78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Karel (213.235.141.52) --- 6. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

J.Baudiš:
Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).
.........
To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímý větry chráněné. A má míň měli.

Ale, asi je pozdě něco odvozovat, protože před odběrem měli tady bylo oteplení (k 0st). Některé včely (hlavně silnější) toho vužily a přemisťovaly zásoby. To jsme pozoroval. I u neizolovaných úlů bylo vidět jak vyvinuly teplo a ohřáli sousední uličky a běhaly tam.

K délce řádků měli. Nějak jsem nepostřehl, jak vysoké jsou úly. Pokud měly možnost formovat libovolně tvar chomáče, tak délka měli nic jednoznačně neurčuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly



> ........
> To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
> Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
> 2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
> 5 L               5g, průměr 1,0g stanoviště 2
> 23L               37g, průměr 1,6g doma
> 32 směs úlů        50g, průměr 1,56g doma

Závidím Vám to exaktní měření. Já jsem se zatím na vážení měli
nezmohl...

> směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm
> polystyrénu.

V tom je však problém. Chybějí mi dvě skupiny včelstev, obě na stejném
stanovišti. Pak může být pozorovatelný nějaký případný rozdíl.

Dalším problémem jsou Brennerovy úly, které mají rámkovou délku
výrazně odlišnou od Langstrothu. Brenner má myslím 30 cm (což je
velice málo) a L. o 14 cm více.

Obě skupiny úlů by totiž asi měly mít srovnatelnou rámkovou délku a
obě skupiny včelstev obsedat srovnatelný prostor.

-------------

Brenerovy úly jsou konstruovány na zimování slabších včelstev (proto
nutně potřebují izolaci stěn). Svého času o tom psal do konference př.
Ptáček (jeden z vynálezců Optimalu), který Brennery dosud má a chová v
nich.

To se dostáváme k další otázce - a tou je: jak silná včelstva se
vlastně vyplatí zimovat?

Pro tenkostěnné úly platí odpověď: silná, resp. co nejsilnější.

Kdo má izolované nástavky, ten si může vybrat, jestli chce zimovat
silnější či slabší, protože izolace pomůže těm slabším na jaře, aby se
dostaly včas do patřičné síly. Kdežto v neuteplených úlech nemají
slabá včelstva na jaře šanci.

Dnešní propagace zimování co nejsilnějších včelstev je poněkud
jednostranná. Ne vždy se totiž vyplatí zimovat obry, protože zimování
velice silného včelstva je dosti drahé (spotřeba zásob). Záleží mj. na
snůškových podmínkách daného konkrétního stanoviště. Hlavně na tom,
jakou mám časnou jarní snůšku.

Jestli mám začátkem května za humny širo-širý lán právě rozkvétající
řepky, tak potřebuji mít k začátku května včelstva v síle dvou
vysokých nástavků nabouchaných včelami, abych po začátku snůšky mohl
hned rozšířit na tři nástavky atd. Pro zimování to znamená v případě
neuteplených nástavků zimovat v té největší síle, kterou jsem schopen
zajistit, nešetřit při krmení na zásobách, protože vím, že včely mi v
jarní snůšce všechny vynaložené náklady vrátí (silná včelstva více
přinesou). Tím zajistím rychlý jarní rozvoj do patřičné síly k začátku
května. Jestli mám uteplené nástavky, nemusím zazimovávat tak silná
včelstva s takovými zásobami jako v neutepleném úle, ale rozhodně musí
být i tady včelstva v takové síle, že potřebují k zazimování dva
nástavky.

Jenže mám-li na jaře za snůšku jen několik vrb a pár ovocných stromů a
hlavní snůška mě čeká až např. z maliny, nebo dokonce je mojí hlavní
nadějí až snůška lesní, tak je úplně nesmyslné zimovat včelstva v
takové síle, že mám v polovině května tři vysoké nástavky plné včel. K
čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
obři.

Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
problematických oblastech.

Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
naplno i jich některé výhody.

Pokud chci mít volbu, zda se rozhodnu zimovat velmi silné včelstvo
nebo jen středně silné (např. podle toho, jestli podle informace
místního agronoma bude v příštím roce v doletu řepka či nikoliv), pak
je lepší mít nástavky izolované.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re:Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

Od: Baudis Jan :

>K čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
> zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
> potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
> a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
> malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
> obři.
....

Chce to pochopit princip výhod silných včelstev. Musí se to spojit se správným systémem tvorby oddělků. To je hlavní výhoda a vlastně nutnost využít potenciál silného včelstva.


__________________
Od: Baudis Jan :

> Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
> Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
> kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
> problematických oblastech.
....
To je otázkou co je snůškově problematické místo. Ono tam, kde je nedostatek snůšky nelze chovat s úspěchem včely. A jestli zájmový chov včel toto nerespektuje, potom jeto i zbytečně vynaložená zájmová energie. Jedině s přikrmováním. A to není o včelaření. To je např. o převčelování oblastí, tím pádem rychlejším šíření destruktora a jiných nemocí atp. k převčelení. Zájmový chov má také své klady a zápory.

-------------------
Od: Baudis Jan :

> Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
> včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
> naplno i jich některé výhody.
....
Zákonitost vyzimování: 1/3 silná, 1/3 nomální,1/3 slabá. To je běžná praxe v chovu, v kterém nejsou zavedeny nějaké podněcovací metody na začátku včelařského roku.(podletí)
Z uteplených úlů (dosluhující sololiťáky podobné typu p. Turčániho), přecházím na neuteplené. A to po zkušenostech z pozorovaného nevýznamu mezi sendvičem (do 3 cm) a deskou (kolem 1"). Promě je uteplený úl takový, který má tepelněizolační vrstvu alespoň 80 - 150 mm polystyrenu, nebo jiné expandované hmoty (EPP, EPE).

V neuteplených (masiv kolem 1") úlech včelařím proto, protože jsou výrobně nenákladné a trvanlivé. Tato výrobní úspora se mi vyplatí, protože tímpádem a příkladem, mohu místo jednoho včelstva mít čtyři. To je princip velkovýroby. A úspěšnost v chovu záleží na detajlech. Kdo nad detajly úlu nedokáže uvažovat a praktikovat, tak by měl nejprve zjistit, jak být úspěšný i v tenkostěnných nástavcích a naučit se to a praktikovat. Nelze určit přesně jak nato, protože je vícero řešení. Jinak se bude potýkat se zvýšeným spadem mrtvolek, vyšší spotřebou zásob atp.


Nejsem odpůrce v otázkách úlu, protože vím, že je možné s úspěchem včelařit v lecjakém úlu.(když se znají ty detajly :-) )

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel (213.235.142.182) --- 7. 2. 2006
Re: Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

Baudiš:
Závidím Vám to exaktní měření. Já jsem se zatím na vážení měli
nezmohl...
Závidíte mi mojí skvělou manželku. Tato mi měl zabalila i na požádání zvážila. Mimochodem na digi.váze, kterou ode mně dostala darem, aby mi lépe a přesně stáčela med do maloobch. balení.

Baudiš:
"V tom je však problém. Chybějí mi dvě skupiny včelstev, obě na stejném
stanovišti. Pak může být pozorovatelný nějaký případný rozdíl."
To jsou skupiny 23 Langst. a směs 32 úlů. Ty mám doma na stejném místě, venku rozmístěné. U těch 23 jsme počítal po fumigaci roztoče (rezistence) tak jsem si je dal zvlášť, abych měl porovnání s prvním spadem. Tedy 1,56 a 1,6g.
Podíl neuteplených úlů v té směsi byl asi 1/2 + 1/2.

Baudiš:
Brenerovy úly jsou konstruovány na zimování slabších včelstev (proto
nutně potřebují izolaci stěn). Svého času o tom psal do konference př.
Ptáček (jeden z vynálezců Optimalu), který Brennery dosud má a chová v
nich.
.....
Povídá se to. Protože po revoluci jsme neměl čas, tak jsem tloukl nástavky jen tak z prken. Pak jsem si chtěl ověřit že pokles výnosů po 1998 (dnes vím, že zmizela medovice, a jiná snůška tad obdobně jako u Vás nebyla - les + řeka) není způsoben převahou neuteplených N. nad uteplenými N, tak jsem po článcích Ing.Smělého založil pokus.
Udělal jsem nástavky izolované 4,5 a 9cm polyst.
Pokus ale rozbila melicitóza. Od té doby je mám jen tak vedle sebe, a rozdíl nepozoruji. proto tak pozorně sleduji přechod velkovčelařů na uteplené úly. (Ti ale asi využívají i jarní snůšky.)
Když jsem koupil první Langstr. - chtěl jsem si po Brennerech vyzkoušet co nejdelší loučku. A ověřit si m.j., jestli je pravda to o izolační schopnosti plástu, jak se píše. Protože nemám hoblovku, tak jsem z nouze další nástavky udělal ze sololitu a 2cm polystyrénu.
Další už jsem nedělal, a dnes to bouchám jen z 3/4" prken.
Rozepisoval jsem se o tom tady někdy v loni (nebo na optimálský konferenci). Už nevím.

Jen tak mimochodem, tady se pořád řeší kroucení nástavků.
Při sběru měli jsem se díval, a i ty nástavky jen zbité hřebíky se nekroutí. Ani ty sololitové, jak se tady někdo zajímal. Nejstarším Brennerům je dobře 25 - 30let. A 20let venku na včelnici.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (88.103.157.154) --- 1. 2. 2007
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

Vloni jsem do diskuze uvedl tyto váhy měli:

2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímými větry chráněné. A má míň měli.
-----------------------------------------
Takže letos jsem měl odebíral jen ze stanoviště č.2
19 Langstrothů 24cm na 3N.....4g.....0,21g/vč

a doma směs Brenner a Langstrotů
32 úlů .... 17g ..... 0,53g

Měření je zkresleno tím, že jsem podložky očistil ještě asi 10. ledna, po intentívním proletu, protože jsem chtěl eliminovat spadané roztoče z rámků při úklidu včel. A zavřel jsem česna, aby včely co nejmíň uklízely dno.
Zatím vidím jedinou hypotézu: na stanovišti č.2 je menší spotřeba zásob. ALe ze dvou měření těžko soudit.
Roztočů jsem moc neviděl, ale nechám se překvapit. Po léčení na podzim padali minimálně.

Kolik měli jste nasbírali vy?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
kozlik (194.212.232.6) --- 2. 2. 2007
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

Nevážil jsem.Množství měli, které jsem odebíral předevčírem je asi poloviční proti loňsku.Včeličky v období cca 32 dní a cca 39 dní dost uklízely a vítr asi taky dost vymetal.Z osmi včelstev jsem na 2 podložkách objevil trubce, jedna podložka ulétla, když vítr vyrazil dvířka podmetu a na jedné podložce bylo cca 10krát více mrtvolek než v ostatních, ale včelstvo je zatím stále ze všech nejsilnější.Na všech podložkách bylo větší, či menší množství vody, takže jsem musel měl oškrabávat nožem, jinak bych neměl co odevzdat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu