Včelařská konference

Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při ručním vytáčení
a ne při vytáčení pomocí motoru... ?
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:15 PM
Subject: RE: panenské souše


To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by
jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv,
neobsahuji kosilky s výkaly larev, které včelař v medu cítí (škrábání v
krku medu z tmavých plástů)
Jediný problém je při vytáčení v medometu s ručním pohonem.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014

> Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při
> ručním vytáčení
> a ne při vytáčení pomocí motoru... ?

Pri vytaceni motorem je nabeh a brzdeni plynule,
bez razu, pri toceni klikou se nevyhnes prudsim
razum, diky nimz se dilo spise probori.

Martin

--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.375 / Virus Database: 267.15.6/257 - Release Date: 10.2.2006

To nebude příčina boření.U mého staršího ručního medometu jsem rázy nepozoroval, pokud nepočítám vibrace způsobené nevyvážeností plástů.Spíše se projevuje odstředivá síla, když jsem moc hamižný a pokouším se plást "vyždímat".Doporučuji křehké plásty při prvním vytáčení točit na nízké otáčky i za tu cenu, že část medu v buňkách zůstane.Ten med se přece neztratí.

pokud neděláte byznis s voskem panenské souše postavené s mezistěny potravinářského vosku nebo na divoko, tak med lisovat...(samozřejmě souše bez plodu - pro rypáky)

Arnošt Hrdina:
Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při ručním vytáčení
a ne při vytáčení pomocí motoru... ?
Arnošt
........
Asi jak u koho. U mně je to netrpělivostí, já nedokážu klikou točit dlouho a pomalu.
Zatímco elektroniku si nastavím na pomalo a věnuji se odvíčkovávání.
U původního starého medometu jsem měl navíc asi nevyhovující (třecí) převod.

No když točím ručně, tak většinou točím "na doraz" těsně pod otáčky, kdy by
medomet začal pochodovat a já ho už nemohl vlastní váhou udržet. Při
motorovém pohonu musí být nějaká rezerva v otáčkách, než položím
odvíčkováváný plást a dostanu se k poskakujícímu medometu, tak škoda už je
udělána.

Co se týká odlišných chutí medu, med z úplně tmavých plástů, které už dávno
měly skončit ve vařáku a které proti slunci prakticky neprosvítají, se mně
zdá chuťově trochu jiný než z zanesených mezistěn. Z hnědých plástů, to je
takových, které proti obloze prosvítají hnědě až žlutohnědě a jsou
zaplodovávány dva, tři roky, to znamená okolo 10 vylíhnutých "plodů" je
rozdíl chutí medu proti mezistěně nezjistitelný. Asi tak to připadá mně.

Vyplavený med - není tím myšlený med z meleciózních plástů, které nejde
jinak vytočit, než že se plásty dlouhodobě máčí ve vodě a vytáčí teprve po
částečném rozpuštění cementového melecitózního medu? Čistě teoreticky by byl
takový medový roztok použitelný jen pokud by ty plásty s cementovým medem
byly nezakladené mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 16, 2006 11:02 AM
Subject: Re: vytáčení panenských souí


> Arnošt Hrdina:
> Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při ručním
> vytáčení
> a ne při vytáčení pomocí motoru... ?
> Arnošt
> .......
> Asi jak u koho. U mně je to netrpělivostí, já nedokážu klikou točit dlouho
> a pomalu.
> Zatímco elektroniku si nastavím na pomalo a věnuji se odvíčkovávání.
> U původního starého medometu jsem měl navíc asi nevyhovující (třecí)
> převod.