78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Karel (80.188.151.156) --- 13. 2. 2006
Re: panenské souše
Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat mezistěny.
Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý 12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a matka při vhodném umístění i zaklade.
Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14630
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panenské soue
Mluvíš slutečně o panenských souších a nikoli o dosud nezakladených vystavěných mezistěnách? To je trošku rozdíl. Obzvlášť pri vytáčení. Skutečně vytáčíš "panenské dílo" !? To by mě technoligicky zajímalo, když to není ani nadrátkované.... u nízkých rámků bych tomu věřil, ale u výšek rámku 24cm apod ??? Navíc panenské dílo je povětšinou trubčina a včely do něj zanášejí med jen když je nával snůšky a málokdy tam mám zavíčkovaný med.
Nemícháme tu hrušky s jablky?
Arnošt
----- Original Message ----- From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat mezistěny.
Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý 12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a matka při vhodném umístění i zaklade.
Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo. Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14693
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Pepan (e-mailem) --- 16. 2. 2006
Re: panenské soue
je otázkou jak rozumíme výrazu panenské dílo za panenské dílo se označuje veškeré dílo které ještš nevylo zanseno plodem dílo které vblovystavěno bez mezistěny je dílo divoké a vložímeli rámky již nadrátkované do roje tak nám i bez mezistěny podtaví jen dělničí plásty
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz> > Předmět: Re: panenské soue > Datum: 15.2.2006 13:05:05 > ---------------------------------------- > Mluvíš slutečně o panenských souších a nikoli o dosud nezakladených > vystavěných mezistěnách? To je trošku rozdíl. Obzvlášť pri vytáčení. > Skutečně vytáčíš "panenské dílo" !? > To by mě technoligicky zajímalo, když to není ani nadrátkované.... u nízkých > rámků bych tomu věřil, ale u výšek rámku 24cm apod ??? > Navíc panenské dílo je povětšinou trubčina a včely do něj zanášejí med jen > když je nával snůšky a málokdy tam mám zavíčkovaný med. > > Nemícháme tu hrušky s jablky? > > Arnošt > > ----- Original Message ----- > From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > > > Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat > mezistěny. > > Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý > 12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když > se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a > matka při vhodném umístění i zaklade. > > Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já > jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo. > Karel > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14717
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Karel (80.188.151.167) --- 16. 2. 2006
Re: panenské soue
Pro Arnošta Hrdinu:
je otázkou jak rozumíme výrazu panenské dílo za panenské dílo se označuje veškeré dílo které ještš nevylo zanseno plodem dílo které vblovystavěno bez mezistěny je dílo divoké a vložímeli rámky již nadrátkované do roje tak nám i bez mezistěny podtaví jen dělničí plásty
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
Takto to chápu i já a tak jsem to myslel a napsal.
Tamto by byla panenská divočina.
....
Jinak k diskuzi o chuti z plástů, ať si to každý vyzkouší, sežvýká kus plástu světlého až tmavého. S medem a bez medu, a uvidí.
Ty chutě se předávají i částečně do medu. Na tom se snad shodneme, že med přejímá pachy a chutě z gum víček a sklenic atd..
Já dokážu při vytáčení přežvýkat snad kilo medu a vosku.
Mé názory nikomu nevnucucji, každý má jiné senzorické buňky a jiný med. Od té doby, co mám el. pohon a není pro mně problém vytáčet světlé dílo, budu i nadále po stabilizování stavu včelstev intenzívně obmněňovat dílo.
Já v tom cítím velký rozdíl¨. Ať jej způsobuje cokoli. Med má chutnat, předevšim včelařovi. Zákazníci si svůj med najdou a vyberou. Ti co si vybírají jen podle barvy, tak dobře jim tak. Já mám radši poučeného zákazníka, a ten který se dá poučit, je můj člověk. A ten co ne, ten někde jinde nakupuje tamvý tekutý a je šťasten. Ať je.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14724
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radek Krušina (195.39.121.166) --- 16. 2. 2006
Re: panenské souše
Karel napsal:
>Jinak k diskuzi o chuti z plástů, ať si to každý vyzkouší, sežvýká kus plástu světlého až tmavého.
