Včelařská konference

Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

kybel moze mat aj 15L. Hod tam za hrst slamy, aby sa vcely neutopili.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
07/31/2006 01:30 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
krmeni vcel z kbeliku






Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

něco, co plave, aby na tom mohly sající včely sedět a neutopit se. Z diskuzí
z minulých let to byly dřevěné rošty, nalámané suché větve, kusy pěnového
polystyrenu, nastříhaná sláma ......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 1:30 PM
Subject: krmeni vcel z kbeliku


> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

velikost tak aby se ti vlezl do prázdného nástavku .Dovnitř lze dát seno slámu kousky poristyrenu síťový pytlík od brambor či cibule ten se postaví na rámky přes něj se položí laťka a zakryje se to rozříznutým pytlem od brambor a teprv pak se přes jeho okraje postaví prázdný nástavek cukr se pak nalévá přes síťovinu a nepřicházíš tak do styku se včelami

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmeni vcel z kbeliku
> Datum: 31.7.2006 13:32:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
>
>
>

Prosím o Vašu radu priatelia !
Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7 vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v domcoch.
Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
Michal Seničan

> Od: Michal Seničan :
> Prosím o Vašu radu priatelia !
> Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7
> vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s
> presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať
> v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v
> domcoch.
> Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
........

Jestli to dobře chápu, tak je záměr zimovat v medníku, ale s absencí plodišťních rámků, které navazují na medník? Jaká je rámková míra?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dne pondělí 31 července 2006 13:30 m napsal(a):
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
dd,

osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).

Honza

Já jinak nekrmím. Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč. Obsah je asi 8 l a díky silnému polyetylenu se dá soudit, že životnost mě nemusí zajímat. Toto krmení mě připadá daleko výhodnější než 4l lahve. Rovněž se v něm dá krmit suchým cukrem nebo těstem. Zdraví R. Stonjek

Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč.
.....
Experimentovaljsem kdysi s vědry - problém s výškou, většina je těsně nad 24cm = nástavek Langstr. Nejhorší výsledky mi dávaly různé plováky. Pak jsem slyšel o slámě. Tu nemám, ale dávám tam hrubou dlouhou trávu, a nacpu ji přímo do kýble. Je tam poměrne hustě nachumlaná a opírá se o víko. Včely tam mají pohodlnější přístup přes strop. Taky jsem v dobách plováků a.j. experimentů zaznamenal rozdíly v chování/ tonutí včel. Některé včely to řešily vytvořením hroznu od stropu k hladině a dosáhly až ke dnu.
Teď co používám suchou trávu, kterou naškubu hned u úlů, tak je to téměř bez utopené včely.
V loni jsem nakoupil v MAkru kontejnery, které pasují přesně do nástavku (něco jako dříve přepravky na sáčkované mléko) a dají se hlavně snadno skladovat - zasunout do sebe.
A vejde se do nich s rezervou 16l roztoku. První testy ukázaly, že jsou včelstva, která, když mají dost místa, tak to vyžahnou za 24-36hodin.
Karel

A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg sáčků přímo zkrmovat.
Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po deseti do samosmršťovací fólie.
Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě vím, že se igelit už nevrábí:-)
Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil do sáčků vodu.
I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto, letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si vyzkouším.
Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
Kare.

To jsem kdysi dávno zkoušel a moc se to neosvědčilo. Bylo to velice závislé
právě na té vlhkosti. V té době už jsou poměrně chladné noci, takže při
vhodné konstrukci krmítka by se mohlo teoreticky dosáhnout toho, že vlhkost
z plodování by se v noci v tom krmítku srážela a voda rozpouštěla cukr v
každodenních rozumných dávkách. V praxi to ale dopadlo tak, že jen málokdy
to včely vybraly všechno, a to hlavně když bylo hodně mokro. Dával jsem tak
1 - 4 kila cukru Většinou zůstala polovina i víc suchého zatvrdlého cukru s
mrtvými včelami a nečistotami. Ten se potom musel z krmítek vybrat, dovézt
domů, normálně rozpustit, profiltrovat a potom dávat jako cukerný roztok.
Takže jsem s tím přestal, protože nakonec se stejně muselo dávat krmítko a
dokrmit tím cukerným roztokem. Ani když se to vlhčilo roztokem medu, tak to
nebylo ono. Velký problém byl, když už to bylo v krmítku, ovlhčit ten cukr
stejnoměrně. Navíc podle tehdejších článků včely spotřebují na donášení
vody a rozpouštění 10 - 20 % toho cukru. Ale je možné, že když se na začátku
srpna tam vrazí 20 kilo najednou a bude se to třeba jednou za týden 14 dní
nějak přivlhčovat, na začátku září tam zbudou tak 3 kila a bude nakrmeno.
Ale uvažuji o možnosti podněcovat v srpnu tak několika kily doma ovlhčeného
cukru s medem. Jinak zajímavá je myšlenka dát do úlu třeba desetikilový
balík cukru a vlhkost přidávat pomocí přídavného krmítka s cukerným
roztokem.
Jinak co se týká vynášení cukru, dělají to tehdy, když prostor krmítka
ovládají, například když se použije rámkové krmítko v prostoru úlu. Když je
cukr v nějakém odděleném prostoru, kde včely chodí jen na sladinu a
nevegetují tam třeba přes noc jako v úlu, nevynášejí ho.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 7:35 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat
> pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg
> sáčků přímo zkrmovat.
> Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na
> igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
> Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po
> deseti do samosmršťovací fólie.
> Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly
> igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě
> vím, že se igelit už nevrábí:-)
> Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší
> bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil
> do sáčků vodu.
> I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu
> "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
> Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto,
> letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si
vyzkouším.
> Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na
> jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
> Kare.

Páni kolegovia, keď môžem na základe dlhoročnej praxe hodnotiť dopĺňanie zimných zásob pomocou otvoreného vedra-kbelíku, je to ten nejhorší spôsob, alebo najlepší ako zničiť mladé včely, ktoré majú tvoriť základ dlhovekých včiel. Áno vedro- kbelík na spôsob presakovacieho kŕmidla, som používal i ja ale vedro bolo s vrchnákom-viečkom, ktorý som perforoval otvormi priemeru max. 2 mm a menšími. Otvory boli v pravidelných kruhoch od stredu viečka, ale v priemere len 100mm širokému. Aj toto kŕmidlo má nedostatky, vedro s 10-12 litrami roztoku je ťažké a pri jeho prevracaní sa veľa roztoku rozleje, no je to nepraktické. Chápem včelárov, ktorí majú včely vzdialenené od bydliska, chodia do práce a pod., ale také násilné doplňovanie zásob je spojené s rizikom, včelstvo nedokáže roztok odoberať, je slabé, roztok skysne, odnosia cudzie, v lepšom prípade vlastné včely. Som rozhodne za podávanie množstva cukrového roztoku do 5 litrov v pomere 1:1, je to prírodný pomer. Nebojte sa včely to spracujú dokonale a vzniká najmenšia strata rozpusteného cukru (z 1 kg cukru vznikne 0,9kg zásob, teda s 18% vody!). Pri otvorenej hladine roztoku, prípadne prekrytej rôznymi "doplnkami" (tráva, slama, konáriky a pod. je pascou pre mladé včely, a je to nehynienické. Keď už tak použiť nádoby so zvislými stenami, a nádobu doplniť kruhovým dreveným plavákom, ktorý nedovolí včelám padať do roztoku a v ňom hynúť. Doporučujem latky plaváka natrieť vodovzdorným lakom, aby nenasiakol roztokom, je ťažký. Znovu zdôrazňujem, nádobu použite do 6-8litrov a množstvo roztoku vždy s prihliadnutím na silu včelstva . Všetko má svoje hranice! Anton

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.
Jediná vada krmení kyblíky je ta, že při začátku krmení včely většinou
prvních pár dní nenajdou krmení a musí se jim pomoci např. papírovými
knoty nasáknutými roztokem, které vysí z kbelíku dolů na horní loučky
nástavku, aby krmení bez problému našly. Dá se též sklepnout pár včel
rovnou na plovák kyblíku.

Milan Čáp

Jan Cervenka napsal(a):

>osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
>neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
>kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).
>
>Honza
>
>
>
>

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů.
.......
O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
Jaký máš kbelík?
Karel

Používám 'akční' květinové plastové truhlíky 40 cm dlouhé, cca 15 cm
vysoké i široké. a vkci stávájí okolo 20 kč. Problémy se šplháním jsem
nezaznamenal, jen ty, jak jsem psal, že tu první dávku hned nenajdou.
Bratr používal i kruhové kbelíky o objemu 5l od zavináčů, i tam jsme
problémy nezaznamenali.

Milan Čáp

Karel napsal(a):

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
>choulostivějších předmětů.
>......
>O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
>Jaký máš kbelík?
>Karel
>
>
>
>

Karel napsal:> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové
stěněk belíku.

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/saeznm.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 8:01 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
> choulostivějších předmětů.
> ......
> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk
belíku.
> Jaký máš kbelík?
> Karel

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.
RP
........
No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík. Skutečně jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu. Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o to lezení.

K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že tam není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji folií, konec.

Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.

Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Karel

Už jsme to tady psali. Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr. Nechá se to možná 15 minut motat a cukr je rozpuštěný. Už se to tady na konferenci podrobně probíralo. Vloni jsem posílal fotky do včelařských novin, ale ještě je neotiskli. Vypouštím to do 5 litrových kýblíků, navrch 2x bublinkovou folii a dám třeba po dvou do 3/4 langstroth.
Tonda

>Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
.....
To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit nepoužité.
Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor - klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost náročné.
Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na ty dva otvory a nějak to honit dokola.
To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé hasičské čerpadlo mám.
Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.

Karel

Sání by mělo být někde v horní třetině, aby nasávalo vodu a ne cukr, ale ne
moc vysoko, aby nenasávalo vzduchovou bublinu v sudu. Výtlak je vcelku
jedno, spíš někde v polovině nebo i o něco níž. Otvory by měly být umístěny
tak, aby v sudu vznikal vír, ne v ose sudu. V potrubí by nemělo být nějaké
náhlé zúžení, na kterém by se mohly nahromadit krystalky cukru a ucpat
potrubí. Čerpadlo i tlakově potrubí by mělo vydržet náhlé ucpání potrubí
krystaly cukru, kdy až po cca jednotkách minut pročerpávání malého množství
vody přes krystalky v potrubí se ty krystaly částečně uvolní a cukrová
"zátka " se zbortí. Aby k sudu muselo být připojeno co nejmíň armatury,
jeden otvor, spíš sání by mohl být úplně nahoře, kde by stačilo jen otvorem
strčit sací potrubí a utěsnit ho a výtlak by mohl být přes výpustný ventil.
Akorát že ventil z principu je součástka, která by se mohla snadno ucpat
těmi krystalkami cukru. Čerpadlo by pak muselo snášet práci do protitlaku.
Vhodnější by bylo spíše šoupě než ventil, v otevřeném stavu představuje
menší zúžení. Takhle asi by to zařízení mohlo vypadat.
Jestli není lepší a jednodušší ta deklovatelná díra, okraje posílené
pásovinou připájenou mosazí a těsněná pořádným těsněním. Nebo přečerpávat z
té přípravné nádrže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 6:25 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti
> roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
> ....
> To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený
> sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit
> nepoužité.
> Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a
> hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor -
> klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
> A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost
> náročné.
> Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
> Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na
> ty dva otvory a nějak to honit dokola.
> To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé
> hasičské čerpadlo mám.
> Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.
>
> Karel

Myslíme stejně. Já to viděl jako sud podélně na přívěsu.
Velký dvoucoulový otvor nahoře jako sání i plnění cukrem a vodou, do dolní 3/4 vstup trysky. Nakloním přívěs i sud šroubením nahoru, naplním a připojím holandry, nakloním naopak, tak aby horní sací šroubení bylo s rezervou pod hladinou. Pustím čerpadlo a odstoupím do bezpečné vzdálenosti:-)
Ale asi bude jednodušší vzít plastový kontejner na paletě a mít dost sebekázně a plnit jen do poloviny kontejneru a jezdit jen do poloviny plynu.
Karel Jiruš

Tráva se mně zdá trochu nebezpečná, mohou se z ní do cukru vyluhovat nějaké
přídavné látky. Když tráva, tak posekaná co nejstarší a ještě pro jistotu
ponechaná na dešti, aby se rozpustné složky vyplavily. nesmí ale být
plesnivá nebo nahnilá. Takže to už je lepší ta sláma. Ta se dá u nás dokonce
většinou získat i zadarmo, lisují ji do těch velkých kulatých balíků a vždy
se dá nalézt aspoň jeden balík, kde to zemědělci nezvládli a balík se
zakutálel z pole do lesa, kde zhnije.

Co se týká míchání cukrů, v případě míchání vzduchem by mohlo být zajímavé
použít vibrační vzduchové čerpadlo, co se jinak používá k provzdušňování
domovních čistíren odpadních vod. Dává dostatek vzduchu pro jeden, dva sudy
a dostatečný tlak. Asi optimální by bylo večer nasypat cukr možná klidně i
do studené vody a nechat přes noc vzduchem rozpouštět. V případě plochého
dna by ale zůstal vždy v rozích nějaký nerozpuštěný zbytek, který by se
musel rozpustit třeba mícháním vrtačkou s míchadlem. V případě výroby nějaké
speciální nádoby s kónickým dnem by takové vzduchové rozpouštění bylo
ideální.
U rozpouštění cukru čerpadlem musí být čerpadlo za prvé odolné abrazívnímu
působení cukrových krystalů, takže ty s plastovou vrtulkou by asi velice
rychle odešly. Za druhé požadovaný cukerný roztok má mnohem větší viskoziru
než čistá voda, při stejných otáčkách čerpadlo vyžaduje několikanásobně
vyšší příkon elektromotoru. Takže hlavně ke konci rozpouštění je to čerpadlo
namáháno mnohem více a může se spálit, levná v plastovém futrálu bez
výkonové rezervy možná i během desítek sekund chodu, kovová, kde přes kov je
zajištěno chlazení elektromotoru roztokem jsou na tom mnohem líp. Ale
některá čerpadla mají dostatečnou výkonou rezervu a vydrží to, jak se to
tady probíralo před rokem a dříve. U čerpadla je výhoda, že se v jedné
nádobě může cukr rozmíchat a snadno pak přečerpat do druhé přepravní.
Jako docela rozumnou možnost vidím tak použít nějakou pomaluběžnou vrtačku
nebo bourací kladivo s připnutým míchadlem pro barvy. Otáčky vrtačky, výkon
vrtačky a míchadlo musí být sladěny, aby vrtačka nebyla přetěžována. Takovou
vrtačku připevnit pomocí nějaké nastavby na sud a spouštět časovým spínačem
1 - 2 minuty během 5 - 10 minut. V padesátilitrovém sudu je teplou vodou
z boileru takhle rozpuštěn cukr během 15 minut, půl hodiny, pokud použiji
studenou vodu, trvá to tak hodinu, dvě. V dvěstělitrovém sudu by to trvalo o
něco déle. Stejně takovou vrtačku hodně včelařů používá na pastování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:20 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi
> i
> proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám
voskem,
> stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
> vosk změkne a pak to natírat jde.
> RP
> .......
> No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík.
Skutečně
> jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu.
> Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé
> konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů
> elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o
to
> lezení.
>
> K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že
tam
> není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj
> přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji
> folií, konec.
>
> Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není
> co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
> ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
> Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu
> včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.
>
> Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v
otevřené
> nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
> ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
> Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí
> čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání
z
> kontejenru do sudů atd.
>
> Karel

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.
čmelák
...........
Já jsem nenapsal, že to nikdy nefungovalo. Ale provozní metoda by měla fungovat vždy spolehlivě, a to na tento případ neplatilo. Záleželo na včelách, kýblu, ale i taky na takových detailech jako je síla včelstva, nasycenost roztoku a teplota =>> krystalizace. A necítil jsme se dobře, když jsem po krmení vymetal ze dna některého kbelíku hrstě utonulých včel. O hygieně atd nemluvím.
Naproti tomu, krmení s trávou (slámou) je zatím stoprocentní. 3 roky zkoušení, bez podobných následků.
A řekl bych, že má nejlepší předpoklady k mechanizaci - čerpání, oproti krystal. cukru do sklenic. Zvláště když je teď ve Včelařství otisknut článek od př.Kolomého s jeho názorem na množství zásob dodávaných na jednou. Ne že bych se sním chtěl srovnávat, ale mám stejný názor.

To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné práce, je to práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při červeném světle. Zkoušel to někdo?

Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné
práce, je to
> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
> červeném světle. Zkoušel to někdo?

Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.

R. Polášek

V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp



> Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo
> jiné
> práce, je to
>> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
>> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
>> červeném světle. Zkoušel to někdo?
>
> Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
> zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.
>
> R. Polášek
>
>

V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp
.......
Důvod je jasný. Včely vidí v UV části spektra. Tedy červená je už na dost nižší frekvenci. Prý. Já to nezkoušel.
A proč blikačkou? Je hotová. Dám ji na gumičku kolem hlavy jako čelovku a přepnu do trvalého svícení.
A nebo ve vojenském výprodeji koupím reflektor pro noční vidění z tanku :-)

> Důvod je jasný. Včely vidí v UV části spektra. Tedy červená je už na dost
> nižší frekvenci. Prý. Já to nezkoušel.


Myslel jsem to jinak. Nepamatuji si důvod, proč v OVP doporučovali oranžovou
a ne červenou. Že jde o neviditelnost části světelného spektra pro včely, je
jasné.

mp

Teď si vzpomínám, že jsem o tom četl taky a to asi dvakrát. Jednou při
popisu velkovčelařství tuším v USA nebo Brazíli nebo někde tam v OVP někdy v
90 letech a při popisu jednoho velkovčelařství v Polsku ve Včelařství někdy
okolo roku 1988. Červené světlo proto, protoře ho včely v noci nevidí,
včelař ano a tak ve včelstvech může pracovat. Moc mě to ale moc neláká,
připadá mi, že rozrušená včela v noci vzlétne i potmě, když narazí do
včelaře, zůstane na něm a leze tak dlouho, dokud nenajde místo pro žihadlo.
Zatímco ve dne včelaře prostě obletí a vrátí se do úlu. Takže by to
potřebovalo mnohem důkladnější včelařské obleky. Taky se mi stalo, že při
krmení v nastavkových úlech venku v noci při úplňku bylo takové světlo, že
včely po mírném rozrušení vyletovaly téměř jako ve dne. Bylo ale tehdy v
noci i dost teplo a trošku větrno, ne moc. Jít do včel v té době by byl asi
problém, světla bylo dost, aby včely vzlétly, ale nebylo ho dost, aby se
dokázaly vrátit do úlu.
Jinak já vcelku běžně krmím v noci a svítímsi běžným bílým světlem i na
včely. Pokud svítím na včely jen několik sekund a pak aspoň minutu ne, tak
taky nereagují. Asi zkusím to červené světlo z těch LED diod.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 8:47 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku



V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp

Moje zkušenosti jsou, že včely si spíše takové hladké plastové nádoby
potahují tenkou vrstvou propolisu. A když se nechá špalek včelího vosku a
kbelík na slunci trochu nahřát, dá se nanést slabá vosková vrstvička na
kbelík pouhým otíráním a včely už neklouzají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "cmelak" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 02, 2006 11:41 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Priteli Karle,
> zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
> pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
> nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
> snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z
> duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.

já používám velké misky pod květináč, potom vyšší misky od masa nebo taky
jsem použil dvoulitrové nebo i jednolitrové tetrapackové obaly s
odstříhnutou horní stranou. Jako plováky suché nalámané větvičky z křoví,
nejlepší se mi zdají ty z černého bezu, protože mají velkou duší a dobře
plavou. Na těch mých pár včelstev vždycky v lese ty větvičky najdu.
Riskantní se mně zdá použít trávu, domnívám se, že z trávy se mohou
vyluhovat látky nestravitelné pro včely, které v zimě včelstvo zatěžují.
Jinak krmím později a tehdy je obvyklé, že do misky vzniká jedno chapadlo
5 - 10 cm široké a cca 3 - 5 cm silné z usazených včel. Připadá mi, že ve
styku s roztokem jsou jen ty koncové včely a sladina pak putuje do rámků tím
způsobem, že si ji jednotlivé včely vzájemně podávají. Často ještě to
chapadlo zpevní vystavěným panenským voštím.


R. Polášek

Já jsem zkoušel vloni plastovou vaničku na 6l roztoku s plastovou fólií. Vždy, když včely roztok odebraly, tak pod fólií zůstaly nějaké zbatky cukru, nečistot apod. Od té doby používám krmítka od p. Zeleného, která se dají místo 2 rámků na kraj nástavku (Langstroth 185). Vejde se do nic 3l roztoku a je v nich dřevěný plovák - dvě lišty na krajích sešroubované. Jak plovák klesne až ke dnu, tak ty příčky narazí na dno a včely krásně přes ty delší lišty vyberou vše na 100%.

A jak to máte s přípravou roztoku? Chtěl bych udělat nějaké míchadlo přímo v sudu na 100-200l, ten dát na vozík za auto a čerpadlem přímo z vozíku krmit jednotlivá včelstva. Slyšel jsem o míchání roztoku vzduchem. Nemáte někdo zkušenost?

Díky za cenné rady!

Pavel

Aktuálně používám 200 litorvý sud ( stejný do kterého výkupci dávají med). Těsně nade dnem je přidělaný kohout. Sud postavím na přívěsný vozík, hadicí z kohoutku natočím 100 litrů studené vody, ponořím domácí ponorné udělátko připojené na kompresor ( při výrobě jsem se inspiroval exponátem na jakési výstavě) a nasypu 150 kg cukru. Lehce přiklopím, protože to trochu stříká a za půl hodiny je to dokonale rozpuštěné. Vytáhnu udělátko a zavřu natěsno víkem. Přijedu ke včelám a hadicí připojenou na výpustný kohout točím přímo do pětilitrových kyblíků nebo okurkáčů. Důležité je trochu povolit víko, jinak tam vznikne podtlak a pak to jde otevřít dost ztuha - vlastní zkušenost :-).
Nejlepší na tomhle roztoku ale je to, že jak je studený tak vůbec neláká včely ani vosy a je to super práce ( na rozdíl od dřívějšího krmení teplým roztokem, kdy se kolem houfovaly hlavně vosy).
Je to absolutně bez práce, žádné tahání kanystrů nebo konví nebo čehokoliv dalšího s roztokem. Jediná manuální práce co zůstává je nasypání cukru do sudu a potom pouze roznesení krmných nádob.

Jaký výkon má ten kompresor?
Stačí takový ten za 2 500,-Kč.120litrů/min.
V případě, že stačí, tak jak vypadá to udělátko. Předpokládám, že je to nějaký rošt s otvory. Pokud ano, tak jaký průměr, počet, a případně uspořádání.
Děkuji .
Karel

Kompresor je z nějakého náklaďáku ( zabudovaný do rámu na benzínový nebo elektrický motor). Primárně je na aerosolování a tohle je jeho další využití.
Udělátko je kruh o průměru asi 30-40 cm z železné trubky. Vevnitř je napříč trubka ( jako přeškrtlé óčko) a z ní uprostřed vede nahoru trubka na kterou se až nad hladinou roztoku připojuje hadice z kompresoru. V tom kruhu jsou po celém obvodu zespodu navrtány malé dírky. Počet dírek je tak nějak přiměřeně, ale je dobré to vyzkoušet s menším počtem a kdyžtak potom přivrtat další.

Doplňuji zásoby tak, že naleju roztok do čistého krmítka a na něj shora
položím fólii. Při tomto postupu se mi nestalo, že by se plovák potopil.
Bublinky obsahují hodně vzduchu, takže i při částečném potopení plováku
pod hladinu se celý nepotopí a včely přebytečnou sladinu shora vylížou.

Milan Čáp

m napsal(a):

>>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
>>
>>
>To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta
>je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému
>zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.
>
>
>
>

Používám to samé a bez problémů.
Tonda

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.