78007

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Eman (194.149.115.135) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

>Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.

Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty) protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu takové problémy nebyly.
Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde postarali o větrání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI

ano - to je problém. Ty tvrzené - lisované profesionálně jsou více odolné,
ale mne např. žluna zničila cca 100 dřevěných nástvků jako malinu. Ta
ochrana v těchto zimách je dobrá a nenákladná (síť). My budeme úly umisťovat
dál do maringotek, ale s těmi si už nebudeme tak hrát. Mohou pak být "jen "
včelotěsné, i když práce v zateplených "při slunci" je také lepší. Rozvoj
je raketový a nastupuje potřeba dodávání VODY (viz. př. Volejník, my již 2
léta....)


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 12:02 PM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI


> >Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
>
> Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně
> potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty)
> protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí
> se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu
> takové problémy nebyly.
> Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde
> postarali o větrání.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Zimování včel

Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených úlů
pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
rozdělil na cca 3 období.
První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel přežít
a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy se
ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve včelstvu
byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším zvýšení
začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
spotřebovává zásob.
Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.

Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C, je
v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech se
prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.

A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu nebo
jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba ještě
14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Kouba Josef (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Zimování včel

Nestačím se divit, jaký vliv má pošasí na množství příspěvků do konference.
Nestačím je mazat.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 1:43 PM
Subject: Zimování včel


> Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených
> úlů
> pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
> rozdělil na cca 3 období.
> První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel
> přežít
> a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy
> se
> ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
> nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
> včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
> Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve
> včelstvu
> byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším
> zvýšení
> začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
> spotřebovává zásob.
> Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
> uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.
>
> Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
> spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
> teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
> malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
> včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
> úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C,
> je
> v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
> neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
> delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
> bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech
> se
> prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
> neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
> uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
> teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.
>
> A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu
> nebo
> jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
> března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba
> ještě
> 14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Bob (213.81.161.23) --- 11. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

A s těmi ptákmi je to složitější. Jako ovocinár jsem v minulosti celou zimu krmil sýkorky a jinou havěť, stálo to fúru peněz (až 2 pytle slunečnice, lůj), a když přišlo jaro a ptáci měli sbírat housenky a jiné škúdce, tak tam nebyla ani jedna. Jakmile začalo ovoce dozrávat, už tam byly zas a spůsobily nemalé škody. Již 3 roky nic nekrmím, ptačí budky jsem zlikvidoval(až na jednu). Tam se loni usadili sršni. I tu jsem na podzim spálil.Škody na ovoci byly nesrovnatelne menší. Nekrmte sýkorky, nebudou se tam slétat z velkého okolí, nebudou škody na včelách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu