77433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Zdeněk (e-mailem) --- 15. 4. 2005
Re: Nátěr ulu (9712)

He he, pekne mi dneska uz hrabe (to docela brzo :) Prvni vetu jsem nadepsal
jako osloveni, pricemz na osloveni jsem zapomnel uplne... ;)
Chtel jsem jen jeste dodat, ze uly budu natirat jen z venci, zevnitr to snad
ani neni tak nutne, nebo ano?

Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 11:22 AM
Subject: Re: Nátěr ulu


> Taky ted resim podobny problem,
>
> mam v garazi tri fungl nove Langstrothy a nevim, cim je mam natrit. Chtelo
> by to nejaky lidem ani vcelam neskodici nater, idealne asi s nejakou
> prostupnosti pro vodni pary, chranici drevo, a taky levny. Nakonec asi
> skoncim u Luxolu odst. Pinie, ale nasel jsem doma nejaky venkovni Latex a
je
> na nem napsano, ze se muze natirat i na drevo. Ze zdravotniho hlediska
> splnuje normu pro povrchovou upravu hracek, je navic velmi levny. Ale
nevim,
> zda take dokaze ochranit drevo proti degradaci a nezachovava moc strukturu
> dreva, coz by se mi naopak libilo :) Jak rikam, Luxol bez aromatu zatim
> vede...
>
> Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.11 - Release Date: 14.4.2005

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 15. 4. 2005
program televize

       Upozornění na pořad:
       NOVA bude vysílat v pátek 22.4.2005 od 8,35 hodin 50-minutový
kanadský dokument z roku 2000 "Včela jménem June".

       A.Bojanovský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Zdeněk (e-mailem) --- 15. 4. 2005
Re: Nátěr ulu (9712)

Taky ted resim podobny problem,

mam v garazi tri fungl nove Langstrothy a nevim, cim je mam natrit. Chtelo
by to nejaky lidem ani vcelam neskodici nater, idealne asi s nejakou
prostupnosti pro vodni pary, chranici drevo, a taky levny. Nakonec asi
skoncim u Luxolu odst. Pinie, ale nasel jsem doma nejaky venkovni Latex a je
na nem napsano, ze se muze natirat i na drevo. Ze zdravotniho hlediska
splnuje normu pro povrchovou upravu hracek, je navic velmi levny. Ale nevim,
zda take dokaze ochranit drevo proti degradaci a nezachovava moc strukturu
dreva, coz by se mi naopak libilo :) Jak rikam, Luxol bez aromatu zatim
vede...

Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 7:34 AM
Subject: Nátěr ulu


> Dobrý den,
> chtěl jsem se zeptat čím natřít nové uly(vím,že už se to tady
> probíralo),ale prosím o radu??



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.11 - Release Date: 14.4.2005

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Ĺ tefan (e-mailem) --- 15. 4. 2005
RE: Antwort: Nátěr ulu (9720)

staci lanova fermez. ta sa vsiakne a dezinfikovat sa da aj tak

Pista


--------------------------------------------
JANURA s r.o.
Konská 338
013 13
Slovakia

http://www.janura.sk - miesto pre Vaše WWW stránky a e-maily
tel./fax. + 421 (0)41 5493031

elektro/=/janura.sk trans/=/janura.sk

+ 421 (0)903 528993 + 421 (0)903 501715
+ 421 (0)903 528992


>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2005
Antwort: Nátěr ulu


bez nateru sa lepsie dezinfikuju. V maringotke vydrzia ule bez nateru 15-20
rokov.

Matej




"Libor"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: NĂĄtĂŹr ulu
15.04.2005
07:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den,
chtěl jsem se zeptat čím natřít nové uly(vím,že už se to tady
probĂ­ralo),ale prosĂ­m o radu??


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nevím.9632 a.t.d.V (9710) (9714)

Rozhodně nenapadám včelaře s Budečáky, ale upozňuji na stáří těchto úlů v souvislostech se zdravotním stavem včelstev.

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 15. 4. 2005
RE: převod na Langstroth

Řekl bych, že každá rada je drahá. Nejsem si jist co mᚠudělat Ty, ale protože jsem taky začátečník, tak Ti prozradím, co bych asi udělal já.
Ten nástavek s mezistěnami, bych asi postavil nahoru, ale ne hned teď. Mám dojem, že teď je ještě brzy. U nás na severní Moravě ještě nic nekvete. Třešně a ostatní stromy se na to sice intenzivně chystají, ale zatím jsem viděl jen poupata.
Pokud bych mněl obavy z prodlení, tak ho dám dolů. Tím své včely nepodrazíš = nebudou muset najednou honem tepelně ovládnout větší prostor. Totéž platí pokud na ně mᚠčas jen o víkendu.
Je teprve půlka dubna. Ještě může přijít pár týdnů počasí, kdy včela z úlu nevyleze ani pro vodu.
Medníky se obvykle nasazují až tak za měsíc, když začíná kvést řepka. Přesný termín je opět krajová záležitost a může se rozcházet až o 2 týdny.
Pokud jde o mateří mřížku, asi bych ji tam teď hned nedal. Doplnit ji můžeš kdykoli později a nebo se nabízí varianta, že ji dᚠaž budeš přidávat 4. a další nástavek. Já jsem si oblíbil práci bez mřížky. Doma sice takovou věc mám, ale je připravena jen pro speciální zásahy (odsávač, dvoumatečné včelaření). Ještě jsem práci s tímto plně nezvládnul.
Ty slůvka "doplnit později" přdstavují práci s jednotlivými plásty a buď hledáním matky a nebo setřepáním všech včel co jsou na plástech co příjdou nad mřížku. To si můžeš vždycky vybrat. :-))
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


> Podle návodu ve včelařství bych chtěl teď přidat jeden nástavek.
> Protože začínám nemám skoro žádné souše jen mezistěny.
> Mám ten nástavek dát mezi ty dva nebo navrch. S mateří mřížkou nebo bez ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V Banýr (194.108.246.56) --- 15. 4. 2005
Lepení mezistěn.9715

Malé zlepšení.Při lepení je možno použít širší kastrol a nad ním mezistěnu v rámku lepit tak,že do hrany mezisěna rámek nalejeme vosk lžicí.Vosk rychle hranou steče a přebytek steče rohem zpátky do hrnce.Rychlost: tak jek to říkám a stříkačka se ušetí.

V Banýár

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

L.Holy (213.168.180.35) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m? (9632) (9657) (9661) (9663) (9664) (9691) (9694) (9709) (9711)

Dobrý den,
Zdravim pana Poláška a souhlasím, že včelařit se dá úspěšně ve všem, rozdíl je jen v technologii a času, který musím trávit ve včelstvu.
Jinak, ale nikdy jsem neměl potíže pří krmení s loupeží, přestože mám otevřená česna 40x2cm.
Pokud však někdo, máte radu jak předejít rojové náladě(né, všeobecné zásady, né časově náročná řešení), rád si ji přečtu. (Jinak proti vyrojení používám přeléták(podsunu nástavek), to funguje. Ale to už jen hasím nastalou situaci a je to tost náročné)

zdraví Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Strnad Pavel (e-mailem) --- 15. 4. 2005
RE: Pripevneni mezisteny bez dratkovani - jak na to?


Díky za reakci.

> Tou strikackou je to v podstate seriova vyroba, jde to rychle.

Výborný nápad. Neucpává se ta stříkačka?

> Upozornuji jen na teplotu mezisten.
> Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.

Stačí pokojová teplota (21st.C) nebo je potřeba teplota ještě vyšší?
Používᚠpři upevňování nějakou podložku do rámku pod mezistěnu ?
Díky.
Zdravé a pilné včelky
Pavel Strnad


-----Original Message-----
From: HUBAČ Radek [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, April 14, 2005 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?

Uz to nejakou dobu delam, muj kamarad tovaryš Ota Neruda neposkvrnen zkusenostmi jinych vcelaru vymyslel funkcni genialni zpusob a to: do drazky v horni loucce vlozi mezistenu a zaleje ji tekutym voskem, ktery rozpustil v kastrolu a rozpusteny nasal do injekcni strikacky. Tou strikackou je to v podstate seriova vyroba, jde to rychle. Upozornuji jen na teplotu mezisten.
Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.
Mnoho usetrene prace preje Radek Hubac

----- Original Message -----
From: "Pavel Strnad" <strnadp/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 13, 2005 8:09 AM
Subject: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?


> Zdravím,
> máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
> Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez
> drátkování?
> Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou
> tak,
> aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
> Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na
> několika
> místech nebo po celé délce horní loučky?
> Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
> K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
> Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
> aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
> nevyboulila?
> Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
> teplem,..)?
> Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
> a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
> aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
> Děkuji.
> Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
> zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
> Pavel Strnad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nevím.9632 a.t.d.V (9710)

Kde včelaříš?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 1:38 AM
Subject: Tak nevím.9632 a.t.d.V


> Vážení přátelé.
> Je mi trapné číst některé příspěvky napadající všeobecně staré včelaře a
> případně jejich včelaření v budečákách.Přátelé nejste vševědoucí.Píši to
> proto,že kdo jiný by se měl těch dědulů zastat než jeden z nich.Je mi 67
> roků a záda mě tak bolí,že musím každých 50m odpočívat a jenom 56 letá
> láska ke včelám mě stále nutí ještě včelařit.Nástavkové úly už jsem dávno
> prodal a mám ještě 5 budečáků z r.1953 z toho 2 upravené na nástavek a 8
> stojanů ve včelině.Výsledky posledních 6 let jsou tak vábivé,že to člověku
> nedá.Posuďte sami.Rok 03,průměr 81kg,ani jedno včeltvo pod 60kg.Rok
> 04,průměr 65kg,žádné včelstvo pod 50kg.V každém roce 4 stejná včelstva
> 100kg.Troje jsou dokonce matky z r.02 a po obě sezony 03.a 04 po 100kg a
> jedny dokonce v r.04 130kg.Takže táhnou třetí sezonu.Příznávám můj životní
> rekord.Abych nezapoměl,dvoje z těch rekordních jsou v budečákách.Jsem
> přesvědčen,že takových malovčelářů je spousta,jenom o sobě nedávají
> vědět,možná dělají i dobře.Myslím,že nezodpovědní včelaři jsou jak mezi
> malovčelaři,tak i mezi velkovčelaři.Názor,že včely od velkovčelařů lépe
> opylí přírodu,tak o tom bych dnes pomlčel.Závěrem: přátelům,kteří rádi
> užívají silných slov hraničících s arogancí doporučuji,staňte se načas
> malovčelaři,naučte se nejdříve včelařit v úlech budečák ,universál,nebo
> tachovák a až se to naučíte,tak si nechte med stočit v nějaké stáčírně,asi
> za 20kč a za 70Kč ho můžete prodávat.Určitě to vyjde tak,že si budete moci
> koupit nové úly každý rok.
>
> Že nám to letos bzučí. V Banýr
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 15. 4. 2005
převod na Langstroth

Před 14 dni jsem koupil včelstvo v Optimalu, obsedá 2 nástavky. Protože mám 3/4 Langstroth, potřebuji ho předělat. Podle návodu ve včelařství bych chtěl teď přidat jeden nástavek.Protože začínám nemám skoro žádné souše jen mezistěny.
Mám ten nástavek dát mezi ty dva nebo navrch. S mateří mřížkou nebo bez ?
Díky za radu
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.59.68) --- 15. 4. 2005
Nátěr ulu

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat čím natřít nové uly(vím,že už se to tady probíralo),ale prosím o radu??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m? (9632) (9657) (9661) (9663) (9664) (9691) (9694) (9709)

Já už jsem to tady dříve napsal, v budečáku se včelaří tak, že se sedne na
stoličku k úlu a včely se ošetřují vsedě! Zatímco nastavky se ošetřují
vestoje. Vžij se do situace nějakého 70letého dědka se silnou artrózou v
kolenou. Plné nastavky už nezvedne, jsou na něho moc těžké, musí proto
vybírat rámky po jednom a v takovém případě je práce v nastavkovém úlu ještě
pomalejší než v zadováku. Zatímco dědek k zadovákům sedne ráno v 8 hodin,
udělá práci a třeba někdy odpoledne skončí, u nastavků vestoje udělá tak
dva, čtyři úly a má dost. Tak nevím, zkus si to ještě s tím vedením trochu
promyslet.

Je pochopitelné, že kdo může u nastavků přehazovat celé nastavky, tak
spotřebuje na ošetřování včelstva mnohonásobně méně času než kdo pracuje v
zadovácích. Tady ale nemluvíme o včelařích v produktivním věku a o soutěži
získat co nejvíc medu, respektive peněz a vrazit do toho co nejmíň času i
peněz. Tady mluvíme o důchodcích, kteří se nechtějí vzdát nějaké činnosti -
včelaření a na tom, kolik u těch včelstev na zahradě stráví času, jim
nezáleží. Jestli tohle vnímᚠjako trápení včelstev? Já třeba za trápení
považuji, když někdo teď v dubnu rozdělí plodové hnízdo a mezi dva nastavky
vrazí třetí s mezistěnami. Nebo když si někdo někde přečte, že včely při
krmení na zimu potřebují co nejvíc vzduchu a pak otevře před krmením česno i
očka naplno a pak se při fumigaci diví, že některé včelstva jsou vyloupené
bez zásob nebo nejsou vůbec.
V podstatě jediný nedostatek u stávajících zadováků je právě ten malý
prostor. V osumdesátých letech byly málo úly s 12 rámky 39x24 v plodišti a
medníku a tak tak stačily úly se 14 rámky. Dneska by dostatečně velký
zadovák musel mít asi tři patra po 14 - 15 rámcích 39x24, aby se včely bez
zvláštních opatření nerojily. Ale i ve starém úlu po 12 rámcích v plodišti a
medníku se dá včelstvo udržet bez rojení. Metody, kdy se muselo v létě
každých 14 dnů jít do tak malých úlů a vylamovat rojové matečníky, se už
nepoužívají. Dneska se to dělá tak, že se do takových úlů v květnu dává
každý rok nová matka a dohromady s dostatkem mezistěn na stavění a včasným
odebíráním plných plástů se i v úlu po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku
včely nerojí. Zas tak moc malý takový úl není.
Zimování včelstev v zadovácích na 7 rámcích je záležitost zhruba do 50 a 60
let minulého století. Tehdy se zdůrazňovala úspora cukru a preferovala se
kraňka proti původní tmavé včele, protože lépe snášela zúžení na těch 7
rámků v srpnu, měla menší počet zimních včel a na jaře rychlejší rozvoj, ale
i tak se tehdy počítalo s použitím květnové snůšky jen na rozvoj včelstva. V
té době, asi taky díky tomu zúženému zimování, se stal výskyt původní tmavé
včely u nás zanedbatelný a všude se rozšířila kraňka. V 70 letech a později
už bylo toto zúžené zimování překonané a v zadovácích se nechávala včelstva
zimovat vesměs v celém prostoru úlu zmenšeném trochu o prostor pro
uteplivky. Takže defakto v prostoru srovnatelném s nadstavkovým úlem.
Co se týká mých znalostí s nastavky, tak první nastavkový úl jsem si pořídil
někdy v roce 1987, byla to stavebnice hobrového úlu z OPS Náchod. Od té doby
jsem pomalu zvyšoval počet nastavkových úlů a zároveň omezoval počet
zadováků, až někdy před třemi lety počet včelstev n nastavcích překročil
počet v zadovácích. Takže nějakou zkušenost s nastavky mám. Sice ne s
světovými mírami, jen s tou naší 39x24, ale myslím si, že to stačí. Ale
podle toho co Ty píšeš o zadovácích, tak soudím, že zase naopak Ty nemáš
žádnou zkušenost se zadováky, to co o nich píšeš, vypadá, jako bys to našel
v nějaké 50 let staré příručce přežívající u vás v knihovně po předcích.

A se daří

Radim

Hm Napsal jsem to dřív, než jsem si přečetl příspěvek př. Banýra. Nakonec
jsem se rozhodl v tom nic neměnit. Jinak mně je 43.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 14, 2005 9:39 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


> Tak nevím Radime, asi by sis měl přešlápnout, zřejmě si stojíš na vedení.
> Jestli chceš na stáří včelařit v budečácích, tak to trochu zavání duševní
> poruchou. V těchto úlech se nejen včelaří těžce a velmi zdlouhavě, ale je
> to i v podstatě trápení včel a včelaře zároveň. Jistě byly moderní před 80
> lety, ale to u nás byly jiné klimatické a ekonomické podmínky a úplně jiné
> plemeno včel. Zazimovat se muselo slabší včelstvo na 7 rámcích a muselo
> vystačit s cca 7 kg. cukru, navíc původní tmavá včela zjara trochu
lenošila
> a její celková síla také žádný zázrak. Dnešní kraňka umí v podstatě bez
> pomoci 2 x silnější včelstva na což bys jistě přišel sám, kdybys už nějaký
> ten Dadant nebo Optimal odzkoušel a ne o tom pouze teoretizoval. Naopak
na
> stáří medníkové polonástavky a třeba i z tvrdého polystyrenu !! Takže a
se
> daří. Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V Banýr (194.108.246.103) --- 15. 4. 2005
Tak nevím.9632 a.t.d.V

Vážení přátelé.
Je mi trapné číst některé příspěvky napadající všeobecně staré včelaře a případně jejich včelaření v budečákách.Přátelé nejste vševědoucí.Píši to proto,že kdo jiný by se měl těch dědulů zastat než jeden z nich.Je mi 67 roků a záda mě tak bolí,že musím každých 50m odpočívat a jenom 56 letá láska ke včelám mě stále nutí ještě včelařit.Nástavkové úly už jsem dávno prodal a mám ještě 5 budečáků z r.1953 z toho 2 upravené na nástavek a 8 stojanů ve včelině.Výsledky posledních 6 let jsou tak vábivé,že to člověku nedá.Posuďte sami.Rok 03,průměr 81kg,ani jedno včeltvo pod 60kg.Rok 04,průměr 65kg,žádné včelstvo pod 50kg.V každém roce 4 stejná včelstva 100kg.Troje jsou dokonce matky z r.02 a po obě sezony 03.a 04 po 100kg a jedny dokonce v r.04 130kg.Takže táhnou třetí sezonu.Příznávám můj životní rekord.Abych nezapoměl,dvoje z těch rekordních jsou v budečákách.Jsem přesvědčen,že takových malovčelářů je spousta,jenom o sobě nedávají vědět,možná dělají i dobře.Myslím,že nezodpovědní včelaři jsou jak mezi malovčelaři,tak i mezi velkovčelaři.Názor,že včely od velkovčelařů lépe opylí přírodu,tak o tom bych dnes pomlčel.Závěrem: přátelům,kteří rádi užívají silných slov hraničících s arogancí doporučuji,staňte se načas malovčelaři,naučte se nejdříve včelařit v úlech budečák ,universál,nebo tachovák a až se to naučíte,tak si nechte med stočit v nějaké stáčírně,asi za 20kč a za 70Kč ho můžete prodávat.Určitě to vyjde tak,že si budete moci koupit nové úly každý rok.

Že nám to letos bzučí. V Banýr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 14. 4. 2005
Re: Tak nev?m? (9632) (9657) (9661) (9663) (9664) (9691) (9694)

Tak nevím Radime, asi by sis měl přešlápnout, zřejmě si stojíš na vedení. Jestli chceš na stáří včelařit v budečácích, tak to trochu zavání duševní poruchou. V těchto úlech se nejen včelaří těžce a velmi zdlouhavě, ale je to i v podstatě trápení včel a včelaře zároveň. Jistě byly moderní před 80 lety, ale to u nás byly jiné klimatické a ekonomické podmínky a úplně jiné plemeno včel. Zazimovat se muselo slabší včelstvo na 7 rámcích a muselo vystačit s cca 7 kg. cukru, navíc původní tmavá včela zjara trochu lenošila a její celková síla také žádný zázrak. Dnešní kraňka umí v podstatě bez pomoci 2 x silnější včelstva na což bys jistě přišel sám, kdybys už nějaký ten Dadant nebo Optimal odzkoušel a ne o tom pouze teoretizoval. Naopak na stáří medníkové polonástavky a třeba i z tvrdého polystyrenu !! Takže a se daří. Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HUBAČ Radek (e-mailem) --- 14. 4. 2005
Re: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to? (9675)

Uz to nejakou dobu delam, muj kamarad tovaryš Ota Neruda neposkvrnen
zkusenostmi jinych vcelaru vymyslel funkcni genialni zpusob a to: do drazky
v horni loucce vlozi mezistenu a zaleje ji tekutym voskem, ktery rozpustil v
kastrolu a rozpusteny nasal do injekcni strikacky. Tou strikackou je to v
podstate seriova vyroba, jde to rychle. Upozornuji jen na teplotu mezisten.
Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.
Mnoho usetrene prace preje Radek Hubac

----- Original Message -----
From: "Pavel Strnad" <strnadp/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 13, 2005 8:09 AM
Subject: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?


> Zdravím,
> máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
> Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez
> drátkování?
> Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou
> tak,
> aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
> Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na
> několika
> místech nebo po celé délce horní loučky?
> Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
> K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
> Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
> aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
> nevyboulila?
> Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
> teplem,..)?
> Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
> a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
> aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
> Děkuji.
> Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
> zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
> Pavel Strnad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HUBAČ Radek (e-mailem) --- 14. 4. 2005
Re: (9698)

Ahoj, to neni moc silne vcelstvo, pockej az bude obsedat aspon 10 ramku a
pokud mas lonskou matku muzes pridat nastavek stylem, ze pet ramku za spodu
prevesis nad ty z prvniho nastavku kvuli teplu a zbytek doplnis podle toho
co mas souse i mezisteny. Nedavej mezisteny az ke stene, vcely se na ne
vykaslou. Jelikoz to budes delat cca za 14 dni nejdriv, mozna bych pouzil
vice mezisten, mel jsi zrejme na mysli, ze mas 10 zasobnich svetlych sousi a
ty bych pak za dalsi tyden az dva dal nad mrizku jako mednik. jeste dej
vedet just in time.
Zatim Radek

----- Original Message -----
From: "jarda - za??te?n?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 14, 2005 9:18 AM


> Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl
> zeptat
> kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat
> druhý
> nástavek.
> Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto
> celkem
> 5-6 rámků
> /v záloze je cca 10 novějších mezistěn/
>
> Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš Holy (213.168.180.35) --- 14. 4. 2005
Re: další nástavek (9705)

Zdravim ,

nevim, co poptčené nástavky, myslim, že včelam je to trochu jedno. (jinak včelařím ve třech nástavcích 39x24x10plástů)
Spodní dva plodište,třetí medník). Při snůšce, ale včely zanesou i druhý nástavek. Zkoušel jsem přidat i čtvrtý, ale nějak se mi to neosnědčilo - snad jen že se může počkat s vytáčením, ale jinak se mi to jevilo jako práce navíc.

L.holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda - začátečník (193.179.220.253) --- 14. 4. 2005
další nástavek

V plodišti mám studenou stavbu, bylo mi doporoceno, abych 1.mednik dal na teplou stavbu (tedy otočio o 90 stupňů)a zavřel očko.

1.prý jsou zásoby pouze v horním nástavku a minimalizije se rojení v květnu.

další (2 nástavek, medník s otevřeným očkem otočit o 90 stupňů) tedy jako plodiště.


Co si o tom myslíte? Děkuji za všechny rady

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda (83.208.203.223) --- 14. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9700)

Dle pohledu do jiných odvětví, tak změna s přímých dotací (na prkno, či neprůhledně investované) na účelově vázané se vždy projeví zrychleným vývojem a zlepšením kvality oboru. Na včelaření v 100-letém budečáku nikdy dotaci nedostanete a komisaři z EU v tomto směru odvádějí výtečnou práci. Podporují aktivní jedince a ne „strýčky s rukama v klíně“. Že se tato změna a následné ozdravění odvětví neobejde bez krizí a patřičného hlasitého doprovodu je asi normální.

Dovolím si velmi volně citovat př.Titěru (tuším z přednášky z Lysé n/Labem), který přednášel o včelích nemocech a v podstatě to nejhorší co pro včely může být je 50-ti i víceletý úl, kde se kumulují spory moru plodu a dalších nemocí. Stačí oslabení včelastva a už to jede. Ideální stav? Nový úl, jeho provoz 10 nebo méně let, odpisy do cen produktů a následná likvidace. Uváděl dokonce nějaký příklad provozu z evropy, kde úl byl vyloženě spotřební materiál (tuším 3-letá obnova). To se týká i obnovy díla. Nechtěl jsem ani věřit, že jsou včelaři, kteří nevytáhli léta poslední plást u česna v budečáku. Zkuste s tímto vším vyrukovat na „dlouhověké včelařské odborníky“.

Přímé dotace současný stav včelařství v podstatě konzervují.

Vše se ale vyvíjí. Přeji dnešním mladým včelařům (díky včelařským sdružením, které se nebojí prosazování novinek, díky této konferenci i dalších zdrojům na internetu), že mají větší šanci než já přeskočit učení plné bludů a možnost učit se od skutečných tahounů v oboru.

Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 14. 4. 2005
Koupě oddělků

Můžete mi poradit nějakého dobrého včelaře na severní moravě, kdo prodává oddělky na r.m. 44,8x15,9 ?

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2005
Antwort:


to mozes dat spokojne na strop - nad uteplivku / polystyren a skontrolovat
ci maju aspon 5kg zasob. Ak obsadaju 5-6 ramikov pridavanie druheho
nastavku pride na rad najskor koncom aprila / podla sily vcelstva.
Potom prevesis do druhej bedne 3-4 raniky plodu a z kazdej strany im pridas
po jednej medzistienke. Po jednej medzistienke z kazdej strany plodu mozes
potom dat aj do plodiska Zvysok je lepsie doplnit susami.

Matej




"jarda -
zaèåteèník" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<e-mail/=/nezad Kopie:
an> Thema:

14.04.2005
09:18
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl zeptat
kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat druhý
nĂĄstavek.
Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto celkem
5-6 rĂĄmkĹŻ
/v záloze je cca 10 novějších mezistěn/

Děkuji


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš Holy (213.168.180.35) --- 14. 4. 2005
Re: další nástavek (9699)

Dobrý den,
Já bych další nástavek dal až pokud budou včely plně obsedávat 8-9 plástů(39x24)

Rovnáno od česana (nebo z některého boku)
spodní
1pyl, 2-6plod, 7-9 souš,10-11zásoby
horní
1-2souš, 3-5plod,6-8souš, 9-11mezistěny

(další nástavek podsouvám pod vrchní(používám mřížku) tak za 10 dnů(už by měly být zakladeny souše ve 2.nástavku ) --1-4souše, 5-9 mezistěny,10-11souše. Jinak vše záleží také na počasí.

Pokud nemáte souše přesunul bych polovinu plástu do horního nástavku a zbytek bych doplnil mezistěnami.(Rozšíření na dva nástavky)

Zdraví Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš Holy (213.168.180.35) --- 14. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632)

Dobrý den

Souhlasím s panem Pazderkou, a dalšími nespokojenci. Myslím také, že si naši placení funkcionáři dobře žijí, oni potřebují především plat, ale nějaké včelařské jistoty je moc netrápí. Jejich potřeba je dostatek včelstev. Jak to vidím já, tak, pokud nepadnou dotace na včelstvo tak, mohou žít i nadále v klidu.(z naší MO včelařů jsou na volbu našich představitelů vysláni dva staří osvědčení členové) Těch co by chtěli nějaké změny ve svazu je minimum. O změny stojí především Ti, kteří mají více včelstev a opravdu se jim věnují. Většina z členů jsou však staří pánové, kteří si přejí těch 150Kč(pokud by jim je sebrali, to by se děli věci!, ale jinak těžko) - (je fakt, že každá změna nese riziko, že by mohlo být ještě hůř.) Přesto si myslím, aby se do čela ČSV dostali nový lidé, a ti a hájí potřeby všech včelařů(malých i velkých). Pokud bude pokračovat v organizaci ČSV stav, který tam je nyní, tak nemám potřebu tam setrvávat.
Mám přes 40 včelstev, a myslím že především větší a velcí včelaři jsou ti, co mají zájem na co nejlepších podmínkách(oni ze včelstev žijí!), a pokud tyto podmínky budou dosažitelná pro všechny, tak na tom vyděláme všichni. Velcí včelaři mají potřebu i sílu pokusit se prosadit výhodnější pravidla. Z velkých chovů se šíří dobrý genetický materiál , už tím pomáhají těm menším(kolik starých včelařů nakupuje matky?).
Jinak mě rozčiluje stále omílaný prodej ze dvora! Aby se z něho nestal jen podej ze dvora, aby nᚠmed nepřeválcoval levný cizí med. Všichni nakupujeme levné oblečení a boty z Asie, zeleninu z Polska víno z Čile…..atd.atd. a po našich výrobcích si ani nevzdechneme. A nějaká zavčelení, vždy je tady všeho nadúroda. Už dlouho nepotřebujeme vlka, medvěda, kolik je křepelek a koroptví, co tetřívci atd.(je to hrůza), a vy si myslíte, že když bude včelstev čtvrtina, pětina, tak to bude někoho mrzet?(snad nejvíce představitele ČSV, které si platíme dle počtu včelstev, ale to není kvůli včelstvům, ale pro ty příspěvky)

V sobotu jdu přehazovat nástavky,
hodně radosti se včelařením a dobrý odbyt medu přeje Luboš Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda - začátečník (193.179.220.253) --- 14. 4. 2005
další nástavek

Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl zeptat kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat druhý nástavek.
Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto celkem 5-6 rámků
/v záloze je cca 10 novějších mezistěn/

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda - začátečník (193.179.220.253) --- 14. 4. 2005

Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl zeptat kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat druhý nástavek.
Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto celkem 5-6 rámků
/v záloze je cca 10 novějších mezistěn/

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (85.160.157.14) --- 14. 4. 2005
Re: Durofolové mriežky (9685)

Durofol je průhledná PVC folie vyráběná v různých tlouštkách-0,3,0,4mm atd.Výrobce Technoplast Chropyně tel.573329111.Ten samý výrobce vyrábí bílé folie vhodné na zimní podložky do úlů.Do roku 2003 měl podnikovou prodejnu,jak prodej v drobném probíhá nyní nevím.V Brně durofol prodává firma Kars na Cejlu.Je výborná jako stropní folie na úly.V metráži je levnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 14. 4. 2005
RE: sit do dna

Z vlastí zkušenosti mám pár výhrad vůči plastovému pletivu:
- na jaře dezinfikuji dna úlů plamenem
- dají se snadno protrhnout, hlavně když jsou dobře napnuté a narazíš s ním na nějaký tvrdý roh nebo položíš na nějaký odložený předmět :-(
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (82.99.129.160) --- 14. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657) (9671) (9674) (9690)

Josef Rotbauer:
...Mě vadí to „zastřešování“ od ČSV, protože se stalo dobrým důvodem k rozsáhlé administrativě. Zase jsem asi málo vděčný. ..
-------------------------
Asi jste málo vděčný. Nevím, jestli jste někdy žádal a dostal nějakou dotaci jako jednotlivec a jestli máte představu o té "rozsáhlé" administrativě ČSV. Nevím, jestli máte představu o administrativních podmínkách dotací z EU.
Tak jak znám administrativní schopnosti našich včelařů, tak tvrdím, že bez účasti ČSV by drtivá většina poctivých včelařů žádnou dotaci na včelstva nedostala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 4. 2005
Re: Tak nev?m? (9632) (9657) (9661) (9663) (9664) (9691)

Zdravím,
u těch dotací by asi měly být dvě úrovně. První pro někoho, kdo má hodně
včelstev a vyrábí med hlavně na prodej a taky aby se uživil, případně si
výrazně přilepšil. Připadá mi fér, že aby dostal nějaké dotace na nové úly ,
stáčírnu medu, nebo náklaďák na převoz včelstev, tak bude přihlášen jako
"podnikající ve včelách" a automaticky bude platit příslušné daně, platit
příslušné komerční pojištění, profesionální léčení včelstev atd. A je jedno,
jestli ve svazu je nebo není.
A druhá pro ty, kdo mají pár včelstev na zahradě, případně ještě dalších 15
v lese, dokážou ten med prodat výhradně ze dvora a jen v případě přebytků ho
přivezou do výkupu. Ti a dostávají dotace přes svaz jako levné léčivo,
levné léčení pomocí důvěrníků svazu a a se o ně stará svaz, aby mohli
prodávat ze dvora. Prostě a na místech, kde se postupně stává včelaření
nerentabilní, se ty včelstva udrží.

A co se týká budečáků. Až zestárnu tak, že ujdu jen pár stovek metrů a budu
moct sednout a vstát ze stoličky tak jednou za půl hodiny, tak spálím
nastavky, vezmu si tu stoličku, sednu si k budečákům a budu včelařit jen v
nich.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 13, 2005 9:51 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


>
Taktedy názorovej průjem se ozývá:-)
Nezlob se na mě, ale když řekneš slovo Budečák,(nic proti historii výroby
Brněnského družstva bednářů)tak možná tento úl by měl být dávno vidět už jen
v muzeu, nebo s uzavřeným česnem proti vniknutí včely někde ve skanzenu
vedle klátů, dlabáků, košnic. A když se budeš dívat na své staré úly, které
postupně měníš, tak jedinný postup.Starý spálit. Určitě nemᚠnázor, že si
budu udržovat úly i po padesáti letech jeho života? Chceš si dát jedno
včelstvo (nebo dvě) do úlu po pradědeckovi či po dědovi, nebo nejhůř někde z
nějaké zakoupené nemovitosti a jeho půdy.= Hrůza. Mluvím i o úlu státní
statek "Tachovský" - originál výroba - z dob fungování. Takže dědo z Horní
Dolní. Děkuji Ti, že včelaříš. Zahrádky jsou dobré stanoviště. Až se bude
dělat výstava pro včelaře, tak víš co na ni ministr zemědělství uvidí ode
mě? :-)) Pořádnej Budečák(Nejsem proti němu. Ještě jednou. Je to úl našich
dědů, a historický.) Podívej te se pane ministře, jak je účinná dotace pro
rozvoj,(!ten není ve včelařovi s Budečákem!) a v čem se ještě včelaří.Máte
opravdu dobrou státní politiku ve včelařství.(Kocourkově)



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 13. 4. 2005
Re: sit do dna (9670) (9689)

Radim, Matej, Libor:
Dekuji Vam za cenne informace. Nebezpeci mysi je u mne velke, jsem ve vcelinech. Dulezita byla informace o velikosti oka. Takze dam pletivo a nater. Uz se tesim na zasitovana dna ;-)
Hezky den !
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 4. 2005
Re: Tak nev?m? (9632) (9657) (9671)

Josef Rotbauer (85.70.14.15) --- 12. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657)

napsal:
...
1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má
včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s
povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov
včelstev atd. O dotaci požádá obvyklou cestou pro všechny zemědělce, jako
by choval koně nebo jiný dobytek ( včeličkám se omlouvám ). Tyto dotace by
neměly s ČSV vůbec nic společného, protože souvisí se zemědělskou výrobou.
...
...........................................................................



Musel bys vzít v úvahu, že za nepodnikajícího včelaříka dělá supl ČSV a to systémově zvrchu. Tzn. že má i svrchované právo a přednost před zemědělci - včelaři v dotační politice státu.(Emane)... (šikovný Emane)

Jinak řečeno.Zrušit svaz na ministerstvu (jako to kafíčkování) a zařadit jej pěkně do řady na dotace mezi včelařící subjekty před okýnko. Potom dát ministerm ve známost, že včelařící jedinec zapsaný do systému jako zemědělec bude pobírat dotace. U nás má totíž přednost ještě z dob minulých přednost dav před jedincem.(tzv. davový systém.) Ten má své výhody i nevýhody. Včelaři zemědělci reprezentují systém zástupu. (také systém se svým s) Jak první hodina pro programátory PC.

To je ale systémová věc, ale to potřebuje pochopení.

Toto znamínko krásy ošetřili v Praze nařízením oddělením dotace od příspěvku.(příjem výdej zvl᚝)Má a nemá s ní ČSV nic společného.

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 4. 2005
Re: Tak nev?m? (9632) (9657) (9661) (9663) (9664)

>Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že
>by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace

Eman napsal:
Mě by to taky nevadilo, kdybys jim ty dotace dával ze svého. Jenže dotace jdou z kapes nás všech daňových poplatníků a pak je to otázka státní zemědělské politiky. Co chce tato společnost? Chce plošné zavčelení krajiny, nebo podporovat velkovčelaře v podnikání? Pro společnost má velký význam i ten děda, co včelaří v Horní Dolní na zahrádce se 4 úly Budečáky.

P.S.
To co sepsal Gusta, to je názorový průjem, nebo možná šíření poplašné zprávy. Ti co prodají produkci medu ze dvora si těchto předpovědí nemusí vůbec všímat a těch je tady drtivá většina. Členství v ČSV je dobrovolné. A ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).
............................................................................

Taktedy názorovej průjem se ozývá:-)
Nezlob se na mě, ale když řekneš slovo Budečák,(nic proti historii výroby Brněnského družstva bednářů)tak možná tento úl by měl být dávno vidět už jen v muzeu, nebo s uzavřeným česnem proti vniknutí včely někde ve skanzenu vedle klátů, dlabáků, košnic. A když se budeš dívat na své staré úly, které postupně měníš, tak jedinný postup.Starý spálit. Určitě nemᚠnázor, že si budu udržovat úly i po padesáti letech jeho života? Chceš si dát jedno včelstvo (nebo dvě) do úlu po pradědeckovi či po dědovi, nebo nejhůř někde z nějaké zakoupené nemovitosti a jeho půdy.= Hrůza. Mluvím i o úlu státní statek "Tachovský" - originál výroba - z dob fungování. Takže dědo z Horní Dolní. Děkuji Ti, že včelaříš. Zahrádky jsou dobré stanoviště. Až se bude dělat výstava pro včelaře, tak víš co na ni ministr zemědělství uvidí ode mě? :-)) Pořádnej Budečák(Nejsem proti němu. Ještě jednou. Je to úl našich dědů, a historický.) Podívej te se pane ministře, jak je účinná dotace pro rozvoj,(!ten není ve včelařovi s Budečákem!) a v čem se ještě včelaří.Máte opravdu dobrou státní politiku ve včelařství.(Kocourkově)

Netrpí naše včelařství zácpou? Emane? .....Vždyď jsi psal, že dotace dohromady nepotřebuješ.Tak coby ti měl př. Benda platit? Ty se ozveš na téma, potom neco pro zajímavost naklepeš navíc... Nemůžeš ani vědět, kolik do té státní zadlužené kasy sypeš?! Státu je opravdy nějakej velkovčelař i malovčelař ukradenej, a úředník ho zastupující chce hlavně pražskej plat a nohy v teple. (jako ty Emane)Po správnu by mě měl být ukradenej i ten děda, protože on mě nezaplatí povinné sociální či zdravotní měsíční zálohy - platby, a dnes už minimální daně. Děda má důchod, tak a se baví za důchod.(Důchodci to také nemají lehké!)Ukaž mi Emane logiku našeho včelařství, protože já vidím jen (reklamní) "překvapení" (a s vykřičníky)!!! A z ptačí perspektivy. Také se ti náramně líbí zdravotní situace včelstev. A ta také souvisí s pár věcmi. A ty víš s kterými. A proč se tedy durdíš?
........................................
Eman napsal: Co chce tato společnost?
........................................
Tato společnost chce hodně muziky za málo peněz! Za kvalitou v supermarketech nestojí z velké části ani zisk dodavatele medu, ani dovozy medu, ale německý šarm, který umí pěkně cucat hospodářství. A dodavatelů mají na každém prstu deset. Mohou si vybírat.

Víš jak je to s tím dědou z Horní Dolní. Proč by měl mít dotaci? Chce být ve svazu tak a je. Jen a ukáže, kolik včelaříků včelaří kvůli dotacím, a kolik je ve skutečnosti včelstev a ne v září, ale v březnu. Znám hodně nešastných, co chytají po roce 2000 roje k doplnění stavu.

Ještě k poplašné správě. Poplašnou správou je, že se něco děje pro včelaře a také jsou uveřejněný informace pro ně na serveru ČSV. A chci vidět včelařské odbytové družstvo za 5-3% ročně. Chci vidět program Min. zem. - OP - pro včelaře.Toto je zpráva jako taková, ale podání je čistě spekulativní a medmazací metodou. Nic konkrétního, žádná svazová podaná ruka.(už má nějakej ten krach za sebou... !)A OP ? Dám 150,- Kč skoro zanic pro mě.(Mluvím k sobě.) K čemu je svaz, který ti neřekne, že se nic nedá dělat s věkovým průměrem....Toto je ona(poplašná správa)
...To že napíšu, že sem jdou sklenice zabalené s medem znamená, že budou možná končit i výkupci s medem, protože ty sklenice jsou levnější a medu je tu z loňska prý nadbytek. A nejsou co Emane? Peníze na nákup.Lépeřečeno vlivem Evropské unie poznají obchodníci s medem to, co tu nebylo už hodně dlouho. - Krize odvětví.(finanční) To se nám ta unie může vybarvit.A všímat si nemusíš. (i když tak neděláš)A kdo je Emane poslední v řadě? Včelařící hospodář.(od 40 včelstev výše)

Eman napsal:
A ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).

Pro Emana:
Jó tákhle. Tak asi němčinář jsem mizernej.Jinak :-).

A eeeště k tomu členství. To je tutovka, že je dobrovolné.

Pěkný den všem.

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Rotbauer (85.70.14.15) --- 13. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657) (9671) (9674)

Původně jsem byl jen zvědavý na názory ostatních včelařů a nechtěl jsem polemizovat,ale z reakce př. Vhájka cítím nějaké nedorozumění. Nezdá se mi, že bych „míchal hrušky z jabkama“, není to tak, že při nepozorném čtení se hrušky od jablek nerozeznají ? Šlo mi zásadně o to, aby včelař, který je ochoten dobrovolně oželet dotaci byl zvýhodněn neplacením daní. Pokud by se o dotaci přihlásil, vztahovaly by se něj i daňové povinnosti a je jedno jakým způsobem ( přiznáním daně z příjmu, ŽL, atd. ) . Na včelaře se zákazem podnikání jsem pravda ve svých úvahách pozapomněl. Díky. Také jsem byl nedávno v podobné situaci. Tady člověk může mít zákaz podnikání v oboru, tak pokud nejste funkcionářem v oboru včelařství Vám o nic nejde. Pokud máte všeobecný zákaz podnikání, Vᚠzaměstnavatel zřejmě ví co dělá. Jste patrně zaměstnán na exponovaném místě a proto si u Vás zaměstnavatel nárokuje všechny Vaše schopnosti, dovednosti i volný čas. Na velké a poctivé včelaření potom nezbývá mnoho času. Taková zaměstnání bývají zpravidla velmi dobře ohodnocena a tak těch pár korun dotací pro pár včelstev člověk snadno oželí. To přirovnání s králíky je blbost, nebo snad už i na chov králíků lze požádat o dotaci ? Z Vaší reakce jsem usoudil, že jste v zásadě se současným stavem spokojený, což vám tak trochu závidím. Mě vadí to „zastřešování“ od ČSV, protože se stalo dobrým důvodem k rozsáhlé administrativě. Zase jsem asi málo vděčný. . A ještě maličkost závěrem. Opravdu se Vám nepodařilo rozeznat hrušky od jablek. Nebo na začátku svého příspěvku jsem se zmínil o tom, že se „starám“ zhruba o 60 včelstev, ne že je „vlastním“. Tím jsem jen chtěl naznačit, že vím z vlastní praxe, že někdy může být i krásná včelařina také pěkná dřina. Registrovaný zemědělec proto také opravdu nejsem. Snad jsme se již pochopili, bylo to fajn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 4. 2005
Re: sit do dna (9670)

Zdravím,
pozink, nebo možná někdy cín na pletivu je jen galvanický povlak pár
mikronů, zmizí to tak během dvou let v úlu a drát prorezne tak do deseti,
možná 15 let. Nátěr základní barvou prodlouží životnost pletiva tak o cca 5
let. Minimálně stejně dlouho vydrží plastové pletivo, pokud k spodku úlu
nemají v zimě přístup hlodavci (pod pletivem nesmí být deska nebo nějaký
nosník, rám pod úly musí být po obvodu úlu, kde pletivo není) a pokud třeba
při kočování se nevyžaduje větší mechanická odolnost. Ceny plastového budou
několikrát menší. Kdysi jsem takové plastové včelařské pletivo koupil v
včelařské prodejně v Brně. Síovinou do oken propadne minimálně polovina
nečistot, spíš i více. Drátěná síovina do oken není vhodná, jak začne
rezavět, zvětší se průměr drátků o rez a téměř nic jí nepropadne.
Takže
Pokud budu mít úly jen na stojanu na zahradě a pokud ty úly jsou nějaká méně
náročná kutilská zkušební verze, stačí zajít do nejbližšího železářství a
vzít plastové pletivo do okna. To se dá přichytit na dno obyčejnou
kancelářskou sponkovačkou a pojistit přetřením síta na dřevě epoxidovou
pryskyřicí nebo opatrně tavným lepidlem. Náročnější je sehnání toho
plastového včelařského pletiva. Pokud jsou úly přes zimu ve včelíně, kde by
plastové síto přes zimu prožraly myši, nebo pokud se má s úly kočovat a musí
se vyhnout riziku proražení síta třeba nějakým pevnějším rostlinným stonkem,
musí se použít kovové pletivo. Pokud bych dělal větší množství, cca desítky
kovových sít do dna, asi bych je nastříhaná a příslušně ohnutá dal opatřit
kataforézním základem, je na to tady na severní Moravě firma a tímy bych
prodloužil jejich životnost odhaduji tak na cca 30 let.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Langi" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 12, 2005 6:44 PM
Subject: sit do dna


> Dobry den Vsem,
> chystam se predelavat dna mam je plne a chci je zasitovat. Jakou pouzivate
> sitovinu?
> Dekuji
> Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 13. 4. 2005
Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled (3828) (9667) (9668)

o co tam šlo

Pepan

----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 12, 2005 1:18 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled


> Už jen to nám tu chybělo.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1058 (20050412) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 13. 4. 2005
RE: Materska mrieska (9682) (9683)

Viz Výrobní podnik Ještěd, s.r.o., Selská 2., 460 01 Liberec 12.,
adresa na internetu: http://www.vpjested.cz/
Na těchto www-stránkách je katalog (ceník + vyobrazení všech jimi
vyráběných včelařských potřeb včetně mřížek).

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Gabriel Kominek [mailto:kominek/=/ives.vs.sk]
Sent: Wednesday, April 13, 2005 11:24 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Antwort: Materska mrieska
Môzeme získat adresu , kto ,predáva durofolove mriezky


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal (e-mailem) --- 13. 4. 2005
Re: Durofolové mrieky (9685)

DD.

folie z novoduru, tedy slaba folie z tvrzeneho PVC. Odolna, tuha,
castecne prusvitna, zbarveni jako bezny novodur, zlutooranzove.

Zdravi PP.


Fero Čitbaj napsal(a):
> Mohol by mi niekto poveda čo je to za materiál durofol? Z názvu mi
> vyplýva, že to môže by nejaká tvrdená fólia.
> Fero

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fero Čitbaj (213.215.79.147) --- 13. 4. 2005
Durofolové mriežky

Mohol by mi niekto poveda čo je to za materiál durofol? Z názvu mi vyplýva, že to môže by nejaká tvrdená fólia.
Fero

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2005
Antwort: RE: Antwort: Materska mrieska


nakupujem ich priamo u vyrobcu v ceskej republike. Ta cena je po prepocte
na Sk, vratane postovneho do prvej dediny za hranicami. Posielanie dobierky
cez hranice je komplikovanejsie. Niektory vyrobcovia to riesia poslanim
zalohovej faktury a po jej uhrade poslu tovar normalnym balikom. Tym
vyrobcom je firma Jested. Adresu mam doma, dodam ju zajtra.

Matej




"Gabriel
Kominek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<kominek/=/ives Kopie:
.vs.sk> Thema: RE: Antwort: Materska mrieska

13.04.2005
11:23
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Môzeme získat adresu , kto ,predáva durofolove mriezky, pán Osuský ?
Môj kolega má záujem.
Gabriel Komínek





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 13. 4. 2005
RE: Antwort: Materska mrieska (9682)

Môzeme získat adresu , kto ,predáva durofolove mriezky, pán Osuský ?
Môj kolega má záujem.
Gabriel Komínek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2005
Antwort: Materska mrieska


durofolova materska mriezka stoji cca 40 Sk vratane postovneho.

Matej




"Stefan"
<schranka1/=/po An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
st.sk> Kopie:
Thema: Materska mrieska
13.04.2005
10:43
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






U nas materska mrieska kovova stoji 280sk .
V jednom clanku som cital o drevenej materskej mrieske medzera 4,2mm ma s
tim niekto skusenosti.
Kovove materske mriesky osadzujem do dreveneho ramu zdasami pri nastavkovom
vcelareni tento sposob najrozumnejsi.

Stefan




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stefan (62.65.180.4) --- 13. 4. 2005
Materska mrieska

U nas materska mrieska kovova stoji 280sk .
V jednom clanku som cital o drevenej materskej mrieske medzera 4,2mm ma s tim niekto skusenosti.
Kovove materske mriesky osadzujem do dreveneho ramu zdasami pri nastavkovom vcelareni tento sposob najrozumnejsi.

Stefan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 13. 4. 2005
RE: Tak nevím?

Že by ? :-))
a následuje pokrčení rameny. Jak se toto dá převést do písemné podoby ? :-)))

Dokud nepožádám o vydání živnostenského listu, tak to není porušení pracovní smlouvy.
       Libor

> a produkcia medu na predaj nie je podnikanie ? hoci bez papiera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2005
Antwort: RE: Tak nevím?


a produkcia medu na predaj nie je podnikanie ? hoci bez papiera

Matej




Jarolím Libor
<jarolim/=/mise An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
l.cz> Kopie:
Thema: RE: Tak nevím?
13.04.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mám v pracovní smlouvě zákaz podnikání. A má to tam déle, než včelařím.
Takže pro jednoduchost, jsem proti tomuto jednoduchému řešení.
Libor Jarolím

> Recept na to mám
> jednoduchý. 1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má
> včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s
> povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov
> včelstev atd.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 13. 4. 2005
RE: Tak nevím?

Mám v pracovní smlouvě zákaz podnikání. A má to tam déle, než včelařím.
Takže pro jednoduchost, jsem proti tomuto jednoduchému řešení.
       Libor Jarolím

> Recept na to mám
> jednoduchý. 1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má
> včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s
> povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov
> včelstev atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 13. 4. 2005
RE: sit do dna

Dle návodu k Optimalu má být síovina 3.5x3.5mm.
Větší síta 4x4 mají takové výrobní chyby (v rámci tolerance) že už může někudy prolézt i včela a neuhlídᚠto.
Přes výrazně menší síta zase nepropadne smetí. Mám na mysli síta proti mouchám.
Když jsem se kdysi ptal na velikost síta autora, bylo mi řečeno, že tím sítem má propadnout pyl.
Ahoj
       Libor Jarolím


> a chci je zasitovat. Jakou pouzivate sitovinu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2005
Antwort: sit do dna


pozinkovany drat. priemer oka 3,15 mm

Matej




"Langi"
<Langi/=/cbox.c An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: sit do dna
12.04.2005
18:44
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den Vsem,
chystam se predelavat dna mam je plne a chci je zasitovat. Jakou pouzivate
sitovinu?
Dekuji
Langi




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Strnad (195.47.14.126) --- 13. 4. 2005
Připevnění mezistěny bez drátkování - jak na to?

Zdravím,
máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez drátkování?
Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou tak,
aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na několika
místech nebo po celé délce horní loučky?
Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
nevyboulila?
Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
teplem,..)?
Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
Děkuji.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
Pavel Strnad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vhájek (81.19.46.66) --- 13. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657) (9671)

No řekl bych, že vaše přestava ohledně snížení počtu vyplňovaných formulářů by bylapři vámi navrhovaném způsobu zdanění a subvencování včelařství reálá, spíše by počet formulářů vzrostl. Dotace na je vládní program na podporu včelařství, vyhláška je vydaní ministerstvěm zeměělství a ČSV akci puze organizačně zastřešuje. Takže papírování je v zásadě stějné s jedinou vyjímkou, že si "musíte" dojít na včelařskou schůzi pro peníze. Ale proč se při této příležitosti nesetkat s kolegy včelaři a neztratit pár slov. Toto se ale nejspíš změní na nepřímé dotace, takže tato starost ubude. Zůstane povinnost registrace chovatele a počtu včelstev jako u ostatních zemědělců a nevím pak na co chcete vázat daňové zvýhodnění. Současná úprava je jednak obecná pro všechny vedlejší příjmy fyzických osob, pouze je pro chovatele včel- fyzické osoby výrazně zjednodušena právě limitem počtu včelstev. Jinak byste měl evidovat všechny příjmy ze včelaření a při dosažení hranice 20000,- dělat daňové přiznání. Je rovněž nesmysl, abych se se svými 6 včelstvi registroval jako soukromý zemědělec. Stejně pitomé by bylo chtír takovou povinnost u člověka, který chová pro svoji potřebu 5 králíků a z toho jednoho prodá sousedovi. Myslím že trochu pletete dohromady hrušky s jablkama. Ostatně mi není známo, že by měli zemědělci "podnikatelé" nějaké daňové úlevy a řekl bych že se to v rámci EU nechystá. A vůbec jste registrovaný jako soukromý zemědělěc fyzická osoba?
S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vidělek (168.143.113.125) --- 12. 4. 2005
Re: /=//=/ SNADNÝ VÝDĚLEK AŽ 10000 KČ - ŽÁDNÝ SPAM NEBO LETADLO !!! (9672)

Tady se vidělává na fčelách

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dj McRoi (213.192.2.134) --- 12. 4. 2005
/=//=/ SNADNÝ VÝDĚLEK AŽ 10000 KČ - ŽÁDNÝ SPAM NEBO LETADLO !!!

Zdarec lidi, nedávno se mi do ruky dostal takovej zajímavej dokument o vydělávání na internetu a díky tomu jsem pořádně vymakal svoji káru + pařba každej výkend!!! Nedělám si srandu lidi !! Za měsíc si tim přividělám vidělám něco kolem 8000 Kč !!!! Musíte pro to obětovat 150 kč ale řeknu vám že to opravdu stojí za to !!! Úvodní dokument vám zašlu na vᚠemail, kde jsou další instrukce. Piště mi na: djmcroi/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Rotbauer (85.70.14.15) --- 12. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657)

Zdravím všechny přátele včelaře, bez rozdílu vyznání, politické orientace atd. Vaše diskuse se mi začala zamlouvat hned jak jsem ji na doporučení svých kolegů na internetu objevil. S mnohými s Vámi nesouhlasím, někteří mi zase „mluvíte z duše“ a tak to má být. Nejsme hlavy pomazané, svůj názor, a už je jakýkoli však dovedeme vyjádřit a nečekáme, že s námi budou všichni souhlasit. Včelařím skoro 30 let, nyní se starám zhruba o 60 včelstev, léta se zabývám výkupem medu. Protože jsem mezi Vámi interneáky začátečník, chtěl bych vědět, kdo je autorem této Včelařské konference. Už teď mu předem děkuji. A teď k věci. Pročítám názory o malo a velko včelařích, o amatérech a profesionálech. Většina těchto názorů vychází s předpokladu, že nám někdo a někde bude stanovovat počty včelstev a určovat, zda do 40 včelstev musím to a to a při počtu 41 bude vše úplně jinak. No to je pěkná volovina. Co říkáte mému názoru : Jakékoliv včelařství ( malé i velké ) bylo zařazeno do zemědělské činnosti, konkrétně živočišné výroby, proto je také med jako živočišný produkt tak posuzován a zařazen . Chtěl bych, abych já byl tím jediným subjektem, který bude o svém včelařském počínání svobodně rozhodovat úplně sám a za sebe. Recept na to mám jednoduchý. 1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov včelstev atd. O dotaci požádá obvyklou cestou pro všechny zemědělce, jako by choval koně nebo jiný dobytek ( včeličkám se omlouvám ). Tyto dotace by neměly s ČSV vůbec nic společného, protože souvisí se zemědělskou výrobou. 2) Včelař, který nechce podnikat tímto způsobem, ( a je opět jedno kolik má včelstev ), o dotace nežádá, nic od státu nedostane, kromě uznání nejcenějšího. Byl by osvobozen od placení daní ze včelařské činnosti (tedy i prodeje včelích produktů) jako celospolečenské uznání za to, že se jeho včely (jeho přičiněním) podílejí na životním prostředí atd. Odstranilo by to polovinu hnusných formulářů, buzeraci a rivalitu mezi včelaři. Každý by si o sobě a způsobu svého počínání rozhodoval svobodně sám, bez ČSV. Vrcholoví funkcionáři svazu by sice utrpěli na vážnosti a důležitosti, za to by se však mohli věnovat tvorbě projektů pro EU a v našem zákonodárství prosadit včelu jako skoro ohrožený druh, více spolupracovat s ostatními subjekty na úrovni jednotlivých ministerstev a státní správy. Získané peníze z jednotlivých grantů by se nerozdělovali cestou přímých dotací vyplácením peněz, ale nepřímo např. léčiva a vyšetření vzorků pro všechny včelaře zdarma nebo alespoň se značnou slevou, podpora chovatelů matek tak, aby F1 stála pro včelaře tak do 50 Kč atd. To je ale při naší současné včelařské reprezentaci zatím jen ale z oblasti snů. Takže se chlapi probuďte do reálu a až budete volit své zástupce počínaje okresními konferencemi, dejte pozor, aby jste nezmasakrovali také těch pár dobrých a poctivých co nám tam nahoře ještě zbylo. A hlavně netrucujte a nechte se zvolit, a ten bordel už jednou přestane.               Tak mnoho zdaru přátelé

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 12. 4. 2005
sit do dna

Dobry den Vsem,
chystam se predelavat dna mam je plne a chci je zasitovat. Jakou pouzivate sitovinu?
Dekuji
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 12. 4. 2005
Re: mateří kašička (9649) (9662)

Ahoj Juro,
Liší se nějak technologie výroby mateří kašičky od běžného sériového chovu matek ve smyslu horší kvality vyvinuté matky ze "zapomenutých" matečníků? Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík (195.146.122.170) --- 12. 4. 2005
Re: Časopis Včelařství - jiný pohled (3828) (9667)

Už jen to nám tu chybělo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PTRICK (82.100.16.186) --- 12. 4. 2005
Re: Časopis Včelařství - jiný pohled (3828)

Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla, nynější papež, přichází na svět 18. května roku 1920 v Polsku, ve slezských Wadowicích v rodině někdejšího důstojníka.

Dětství Karolovi mu pak přinese několik osobních tragédií - je mu devět, když umírá jeho matka, a dvanáct, když umírá jeho šestadvacetiletý bratr Edmund.

Vzdělání získává Karol Wojtyla, vychovávaný již jen otcem, na gymnáziu - při studiu píše básně, hraje divadlo, hodně času věnuje sportu, podniká dlouhé horské túry v polských Pieninách a Vysokých Tatrách.

V roce 1938 Karol Wojtyla s výborným prospěchem maturuje, vyniká zejména v polštině a v náboženství. Jeho další kroky pak nesměřují na teologickou fakultu, jak by se mohlo zdát, nýbrž na Jagellonskou univerzitu do Krakova, kde studuje polskou filologii. Ve vysokoškolském prostředí se budoucí papež intenzívně zabývá literární tvorbou, píše řadu kvalitních básní, zkouší psát i dramata.

Když pak 1. září 1939 napadnou polské území vojska nacistického Německa, vstupuje Wojtyla do řad studentské vojenské legie. Ale polský národ nemá šanci, 28. září je Polsko obsazeno.

Tento fakt pak znamená konec Wojtylova, a nejen jeho, samozřejmě, vysokoškolského studia - všichni lidé mezi osmnácti až šedesáti lety podléhají pracovní povinnosti. Karol nastupuje do kamenolomu, patřícímu chemické továrně firmy Solvay u Krakova - tady vystřídá několik zaměstnání, až nakonec v roce 1941 zakotví v čistírně sody...

Brzy na to umírá Wojtylův otec - syn objeví jeho tělo po návratu z noční směny v chemičce.

Pak se již začíná pomalu ale jistě rýsovat Wojtylova církevní kariéra - Karol Wojtyla se hlásí do řádu bosých karmelitánů, je pevně rozhodnut stát se knězem. Ale do kláštera z chemičky odejít nesmí, navštěvuje tedy tajně bohoslovecký seminář - vše probíhá ilegálně, přednášky i obřady.

Kromě této své činnosti je Karol Wojtyla činný i v polském protinacistickém odboji a tajně zkouší nová divadelní představení.

Po skončení druhé světové války, v roce 1946, je Karol Wojtyla vysvěcen na kněze. Po vysvěcení odchází do Říma, kde studuje ještě další dva roky, poté přenáší etiku a morální teologii na krakovských a lublinských vysokých školách (v roce 1954 je jmenován profesorem etiky na katolické univerzitě v Lublinu, v roce 1958 profesorem teologie na univerzitě v Krakově).

Wojtylova církevní kariéra se začíná psát rokem 1958 kdy je jmenován titulárním zástupcem biskupa v Ombi pro Krakov. V roce 1960 se pak stává vikářem, a roku 1962 kapitulním vikářem krakovského arcibiskupství, v letech 1964 až 1978 je pak Karol Wojtyla metropolitou a arcibiskupem krakovským, od roku 1967 je přitom kardinálem.

V roce 1978, 16. října, je Karol Wojtyla, kardinál a arcibiskup krakovský, zvolen papežem - z Karola Wojtyly se stává papež Jan Pavel II., první papež slovanského původu (a první neitalský papež od roku 1522 a nejmladší papež od poloviny 19. století).

Ve svém programovém projevu ze 17. října 1978 se pak nový papež Jan Pavel II. hlásí k závěrům II. vatikánského koncilu, k náboženské svobodě, ke kolegiálnímu rozhodování biskupů i k potřebě posílit disciplínu církve - věrný tomuto projevu pak Jan Pavel II. dodnes bojuje za očistu a integritu učení, proti ničivým a tříštivým silám v církvi.

Dne 15. března roku 1979 zveřejňuje Jan Pavel II. svoji první encykliku "Redomptor hominis", v níž zdůrazňuje lidskou důstojnost a obrací se proti kapitalistické konzumní společnosti, která lidi pouze zotročuje.

Velkou pozornost pak vzbudí papežova encyklika z 15. září roku 1981, encyklika "Laborem exercens" - jí Jan Pavel II. odsoudí zbožní charakter práce a vyzve k respektování důstojnosti pracujícího člověka a jeho práv.

Roku 1981 se v papežově životě uděje ječtě jedna zásadní událost - 13. května je na papeže spáchán atentát, Turek Ali Agca na Jana Pavla II. několikrát vystřelí z pistole. Jan Pavel II. je těžce raněn a ještě týž den je na římské Gemelliho klinice pět hodin operován. Po několikaměsíční rekonvalescenci se pak papež uzdravuje.

Pozadí atentátu na Svatého Otce není dodnes uspokojivě vysvětleno, spekuluje se o možné účasti sovětských tajných služeb. Římský soud, který odsoudí atentátníka k doživotí, se vysvětlení jeho motivu nedočká.

Jeden z nejdůležitějších aktů pontifikátu Jana Pavla II. se odehraje patrně o dva roky později, 25. ledna roku 1983, kdy papež podepisuje nový církevní zákoník, zákoník, který poprvé v dějinách církevního zákonodárství vypočítává základní práva křesana-laika.

Svatý otec je i velkým ctitelem Panny Marie, na svých cestách s oblibou navštěvuje mariánská poutní místa, rok 1987 vyhlašuje rokem mariánským - v této souvislosti pak uveřejňuje 25. března téhož roku encykliku "Redemptoris mater".

Papež Jan Pavel II. je též významným mírotvorcem - mírotvorná aktivita jeho pontifikátu vyvrcholí 27. října 1986 mírovou modlitbou představitelů všech náboženství v Assisi - ve městě sv. Františka se setkávají hlava katolické církve společně s více než 150 zástupci třiceti tří křesanských církví a mezinárodních církevních společností i s delegacemi židů, muslimů, hinduistů, buddhistů, hinduistů, šintoistů, sikhů atd. ke společné modlitbě za světový mír.

Také je třeba zmínit, že žádný papež před Janem Pavlem II. necestoval nikdy tak daleko a tak často jako on a zrovna tak o žádném z papežů nebylo nikdy natočeno tolik dokumentárních filmů, napsáno tolik knih a nebylo s ním tolik rozhovorů v tisku či v jiných médiích... - žádný jiný papež toho pro osvětu katolické církve neudělal tolik jako Jan Pavel II.

Na druhou stranu je ale třeba zmínit i to, že Jan Pavel II. dokáže být v mnoha věcech (až horlivě) zatvrzelý - interrupce, antikoncepce či požehnání homosexuálnímu svazku jsou pro Jana Pavla II. tabu - stejně zásadně pak papež odmítá eutanazii či svěcení žen, čímž katolickou církev vzdaluje svobodomyslné části (hlavně západoevropské) populace.

Jan Pavel II., nejvýraznější osobnost katolické církve 20. a počátku 21. století, trpí poslední léta svého života stále se prohlubujícím onemocněním nervového systému (Parkinsonova choroba), zároveň na jeho zdravotní stav doléhají následky atentátu z roku 1981 - 2. dubna roku 2005 pak papež Jan Pavel II. umírá ve Vatikánu na celkové selhání životně důležitých orgánů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V. Protivínský (62.209.244.148) --- 12. 4. 2005
Dopis předsedovi ČSV

Předseda ČSV Mgr. Sojka hrubě napadl signatáře i2j. Mluvčí jej žádají o vysvětlení. Podrobnosti na:
http://i2j.webpark.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 4. 2005
Antwort: Re: Tak nevím?


problem EU je v tom, ze svojou vyskou cenou prace robi z polnohospodarov
statnych zamestnancov.

Niektory z nich to tazko nesu.

Matej




"Eman"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: Tak nevĂ­m?
12.04.2005
09:44
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






>Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že
>by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace

Mě by to taky nevadilo, kdybys jim ty dotace dával ze svého. Jenže dotace
jdou z kapes nås vťech daňových poplatníků a pak je to otåzka ståtní
zemědělské politiky. Co chce tato společnost? Chce plošné zavčelení
krajiny, nebo podporovat velkovčelaře v podnikání? Pro společnost má velký
význam i ten děda, co včelaří v Horní Dolní na zahrádce se 4 úly Budečáky.

P.S.
To co sepsal Gusta, to je názorový průjem, nebo možná šíření poplašné
zprávy. Ti co prodají produkci medu ze dvora si těchto předpovědí nemusí
vůbec všímat a těch je tady drtivá většina. Členství v ČSV je dobrovolné. A
ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 12. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657) (9661) (9663)

>Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že
>by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace

Mě by to taky nevadilo, kdybys jim ty dotace dával ze svého. Jenže dotace jdou z kapes nás všech daňových poplatníků a pak je to otázka státní zemědělské politiky. Co chce tato společnost? Chce plošné zavčelení krajiny, nebo podporovat velkovčelaře v podnikání? Pro společnost má velký význam i ten děda, co včelaří v Horní Dolní na zahrádce se 4 úly Budečáky.

P.S.
To co sepsal Gusta, to je názorový průjem, nebo možná šíření poplašné zprávy. Ti co prodají produkci medu ze dvora si těchto předpovědí nemusí vůbec všímat a těch je tady drtivá většina. Členství v ČSV je dobrovolné. A ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 9664 do č. 9724)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu