78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Jiri Borik --- 8. 5. 2002
Re: Medomet - potravinářské barvy (968) (983) (984)
On Tue, 7 May 2002, Arnošt Hrdina wrote:
> Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů. > Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou? > Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít podkladová barva. > Pokud ano, tak jaká.
Barvu i tmel jsem pouzil asi pred tremi lety u medometu z pocinovaneho plechu - kos uz trochu prokvetal rzi. Kos jsem natiral potravinarskym epoxydovym tmelem, nadobu barvou BISYL. Povrch jsem ocistil ocelovym kartacem, zadnou zakladovou barvu jsem nepouzival. Oba natery drzi dobre. U kose je problem s dokonalym utesnenim profilu, ve kterych je zasazene pletivo - vlhkost se tam dostane, takze po zime pred prvnim vytacenim je na dne medometu par kapek rzi.
> Nemá někdo tušení, co by nemělo obdobný problém z hlediska hygienických > potravinářských předpisů?
Naterove hmoty s potravinarskym atestem problemem nejsou. Horsi je to s dokonalym provedenim nateru kose. Pokud budu muset resit tento problem jeste jednou, asi si koupim novy nerez kos.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 985
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 7. 5. 2002
Medomet - potravinářské barvy (968) (983)
Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů. Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou? Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít podkladová barva. Pokud ano, tak jaká.
Další problém mám s tím, že bych chtěl zamezit tomu , že v panelech co jsou vkočši zavěšené (asi to bylo u sériově vyráběných 3 rámkových medometů) je síto co drží při vytážení rámky vloženo do rámce profilu U. Přitom v tom profilu zústává binec. Chtěl bych to síto zalít do toho rámce zalít nějakou priskyřicí. Měl jsem na myslí Epoxy, Upon apod. Aby se to dalo lépe čistyt y nezůstávaly v to m prostoru kam se nedá dostat k vyčištění zbytky nebo špína.
Nemá někdo tušení, co by nemělo obdobný problém z hlediska hygienických potravinářských předpisů?
Díky
Arnošt Hrdina Brno
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 984
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- richard sikora --- 7. 5. 2002
Re: Dotaz (968)
Tento problém mě postihl před několika lety, včely vyměnily na podzim matku, krásná, velká ale na jaře kládla jenom trubčinu. Čekal jsem a nakonec jsem včelstvo musel zlikvidovat. Moje matka nebyla asi dobře oplodněna. Těžko poradit - podla stavu včelstva bych přidal matku, dále sloučil s jiným- je trochu pozdě, dále přicházi na řadu tvrdá likvidace. Začal květen, co rolivost, již jsem našel první zavíčkovaný matečnik. Pozdě jsem začal rozšiřovat. Zdavím Richard.
> Přátelé. > Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/ > Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když > klade samou trubčinu.
______________________________________________________________________ Reklama: Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonin PRIDAL --- 7. 5. 2002
Re: genetika je krasna (219) (946) (957) (967) (977)
Vyborne, pokud nejde o zpochybneni inseminace, tak neni treba ani takovou formulaci volit. Vyvolava to pak, rekl bych, jakysi druh nejistoty u vcelaru, kteri nejsou schopni se svymi biologickymi znalostmi tuto vec samostatne posoudit.
Pokud jde o variabilitu mezi trubci jednoho vcelstva, je neprosto stejna, jako mezi spermiemi jednoho plemenneho byka, kde take dochazi ke crossing overu (a presto se inseminace provadi i u skotu). Je to tedy uplne stejne - zadny rozdil. U vcel je jen rozdil v tom, ze dcery, ktere maji absolutne stejneho otce (tj. jeden a ten samy trubec), budou supersestrami (koef. pribuznosti 0,75), coz je specificke prave pro plemenitbu vcel. Sestry po trubcich jednoho vcelstva jsou sestrami pravymi (tedy tak jako treba u lidi r=0,5). Dodavam, ze predpokladem techto vztahu je nepribuznost rodicu.
Pokud jde o selekci matek na bodavost, nelze ji v plne mire overit za kratky zivot oddelku v roce jeho zalozeni - napriklad behem cervence a srpna (nekdy jen srpna). Jde o to, ze prave ty geneticky bodave vcely vydrazdi svym feromonem i vcely mirne (bylo dokazano experimenty). Vezmeme si priklad: 1 cervence provedu vymenu (ci zalozim pozdni oddelek ap.), jeste 21. 7. se vylihne posledni vcela, ktera pochazi od puvodni matky. Zaroven se jeste nebudou nejaky ten den lihnout dcery po matce nove. Jeste za mesic bude vetsi cast vcelstva tvorena vcelami od matky puvodni. Vse zalezi na prave uplatnovanem systemu delby prace (zkraceny, prodlouzeny ap.) eventualne na JH titru v hemolymfe vcel. V takto kratke dobe nelze provest overeni bodavosti vcelstva (zejmena u tech, ktera byla bodava).
Pokud jde o mednou uzitkovot; tato je slozena ze dvou slozek, a sice a) ze slozky produkcni a b) reprodukci a tyto slozky jsou v parcialni fenotypove korelaci s mednou uzitkovosti vcelstva. Funkce techto slozek je zastupna, proto nektera vcelstva mohou mit vykonnejsi letavky a tim i vice medu i presto, ze nejsou tak silna, jako typicke plodarky. Docilit vsak takovych vlastnosti je pomerne obtizne a vyzaduje dlouhodobou a usilovnou plemenarskou praci, ktera se bez inseminace neobejde. Pri zachovani dobrych hygienickych vlastnosti a vlastnosti doprovodnych se podarilo tuto vlastnost upevnit zejmena v kmenu Vigor a castecne i Lesane.
Zdravi,
Antonin Pridal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík Petr --- 7. 5. 2002
Re: Tavidlo (975)
První pokus o tavidlo byl u mne také se smaltovanými plechy
z trouby.Zakryto postranními skly z auta,takže opravdu
primitivní. :)
Ale nechtěl jsem ráměčky vyřezávat,protože to dá práci. :)
Takže mi táta udělal z nerezového krytu z vyřazeného výčepního pultu vaničku,dal jsem to do dřevěné krabice a
izoloval polystyrenem.Sklo mám v kovovém rámu a přitěsněné
silikonovým tmelem z tuby.To už funguje lépe.Udělal jsem
ale také chyby,dal jsem náklon 45 stupnů,což je asi moc a
myslel jsem si,že když tam dám otvor,zakrytý mřížkou,vosk
bude hezky vytékat do kyblíku venku.V té mřížce ale při
malém ochlazení vosk zatuhne a nic neteče.jinde jsem
vyděl tavidlo se sklonem cca 10-15 stupnů a rantlíkem,kde se tekutý vosk hromadí a zdá se mi,že to funguje lépe.
Perlička-protože si pěstuji stromky a měl jsem problémy dostat v zimě semena ze šišek,dal jsem šišky do tavidla a to fungovalo jako luštírna.Protože jsem měl strach aby při
přehřátí neztratila klíčivost,potěšilo mne,že mi jich minulý týden dost vyklíčilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Frantiąek Rousek --- 7. 5. 2002
vcelarsky den (219) (946) (957) (967) (977)
Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky. Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.
Frantisek Rousek mistopredseda OV CSV Hradec Králové frantisek.rousek/=/b-d.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 980
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 7. 5. 2002
RE: ®ádost (potvrzení o přečtení)
Funguje dobře - požadavek se nezobrazil (klient MS Outlook XP)
Zdeněk Čejka
(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)
J. P. Baudiš
---------------------
P.S.
Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke stažení" http://www.vcely.or.cz/files
Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 7. 5. 2002
Re: Dotaz (968)
Matce pravdepodobne dosli spermie a je trubcokladna. Jedine rozumne reseni podle me je ji zamacknout a spojit s jinym vcelstvem (peknym). Prave probiha snuska a dobre vcelstvo posilene muze vynahradit i prekonat mizerne vcelstvo. Nechavat vcelstvö odchovat matku by mohlo znamenat nemit z toho nic. Ve vcelstvu bude hodne vcel tesne pred smrti (zalezi, kdy prestala klast oplozena vajicka)a mozna by se ani rozkladeni nove matky nedozili. Radek
Dne 7. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Přátelé. > Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/ > Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když > klade samou trubčinu - co to muže být a co s tím ?? > Dal jsem stavební rámek a dvě volné souše. > Díky > Havel Mirek > Českomoravská vysočina > 0602 237468 > >
______________________________________________________________________ Reklama: Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 7. 5. 2002
genetika je krasna (219) (946) (957) (967)
Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna. nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr. crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z 10 inseminovanych matek. jake jsou nase moznosti? Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani. Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale dokola. Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se, neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel ma pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky. Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene prvniho a vice druheho. Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim. At se nam plni medniky! Radek
Dne 6. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle: > Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro > bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny > "bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu > nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo! > A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka > v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a > spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost). > Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými) > jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost, > je jich více, nejen jeden nebo několik málo. > > K. Čermák > > > > Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky. > > A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný. > > Pepan > > >
______________________________________________________________________ Reklama: Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 7. 5. 2002
Re: ®ádost (potvrzení o přečtení) (219) (946) (957) (967) (970) (974)
Zdravím konferující včelaře
> Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno > nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání > potvrzení o přijetí zprávy.
Myslím, že u konferenčních příspěvků nemají žádosti potvrzení přijetí mailu příliš velký smysl. A navíc - autor, který podá do konference příspěvek a má u svého maileru nastaveno požadování potvrzení od příjemce, pak asi dostává od účastníků konference spousty takových potvrzení (nevím, kolik se mu jich sejde, protože někteří /a já jsem mezi nimi/ zásadně taková potvrzení nevydávají a neposílají).
A tak jsme (pokud se proti tomu nesejdou zásadní námitky) nastavili konferenčního robota tak, aby příspěvky podané do konference zbavoval požadavku na zaslání potvrzení o přijetí. Tudíž by se tento jev už neměl v konferenci vyskytnout.
(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)
J. P. Baudiš
---------------------
P.S.
Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke stažení" http://www.vcely.or.cz/files
Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 976
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 7. 5. 2002
Tavidlo
Pratele, objevily se slunecni dny, zacal jsem vcera montovat slunecni tavidlo. Pouzil jsem smalovany plech do trouby, drevenou bedynku, uvnitr natrenou tmavym luxolem. Protoze jsem nemel doma nic jineho nez 5mm obycejne sklo, provizorne jsem to tim prikryl. Na teplomeru na slunci 35 st.C, v tavidle zjevne vyssi teplota, po ctvrthodine se vosk v ramku zacal bortit. Pak se mi slunce schovalo. Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.
Diky Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Miroslav Jakuą --- 7. 5. 2002
®ádost (219) (946) (957) (967) (970)
Dobrý den přátelé.
Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání potvrzení o přijetí zprávy.
Děkuji
S pozdravem Miroslav Jakuš Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa tel.: 0603/740452, 0425/870617 E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz www: http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 7. 5. 2002
Re: útočné včely, po jaké době vymněnit matku (219) (946) (957) (967) (970)
Zdravim
Literatura odporuca kazde 3 roky. Podla mna treba menit ked prestava klast (medzery v plode atd.alebo ked nevyhovuje kvalita vcelstva), ja som menil jednu preto lebo kladla vela pekne vsetko v poriadku ale medu nikde. Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho certifikovaneho chovatela.
Pista
vím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé > době je dobré vymněnit matku? > Lojza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing . Alois Pinďák --- 7. 5. 2002
RE: útočné včely, po jaké době vymněnit matku (219) (946) (957) (967)
Přátelé, všem vám děkuji za zajímavé postřehy. Podle mých velmi malých zkušeností si myslím, že půjde o genetickou záležitost, jak se někteří zmiňujete, protože jsem dříve chodil do včel v době květu řepky či máku, před bouřkou či za vedra ovšem s něčím podobným jsem se nesetkal. Od loňska mám nové matky a pouze sednout si metr od úlu a pozorovat je teď jisté, že dostanu žihladlo. Tak nevím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé době je dobré vymněnit matku? Lojza
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Květoslav Čermák --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)
Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle: Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny "bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo! A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost). Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými) jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost, je jich více, nejen jeden nebo několik málo.
K. Čermák
> Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky. > A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný. > Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)
Ahoj, máme jeden zajímavý úkaz s odkazem na předchozí příspěvek. Ve včelnici máme místo na které když dáme jakoukoli matku, tak včely se změní v nervózní a bodavé, rozbíhavé ale přitom velmi pracovité (mají vždy hodně medu a dobře staví). Pokud máme od této matky další oddělek či matky na jiném místě jsou mírné a klidné. Tento poznatek jsme už konzultovali s dalším včelařem a také zná tento úkaz. A co vy?