>S medem a bez medu, a uvidí.
>Ty chutě se předávají i částečně do medu.
>Na tom se snad shodneme, že med přejímá pachy a chutě z gum víček a sklenic atd..
Žvýkání plástu myslím bude něco jiného než vytočení medu odstředěním z buněk. Pokud tam něco přejde, bude toho podle mě míň.
Určitě se na to letos při vytáčení zaměřím.
Ale je to nepřirozené, pokud ze zakladeného plástu něco přejde do medu?
Nebo až škodlivé?
Vždyť při zahušťování je nektar řidší a zřejmě bude ochotný přijímat toho z plástu víc. A myslím, že včely med při zahušťování přemisťují a dávají ho tam, kde je zrovna místo.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14732
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Karel (194.228.185.28) --- 16. 2. 2006
Re: panenské souše
Radek Krušina:
A) Ale je to nepřirozené, pokud ze zakladeného plástu něco přejde do medu?
B) Nebo až škodlivé?
.......
A) vzhledem k valstnostem medu přijímat pachy, chutě atd. je to přirozené
B) Pokud to nejsou zdraví škodlivé látky (a to asi většinou ne), tak to není škodlivé.
Já jsem jen napsal, že mým chuťovým buňkám to nechutná, a proto to nedělám.
A to o tom žvýkání souší, to byl pokus, o jaké chutě se může jednat.
Tak jako z některých spec. sudů nepřejdou do vína všechny "chutě", tak do medu jistě nepřijdou všechny chutě z minisoudečků = buněk plástu.
A je na osobním vkusu každého, o které chutě stojí a nestojí.
.........
Mám tady dvě skleničky koupené v obchodní síti. Jedna je tou "tmavou" chutí přímo nasáklá. Když dávám lidem vybrat dle chuti (a ne barvy) většinou se při ochutnání ušklíbne.
Toho /zneu/žívám a říkám:"Tak kdyby Vám tohle chutnalo, tak nemůžu sloužit, to musíte jít koupit do superobchodu XYZ". (A pak taky ukazuji barvu skleničky, a dodávám:"Ale tmavý je pěkně, tak jestli Vám jde spíš o barvu než o chuť je to ta správná volba.) Z toho usuzuji, že tato /pa/chuť nechutná větší skupině lidí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14750
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - josef_Sroll (e-mailem) --- 16. 2. 2006
RE: panenské soue
... a pokud nemají jinou možnost, tak i na mezistěně postaví trubčí buňky bez ohledu na mezistěnu. Včela není malý spratek, kterého lze přemluvit řemenem. V knížkách lze najít údaje o tom, kolik medu a pylu se spotřebuje na tvorbu 1kg vosku. Nicméně "včelstvo, které nestaví v květu ovocných stromů, nedá v tom roce užitek". Skutečně, i silné zdravé včelstvo, pokud mu bráníme ve stavbě, dá výrazně podprůměrný výnos i v případě, když mu potlačíme rojovou náladu. Vypadá to, že pokud včela neprojde fází stavitelky, není ani dobrá létavka - sběratelka. Teoretická úspora medu, která by se spotřebovala při stavbě, se tak jaksi vymstí. Včely pro plod i zásoby upřednostňují dílo, ve kterém se již plodovalo. To je častá příčina neúspěchu při produkci plástečkového medu, u kterého přítomnost byť jediné košilky výrazně snižuje kvalitu výsledného produktu. Samozřejmě, jako dítko školou povinné jsem první plástečky vyrobil rozřezáním staré souše a jejich nacpáním do obdélníkových rámečků sbitých z louček z vyřazených úlových rámků. Celkem spolehlivá metoda. Vosk s košilkami jsme pak ve škole plivali okolo sebe, fuj. Pepa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14726
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu