Včelařská konference

Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Bez použití ventilátoru za 24 - 48 hodin. Ventilátor to zkrátí až na 1/2.

Ventilátor to zkrátí až na 1/2. předpoklad na 12 hod

energie spotřebujete stejně,akorát pokud pužijete ventilátor
spíše vytopíte tu termokomoru než dům, a potom pozor na cirkulaci...

kdyby ste pustil ten větrák( záleží na jeho výkonu) tak v ten moment můžete mít v "přímce" nížší telotu než v radiatorech

,a potom budete vytápět tu komoru tak dlouho než se ohřeje na těch výstupních 40 celsia a pak vám teprve začnou topit radiátory v domě.(pokud bude ten větrák opravdu výkonný)

Vše je přímo úměrné tepelné kapacitě vaší komory.Pokud je malá a její zařazení se rovná cca 10% tepelné kapacity otopného systému tak by to asi šlo i s větrákem.

Chce to přesně spočítat...(s tím větrákem, bez něj je to jedno)

Chtěl sem jen naznačit, že to na té stoupačce nemusí být tak jednoduché,cena energie často rozhoduje a pokud topíte dřevem apod. tak takto med rozpustíte laciněji než elektřinou jakýmkoliv způsobem...

nebo se pletu? P.K.

Popis uváděné komory je tak nedostatečný, že radit nejde.Je teplo pouze od trubek, a komora je pak odizolovaná bedýnka na několik sklenic medu, nebo je z trubek vyveden např radiátor a nahřívá se několik metráků? Teplota media kolem 40 stupňů je nic moc, protože se může stát, že na některé druhy medu nebude stačit. Co se týče 12 hodin, tak jsem silný pesimista a troufám si tvrdit, že u obalů z plastů bude výrazně delší. Každopádně bych komoru bez plynulé regulace s možností dosáhnout 50 stupňů považoval za bezcenou. Zdraví R. Stonjek

Plechová krabice izolovaná polystyrenem na cca 2* 3Lsklenice nebo cca 2*5 kilovek.Je bez ventilátoru.

> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Já myslím, že tato teplota nebude stačit. Med možná časem ztekutí, ale
pokud by se měl pastovat, bude to problém, protože při této teplotě v
něm zbydou nerozpuštěné mikrokrystaly, viz níže.


Uvádím několik citací z přednášky ve Výzkumném ústavu včelařském v
Dole: http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Ohledně rozehřívání ztuhlého medu:

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak
vrací do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)




J. P. Baudiš

Rozhodující není teplota vody v radiátoru, ale jaká je teplota vzduchu,
který proudí kolem nádob s medem. Platí, že těsně kolem nádob se vzduch od
nádob s medem ochlazuje a taky teplý vzduch může proudit jen kolem části
nádoby, pokud není přesně uprostřed nad radiátorem.
Ventilátor hlavně v uzavřené komoře způsobí, že vzduch ochlazený od nádoby
je rychle nahrazen teplým vzduchem a taky kolem celého povrchu nádoby je
vzduch stejně teplý. Pokud je ventilátor správně umístěný.
Teplo může přecházet jen z teplejšího předmětu na chladnější, tudíž jestli
se má med ohřát na 45 st C, musí to být něčím teplejším než 45 st C a teď je
otázka o kolik. Čím je ten rozdíl vyšší, tím se med ohřeje rychleji a tím je
nutno určit přesněji dobu, kdy ohřev vypnout. Pokud se nádoba ohřívá třeba
vzduchem, potom rychlost přestupu tepla je ovlivněna rychlostí prostupu:
vzduch-povrch nádoby, materiálem a tloušťkou stěny nádoby, povrch nádoby-med
a vzdáleností med u stěny nádoby po med uprostřed nádoby. Neunosný je takový
rozdíl teploty, kdy med u stěny nádoby je už přehřátý a med uprostřed nádoby
je ještě tuhý. Odhadem by to mohla být teplota vzduchu od 60 st výš. Ve své
tepelné komoře nadstavuji na termostatu od 45 do 50 st C, po 12 hodinách
jsou v sklenici od okurek první známky ztekucování, po 24 hodinách je med
tekutý.

Pokud se použije ústřední topení pro rozehřívání medu, napadajé mě dva
systémy. První je, že izolovanou termokomorou prochází jako topné těleso
trubka s teplou vodou. Kromě teploty vody v trubce záleží hodně na povrchu
tedy na průměru trubky. Nějaká tenká trubka, třeba coulka asi nebude stačit,
musely by se na ni připevnit nějaká kovová žebra ve stylu klasické žebrované
trubky a musel by být vyřešen ohřev v době, kdy topení netopí. Třeba
žárovkami.
Druhá je, že se použije teplý vzduch proudící z radiátoru. Musejí to být
radiátory staršího typu, které mají na metr délky výkon aspoň 1500 wattů,
to znamená nejspíš článkové vyšší radiátory nebo něco podobného. Komínový
efekt proudění teplého vzduchu z radiátoru se ještě zvýrazní nějakým, třeba
plechovým nastavcem, do kterého se umístí flašky s medem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 9:28 AM
Subject: termokomora


> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Takže ještě zkusím na tu moji rouru -cca7cm průměr namáčknout malé lamelky z hliníku.Ale až po tak týdnu testování, abych viděl nějaký účinek.

Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím lze vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat, plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas problémy, protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu, aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R. Stonjek

Moje termokomora je plastové vědro o objemu zhruba 50 litrů. Vejdou se tam 3
flašky od okurek s medem, ventilátor s topným tělesem cca 100 watt a
termostat z bojleru. Mně zatím stačí.

K tomu ventilátoru a možná i k topným tělesům bych měl takový poznatek, že
některé při chodu uvolňují do ovzduší různé smradíky a proto musí být med
uzavřený. Pokud to je třeba nějaký ventilátorek z PC zdroje, v místnosti se
ty smradíky vstřebají ale v uzavřené termokomoře při zvýšené teplotě
vyniknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 6:53 PM
Subject: Re: termokomora


> Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k
> neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než
> 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví
> jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím
lze
> vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak
> potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat,
> plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas
problémy,
> protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí
> použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou
> životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat
> zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu,
> aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je
> ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R.
> Stonjek

zatím musím konstatovat, že všichni skeptici měli pravdu.Komora je moc malá, bez ventilátorku se trošku ohřívají jen ty sklenice, které mají přímý kontakt s trubkou-a druhá strana je studená.Také vnější kovový obal asi odvádí zbytečně moc tepla a povrch trubky je příliš malý.Buďto je potřeba, aby trubka tvořila alespoň nějakou smyčku a nebo zkusím ještě lamelky.

Ideály a chuť experimentovat nelze nikomu kazit. Přes to si dovoluji upozornit na existenci určitých fyzikálních pojmů:
tepelný tok je úměrný tepelnému spádu (a ten je zde minimální)
dále je zde velký tepelný odpor, a ani lamely atd nic neřeší. Sklo je dobrý izolat a med taktéž, navíc s vysokou tepelnou kapacitou.
Jedině odbočit vodu z trubek, vyrobit z trubičky topné těleso a to ponořovat do konve, nebo omotat kolem sklenic. Do jaké míry je to ekonomické nevím, jedině že by se využilo faktu, že voda v trubkách má oněch 40st. Ale to je mi dost divné, většina tepelných rozvodů pracuje s vratnou (studenou) vodou okolo 40, ta "teplá" bývá o dost teplejší.

Ale jak říká klasik, i slepé uličky je třeba prokopat.
Nuže, ke strojům.
Ať se daří Karel Jiruš

No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st. C.Ta teplota je fakt nízká.

Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.