Včelařská konference

Vážení přátelé,
10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém, zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely, jeden z rojů jsem vytočil
(cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod, včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
bezmatečnost.
Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v takovémto případě?
Děkuji: Holec Václav - začátečník!

hosemo:
...

> U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
...

Včem je problém? Jestli jsi 13.5.05 našel hrboplod a nakonec jsi je podle všeho zdárně vyzimoval, vychovalal se asi náhradní matka a vše je OK. Tak nevím.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bezmatečné včelstvo
> Datum: 01.4.2006 12:24:43
> ----------------------------------------
> hosemo:
> ...
>
> > U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
> ...
>
> Včem je problém? Jestli jsi 13.5.05 našel hrboplod a nakonec jsi je podle všeho
> zdárně vyzimoval, vychovalal se asi náhradní matka a vše je OK. Tak nevím.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> Asi jsem se špatně vyjádřil.
Včelstvo se vyrojilo 13.5.2005, v podletí tichá výměna matky, soudím dle toho, zě s rojem vylétla modrě označená matka,
při prohlídce před zimováním jsem viděl matku neoznačenou. Celou sezónu včelstvo dobře plodovalo, plod ještě v říjnu
2005.
Při kontrole podložek v zimě jsem nacházel mezi mrtvolkami trubce. To už se mi zdálo neobvyklé. Hrboplod jsem zjistil
včera 31.03.2006 při teplotě +16 C ve stímu. Byly oproti jiným agresívní, zmateně běhaly po plástech, silně hučely.
Prohlížel jsem jenom vrchní nástavek, zimovaly na dvou 39*24.
S pozdravem : Holec V.

>
>

V zimě vydrží včely bez matky i celou zimu, akorát o trošku neklidněji
zimují, je tam o něco víc mrtvolek atd. Předpokládám, že to byl tento
případ, včely přišly o matku třeba při aerosolování v prosinci nebo byla
matka víceletá, potom se stává, že někdy přes zimu nevydrží podmínky v
zimním chumáči, kdy nemá ošetřovatelky a musí se živit sama za sebe jako
ostatní včely. (aspoň to tak předpokládám, že nemá ošetřovatelky). Včelstvu
víceméně až na ten mírně větší neklid matka v zimě nechybí, projeví se to až
v předjaří, kdy má matka začít klást vajíčka. Protože tam je hrboplod
(určitě hrboplod, neklade takhle přece jen přeživší matka? trubčice kladou i
více vajíček do jedné buňky a kladou je různě, protože mají kratší zadeček a
nedosáhnou až na dno buňky, makta klade vždy jen jedno vajíčko), včely si to
už před nějakým týdnem uvědomily, vznikly trubčice jako "náhradní" matky.
Takže včely v tom včelstvu budou přece jen oním zimním neklidem trochu
oslabené, trubčice novou náhradní matku v úlu nestrpí a i kdyby, tak ostatní
včelstva už mají od března plod, takže i kdyby se přidání matky povedlo a
nová matka rozkladla, včelstvo začíná skoro s měsíčním zpožděním.

Takže bych viděl dvě možnosti. Pokud je k dispozici nějaký odělek s mladou
matkou, přece jen bych to viděl na spojení, ale nejdřív se musí zpacifikovat
trubčice. Udělal bych to tak, že bych vzal z oddělku mladý plod - larvičky a
přidal do včelstva s trubčicemi. Musí se zásadně přidat doprostřed
stávajícího hrboplodu, pokud by byl někde na kraji , včely by ten plod
nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul. Jakmile ve včelstvu vznikne
přidáním tohoto plodu poptávka po mateří kašičce, přestanou se jí krmit
trubčice a tím se z nich stanou normální včely, včelstvo pocítí osiřelost a
narazí na přidaném plodu matečníky. Může to být až po přidaném druhém nebo i
třetím plástu během dvou, tří týdnů. Jestli se matečníky neobjeví ani po
třetím plástu, tak je ve včelstvu přece jen matka, ale stará nebo poškozená,
takže klade jen trubčí vajíčka i do dělničích buněk. Jakmile budou matečníky
zavíčkované, je čas je vylámat, protože takhle časně by se nová matka s
největší pravděpodobností neoplodnila, kladla by jen trubčí vajíčka a byla
by to poslední rána, která by včelstvo zničila. Následně včely během půl
hodiny pocítí osiřelost a potom přidat třeba přes novinový papír nasáklý
zředěným medem nebo cukrem oddělek s novou matkou. Pokud je vše v pořádku,
pozná se to na bouřlivém ohlasu, s jakým včely osiřelého úlu vítají první
závan vůně nové matky. První snůška z takového včelstva bude i tak slabá
nebo dokonce žádná oprti ostatním včelstvům, včelstvo bude přece jen
oslabené.
Pokud oddělek není nebo je včelstvo hodně slabé, je nejlepší ho zrušit,
protože výpomocí z ostatních produkčních včelstev se tyto včelstva nyní
výrazně oslabí. V příhodném dni, kdy je přes poledne aspoň 15 st C, bych
včely na slunci otřepal z rámků třeba na černou lepenku nebo tmavý papír, ne
na zem, protože ta je pořád chladná, úl odstranil a rámky s hrboplodem
přidal do ostatních včelstev, aby plod vyběhl, i takoví trubci se hodí třeba
k udržování teploty v úlech. Včely létavky se vžebrají do okolních úlů a
posílí je, trubčice nelétají a tak zůstanou na papíře. Mělo by tam zůstat
jen malý počet včel, pár desítek.

Takže buď se včelstvo ošetří a dodá se mu nová matka, vynaloží se na to čas
a náklady na výrobu oddělku od loňského léta po teď a za to se zachrání
včelstvo, které sice bude v květni ještě slabé, ale už v červnu až červenci
může dosáhnout nejvyššíhho výnosu na stanovišti
nebo se včelstvo při nejbližší příležitosti zruší, včely posílí okolní
včelstva a zbylé zásoby se použijí při vytváření oddělku v květnu nebo
červnu pro dorovnání počtu včelstev. Zimní včely mohou mít v této době ještě
životnost několik týdnů a v žádném včelstvu v této době jich není nazbyt.
Nebo se včelstvo nechá tak případně se jeho záchrana nepovede, potom zimní
včely postupně uhynou tedy budou ztraceny, případně i oddělek, a pokud se
prázdný úl nezavře, nejspíš budou okolními včelstvy vybrány i zásoby

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
Subject: bezmatečné včelstvo


Vážení přátelé,
10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém,
zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky
této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely,
jeden z rojů jsem vytočil
(cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší
kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby
kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v
loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
bezmatečnost.
Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v
takovémto případě?
Děkuji: Holec Václav - začátečník!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: bezmate?n? v?elstvo
> Datum: 01.4.2006 13:03:19
> ----------------------------------------
> V zimě vydrží včely bez matky i celou zimu, akorát o trošku neklidněji
> zimují, je tam o něco víc mrtvolek atd. Předpokládám, že to byl tento
> případ, včely přišly o matku třeba při aerosolování v prosinci nebo byla
> matka víceletá, potom se stává, že někdy přes zimu nevydrží podmínky v
> zimním chumáči, kdy nemá ošetřovatelky a musí se živit sama za sebe jako
> ostatní včely. (aspoň to tak předpokládám, že nemá ošetřovatelky). Včelstvu
> víceméně až na ten mírně větší neklid matka v zimě nechybí, projeví se to až
> v předjaří, kdy má matka začít klást vajíčka. Protože tam je hrboplod
> (určitě hrboplod, neklade takhle přece jen přeživší matka? trubčice kladou i
> více vajíček do jedné buňky a kladou je různě, protože mají kratší zadeček a
> nedosáhnou až na dno buňky, makta klade vždy jen jedno vajíčko), včely si to
> už před nějakým týdnem uvědomily, vznikly trubčice jako "náhradní" matky.
> Takže včely v tom včelstvu budou přece jen oním zimním neklidem trochu
> oslabené, trubčice novou náhradní matku v úlu nestrpí a i kdyby, tak ostatní
> včelstva už mají od března plod, takže i kdyby se přidání matky povedlo a
> nová matka rozkladla, včelstvo začíná skoro s měsíčním zpožděním.
>
> Takže bych viděl dvě možnosti. Pokud je k dispozici nějaký odělek s mladou
> matkou, přece jen bych to viděl na spojení, ale nejdřív se musí zpacifikovat
> trubčice. Udělal bych to tak, že bych vzal z oddělku mladý plod - larvičky a
> přidal do včelstva s trubčicemi. Musí se zásadně přidat doprostřed
> stávajícího hrboplodu, pokud by byl někde na kraji , včely by ten plod
> nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul. Jakmile ve včelstvu vznikne
> přidáním tohoto plodu poptávka po mateří kašičce, přestanou se jí krmit
> trubčice a tím se z nich stanou normální včely, včelstvo pocítí osiřelost a
> narazí na přidaném plodu matečníky. Může to být až po přidaném druhém nebo i
> třetím plástu během dvou, tří týdnů. Jestli se matečníky neobjeví ani po
> třetím plástu, tak je ve včelstvu přece jen matka, ale stará nebo poškozená,
> takže klade jen trubčí vajíčka i do dělničích buněk. Jakmile budou matečníky
> zavíčkované, je čas je vylámat, protože takhle časně by se nová matka s
> největší pravděpodobností neoplodnila, kladla by jen trubčí vajíčka a byla
> by to poslední rána, která by včelstvo zničila. Následně včely během půl
> hodiny pocítí osiřelost a potom přidat třeba přes novinový papír nasáklý
> zředěným medem nebo cukrem oddělek s novou matkou. Pokud je vše v pořádku,
> pozná se to na bouřlivém ohlasu, s jakým včely osiřelého úlu vítají první
> závan vůně nové matky. První snůška z takového včelstva bude i tak slabá
> nebo dokonce žádná oprti ostatním včelstvům, včelstvo bude přece jen
> oslabené.
> Pokud oddělek není nebo je včelstvo hodně slabé, je nejlepší ho zrušit,
> protože výpomocí z ostatních produkčních včelstev se tyto včelstva nyní
> výrazně oslabí. V příhodném dni, kdy je přes poledne aspoň 15 st C, bych
> včely na slunci otřepal z rámků třeba na černou lepenku nebo tmavý papír, ne
> na zem, protože ta je pořád chladná, úl odstranil a rámky s hrboplodem
> přidal do ostatních včelstev, aby plod vyběhl, i takoví trubci se hodí třeba
> k udržování teploty v úlech. Včely létavky se vžebrají do okolních úlů a
> posílí je, trubčice nelétají a tak zůstanou na papíře. Mělo by tam zůstat
> jen malý počet včel, pár desítek.
>
> Takže buď se včelstvo ošetří a dodá se mu nová matka, vynaloží se na to čas
> a náklady na výrobu oddělku od loňského léta po teď a za to se zachrání
> včelstvo, které sice bude v květni ještě slabé, ale už v červnu až červenci
> může dosáhnout nejvyššíhho výnosu na stanovišti
> nebo se včelstvo při nejbližší příležitosti zruší, včely posílí okolní
> včelstva a zbylé zásoby se použijí při vytváření oddělku v květnu nebo
> červnu pro dorovnání počtu včelstev. Zimní včely mohou mít v této době ještě
> životnost několik týdnů a v žádném včelstvu v této době jich není nazbyt.
> Nebo se včelstvo nechá tak případně se jeho záchrana nepovede, potom zimní
> včely postupně uhynou tedy budou ztraceny, případně i oddělek, a pokud se
> prázdný úl nezavře, nejspíš budou okolními včelstvy vybrány i zásoby
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
> Subject: bezmatečné včelstvo
> Děkuji p. Poláškovi za vyčerpávající odpověď , pro jistotu je ještě jednou prohlédnu.
Holec Václav
>
> Vážení přátelé,
> 10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém,
> zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky
> této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely,
> jeden z rojů jsem vytočil
> (cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší
> kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
> včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby
> kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
> 4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
> U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
> včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
> pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v
> loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
> bezmatečnost.
> Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v
> takovémto případě?
> Děkuji: Holec Václav - začátečník!
>
>
>
>

ZdravĂ­m
Teorie ,Ĺľe trubÄŤice staÄŤĂ­ vysypat a nemohou
vzletět s velkou pravděpodobností padla , byl tomu
věnován rozsáhlý článek v Odborných vč.
překladech snad poslední nebo předposlední
ÄŤĂ­slo.
Pepa

--- hosemo/=/post.cz wrote:

>
> > ------------ P�vodn� zpr�va ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > P�edm�t: Re: bezmate?n? v?elstvo
> > Datum: 01.4.2006 13:03:19
> > ----------------------------------------
> > V zim� vydr�� v�ely bez matky i celou
zimu, akor�t
> o tro�ku neklidn�ji
> > zimuj�, je tam o n�co v�c mrtvolek atd.
> P�edpokl�d�m, �e to byl tento
> > p��pad, v�ely p�i�ly o matku t�eba
p�i
> aerosolov�n� v prosinci nebo byla
> > matka v�celet�, potom se st�v�, �e
n�kdy p�es zimu
> nevydr�� podm�nky v
> > zimn�m chum��i, kdy nem� o�et�ovatelky
a musďż˝ se
> �ivit sama za sebe jako
> > ostatn� v�ely. (aspo� to tak
p�edpokl�d�m, �e nem�
> o�et�ovatelky). V�elstvu
> > v�cem�n� a� na ten m�rn� v�t��
neklid matka v zimďż˝
> nechybďż˝, projevďż˝ se to aďż˝
> > v p�edja��, kdy m� matka za��t kl�st
vaj��ka.
> Proto�e tam je hrboplod
> > (ur�it� hrboplod, neklade takhle p�ece jen
> p�e�iv�� matka? trub�ice kladou i
> > v�ce vaj��ek do jedn� bu�ky a kladou je
r�zn�,
> proto�e maj� krat�� zade�ek a
> > nedos�hnou a� na dno bu�ky, makta klade
v�dy jen
> jedno vaj��ko), v�ely si to
> > u� p�ed n�jak�m t�dnem uv�domily,
vznikly trub�ice
> jako "n�hradn�" matky.
> > Tak�e v�ely v tom v�elstvu budou p�ece jen
on�m
> zimn�m neklidem trochu
> > oslaben�, trub�ice novou n�hradn� matku v
�lu
> nestrpďż˝ a i kdyby, tak ostatnďż˝
> > v�elstva u� maj� od b�ezna plod, tak�e i
kdyby se
> p�id�n� matky povedlo a
> > nov� matka rozkladla, v�elstvo za��n�
skoro s
> m�s��n�m zpo�d�n�m.
> >
> > Tak�e bych vid�l dv� mo�nosti. Pokud je k
> dispozici n�jak� od�lek s mladou
> > matkou, p�ece jen bych to vid�l na spojen�,
ale
> nejd��v se mus� zpacifikovat
> > trub�ice. Ud�lal bych to tak, �e bych vzal z
> odd�lku mlad� plod - larvi�ky a
> > p�idal do v�elstva s trub�icemi. Mus� se
z�sadn�
> p�idat doprost�ed
> > st�vaj�c�ho hrboplodu, pokud by byl n�kde
na kraji
> , v�ely by ten plod
> > nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul.
> Jakmile ve v�elstvu vznikne
> > p�id�n�m tohoto plodu popt�vka po
mate�� ka�i�ce,
> p�estanou se j� krmit
> > trub�ice a t�m se z nich stanou norm�ln�
v�ely,
> v�elstvo poc�t� osi�elost a
> > naraz� na p�idan�m plodu mate�n�ky.
M�e to b�t a�
> po p�idan�m druh�m nebo i
> > t�et�m pl�stu b�hem dvou, t��
t�dn�. Jestli se
> mate�n�ky neobjev� ani po
> > t�et�m pl�stu, tak je ve v�elstvu p�ece
jen matka,
> ale star� nebo po�kozen�,
> > tak�e klade jen trub�� vaj��ka i do
d�lni��ch
> bun�k. Jakmile budou mate�n�ky
> > zav��kovan�, je �as je vyl�mat,
proto�e takhle
> �asn� by se nov� matka s
> > nejv�t�� pravd�podobnost� neoplodnila,
kladla by
> jen trub�� vaj��ka a byla
> > by to posledn� r�na, kter� by v�elstvo
zni�ila.
> N�sledn� v�ely b�hem p�l
> > hodiny poc�t� osi�elost a potom p�idat
t�eba p�es
> novinov� pap�r nas�kl�
> > z�ed�n�m medem nebo cukrem odd�lek s novou
matkou.
> Pokud je v�e v po��dku,
> > pozn� se to na bou�liv�m ohlasu, s jak�m
v�ely
> osi�el�ho �lu v�taj� prvn�
> > z�van v�n� nov� matky. Prvn� sn�ka z
takov�ho
> v�elstva bude i tak slab�
> > nebo dokonce ��dn� oprti ostatn�m
v�elstv�m,
> v�elstvo bude p�ece jen
> > oslabenďż˝.
> > Pokud odd�lek nen� nebo je v�elstvo hodn�
slabďż˝,
> je nejlep�� ho zru�it,
> > proto�e v�pomoc� z ostatn�ch
produk�n�ch v�elstev
> se tyto v�elstva nyn�
> > v�razn� oslab�. V p��hodn�m dni, kdy
je p�es
> poledne aspoďż˝ 15 st C, bych
> > v�ely na slunci ot�epal z r�mk� t�eba na
�ernou
> lepenku nebo tmav� pap�r, ne
> > na zem, proto�e ta je po��d chladn�, �l
odstranil
> a r�mky s hrboplodem
> > p�idal do ostatn�ch v�elstev, aby plod
vyb�hl, i
> takov� trubci se hod� t�eba
> > k udr�ov�n� teploty v �lech. V�ely
l�tavky se
> v�ebraj� do okoln�ch �l� a
> > pos�l� je, trub�ice nel�taj� a tak
z�stanou na
> pap��e. M�lo by tam z�stat
> > jen mal� po�et v�el, p�r des�tek.
> >
> > Tak�e bu� se v�elstvo o�et�� a dod�
se mu novďż˝
> matka, vynalo�� se na to �as
> > a n�klady na v�robu odd�lku od lo�sk�ho
l�ta po
> te� a za to se zachr�n�
> > v�elstvo, kter� sice bude v kv�tni je�t�
slabďż˝,
> ale u� v �ervnu a� �ervenci
> > m�e dos�hnout nejvy���hho v�nosu na
stanovi�ti
> > nebo se v�elstvo p�i nejbli���
p��le�itosti zru��,
> v�ely pos�l� okoln�
> > v�elstva a zbyl� z�soby se pou�ij� p�i
vytv��en�
> odd�lku v kv�tnu nebo
> > �ervnu pro dorovn�n� po�tu v�elstev.
Zimn� v�ely
> mohou m�t v t�to dob� je�t�
> > �ivotnost n�kolik t�dn� a v ��dn�m
v�elstvu v t�to
> dobďż˝ jich nenďż˝ nazbyt.
> > Nebo se v�elstvo nech� tak p��padn� se
jeho
> z�chrana nepovede, potom zimn�
> > v�ely postupn� uhynou tedy budou ztraceny,
> p��padn� i odd�lek, a pokud se
> > pr�zdn� �l nezav�e, nejsp� budou
okoln�mi
> v�elstvy vybr�ny i z�soby
> >
> > R. Pol�ek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
> > Subject: bezmate�n� v�elstvo
> > D�kuji p. Pol�kovi za vy�erp�vaj�c�
odpov�� , pro
> jistotu je je�t� jednou prohl�dnu.
> Holec V�clav
> >
> > V�en� p��tel�,
> > 10.4.2005 jsem dostal 3 v�elstva na r�mkov�
m��e
> 39*24 po jednom palubkov�m,
> > zateplen�m ,3cm PS n�stavku.Postupn� jsem
v�elstva
> roz���il na 3 n�stavky
> > t�to m�ry. Dv� v�elstva se vyrojila, roje
jsem
> usadil, zd�rn� se rozv�jely,
> > jeden z roj� jsem vyto�il
> > (cca 20kg medu), druhďż˝ jsem zimoval pouze na
> medn�ch z�sob�ch. P�i v�erej��
> > kontrole z�sob a p��tomnosti plodu ve
v�ech
> > v�elstvech (5), zimovan�ch ve dvou
n�stavc�ch,
> bylo v�e vpo��dku, z�soby
> > kolem 15-20 kg, zav��kovan� plod cca
5-10cm2,ve
> > 4 v�elstvech z 5 ti. Spodn� n�stavky jsem
> neprohl�el.
> > U pr�v� zm�n�n�ho, vyto�en�ho (roje
z 13.5.2005),
> jsem na�el pouze hrboplod,
> > v�elstvo nadm�rn� hu�elo, v�elky
zmatenďż˝
> > pob�haly po pl�stech. Mimo jin�, byly
nadm�rn�
> agres�vn�, ikdy�, to byly i v
> > lo�sk� sez�n� p�i sn�ce.Z t�chto
indiciďż˝ usuzuji
> > bezmate�nost.
> > Proto se na V�s obrac�m , co by jste ud�lali
Vy,
> zku�en� v�ela�i, v
> > takov�mto p��pad�?
> > D�kuji: Holec V�clav - za��te�n�k!
> >
> >
> >
> >
>


__________________________________________________
Do You Yahoo!?
Tired of spam? Yahoo! Mail has the best spam protection around
http://mail.yahoo.com

Vážený příteli.Pokud jde opravdu o včelstvo kde je hrboplod a klade tam trubčice,doporučuji jediné.Vysiřit.Nemá cenu v dubnu zachraňovet staré včely od podzimu.Máte jedinečnou příležitost,jak se zbavit bez lítosti,jak píšete agresivních včel.Tím spíše to platí o potomstvu v podobě trubců.Plásty se
zásobami zajistěte proti loupeži.
Hodně úspěchů přeje V.Banýr.

No, samotnými dělnicemi se geny nepřenášejí, spíše naopak teď na jaře
potřebuje každé včelstvo každou včelu, aby se co nejrychleji rozvíjelo. A ty
zimní včely stejně nejpozději do poloviny května odejdou. U trubců už to
není tak jednoznačné, ale pokud bude dost trubců vychovaných kvalitně a v
trubčích plástech, menší slabší trubci vychovaní v dělničích buňkách moc
šancí oplodnit matku mít nebudou. Snad jedině teď mne napadá, kdyby bylo na
stanovišti hodně varaózy, nad 3 roztoče v měli na včelstvo a včelstva by se
na jaře přeléčovaly, tak by se ten trubčí plod nejspíš měl zničit. To
záleží na nákazové situaci a na uvážení včelaře.
Takže já bych na jaře sířil jen úplně slabé včely evidentně nakažené třeba
silnou nosematózou atd které by ostatním včelstvům spíše uškodily roznesením
nákazy než pomohly v rozvoji. O moru nemluvím, tam je postup předepsaný a
jasný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V.Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 5:39 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Vážený příteli.Pokud jde opravdu o včelstvo kde je hrboplod a klade tam
> trubčice,doporučuji jediné.Vysiřit.Nemá cenu v dubnu zachraňovet staré
> včely od podzimu.Máte jedinečnou příležitost,jak se zbavit bez lítosti,jak
> píšete agresivních včel.Tím spíše to platí o potomstvu v podobě
> trubců.Plásty se
> zásobami zajistěte proti loupeži.
> Hodně úspěchů přeje V.Banýr.

Nešlo mi o přenos genů včelami,ale případně trubci na třeba jiné česně vylíhlé matky.Právě vzhledem k udávané agresivitě.Pokud by si mělo včelstvo vychovat novou matku,než by kladla byl by úl už prázdný.V.B.

Nešlo mi o přenos genů včelami,ale případně trubci na třeba jiné česně vylíhlé matky.Právě vzhledem k udávané agresivitě.Pokud by si mělo včelstvo vychovat novou matku,než by kladla byl by úl už prázdný.V.B.
......
Spíš by to byla špatná služba sousedům.
Pravděpodobnost, že se matka potká s trubci od stejného včelaře je při počtu do desitek včelstev na jednoho včelaře a zavčelení naší krajiny, velmi malá.

I když, jak to matka dělá, že doletí ten kilometr, či dva na trubčí shromaždiště "neposkvrněná":-) to nevím.
Teoreticky by jí mělo stačit prvních pár metrů od česna. Pokud trubci nejsou "trubci", a nenechají si jí uletět.
Karel

Vážený příteli Karle,opět jedna z otázek,která je pro mně nevyjasněná.Protože moje pozorování je úplně jiné.Vám je to jasné,Vy jste si to přečetl,ale co já.Já totiš tvrdím,že matky jsou převážně oplodňovány trubci ze stejného včelstva ze kterého pochází matka.Samozřejmě také tvrdím,že trubci se stahují do včelstev,ve kterých jsou neoplozené matky a tak dochází k jejich křížení.To vše mám odpozorované pomocí značených trubců.Měl jsem možnost po řadu let sledovat 15 včelstev v budečákéch 3*5 nad sebou ve včelíně po celé dny.Měl jsem nemocného otce,který celé dny sledoval co se děje a po mém příchodu domů jme vše probírali.Takže skoro u všech matek věděl v kolik hodin se šla matka oplodnit.Není možné,aby po celé dny měli trubci pohotovost někde v rokli a čekali až se nějaká matka uráčí za nimi přiletět.Oplozovací doba byla velmi rozdílná.Někdy ani trubci z ostatních včelstev nelétali a matka se šla oplodnit a létali jen trubci od matky.Choval jsem taky matky v oplpdnáčkách se značenými trubci.Oplodňáčky jsem pouštěl až večer,kdy žádní trubci nelétaly.Dokud nepřiletěla matka se znaménkem musel oplodnáček spátky do tmy a pouštěl se zase druhý den.Hlášení vypadalo třeba takto.Ve 2 hod se šla oplodit matka z úlu č.x .Od 11 hod. nebyla snůška,takže včely tvořily na česnech rundele.Matka přiletěla se znaménkem, dvaktát se pokoušela vletět domů,ale vlastní včely na ní vždy vystartovaly.Dvakrát se pokusila sednout na chumáč u vedlejších včel,tam to bylo stejné,tak si chvíli odpočívala na krovu včelína a pak ji pustily do včelstva o jedno níže,kde nebyla matka žádná,protože jsem jí před 2 dny zamáčkl.Závěr.Tvrdit,že matky se páří jen na shromaždištích,asi není správné.Spíše bych řekl,také na shromaždištích.Zdraví V.B.

Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí vidím jako se silnou lupou. Na krátko.
Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka, který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za svistu křídel ...:-)", či tak nějak.
Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda se brání příbuzenské plemenitbě.
Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných. Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal, objevil jsem chybějící kamínek.
Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu, a nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.

Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech". Statisticky.
To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka | nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.

V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při malém množství trubců se přičiní i naši.
Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není ono.

Karel

No, já taky o tom vím jen to, co jsem vyčetl. Za posledních cca 40 let bylo
pár článků ve Včelařství, spíše ale tak do roku 80 než teď a něco bylo i v
knihách. Pamatuji si na článek, kdy trubčí shromaždiště identifikoval
včelař, který tam někde poblíž toho místa byl podle zvuku a snad i
vizuálního pozorování oplozování matky a po delším pozorování zjistil na tom
místě za pěkného počasí pravidelný výskyt obletujících trubců a snad i
oplozování dalších matek. Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali. Od 80 let těchto článků nějak ubylo. Asi
včelaři pracují víc ve včelách a méně chodí po okolí stanoviště.
Připadá mi z této četby, že hlavně trubci pravidelně vylétavají z úlu a
propátravají okolí v okruhu obvykle 1 - 2 kilometrů, možná i víc a hledají
nějaké slunné závětrné místo, kde potom pravidelně létají. Matky asi taky,
i když na to mají méně času Asi jako milenecký lidský pár má v okolí taky
vytypováno pár míst kde mohou být sami a chodí tam nebo tam zajíždějí autem.
Když nemají k dispozici nějaký byt. Těch 15 kilometrů cestující trubci byli
sledováni v nějakém horském terénu, kde bylo jedno stanoviště v jednom
horském údolí s terénem nevhodným pro nějaké trubčí shromažďování a jiná
včelstva tam nebyla, Takže označení trubci museli z toho údolí přeletět těch
15 km jinde, kde ten terén byl vhodnější.
Trubci po vylíhnutí musejí ještě nějakou dobu zrát, aspoň dva, tři týdny,
aby mohli matku oplodnit. Takže v dubnu by to byla dost náhoda, kdyby byla
matka oplodněná. Navíc v případě změny počasí je v dubnu dost velké riziko,
že matka prochladne a nevrátí se. Trubci od trubčic jsou každopádně menší,
myslím, že někteří nebo dokonce většina nejsou vůbec schopni matku oplodnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 1:37 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti
> krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
> Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí
vidím
> jako se silnou lupou. Na krátko.
> Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka,
> který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za
svistu
> křídel ...:-)", či tak nějak.
> Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně
> zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
> Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda
> se brání příbuzenské plemenitbě.
> Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných.
> Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal,
> objevil jsem chybějící kamínek.
> Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu,
a
> nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.
>
> Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech".
> Statisticky.
> To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z
> našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka
|
> nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.
>
> V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se
> oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při
> malém množství trubců se přičiní i naši.
> Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první
> pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
> A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od
> trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není
ono.
>
> Karel

Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali.
.....
Asi před 2 roky jsem slyšel přednášku Ing Veselého, že to trubčí shromaždiště, které nalezly asi v šedesátých letech je stále potvrzováno. Stále nafouknutý balon a k němu přivázaná klícka.
Útoky trubců prý začínají na poměrně ostré hranici v desítkách metrů.
Vysvětlení prý není, ale asi je nějak fixováno, jak vypadá místo, "kde by to šlo". jak píšete, jako u lidí:-).

Ta shromaždiště, jsou prý místa, která by se dala popsat jako "pastvina, paseka,.." atd.

Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.

Karel

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 6:44 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k
> průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.
>
> Karel


Tady se jedná o průnik několika oborů. Jako třeba ty batůžky pro čápy a jiné
ptáky. Nejdřív jedni vyvinuli GPS a družice. Pak druzí vyvinuli malý
vysílač, který pomocí té GPS a družic dokázal určovat polohu. Pak třetí
napadlo ty batůžky udělat tak, aby mohly fungovat měsíce až roky a dát je
těm čápům. To byli údajně naši ornitologové nějak v roce 1998 a 99. A nyní
je to relativně běžná metoda a spousta větších ptáků je zdokonalené nosí.
Pomalu je čas tyto výsledky zpracovat a zveřejnit v nějakých televizních
pořadech nebo něčem podobném. Na hmyz velikosti včely taková série objevů
teprve čeká.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 11:34 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> I když, jak to matka dělá, že doletí ten kilometr, či dva na trubčí
> shromaždiště "neposkvrněná":-) to nevím.
> Teoreticky by jí mělo stačit prvních pár metrů od česna. Pokud trubci
> nejsou "trubci", a nenechají si jí uletět.
> Karel

No knihy říkají, že matka se oplozuje výhradně na trubčím shromaždišti, má
to být nějaké slunečné místo o rozloze minimálně několik desítek metrů
chráněné před větrem atd. ve výšce 15 - 30 metrů, typu paseka v lesa atd. Má
to být nějak geneticky zakódóváno do matek i trubců. Byli identifikováni
trubci, kteří létali v horských oblastech za oplozením až 15 kilometrů
daleko. Každopádně dokud někdo nevytvoří nějaký "batůžek" pro včely s
sledovacím zařízením nebo dokonce kamerou, asi se toho moc nedovíme. Ale
technika postupuje rychle kupředu, třeba už to nosí nějaký student nějaké
univerzity v hlavě nebo v návrhovém programu v PC.

R. Polášek