Včelařská konference

Ministerstvo zemědělství ČR
k rukám ministra
Těšnov 17
Praha 1
V Lednici 1.2.2005

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás otevřeným dopisem, v němž se pokusím pokud možno objektivně popsat situaci v českém včelařství, zejména v obchodování s medem.
Úvodem chci konstatovat, že v oboru včelařství pracuji profesionálně od roku 1981, tehdy jsem jako zaměstnanec ČSV obhospodařoval až 450 včelstev. Od roku 2000 jsme postupně přešli k budování provozu na zpracování medu. V současnosti dodáváme do obchodních sítí až 400 tun medu ročně a zaměstnáváme 10 pracovníků.
Nyní se pokusím zdůvodnit, proč se odbyt českého medu dostává do velkých potíží. Tak, jako Vám a veřejnosti podávají informace představitelé ČSV, i já se ztotožňuji s názorem, že český med patří mezi nejlepší medy, a to i ve světovém měřítku.
Nemůžeme si však myslet (platí u všech produktů, nejen u potravin), že Česká republika v současném stavu globalizace a v době otevírání se světu, může odolávat tlakům dovozů ze zahraničí. Zákazník se totiž pod vlivem masivní reklamy stále více orientuje na nákup v sítích supermarketů a kvalitu odsouvá v žebříčku hodnot až na další místa. Tyto sítě supermarketů mají pouze jediný cíl, a to kvantitu prodeje, proto tlačí výrobce k nákupu co nejlevnější suroviny. V podmínkách našeho státu jsou přitom jejich obchodní metody více než tolerovány.
V okamžiku, kdy bychom chtěli podpořit naše včelaře vyšší cenou za med, než je cena na světovém trhu, byli bychom smeteni dovozy již naplněného medu ze zahraničí.
Předsednictvo ČSV však tuto situaci nechápe nebo pochopit nechce a celou vinu za levné dovozy medu ze zahraničí hází na české zpracovatele. Navíc se ve své práci orientuje tak, aby s českými zpracovateli nemusel vůbec jednat. Jeho snaha o prosazení prodeje medu tzv. ze dvora je sice chvályhodná, ale v současnosti již naprosto scestná. Touto formou se totiž může prodat jen menší objem medu.
Jednotliví malovčelaři totiž nemohou nikdy splnit požadavek dodržování současných veterinárních předpisů platných v EU. Je proto více než nutné, aby se celý způsob včelaření v ČR přizpůsobil Evropské unii. Jako příklad uvádím, že podíl větších včelařských provozů v ČR je pouze 2,6%, kdežto v zemích EU až 30%. Tito větší včelaři potom mohou disponovat daleko větší ekonomickou silou (dosáhnou na úvěry apod.). Mají šanci uplatnit regionálně vyprodukovaný med a prodat jej za vyšší cenu. Naši včelaři k tomu však potřebují vytvořit podmínky, s čímž samozřejmě souvisí i spolupráce s uznanými zpracovatelskými firmami a ve využití jejich možností v odbytu.
Zárukou dalšího pokračování včelařství u nás by se měly stát moderně vybudované rodinné farmy! Apeluji na vás, pane ministře, abyste na svém ministerstvu přehodnotil plošné rozdávání státních prostředků, které by pak byly použity na pomoc při vybudování a rozvoj tzv. rodinných včelařských farem a regionálních zpracovatelských celků.
Jako jednu z forem pomoci (vzhledem k rýsující se krizi ve výkupu medu v roce 2005) Vás žádám o finanční pomoc pro naše včelaře, například formou dotace na nákup medu přes uznané výkupny, evidované u SVS, kde je možno účetně zcela dostatečně prokázat, jak bylo s těmito prostředky naloženo, kolik medu bylo vykoupeno a na jaký trh byl tento med umístěn. Tak by už nemohlo dojít k situaci, kdy bude úředník ČSV požadovat po obchodnících interní důvěrné informace, s nimiž může nakládat pouze podnikatel nebo orgány státní správy, které jsou k tomu pravomocně oprávněny (např. FÚ či Český statistický úřad).
Věřím, že pochopíte naši snahu rozvíjet včelařství a z našeho pohledu i důležitost a potřebu zobchodování medu a včelích produktů.
Lubomír Češka