Pavel
----- Original Message ----- From: "Josef Menšík" <josef.mensik/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, May 04, 2002 10:07 PM Subject: Re: útočné včely
Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky. Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný. Pepan ----- Original Message ----- From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM Subject: Re: útočné včely
Zdravím všechny v konferenci. BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou. V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel. Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach. Býva to často před bouřkou.
Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel. Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.
Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se nezapojuje do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30. Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika lety jsem vyplnil- úlová otázka. Richard
______________________________________________________________________ Reklama: Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
--- Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Menąík --- 5. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)
Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky. Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný. Pepan ----- Original Message ----- From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM Subject: Re: útočné včely
Zdravím všechny v konferenci. BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou. V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel. Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach. Býva to často před bouřkou.
Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel. Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.
Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se nezapojuje do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30. Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika lety jsem vyplnil- úlová otázka. Richard
______________________________________________________________________ Reklama: Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lejčar --- 4. 5. 2002
Pozvánka
Jak jsem již avizoval, pořádá Základní organizace Dvůr Králové nad Labem při příležitosti výročí 110 let organizovaného včelařství ve Dvoře Králové a okolí nekomerční včelařskou výstavu (od 17.5 do 16.6)v Městském muzeu ve Dvoře Králové, jejíž součástí jsou dvě zajímavé přednášky v sobotu dne 18.5. Od 10.00 "Praktické včelaření v nástavkových úlech Langstroth"-přednáší přítel Miroslav Zelený (jeden ze tří komentátorů Kalendária ve Včelašřství)a od 13.00 "Včelí produkty v humání medicíně"-přednáší MUDr Jana Hajdůšková.
Není to dobrý námět na sobotní výlet?
Srdečně zveme včelaře i pouhé příznivce včelařství.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 4. 5. 2002
Re: senzorika medu
EV> OTAZKA: EV> Prosim vas v jakych koncentracich byly ty testovaci roztoky soli, chininu, EV> kyseliny, cukru ...? EV> Abych mel nejake srovnani. Take to zajima nektere ucastniky konference.
Vážený příteli, koncentrace testovacích roztoků z kurzu dne 13.4.2002 byly následující: sladká chuť - 3,5g sacharózy/l vody slaná chuť - 1,5 g chloridu sodného/l vody kyselá chuť - 0,4 g kyseliny vinné/l vody hořká chuť - 3mg chininu/l vody
S pozdravem RNDr. Jiřina Piškulová VU piskulova/=/beedol.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 959
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- richard sikora --- 4. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)
Zdravím všechny v konferenci. BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou. V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel. Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach. Býva to často před bouřkou.
Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel. Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.
Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se nezapojuje do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30. Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika lety jsem vyplnil- úlová otázka. Richard
______________________________________________________________________ Reklama: Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 3. 5. 2002
vcely v medniku
Zdravicko priatelia
Mam takuto otazku. Kamarat kupil na jar 2 rodiny dobre zazimovane. Kedze som ho na vcelarenie nahovoril tak mu trochu pomaham v zaciatkoch. Ale: Jeden mednik mu nasadzoval druhy kamar vcelar a druhy ja. Pri dalsej kontrole som zistil ze mednik ktory som nasadzoval ja bol uplne prazdny a liahla sa nova matka pricom som vcsetky matecniky aj cvicne vyrezal a plodisko bolo plne vciel a zasob a mednik cisty a bez vciel. Druhy mednik normalny stav vsetko v poriadku. U mna doma podobne sa sprava jedna rodina pritom plodisko takmer plne. Zda sa mi to trochu cudne. Neviete mi to prosim Vas niekto objasni t?
Dakujem
Pista
Praci cest
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 3. 5. 2002
Re: konve na med
Na Slovensku podla potravinoveho kodexu sa hlinikove kandle nemaju pouzivat uz dva roky. Povoleny je nerez, keramika , sklo. Pise sa tam len o dlhodobom skladovani medu. Kodex sa nachadza tu http://www.sppi.sk/sk/zakony/kodex/kodex22.htm .
Pozdravuje Suja Miroslav.
Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem četl ve Včelárovi.
> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci > medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu. > Jinak se nic nedene. > > Lnenicka > > > > Rád bych se dozvěděl, > > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého > > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala > > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 955
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Rehurek --- 2. 5. 2002
Re: Jaké jsou monosti chovu včel na Osoblasku (922)
Příteli, jsem úplný začátečník - včelař v Bohušově (mimochodem velice krásná obec a s ní celý Osoblažský region). Mohu tě odkázat na předsedu naší ZO přítele Jana Petrika, který sice není na netu. Je ale velice vstřícný, jako ostatně většina včelařů. (Slezské Rudoltice 68, tel : 756 177) Po ekonomické stránce by mohl velmi posloužit místní "velkostatkář" Ing Josef Vendolský. Ten hospodařil před dvěma lety v katastru prakticky bez včel. Pak se přistěhoval jeden člen jeho rodiny ze sousední vesnice se 70 - ti včelstvy a po dalším roce přivezl asi 50 včelstev po svém otci. Jejich přínos se ale projeví až letos. Každopádně přínos prvních 70-ti včelstev by měl být měřitelný a výsledky určitě zajímavé. To že v naší vesnici nebyly včely mohu potvrdit, protože z tohoto důvodu jsem se jako novopečený důchodce dal na včelaření. Krajina beze včel byla smutná. Ted´ už to u nás neplatí. Ing Vendolský je zapálený zemědělec, který po rodíčích z Volyně má zemědělství v krvi, takže věřím, že potřebné informace poskytne. Kontakt - AGRO-ZOO Bohušov PSČ 793 99, tel.:0652/742 131, nebo 742 128. Hodně zdaru přeje Ing. Milan Řehůřek, Bohušov 131,PSČ 793 99, Tel 0652/ 742 114, nebo 0737 761 750.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: konve na med (915) (951)
Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem četl ve Včelárovi.
----- Original Message ----- From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, May 02, 2002 3:41 PM Subject: RE: konve na med
> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci > medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu. > Jinak se nic nedene. > > Lnenicka > > > > Rád bych se dozvěděl, > > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého > > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala > > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 953
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: útoenéveely (219) (946) (949)
Při máku mám holky klidné, hodné, při řepce jsou to dravci. Také záleží na denní době. Ráno a dopoledne je klid, pozdní odpoledne a podvečer, kdy je "všechno doma", je to nejhorší.
Josef Blinka
> P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je > zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv > má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce, > matka zrovna klade. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 2. 5. 2002
RE: konve na med (915)
Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu. Jinak se nic nedene.
Lnenicka > > Rád bych se dozvěděl, > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 951
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Marek Farkas --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely (948)
linia Singer je malo utocna a sedi perfektne na ramiku aj ked sa na nich dycha. Vzrastom su troska mensie. Na jesen som ich mal na 4-5 ramikoch(myslel som ze na jar je po nich) a teraz su v plnej sile.
Marek
-----Original Message----- From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz] Sent: Thursday, May 02, 2002 9:22 AM To: Vcelarska konference Subject: RE: útočné včely
Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely). Pavel
> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. --- Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy. Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz). Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002
--- Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy. Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz). Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 950
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík Petr --- 2. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)
také já jsem se pohyboval včera kolem včelek.Zjistil jsem,
že mi táta otevřel u nejsylnějších včel i očko v medníku,
prý aby se nedusily :)
Žena mi je přivřela-nepotí se .A i když stála téměř před
česnem,ani jedna nezaútočila.to bylo ráno a hezky.
Večer jsem dělal na druhé straně a zase jedno očko otevřené
na druhé straně u slabounkých včeliček.Já jsem řekl,že se
bojím,žena má snížený pud sebezáchovy,takže ho ze strany
přivírala a 2 na ní zaútočily.Přesně bylo vidět,jak se
orientují.Tmavé skrny-oči a nos,teplo, a kysličník uhličitý.
Proto jdou po obličeji.No výsledek byl jedno žihadlo do
krku.Večer bylo jako před bouřkou-proto já se bál.
A taky včely co nic nemají jsou zpravidla bodavější,asi aby
ubránily ty zbytečky.Ale já jsem začátečník,takže jestli je to jinak,tak ať mne zkušenšjší opraví.
P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
matka zrovna klade.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 949
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 2. 5. 2002
Re: útočné včely
Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne , dovod nepoznam.
Pozdravuje Suja Miroslav.
Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a utíkal a několik včel za mnou. K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky jsem dostal 5 žihladel. Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová zkušenost. Nebo jaká může být jiná příčina?
Lojza Bílov, Nový Jíčín
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 947
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing . Alois Pinďák --- 2. 5. 2002
útočné včely (219)
Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a utíkal a několik včel za mnou. K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky jsem dostal 5 žihladel. Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová zkušenost. Nebo jaká může být jiná příčina?
Lojza Bílov, Nový Jíčín
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 946
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bohumil Horak --- 2. 5. 2002
Re: Čistění likéru (927)
Zdravím, pokud jste někdo byli a určitě byli v pivovaru na exkursi, pivo (kvalitnější značky) s v případě přípravy čistí přes filtry obsahující pravděpodobně křídu. Odstraní se tím zákal z kvašení. Některé druhy piva se ale prodávají i s tímto základem.
B.Horák ----- Original Message ----- From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 30, 2002 9:16 PM Subject: Re: Čistění likéru
> > Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném > tělese) > > a pak opatrně stočit. > > Je to otázka času... > > No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z > vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování roztoků > je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné > zkušenosti. > Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé > roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká > koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost > filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a > když ne, tak mi zbude ten filtační papír. > > Zdraví Aleš Horák > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 945
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 2. 5. 2002
RE: automaticka vaha
Nemůžeš tu stránku poslat do konference? (přes p. Baudyše, pro jistotu). Docela by mě ten graf zajímal. Na stránku se nelze dostat - chce to heslo.
Zdeněk Čejka
Milí přátelé, nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním? Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku: Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav Švamberk, Gymnázium Plasy (http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 944
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 1. 5. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)
Nieze vyslachtis nejaky novy druh vcelstva ,namiesto medu budu nosit slivovicu :))) ,to potom daj vediet co a ako .........
----- Original Message ----- From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 30, 2002 10:12 PM Subject: Re: Poradí nekdo reseni
> Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do > vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove > vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u > vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty vcelstva > spojoval. > V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to > nechteli prijmout a povedlo se. > Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou matku > ( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ). > > Zdravi Martin > > ----- Original Message ----- > From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM > Subject: Re: Poradí nekdo reseni > > > > Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více > > než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako > ten > > tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a > > zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a > nějak > > přidat matku. > > Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-))) > > Ahoj > > Libor > > > > > > > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily > > zvednout, > > > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl > vlnitým > > > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely > visely > > v > > > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní > plást, > > > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, > > kam > > > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. > > Bez > > > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po > > > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani > > známky. > > > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu > > při > > > matce? > > > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi > mrtvolkami. > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 943
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Horak Aleą --- 30. 4. 2002
Re: Čistění likéru (927)
> Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném tělese) > a pak opatrně stočit. > Je to otázka času...
No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování roztoků je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné zkušenosti. Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a když ne, tak mi zbude ten filtační papír.
Zdraví Aleš Horák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 942
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Horak Aleą --- 30. 4. 2002
automaticka vaha
Milí přátelé, nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním? Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku: Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav Švamberk, Gymnázium Plasy (http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní: - z rána je pozorovatelný úbytek hmotnosti (včely letí za snůškou), - postupný nárust váhy s maximem před polednem, - mírný pokles hmotnosti vlivem "metabolismu" včelstva, - náhlý úbytek hmotnosti okolo čtvrté (odpolední let včel za snůškou), - postupný nárust váhy s maximem okolo sedmé, - přes večer a noc k ránu dalšího dne je pozorovatelný mírný úbytek. Další den se opakuje. Maxima z jednotlivých letů (dopoledních a odpoledních) jsou postupně vyšší (v případě snůšky).
Včelař "hobby-ista" má tak přehled o dění v úle (přírustek, úbytek i v rámci jednoho dne). Na internetu jsem našel odkaz na elektronickou váhu http://www.tonava.cz/tl.htm, která umožňuje záznam váhy převést do PC. Jak jste s ní spokojeni? (tedy pokud ji někdo vlastníte)
Ve staré konferenci se něco o elektronické váze psalo, že by to nebyl problém z hydrodynamické váhy udělat váhu s elektronickým zapisováním a následným převodem do PC. Ale pak jsem konferenci přestal sledovat a nevím jak jste záměr elektronické váhy propracovali. Pokud znáte spolehlivé řešení (dílek a přesnost menší jak 50 g, maximální hmotnost 120 kg, lineární závislost), rád bych tuto inovaci vyzkoušel.
Zdraví Aleš Horák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Blinka --- 30. 4. 2002
Re: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico! (925)
Na kvetoucí řepku jsou včely ochotné létat na neuvěřitelné vzdálenosti. Moje zkušenost z loňského roku: zemědělci v našem katastru nezaseli ani kousek řepky. Nejbližší pole bylo v sousední vesnici, vzdušnou čárou asi 4 km od včelnice. Převezl jsem tam 15 včelstev. Po medobraní jsem spočítal průměry a zjistil jsem, že v řepce byl průměr větší jen o 2 kg. Takže to ani nestálo za ty starosti navíc s dojížděním, kočováním apod. Zbylých 36 včelstev si tam doletěly samy a musely létat ještě dál, protože celkově v té lokalitě byly stovky hektarů řepky. Další zkušenost je z počátku 90. let, kdy se ojediněle začínala pěstovat pohanka. Její nektar (a med) má charakteristickou vůni - nebo pach - jak to kdo cítí. Připomíná prasečí chlívek. Jednou, když jsem otevřel úl, praštil mne tento pach přes nos. V dalších dnech jsem objížděl okolí a pátral po pohankovém poli. Nalezl jsem políčko asi 1 hektar ale ve vzdálenosti vzdušnou čárou 7,2 km a to přes kopec. Změřeno na velmi podrobné mapě 1:5000. Tak si říkám, čím nás ty naše holky ještě překvapí. Pak se nedivme, že se včelí nemoci tak rychle šíří. Možná by stálo za úvahu, zda nejsou ochranná pásma 1 km nebo 3 km kolem ohnisek nakažlivých nemocí trochu malá.
Hodně medu přeje Josef Blinka.
----- Original Message ----- From: "VladimírPotueek" <vpotucek/=/volny.cz> To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 29, 2002 1:39 PM Subject: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico!
> Milí přátelé, > 26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného > počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!, > ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už > jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy kolem > úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný > letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé > zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni. > Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už se > těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl. > Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole s > řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené. > Zdravím, Vladimír Potůček > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 940
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin Hromádko --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)
Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty vcelstva spojoval. V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to nechteli prijmout a povedlo se. Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou matku ( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).
Zdravi Martin
----- Original Message ----- From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM Subject: Re: Poradí nekdo reseni
> Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více > než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako ten > tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a > zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a nějak > přidat matku. > Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-))) > Ahoj > Libor > > > > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily > zvednout, > > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým > > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely > v > > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást, > > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, > kam > > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. > Bez > > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po > > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani > známky. > > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu > při > > matce? > > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 30. 4. 2002
konec loupeze?
Dekuji za rady k loupezi. Dnes se zda,ze to prestalo. Zasoby jimjeste nejake zbyly. Oddelek jsem koupil pred tydnem s krasnou vekou matkou krankou a zdaleka. Auto jsem si musel zjednat. Duvody napadeni mozne : 1. nekolik dni predtim na vcelnici byl ul s velmi slabym vceltvem a ten byl skoro vyloupem nez jsem na to prisel.Vceltvo bylo pryc. Ul prazdny. 2. Zjistil jsem za tech deset let ze vcely vetsinou vysoky podmet nepovazuji za soucast ulu a to zvlate tehdy jestlize je tam rost proti staveni. Tento silny oddelek byl z ulu s nizkym podmetem 3. Treti mozny duvod je ten,jak se domnivam, ze oddelek mel jine slozeni nez byva prirozene vcelstvo. Dlouhe trvani loupeze je mozne proto,ze jsem delal radu opatreni vcetne zuzovcani na jednu vcelu. Duvod zakonceni neznamy. Kdybych si chtel hrät na vynalezce, soudil bych na sokovou terapii. Vrera jsem je na nekolik hodin zavrel,ale asi malo otevrel sitovane dnou. Navecer jsem otevrel vzadu podmet a vyvalilo se velike mnozstvi vcel tak mozna tisic az dva mozna napolo udusenych. A rojilo se to okolo ulu. Dnes rano a pres den byl prakticky klid- tak nevim.
Diky za vase rady, snad bude vse v poradku. Zdraví Jarka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 938
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jarolím Libor --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)
Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako ten tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a nějak přidat matku. Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-))) Ahoj Libor
> Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily zvednout, > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely v > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást, > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, kam > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. Bez > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani známky. > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu při > matce? > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 937
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Ptáček --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)
Mozna tam nebude matka, tak se nebrání. Ale stává se i to, že se nebrání včelstvo, které je v pořádku. Nejlépe je zasíťovat voliérou nebo pokud je kočovné dno s větráním, tak otevrít větrání. Přenést do chladna, a ponechat několik dnů. (Pozor, aby měly zásoby). Mezitím se slídičky sjednotí se včelstvem, pak ho dát nejlépe jinam nebo na jiné místo, kde nejjsou slídičky zalétány a česno otevřít málo a pokud možno nějak zahradit nebo jim dát určitou překážku, aby byly nuceny se orientovat.
Vše dobré,
VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 936
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)
Ahoj, prý pomáhá zavřít na dva dny a přikrýt mokrým hadrem. Ahoj Pavel Votrubec Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz ICQ: 66295086
----- Original Message ----- From: "Jaroslav Sedlák" <sedlak.jr/=/worldonline.cz> To: "konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM Subject: loupez
Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci. Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku, ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte. Zdraví Jarka
--- Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 935
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 29. 4. 2002
Re: loupez (931)
Jarko, nekoupil jsi oddělek od blízkého souseda? možná se létavky a strážkyně vrátily k němu. Ale ta rada se souší platí-vyzkoušej a napiš jak to dopadlo. Josef Kala pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
----- Original Message ----- From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz> To: konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM Subject: loupez
> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný > oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 933
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 29. 4. 2002
Re: loupez (931)
Zkus těsně nad nebo tesně vedle ci před česno vylupovaného včelstva pověsit loňskou souš, nesmí na ní být ani zbytek medu. Lupičky hledají cestu menšího odporu, ale nic nenajdou, tak o tom informují doma a loupež do půl hodiny ustane. ( ale čtyři dny trvající loupež - to jsem nezažil, možná proto, že už mnoho let používám tu souš - starší je lepší než světlá, za dva tři dny odstraň a zuž česno). Víc poradit neumím. Josef Kala pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
----- Original Message ----- From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz> To: konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM Subject: loupez
> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný > oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den > se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci. > Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku, > ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak > čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení > na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni > a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte. > Zdraví Jarka > > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 932
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 29. 4. 2002
loupez
Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci. Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku, ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte. Zdraví Jarka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 931
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Menąík --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru
Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu Pepan ----- Original Message ----- From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM Subject: Čistění likéru
> Milí přátelé, > Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád, > kdyby někdo znal řešení mého problému. > Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice > nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve > dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý > roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí > důvěryhodně. > Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu. > Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy > přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý. > Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý? > > Zdraví Aleš Horák > > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 929
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Menąík --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru
Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu Pepan
----- Original Message ----- From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM Subject: Čistění likéru
> Milí přátelé, > Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád, > kdyby někdo znal řešení mého problému. > Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice > nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve > dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý > roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí > důvěryhodně. > Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu. > Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy > přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý. > Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý? > > Zdraví Aleš Horák > > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 928
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Čistění likéru
:>Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným :>nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na :>filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si :>jen myslím. Dej :>vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.
Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném tělese) a pak opatrně stočit. Je to otázka času. Já to vylepšuju bylinkami. Někdy to připomíná becherovku. Nejdřív bylinky, potom vyndat a dodat med a nechat usadit, stočit. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 927
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Potůček --- 29. 4. 2002
Ta řepka ale musí být pro včely něco!
Milí přátelé,
26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!, ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy kolem úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni. Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už se těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole s řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
Zdravím, Vladimír Potůček
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 925
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 925 do č. 985)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu