produkci dalších věcí jako propolis, perga, nestíhal bych hraní si s melomely atd...). Můj cíl není vybudovat obři firmu, ale normálně žít a užívat si práci, která mě baví, mít z toho radost.

Jedna diplomová práce celkem dobře napsaná:
https://theses.cz/id/qqwoau/25549646

Kyselina mléčná je běžná chemikálie, na její prodej zatím nejsou žádná omezení a gůgl najde plno prodejců.

"Jak je to u inych kyselin neviem,ale u stavelky vyuziva probioticke bakterie z vlastneho traviaceho traktu na vytvorenie rezistencie , uz som to zachytil v spravach z viacerych zahranicnych vyskumnych ustavov.."
A budeme zase za nějakou dobu tam, kde jsme dnes. Ani kdyby zase zmizela odolnost roztoče na pyrethroidy a amitraz, vrátit tyo léčiva zpátky nebude možné kvůli zeleným kazisvětům v Bruseli, kteří je mezitím zakážou.

Pro mě by to bylo asi problematické v létě ten postřík provádět.Ten polský autor uvádí,že je potřeba důkladně postříkat všechny rámečky obsednuté včelami a v mém případě,kdy mám asi polovinu včelstev v šesti nízkých Optimalech by to bylo pro mě zničující.Nemám jich moc,jen deset.Ale i tak..Také p.Gusto s tím jak dostáváte včely do stavu bez plodu je hodně obtížné.Ta rezistence na štavelku by zřejmě u mne vyvolala značný problém.Jaká je možnost tu k.mléčnou sehnat.?

Jak je to u inych kyselin neviem,ale u stavelky vyuziva probioticke bakterie z vlastneho traviaceho traktu na vytvorenie rezistencie , uz som to zachytil v spravach z viacerych zahranicnych vyskumnych ustavov..

Na kyselinu šťavelovou si vytvoří varroa odolnost? Nebylo uváděno, že u kyselin rezistence nevzniká?

Ano,robievam to v lete,vcelstva dostanem do stavu bez zavieckovaneho plodu a nasledne postrek 15% kys.mliecnou ..da sa pouzit aj 3%na šťavelka ,len v cistej vode bez cukru..a hlavne striedat,lebo stavelka ma sice vysledky vyborne,ale aj na nu si vie parazit urobit odolnost..

Zkoušeli jste někdo ošetření postřikem naredene 80 proc.kyseliny mléčné. viz.posledni včelařství? S kys.stavelovou(varomed) mám celkem dobré zkušenosti a pro poslední listopadové ošetření varidolem už mnoho roztočů nezbývá. Kyselinu mravenčí hodnotím negativně.

Stánkovné je různé. Většinou symbolické na maloměstě. Řekněme 1 kg medu. Lidi jsou také různí. Někteří oběhnou a jdou po ceně, někteří vybírají podle oka a sortimentu, jiní zase chtějí vyzkoušet něco nového. Prodávám i na trhu, kde mám levnější konkurenci, ale stále toho prodám dost na to, aby se mi to vyplatilo. V minulosti jsem takto získal pravidelné odběratele a kontakty... např. mě oslovil hoteliér a od té doby mu dodávám pravidelně větší množství plástvového medu, majitelé různých obchodů, lidé z gastronomie, které zaujala nabídka čistých druhových medů, odběratelé pergy atd... Prostě účast na trhu je do jisté míry forma reklamy, která navíc přinese okamžitou tržbu. Blíží se doba, kdy trhy již velmi omezím, protože svůj účel to plní a nebude to dále potřeba. Zvyšovat produkci medu na ukor kvality a druhové čistoty dál nechci (nestíhal bych při většim počtu včelstev oddělovat snůšky, věnovat se produkci dalších věcí jako propolis, perga, nestíhal bych hraní si s melomely atd...). Můj cíl není vybudovat obři firmu, ale normálně žít a užívat si práci, která mě baví, mít z toho radost.

Jo ještě k ceně, ta je i na tržnici důležitá, třeba se někdy podívám a sednu v Bibione, jsou tam trhy pravidelné, stále stejní prodavači, pokud neumřeli, prodávají stále. A než si nějaká Italka nakoupí na oběd, oběhne to dokola a jde podle ceny, potom si koupí co ví, že je jen jeden stánek, např. ryby. Ale zeleninu a ovoce, maso, blbiny, vybírá podle ceny. Jinak včelař je tam a prodává jen jeden. Známka, živé včely na stole na třech rámcích v průzkumném úlu, po celý rok, asi má včely jen protu reklamu aby se člověk zastavil, jinak má před stolem zpravidla vymetýno. Ale něco určitě prodá, jinak by tam stále nebyl ten samý, už 20 let co tam jezdím.

Kolik stojí dnes stůl? Když jsem prodával kdysi (ne med!), byl za 9Kčs malé město, na Zelňáku v Brně za 40, V. Bíteš na chodníku zadarmo. Tžnice mám za sebou, lidi nanich kupují z jiných důvodů než by rozum říkal, ale proto jsou to jen příležitostní kupující, kteří trousí zbytečné peníze pokud je mají, jinak jsou to pravidelní návštěvníci třeba jen ze zvědavosti nebo známosti nebo setrvačnosti, setrvačnost je sviňa.

Pro spoustu lidi je treba i nizka cena podezrela. Muzete se tomu smat kolik chcete, ale je to tak. Leta prodavam na trzich a vim proc jak a za co lidi utraci penize. Nekdy je to nepochopitelne, ale zapomente na to, ze lide premysli nejak logicky a racionalne. Vcelari ziji v bubline a nechapou, ze 90 % lidi o medu nic moc nevi.

Však to píšu. Lidi mají sladké chuti plno, od umělých sladidel, přes bílý cukr po všelijaký tmavý cukr a to všechno je výrazně levnější než med. Přitom chuť je velmi podobná. Plno možností, jak jíst a pít sladké věci.
Jinak v dělnické profesi sice ročně vydělají od čtvrt do půl milionu korun, ale za nájem dají ročně klidně i čtvrt miliónu, za elektřinu 30 - 50 tisíc, za teplo v nějakém společném domě, kde nejde ušetřit netopením v bytě třeba 80- 100 tisíc, za provoz auta nutného k ježdění do práce 100 - 120 tisíc. Když mají s těmi penězmi trochu smůlu nebo neumí hospodařit, zbude jim měsíčně na jídlo třeba tisícovka na člověka... A to je pak snadné rozhodnout, jestli koupí kilovku cukru akci za 25 nebo kilovku medu za 200.

No jo je to presne tak, proto ti bojovnici nizkyma cenama tak fnukaji. Konkurovat nizkou cenu je u vcelare ekonomicky diletantismus, protoze nemed, protoze Ukrajina, protoze Cina, protoze Kaufland. Tyto zakazniky neziskate, zapomente na ne.

Je to pár let co na základě této ekonomické poučky ( pojmy potřeba / spotřeba) vytvořil svaz propagaci ,, Bez medu to nejde" ... nebo tak nějak se to jmenovalo. Mělo to navodit dojem potřeby po medu a výsledkem měla být větší spotřeba medu - odbyt. To byl asi poslední dech ze svazu, pak to skončilo nějakými kostlivcemi ve skříni za dob předsednictví Dr Brucknera a od té doby je ticho. Dotace směšná, příští rok ještě menší a člene zaplať 600kč.

Při statistické spotřebě 0,7kg medu / rok / osoba ... je to při nákupu u včelaře namísto super hyper, výdej 150kč za med za rok, přičemž roční příjem se pohybuje u zaměstnance třeba v nižší dělnické profesi od čtvrt do půl milionu kč.

Z této kalkulace jasně plyne že problém odbytu není v ceně medu, ale v potřebě běžného člověka mít dnes v jídelníčku med. Pak je jedno kolik med stojí. Když ho dáte pod cenou vyýprodej starého medu 150kč/kg, ano třeba ho rychle prodáte, ale dotyční ho koupí protože je levný, ne proto že ho potřebují.

Asi taková psychologie jako hon důchodců na sardinky v akci, že je to hnus nedá se to jíst, hnusný olej samé šupiny kosti, to je jedno, ale nakoupili celý karton do špajzu levně.

Průměrný plat ale moc o situaci nevypovídá. To je spíš medián, který by měl být někde na 38 tisících mzdy. Polovina lidí vydělává pod těch 38 tisíc hrubéh a druhá polovina vydělává nad těch 38 tisíc. Čistého by to mělo být měsíčně tak 25 tisíc.

průměrný plat je 45 tisíc<|

Kolik je lidí co kupují med u příjmu od 12-20 -45 tisícKč a kolik lidí kupuje med co má příjem nad 45tKč?

No kolik? pod tím průměrným číslem jsou miliony pradovních míst, nad ním jednotky tisíc.

Právě jsi definoval koupěschopnost v tržním systému u položky med!

Trh nelže, lidé z nízkým příjmem přestali nedávno okamžitě nakupovat med. Ten nyní leží ve skladech.

Stát to nezajímá. Ruší základní dotaci na zazimování místo toho aby její výši dorovnal oproti inflaci. Vr.1989 co si vzpomínám, tento státní výdaj byl cca 100Kčúzazimované včelstvo, při desetinásobku koeficientu inflace, by to mělo být dnes 1000Kč na D1 na zazimování. Situace je okolo 80|Kč. Krejcar za včelstvo.

Stát si tedy myslí, že hodí krejcar a vydělá milion. Ono to tak opravdu matematicky funguje dobře, ale jen u státu, u včelaře jde o bídu, s leskem neprodejného nerezu v šopě.

Že by lidi dnes neměli na med, průměrný plat je 45 tisíc. Průměrná cena medu ze dvora průměrné kvality 200kč. Nezdá se mi že by v minulosti byl med levnější.

Stávky včelařů kvůli medu moc smysl nemají. Med se nezadržitelně svou výrobní cenou přesunuje do kategorie potravin pro ty bohatší a úměrně tomu klesá množství lidí ochotných med kupovat. Dovozy levného medu z velké části jenom rozšiřují trh s medem, protože sotva kdo, když se vyřadí z prodeje levný med z dovozu z supermarketu, koupí stejné množství dvakrát dražšího medu od včelaře. Koupí ho výrazně méně, pokud vůbec.
Historicky před mnoha stovkami let byl med díky včelám sladidlo dostupné i běžným lidem, zatímco cukr byl snad stokrát, tisíckrát dražší, protože se vařil z cukrové třtiny někde v Egyptě. A složitě se do Evropy dopravoval, protože ho asi tehdy ani neuměli dobře vyčistit a na vzduchu se tak roztékal a kazil. Cukr se přiblížil běžným lidem za napoleonských válek, kdy se kvůli blokádě začal vařit z domácí cukrové řepy a od té doby, jak se jeho technologie neustále vylepšuje a produktivita roste, jeho cena mnohonásobně klesá. Zatímco u medu ne, náklady na produkci medu spíš stoupají, protože klesá včelařská výnosnost běžné krajiny a stoupají nutné náklady na ošetřování včelstev.
Navíc se objevila další konkurence cukru, umělá sladidla. Ty vycházejí na stejnou sladivost ještě asi tak desetkrát levnější než cukr. V dnešní době tak existují pro lidi tři úrovně sladidel. Ta nejlevnější úroveň určená pro sladké největší šmejdoviny v obchodech, jako jsou levné limonády, levná konzervovaná zelenina v nálevech, levné zavařeniny a marmelády atd jsou slazené umělinami. Znatelně lepší a dražší produkty jsou slazené cukrem nebo cukernými deriváty. A nakonec nejdražší je med nebo potraviny, kde je med jako přísada přidávaný. Med se tak, mimo lidi, kteří mají blízko ke včelám, stává přepychovou potravinou a žádné demonstrace kolem medu to nezmění. Jediné, co by trochu k odbytu medu pomohlo, by byly protizelené demonstrace, které by pomohly zastavit zelené zdražování a zelené okrádání lidí. Aby občané EU zůstávali bohatí a mohli víc peněz vydávat za med.
Neboli demonstrace přímo proti Green Dealu a obecně zeleným bruselským nesmyslům.

Neuvažují včelaři že by stávkovali kvůli dovozům cizích medu? Někteří mají i 2 roky staré medy ještě doma. Tesko říci zda csv jako největší podvodník v kauze vcelpo do toho půjde. Ale aspoň by mohl využít zkušenosti jak se to dělá ne????

Tak odhoď lenost,uděláš to pro diskutující s dobrým pocitem.

"Radime co ti braní udělat rozbor kolik které laborce to přináší jak pišeš slušné živobytí."
Asi lenost, nestojí mi za to do toho šťourat.
Jinak záleží na detailech.

To bude spíš paradox. Já třeba včely neprodávám, jen párkrát mě kamarádi uprosili. Množím pro sebe a na jaro se krásně hodí mít o 50 % víc na spojování a posilování. Na druhou stranu chápu oddělkáře, kteří neumí prodat med a tak diverzifikují přes oddělky. Každý děláme jak umíme. Jen poptávka bude postupně klesat. Některé už to přestává bavit kupovat každý rok na jaro včely. Na druhou stranu za velkou louží je to třeba standart u profíků, včely se nezimují, ale nakoupí u množařů.

Asi 2,5 mega. To by za ty prachy měli vyšetřeno 10 000 stanovišť na mor při ceně 250 za vzorek (agrola)
Dol by při tak velký zakázce určitě slevil. SVÚ Jihlava, Olomouc podobně.
A bylo by to smysluplnějsi, než loterie s klestikama co si umi každý spočítat sám.

Radime co ti braní udělat rozbor kolik které laborce to přináší jak pišeš slušné živobytí. <

https://www.vcelarstvi.cz/dokumenty-cms/zprava-o-cinnosti-csv-za-1-pololeti-2022.pdf

Asi 63 tisíc stanovišť v r. 2022. Krát vzorek 30-50Kč. Průměr asi 40Kč/vzorek. (podle aktuálného ceníku Dolu na r. 2024)

Kolik si třeba účtuje Olomouc mi není známo, nejde to dohledat, půjde asi o nějakou speciální neveřejnou zakázku. Ale počítám že to bude podobné ceně těch 40Kč/vzorek, možná více.

V podstatě jsou to ale vyhozené peníze. Výsledky jsou jen velmi nepřesná čísla pro statistiky.

Radime co ti braní udělat rozbor kolik které laborce to přináší jak pišeš slušné živobytí. Nesouhlasím s není to takový vývar. Má to jiné souvislosti.Jestli ti to video něco napovědělo tak se poděl o to něco přetlumočit.SVS je statní organizace s pravomocemi,Vyzkumný ústav včelařský je soukromý subjekt každý s určitým podilem,ČSV má v tomto subjektu 20% .VÚ se zabývá tak 1/4 zbytek aby se uživil je jiná činost. ČSV je zajmová organizace třeba jak (ochránci přírody,junak,zahrádkaři, holubáři,akvaristé atd.Nikdo tě nenutí být členem mi připadá,že jsi ještě nepochopil,že NF už nexistuje. To uvádím že mi není pochuti jednání ČSV.

Pěkný nápad to video.
Chtělo by to rozbor, komu vlastně rozbor zimní měli přináší slušné živobytí.
Laborkám - jednoduchá nenáročná práce, jistá zakázka prováděná možná i mimo pracovní dobu a placená tak možná i mimo běžnou mzdu...
vedení ČSV - důvod být důležití a existovat ve stávajícím rozsahu za stávající peníze a podržet organizaci léčení v ČSV...
ZO ČSV ??

Trefně zábavné video.

Oxymoron, to je nový termín pro běžnou českou včelařskou praxi u malých chovů?

Třeba jako chov včel bez včel. Každé jaro kupovat od větších. Možná by bylo lépe kdyby si je ti oximoroni dovezli ze zahraničí. Za pětkrát tolik. Aby znali hodnotu práce jinde ve světě. Pré je na dovoz včel dotacee.

To je ukázkový oxymoron. A měl si strčte do p..... i s tím jogurtem.

Začinající Yutuber bohužel škoda času sledovat.Jestli je tím velmi vytížen dál bez komentáře.