78125
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Cukernatění medu
Jinak si myslím, že cukernatění medu je jednou z příčin, pro se používání
medu moc nerozšířilo. Spotřebitel dneska potřebuje i k jídlu něco, co si
prostě jen vezme a maximálně dá na chleba nebo nalije do kafe a může hned
jíst. Snad jedině pastovaný med toto splňuje, ten se dá na ten chleba
namazat v poměrně tenké vrstvě. Ale když si tím má osladit kafe nebo čaj,
tak raději sáhne po cukru, který tam nasype, zamíchá a má to. Med tam dá a
musí s ním ještě pár minut míchat, než se rozpustí. I když je pastovaný
nebo třeba tekutý. Směřuji k tomu, že by se na trhu uplatnil i nějaký řídce
tekutý med ve stylu medového sirupu pro slazení nápojů. Jen ho nějakou
technologií začít vyrábět. Před nějakou dobou jsem viděl v regálu v
supermarketu vedle sebe med a javorový sirup. Med by napůl zcukernatělý a
tuhý v supermarketové ceně a kvalitě. Javorový sirup byl tmavý, perfektně
tekutý v lahvičkách po čtvrt litru za 200 Kč. Tolik k zamyšlení nad
případnou budoucností medu a spíš pro potravináře než pro včelaře.
R. Polášek
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17969
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu