78024

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Richard (88.101.175.101) --- 17. 8. 2006

Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15 letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat si odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde nebudu moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co dělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
z přístupem zezadu na 5 nást

Můžeš trochu blíž popsat ty úly? Mě by to vcelku zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 9:40 PM


> Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy
> můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15
> letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále
> považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na
> elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému
> koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat
si
> odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco
> zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni
> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece
> včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a
> nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde
nebudu
> moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat
> novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co
> dělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 18. 8. 2006
Re: z přístupem zezadu na 5 nást

>Radim Polášek napsal:
>Můžeš trochu blíž popsat ty úly? Mě by to vcelku zajímalo.

>>Richard napsal:
>>Jeden známý včelař, který loni
>> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
>> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
>> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu.
...................

Taky by mě to zajímalo.
Konkrétně jaký je to úl, a co ten známý včelař viděl jako chybu?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Richard (88.101.175.101) --- 18. 8. 2006
Re: z přístupem zezadu na 5 nást

Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3 med.)
Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil, že kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje. Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: z přístupem zezadu na 5 nást

Konference je asi výhradně textová, ale foto jde přidat tuším přes správce
na server konference. Jen nevím, jestli když to nejsou nastavky, bude chtít.
Když tak mi to pošli přímo na můj mail, ten vytáhneš z mých příspěvků na
konferenci. Díky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:16 PM
Subject: Re: z přístupem zezadu na 5 nást


> Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se
> podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky
> tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla
> v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na
> jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3
> med.)
> Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil,
že
> kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to
> nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem
> spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje.
> Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření
> podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Nová matka do bezmatečného včelstva

Ono platí obecně, když chci nějakou radu od někoho osobně, je slušnost aspoň
něco si zjistit předtím z knih a dalších pramenů. Je trochu hloupé se zeptat
třeba " Mám bezmatečné včelstvo, jak tam mám přidat matku?" Ono to i svádí k
odpovědi "metody najdeš tam a a tam a tam" něco jiného je dotaz. " Mám
bezmatečné včelstvo, v této knize radí přidat ji takovým způsobem, jinde zas
jiným, na internetu na stránce zase takovým způsobem. Který způsob bude asi
nejvhodnější?" Asi tak k dotazům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 9:40 PM


> Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy
> můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15
> letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále
> považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na
> elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému
> koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat
si
> odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco
> zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni
> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece
> včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a
> nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde
nebudu
> moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat
> novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co
> dělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Petr Lokvenc (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: Nová matka do bezmatečného včelstva

Dobře, pane Radime,
proč ale nechcete uznat, že i tato konference je jedním z těch dalších
pramenů - a je to mimo jiné i její smysl ?
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:02 AM
Subject: Nová matka do bezmatečného včelstva


> Ono platí obecně, když chci nějakou radu od někoho osobně, je slušnost
> aspoň
> něco si zjistit předtím z knih a dalších pramenů. Je trochu hloupé se
> zeptat
> třeba " Mám bezmatečné včelstvo, jak tam mám přidat matku?" Ono to i svádí
> k
> odpovědi "metody najdeš tam a a tam a tam" něco jiného je dotaz. " Mám
> bezmatečné včelstvo, v této knize radí přidat ji takovým způsobem, jinde
> zas
> jiným, na internetu na stránce zase takovým způsobem. Který způsob bude
> asi
> nejvhodnější?" Asi tak k dotazům.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Dotazy začátečníků Re: Nová matka do bezmatečného včelstva

To je pravda, je jedním z těch dalších pramenů a je to mimo jiné i její
smysl. Ale je rozdíl, když si něco, co nevím, nastuduji sám z knih a
internetu a projdu i historii konference a tudíž vynaložím na to jen svůj
osobní čas anebo když třeba dotazem do konference defakto někoho požádám,
aby mi svůj čas věnovaný vymýšlením a psaním odpovědi poskytl. Nehledě k
tomu, že častokrát už se takový dotaz v historii konfence objevil a byl
mnoha příspěvky více včelařů do hloubky zodpovězen. A nehledě k tomu, že
podrobně zodpovězený dotaz někdo, kdo nemá nastudovanou problematiku,
kolikrát ani nedokáže využít, prostě k tomu nemá znalosti.
Jasně, že když nechci odpovědět na nějaký začátečnický dotaz, tak neodpovím,
tato konference není žádný placený help, ale potom i samotné pokládání
začátečnických dotazů ztrácí smysl, když na ně nikdo nebude odpovídat.
Když si koupím pračku, tak taky nevolám do servisu, jak ji zapnout a jak
nadstavit program, když si potřebuji vyprat gatě, ale přečtu si návod. A do
servisu volám třeba tehdy, když mi něco v návodu není jasné nebo když se
pračka nechová tak, jak se v návodu píše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:45 AM
Subject: Re: Nová matka do bezmatečného včelstva


> Dobře, pane Radime,
> proč ale nechcete uznat, že i tato konference je jedním z těch dalších
> pramenů - a je to mimo jiné i její smysl ?
> S pozdravem
> Petr
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KOZLÍK (194.212.232.6) --- 18. 8. 2006
Re: Dotazy začátečníků Re: Nová matka do bezmatečného včelstva

No já jsem v servisu pracoval, takže tě vyvedu z omylu.dneska jsou lidi v servisu hnedka a už neplatí to staré dobré - když selžou všechny pokusy - přečti si návod.Dneska cokoliv číst je pro lidi hrozně zatěžující, raději stráví půl dne zajíždkou do servisu a telefonováním.A čím vyšší vzdělání, tím je to horší.Naproti tomu tady nikdo nikoho nenutí aby odpovídal!Prostě s tebou nechci ztrácet čas a hotovo.Já taky na každý svůj příspěvek odpověď nedostanu a nemohu se na nikoho zlobit.Třeba ani nikdo odpověď nezná.Naproti tomu jsem vždycky rád když někdo zareaguje.Co je pro jednoho prkotina, že se ani nikde v knížkách nepíše, to může být pro začátečníka dost draze vykoupená zkušenost stylu pokus - ztráta.V každém případě uplyne další rok, než dostane možnost to dalším pokusem napravit.To je dost velký rozdíl proti počítači, kde když tě odprásknou, tak hru prostě restartuješ.Howgh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: Dotazy začátečníků Re: Nová matka do bezmatečného včelstva

Myslím, že se včelaři nemusí opičit a bezhlavě přejímat všechno. Howgh.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 11:49 AM
Subject: Re: Dotazy začátečníků Re: Nová matka do bezmatečného včelstva


> No já jsem v servisu pracoval, takže tě vyvedu z omylu.dneska jsou lidi v
> servisu hnedka a už neplatí to staré dobré - když selžou všechny pokusy -
> přečti si návod.Dneska cokoliv číst je pro lidi hrozně zatěžující, raději
> stráví půl dne zajíždkou do servisu a telefonováním.A čím vyšší vzdělání,
> tím je to horší.Naproti tomu tady nikdo nikoho nenutí aby odpovídal!Prostě
> s tebou nechci ztrácet čas a hotovo.Já taky na každý svůj příspěvek
odpověď
> nedostanu a nemohu se na nikoho zlobit.Třeba ani nikdo odpověď
> nezná.Naproti tomu jsem vždycky rád když někdo zareaguje.Co je pro jednoho
> prkotina, že se ani nikde v knížkách nepíše, to může být pro začátečníka
> dost draze vykoupená zkušenost stylu pokus - ztráta.V každém případě
uplyne
> další rok, než dostane možnost to dalším pokusem napravit.To je dost velký
> rozdíl proti počítači, kde když tě odprásknou, tak hru prostě
> restartuješ.Howgh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Madra (195.47.40.133) --- 18. 8. 2006
Re: začatečníci.

Jsem jeden začátečník, kterej by se klidne zeptal jak přidat matku, ono totiž je občas problem i v tom , že třeba já mám v okolí starý včelaře, kteří matky nemení a jejich včely jsou celkem dost zbastardizované. A od těch se smysluplnou odpověd nedozvíš.... A pak nejde jen o to něco přečíst, to by jsme byly všichni na výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i někdo ukazal a ja to viděl....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Ivan Cerny (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: začatečníci.

M> A pak nejde jen o to něco přečíst, to by jsme byly všichni na
M> výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i někdo ukazal a ja to
M> viděl....

Přesně, jednou vidět je líp než stokrát slyšet. Ve svém okolí i tady v
konferenci si vybírej včelaře, jejichž názory a metody ti jsou po
srsti, domluv se s nimi a navštivte se. Bude to přínos pro oba,
uvidíš.
Ahoj Ivan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: začatečníci.

Já nejsem obecně proti dotazům typu jak přidat matku, ale jsem proti
dotazům, kde je evidentně vidět, že kromě napsání jedné věty a odeslání do
konference dotazující nic jiného pro získání příslušné informace neudělal.
Takhle se chovat mně připadá jako neúcta dotazujícícho k dotazovanému. Když
se objeví na internetu něco jako placený internetový korespondenční kurs
včelaření a já si ho koupím, tak to je jasné. Zaplatil jsem někomu a za to
jsem si koupil znalosti. Nemám žádný morální závazek se to předem z něčeho
učit. Ale když chci po někom, aby se se mnou z vlastní vůle a zadarmo
podělil o své zkušenosti, tak bych si ho měl vážit a když to řeknu jadrně
neotravovat tím, co si můžu nastudovat sám. Asi tak tady k tomu.
Co se týká těch ukázek, je možná ještě brzo, jednak megabajtů uložených dat
by bylo moc, jednak ještě málo včelařů zvládne dělat videozáznam, ale když
existuje server, kde různí domácí kameramani posílají svoje videa mohl by
časem existovat server, kde by posílali včelaři svoje videa práce se
včelami. Ale možná, že to už někde exstuje, přehled po zahraničním
včelařském internetu nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Madra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 4:21 PM
Subject: Re: začatečníci.


> Jsem jeden začátečník, kterej by se klidne zeptal jak přidat matku, ono
> totiž je občas problem i v tom , že třeba já mám v okolí starý včelaře,
> kteří matky nemení a jejich včely jsou celkem dost zbastardizované. A od
> těch se smysluplnou odpověd nedozvíš.... A pak nejde jen o to něco
přečíst,
> to by jsme byly všichni na výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i
> někdo ukazal a ja to viděl....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.17) --- 18. 8. 2006
Re: začatečníci.

Díky Radime, pochopil jsi přesně co jsem chtěl lehce kritickým tónem naznačit, totiž to, že předpokladem úspěšných začátků ve včelaření je nejdříve si o tom něco přečíst a pak si za pomoci zkušenějšího včelaře pomoct k včelám a pak se v tomhle řemesle zdokonalovat jak teoreticky tak v praxi. No a kdo včelaření propadne tak to má na celý život. Tedy zná někdo lepší postup pro začínajícího včelaře? Zavedení a úspěšní včelaři mě jistě potvrdí že asi sotva. Předem upozorňuji, že lehce kritický tón není ztrapňování,nebo urážení začínajících včelařů jak mě podsouvá jeden zapšklý kolega, ale spíše snaha těmto včelařům ukázat lepší cestu k základním informacím. K tomu konference sice může sloužit, ale dost špatně. Převážná část témat je určená zavedeným včelařům a pak se témata velmi rychle střídají a to pro úplné začátečníky není to pravé ořechové. Navíc část informací probíhajících na konf. je značně diskutabilní, namátkou jmenuji alespoň krmení včel v září a říjnu a pod. Souhlasím s autorem, že kdybych chtěl vyhodit z konference témata jak úspěšně přidat matku a pod, tak bych byl musel být hodnocen jako namyšlený blb a to snad nejsem. Naopak!!! Tyto témata do konf. rozhodně patří a já osobně je tam vítám a mohou být i o něco jednodušší , ale všechno má své meze. Co se týče hledání v archivu tak se všem, kterých se to týká omlouvám. Zkusil jsem to a také mě to nešlo. Myslím, že dřív bylo hledání jednodušší. Já do archivu moc nechodím, protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu naběhl. Abych to napravil mohu znova něco napsat o modernizaci medometů a jednoduchých el. a hlavně levných pohonech za babku. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

Od: Stonjek :
> ...Já do archivu moc nechodím,
> protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu
> naběhl.
....

Lze více přiblížit více tu "lepší a obsáhlejší" ? Archívy a archivace informací mě zajímá. Obzvláště včelařských.

Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám. To si vybavuji i jakože i VU Vč. také na některé zadní obálce Včelařství měl snahu ukázat v dobách novověku PC xté generace využívat vedle kartového systému materiálu.

Ten lepší počítač s ohledem na vývoj jako bez problému zpracovává v průměru cca od 1GB dat najednou a to v bleskové rychlosti. (1 stránka A4 v barvách a 300 dpi = až 30 MB, čb kolem 10) scan,OCR,převod do pdf atp.

Má někdo z ostatních s archivací tohoto typu zkušenosti?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
m (82.100.43.4) --- 18. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

> Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.

Zavádíte počítač po celý rok?
Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte jiný software a je v tom binec.
Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to zdržuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

Od: m:

> > Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika
> skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.
>
> Zavádíte počítač po celý rok?
> Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte
> jiný software a je v tom binec.
> Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to
> zdržuje.
......

No ano zavádím. Ono ta správná konfigurace chvíli trvá. Alespoň u mě. Nedělám to jako na výdělek a aby to bylo co nejlépe vyladěné je potřeba trochu testovat. Teď momentálně měním na mém stroji paměti za kusy s nižší latencí.

Co slovník? Nepomůže doplňovat? Dost také záleží natom, jestli se skenují také ty poslední ročníky Včelařství co vypadají jako Květy, Chvilka pro tebe .... a je dost problém s formátováním kvůli barevnému pozadí. Zatím OVP (překlady) kde jde především o obsah a sazba je po dost dlouhou dobu stejná a tam je převod skoro na 100%.

Ale v podstatě jsem také začátečnickej samorost ve skenování.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Michal Pol (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Skenování (RE: za?ate?n?ci.)


Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
rozpoznaných bloků a ručním úpravám.

Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém skeneru
se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
Plustek Opticbook 3600.

mp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: Skenování (RE: za?ate?n?ci.)

Taky jsem k nějaké archivaci směřoval, ale takové vytváření vlastního
archívu mně připadá, pokud to má být kvalitní jako velký žrout času, který
můžu vynaložit na něco jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 19, 2006 8:21 AM
Subject: Skenování (RE: za?ate?n?ci.)


>
> Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
> rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
> neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
> rozpoznaných bloků a ručním úpravám.
>
> Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
> několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém
skeneru
> se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
> Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
> Plustek Opticbook 3600.
>
> mp
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 21. 7. 2007
Re: Skenování (RE: za?ate?n?ci.)

Ano. Žrout času to je, ale jestli je ten správný sw+hw, tak je to pohoda. Opticbook je skutečně dobrý, akorát přesně pro tento typ OB 3600 jsem nenašel podporu v Ubuntu. (xsane)

Časové proporce jsou u této konfigurace asi 80 minut na nahození na disk počítače jednoho ročníku Včelařství (cca 300 stran) s objemem dat asi 23 Mb pro jednu stránku. Počítač jsem poskládal z komponent z bazaru, scanner přes místního dealera.

AMD Athlon 64, 2200 MHz (11 x 200) 3500+, MSI K8N Neo2 Platinum (MS-7025),nVIDIA nForce3 Ultra, 512 MB (PC3200 DDR SDRAM), WDC WD1600YD-01NVB1 (153 GB, IDE, SATA hub)

Ještě jsem se chtěl zeptat, zdali nepoužíváte někdo plnou verzi (vč. vyhledávání textu) DocumentExpess od LizardTech. Ta komprese u formátu djvu je fascinující.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Stonjek (213.151.87.17) --- 19. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

Můj archiv ti asi moc nepomůže. Jsou v něm okopírované články, které mě nějak oslovují které vyšly od roku cca 1950 v OVP, Včelařství a Včelárovi. Mám je v deskách roztříděny podle támat. O elaktronické formě archivování neuvažuji, protože na to to zase tak dobře s PC neumím a co se
dá dělat: Starého psa novým kouskům nenaučíš. Zdraví R.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
pepan II (87.197.103.170) --- 21. 7. 2007
Re: za?ate?n?ci.

http://vindex.ic.cz
Na uvedenej adrese možná je i něco zajímavého. Jak sa tam ale dostat? Pokud není přístupná, tak je to o ničem!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.146.242) --- 21. 7. 2007
Re: za?ate?n?ci.

Původní Vindex byl zrušen.(po zřízení prohledávání zde na konferenci) Prozatím používám jeho prostor k testování na internetu. Předem děkuji za pochopení.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vojtěch (85.160.84.157) --- 19. 8. 2006
Re: začatečníci.

Místo aby tu byla radost , že se někdo zeptá třeba i na banální věc, protože začíná, tak už nebude pokračovat, aby nebyl napomínán.V neděli se mne pětiletá vnučka zeptala:“Dědo proč rostou stromy“? Jak jsem potom zjistil většina lidí to nezná a podle toho potom mají vztah k přírodě, potažmo k lidem. Holka už má dobrý pocit, proč se jí dobře dýchá, komu za to vděčí, jak stromy rostou a rovnici fotosyntézy se naučí až ve škole.Neřekl jsem jí , že je na to malá, ale naopak, že je už velká, aby takové věci věděla, a vadilo by mě, když by se přestala ptát.
Na zkoušku jsem udělal WWW stránku o včelách. Prohlídlo si jí jenom 130 zájemců, proto další článek s výpočtem pracnosti včelaření jsem poslal do Včelaře.Je to malá rada pro začínající včelaře, ale každý si pracnost může spočítat.Je to už hodně roků co jsem napsal o včelaření bez mřížky. Kritizovali mne , že to neumím, že to je nejlepší nápad ve včelaření.Byli jsme i na přednášce jak využívat mřížky. Jeden včelař se mne zastal, že je to už zastaralá metoda, a proč o tom přednášet.Dnes se už hodně včelaří bez mřížky.Důvody proč včelařím bez mřížky jsem uvedl na WWW stránce.Jako začátečníci jsme taky něco získali, tak vracejme, ale obohacené o své zkušenosti s pokrokem doby !
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Richard (88.101.175.101) --- 22. 8. 2006
Re: začatečníci.

prosím Vás o jakou stránku se jedná? Rád bych se podíval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vojtěch (85.160.78.250) --- 23. 8. 2006
Re: začatečníci.

Možná se jedná o stránku www.vcely.kvalitne.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Karel (194.138.39.56) --- 24. 8. 2006
Re: začatečníci.

Na zkoušku jsem udělal WWW stránku o včelách. Prohlídlo si jí jenom 130 zájemců, proto další článek s výpočtem pracnosti včelaření jsem poslal do Včelaře.
Možná se jedná o stránku www.vcely.kvalitne.cz
Vojtěch......

A proč je 130 málo. Na samostatnou jednu stránky někde na webu zaploudí málokdo hned napoprvé.
Koukám ale, že článek ve Včelařských novinkách má za chvilku už vyšší návštěvnost. A logicky tam bude vyšší, protože tam lidi chodí pravidelně číst. A nepřetržitě, po mnoho dalších let existence (přejme mu to) tohoto serveru. Zatímco papírové vydání v lepším případě zkončí někde ve skříni. Co není na webu, jako by nebylo.
Dle mě je zbytčné srovnávat návštevnost VN, či náklad MV s 50 000 výtisky Včelařství. Rozhodující je, kolik lidí si tam ten článek přečte, a tam jsem skepticky někde na 1/4.

Jen technická připomínka. Obrázky na té samostatné stránce (www.vcely.kvalitne.cz) se mi na pomalé lince vůbec nezačaly zobrazovat, na rychlé to trvalo téměř 1/4hodiny. Na rozdíl od obrázků ve VN.
Takže já bych doporučil publikovat u odborníků.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Vojtěch (85.160.94.1) --- 24. 8. 2006
Re: začatečníci.

Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů je u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni, profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou. Za web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to nemůžu,proto upřednostním časopis.
Možná se mi to podaří časem zdokonalit , tak jak se mi podařilo zbavit se rojení a matky koupené z Nasavrk přijaly bez problémů. Je hodně včelařů, kterým se včely nerojí .
Je to hlavně způsobem včelaření.
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

vojtech.bernatek:

> Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů je
> u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni,
> profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv
> a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou. Za
> web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to
> neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám
> plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to
> nemůžu,proto upřednostním časopis. ...
..........


S během doby....

Kolik včelařů má mobilní telefon, kolik včelařů má rozebírací úly místo klátů, kolik včelařů má automobil, atd. atd vzhledem k vybavení. S internetem bych si nedělal při pohledu na čas vůbec obavy, že se neudrží nebo nerozšíří. Naopak. Čím více informací dostanete z internetu tím více si může edinec rozšířit obzor s možností zdokonalit chov včelstev a tím se zvyšuje přitažlivost a "závislost".

Je jedno jestli jsem já nebo Vy kritik nebo člověk rozdávající pochvalu. Oboje si zaslouží zaznamenat a opět čas a porovnání ukáže "informační hodnotu".

Dnes jsem narazil na wikipedii, kde je sken z Včely Moravské(1905/1;2) a projev ze sjezdu včelařů p. Adamce kde doporučoval sjednocení mír z rozmanitých po celé zemi na tři základní. Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z Moravského spolkového stojanu o 90°). To je to, očem jako reakce píšu. Jde o informaci, která má promě momentálně hodnotu poznání a to poznání potřebuji proto, když se mě někdo zeptá: Proč tu není včela už dávno chována na světových rozměrech rámků, ale na typických českých? ... co mu mám odpovědět. Tak proto. .. Potažmo s tímto potom přemýšlím o systému Minioptimalu.

Vaše poznatky na http://www.vcely.kvalitne.cz/ registruji, ale sám zatím nevím jak je využít. Jsem v oboru včelařství jaksi přesměrován na jiné "detaily", ale v dost podobném duchu. Ulehčit si práci.

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Karel (194.138.39.56) --- 25. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

....Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z Moravského spolkového stojanu o 90°). . .. Potažmo s tímto potom přemýšlím o systému Minioptimalu....
GP...
Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek. Včelařit jsem začal v almárkách (tam byl rámek stejně široký, ale vyšší asi 3*20cm) a poslední včelstvo které jsem tam nostalgicky choval mi tam odešlo při melicitoze. A tak kolem nich pořád chodím a přemýšlím, jestli to znova neosadit, nebo udělat rovnou trochu větší nové. Plodiště 3N, medník 2nebo3N(původně 1) a nahoře osazení pro případné další nástavky. Pokud bych měl včely mírné alespoň jako teď, a ne původní černé divoké, tak by to bylo povčelařeníčko.
A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj.
Do důchodu jako dělané, a nebo výborné pro chov matek. Ty rámky by byly skvělé do plemenáčků. A protirojové opatření při jednom.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

Karel napsal:
> Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek.

Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z toho
úzké věžáky s malou stabilitou.

> A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj

To znamená ale zadováky, princip ohřívání jednoho včelstva druhým přes jednu
přepážku funguje automaticky při zadovákové baterii, ale jde proti principu
nastavků.

Já zase přemýšlím o úpravě stávajících zadováků z zadováků dvojáků po 2x12
rámcích 39x24 na zadováky dvojáky s prostorem odpovídajícím až 4 - 5 x 12
rámků 39x24 s tím, že takový jeden jediný dvoják na zahradě by potom stačil
pro jednoho včelaře skutečně ze záliby, to je takového, který má včelaření
jen jako koníčka a který od včelaření kromě času stráveného u včel
nevyžaduje nic jiného, než aby nemusil pro rodinu kupovat med od někoho
jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 6:50 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> ...Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z
> Moravského spolkového stojanu o 90°). . .. Potažmo s tímto potom přemýšlím
> o systému Minioptimalu....
> GP...
> Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek.
> Včelařit jsem začal v almárkách (tam byl rámek stejně široký, ale vyšší
asi
> 3*20cm) a poslední včelstvo které jsem tam nostalgicky choval mi tam
odešlo
> při melicitoze. A tak kolem nich pořád chodím a přemýšlím, jestli to znova
> neosadit, nebo udělat rovnou trochu větší nové. Plodiště 3N, medník
> 2nebo3N(původně 1) a nahoře osazení pro případné další nástavky. Pokud
bych
> měl včely mírné alespoň jako teď, a ne původní černé divoké, tak by to
bylo
> povčelařeníčko.
> A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj.
> Do důchodu jako dělané, a nebo výborné pro chov matek. Ty rámky by byly
> skvělé do plemenáčků. A protirojové opatření při jednom.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Karel (194.138.39.56) --- 25. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z toho
úzké věžáky s malou stabilitou.
RP.
....
No proto jsem v nich přestal včelařit - pro med. Byly z nich pak jen roje:-) I když jsem vyndal okno a bylo tam 13 rámků/vrstev, tak včely visely na všech stranách. Já jsem to jedno včelstvo měl, protože jsem k tomu měl i sekce, a když jsem obral 6 rámků s plodem, a něco do plemenáčků, tak to bylo fajn.
Ale já to viděl o 20 až 40 cm vyšší (celkem 6 vrstev á 20cm) a to pořád není nic moc, proti například 6 Langstrothům (extrém), či 8 Optimalům. Ale baterie by mohla být umístěna ve včelníku, ap roblém se stabilitou pak nevidím. Spíše se stabilitou konstrukčního materiálu.
V almárkách jsem si prvně ověřoval nástavkové technologie.
Vybrání horní vrstvy z plodiště, přendání do medníku a nahrazení mezistěnami.

Samozřejmě je to pro specifické situace.
Získávání "bílého medu" jak to obchodně nazývám, a mezi zkušenými zákazníky velmi žádaný, ale jen někdy se podaří vytočit med tak brzy a ještě v malém množství. (a tady jde o to jej vytěsnit co nejlépe z plodiště do malého medníku)
Ale hlavně by to bylo dobré pro zimování náhradních matek
v medníku a plodišti, a chov matek brzy na jaře.
Včelstvo v medníku i v plodišti, úzký komín a ohřívání z boku vede u těchto úlů k velmi brzké "jarní explozi". A taky k chovné náledě.
Velikostí to vlastně odpovídá skoro těm plemenáčovým polorámkům, co jsou vyfoceny ve Včelařství od př. Jaši. (jestli se nepletu, Včelařstvím již jen listuji,a pak vracím)

Pokud včelařím jen pro med a zajímají mě výnosy v kg, tak potřebuji jiné úly, do kterých se ten med vejde.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

Je fakt, že mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
přidali nový nastavek s rámky. Přirozeně to souvisí s množstvím medu, ale je
to opačné chování než třeba v tom zadováků, kde se musel zavíčkovaný med
pravidelně vytahovat a vytáčet, aby včely měly prostor na další snůšku.

Když se povedlo kdysi vytočit med z ovocných stromů, to bylo skutečně něco.
Jenže to dnes asi padlo, oproti dřívějšku mám kolem baráků snad jen třetinu,
čtvrtinu původního počtu, lidi kolem je hodně zlikvidovali. Totéž pampelišky
a jiné květy v květnu na zahradách v trávě. V dnešní době při použití
nízkých rámků mně připadá ještě reálné získat nějaký med z podrostu rostlin
kvetoucích v druhé polovině dubna v listnatých lesích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:04 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z
> toho
> úzké věžáky s malou stabilitou.
> RP.
> ...
> No proto jsem v nich přestal včelařit - pro med. Byly z nich pak jen
> roje:-) I když jsem vyndal okno a bylo tam 13 rámků/vrstev, tak včely
> visely na všech stranách. Já jsem to jedno včelstvo měl, protože jsem k
> tomu měl i sekce, a když jsem obral 6 rámků s plodem, a něco do
plemenáčků,
> tak to bylo fajn.
> Ale já to viděl o 20 až 40 cm vyšší (celkem 6 vrstev á 20cm) a to pořád
> není nic moc, proti například 6 Langstrothům (extrém), či 8 Optimalům. Ale
> baterie by mohla být umístěna ve včelníku, ap roblém se stabilitou pak
> nevidím. Spíše se stabilitou konstrukčního materiálu.
> V almárkách jsem si prvně ověřoval nástavkové technologie.
> Vybrání horní vrstvy z plodiště, přendání do medníku a nahrazení
> mezistěnami.
>
> Samozřejmě je to pro specifické situace.
> Získávání "bílého medu" jak to obchodně nazývám, a mezi zkušenými
zákazníky
> velmi žádaný, ale jen někdy se podaří vytočit med tak brzy a ještě v malém
> množství. (a tady jde o to jej vytěsnit co nejlépe z plodiště do malého
> medníku)
> Ale hlavně by to bylo dobré pro zimování náhradních matek
> v medníku a plodišti, a chov matek brzy na jaře.
> Včelstvo v medníku i v plodišti, úzký komín a ohřívání z boku vede u
těchto
> úlů k velmi brzké "jarní explozi". A taky k chovné náledě.
> Velikostí to vlastně odpovídá skoro těm plemenáčovým polorámkům, co jsou
> vyfoceny ve Včelařství od př. Jaši. (jestli se nepletu, Včelařstvím již
jen
> listuji,a pak vracím)
>
> Pokud včelařím jen pro med a zajímají mě výnosy v kg, tak potřebuji jiné
> úly, do kterých se ten med vejde.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Karel (194.138.39.56) --- 25. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci.

mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
přidali nový nastavek s rámky.
....
To právě letos dělám. Bohužel. K vytáčení jsem se dostal až teď v srpnu a jsem v podstatě ve včelách po čtvrté.
Vytáčím pěkně zralý med, hodně ho tam včelám nechávám a chystám při tom rovnou nástavky na krmení. Bohužel,letos jsem se dostal do situace, že jsem musel včely flákat, ale zajímavé je, že jim to ani moc nevadilo, a dokonce se rojili jen slaboši.
Medu bude málo (v konvích, ve včelstvech ho zůstalo dost), ale nutno říci, že jsem míval i míň, i když jsem do nich lezl co chvíli.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 8. 2006
Zázemí včelaření Re: za?ate?n?ci.

Já jsem to udělal taky tak. Bohužel taky ty včely v poslední době nějak
flákám. Jinak mně připadá, že kdo si má dnes nějak znatelně aspoň
přilepšovat včelařením, musí mít vedle úlu a včelstev ještě pořádně
investováno do zpracovávání medu. Zatímco dříve stačilo ty rámky vytočit
venku v nějaké přípravně vedle včel a hned stočit do konví, doma dvakrát za
rok vyklidit a vytřít místnost a rámky ze zahrady vytočit tam a ty konve pak
dát do výkupu, dneska k solidnímu prodeji medu musí být přípravna víceméně
trvale používána pro zpracování medu a podobné čisté činnosti s mnohem více
zařízeními než dříve. Tu já nemám. To je asi i důvod, proč do těch včel v
současné době tolik "nešlapu" včelám málokdy vadí, když se do nich málo
dívá, pokud mají z loňska dobře našlápnuto - kvalitní mladé matky a pokud je
aspoň průměrně dobrý snůškový rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:59 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
> na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
> přidali nový nastavek s rámky.
> ...
> To právě letos dělám. Bohužel. K vytáčení jsem se dostal až teď v srpnu a
> jsem v podstatě ve včelách po čtvrté.
> Vytáčím pěkně zralý med, hodně ho tam včelám nechávám a chystám při tom
> rovnou nástavky na krmení. Bohužel,letos jsem se dostal do situace, že
jsem
> musel včely flákat, ale zajímavé je, že jim to ani moc nevadilo, a dokonce
> se rojili jen slaboši.
> Medu bude málo (v konvích, ve včelstvech ho zůstalo dost), ale nutno říci,
> že jsem míval i míň, i když jsem do nich lezl co chvíli.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Karel (194.138.39.55) --- 25. 8. 2006
Re: Zázemí včelaření Re: za?ate?n?ci.

Jo, já mám téměř vykopané a vybetonované základy (6x15m) pro medárnu, garáž a v patře zázemí, z půlky postavenou kolnu na skladování nástavků, dřeva atd. a ani ne 5km ode mně morovou oblast. Tu už považuji za bezpečnou, protože se tam prohlíží a pálí. Bohužel za zády mám svou bývalou ZO, se kterou si nerozumím v názoru, že moru se dá v takové situaci čelit. Takže čekám, že rána přijde ze zadu.
Jinak od včel jsem čekal určité přilepšení, protože nějaký malý přijem jsem měl a ještě jsem při tom stihl hlídat děti.
A samozřejmě jsem počítal, že budu první roky vše obracet zpět, ale i tak mi to ekonomicky nevycházelo špatně.
A to jsme si počítal farmářskou cenu jen 70,. za kolik by to předávala "obchodní divizi" :-).
No, ale když jsem viděl, že se situací nepohnu, tak jsem na jaře radši napsal životopis, a kupodivu dostal dobrou práci. bohužel, je časově náročná (na nepřítomnost doma), a tak jsem využil svyých dřívějších zkušeností se včelařením při podnikání, kdy není člověk pánem svého času a ověřil si alespoň extenzívní technologii.-)
Bohužel, nástavky, rámky, to vše bylo před dokončením, takže jsem včely nestihl úplně převést, a neudělal jsem taky mnoho dalších věcí, které by se daly s morem za zády dělat. Teprve teď přes zimu budu další část zbylých starých Brennerů převádět na nový rozměr a dílo.
Krmím do Langstrothů, které nasazuji na horní silně izolovaný (a široký) nástevek, takže by tam měly včely na jaře přejít samy, já jim tam pak hodím další a odeberu staré nástavky. Minule se mi to už s částí povedlo.

Ono to bude chtít tu technologii + prostory v každém případě, protože pokud se objeví někde mor, tak vytáčení a vybírání medu za sistence včel nebude to pravé ořechové.

A to nemluvím o zákaznících a produktivitě práce.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Karel (194.138.39.56) --- 25. 8. 2006
Re: začatečníci.

Protože to neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to nemůžu,proto upřednostním časopis.
.........
No jak myslíte. Já to psal jako pobídku, ne jako kritiku.
Pokud můžu z vlastní zkušenosti soudit tak web je skoro zadarmo, a publikování ve VN úplně zadarmo a bez starostí. (A taky bez honoráře:-).
U té stránky bych doporučoval umístit na stránku zmenšené náhledy a problém je vyřešen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 8. 2006
internet Re: začatečníci.

Nesměšujme dohromady weby vytvářené profesionálními firmami s dynamickými
stránkami a internetovými obchody pro jiné firmy nebo pro prestižní
presentační stránky nacpané kvůli prestiži a vyšší ceně různými módními
"fičurkami" a vlastní ceny na internetu. Roční vlastnictví univerzální
domény druhého řádu třeba www.něco.com, www.něco.info atd stojí okolo 400
Kč, národní www.něco.cz o nějakých 300 víc. Nejlevnější komerční hosting se
najde asi od 20 korun měsíčně. A existují taky weby s hostingem zdarma,
které vydělávají na svůj provoz něčím jiným. Nebo domény třetího řádu, kde
je k dispozici webový prostor obvykle jako bonus k třeba zřízení emailové
stránky nebo k zakoupení internetového připojení přes určitého providera atd
a tudíž často prakticky úplně zadarmo za předpokladu určitých omezení..
Základy HTML pro statické stránky se získají po přečtení 150 stránkové knihy
nebo v jedno, dvou denním kursu. A kdo se to nechce učit, může dát
přivydělat pár stovek nějakému vysokoškolákovi nebo středoškolákovi, který
mu jednoduché stacionární webové stránky udělá. I když pak se bude muset
přece jen naučit, jak do těch stránek přidávat příspěvky. Takže kdo se chce
nějak presentovat na internetu, tak to může udělat velice levně, pokud má
zájem se trochu naučit i něčemi jinému než včelaření. Dávat si jako soukromá
osoba dělat web za několik tisíc firmou má smysl tak pro poslance nebo
celebrity nebo když je profesionální provedení stránek nutný předpoklad pro
to, abych přes tyto stránky ty tisíce nějak vydělával, jinak je to v
podstatě nákup zbytečně luxusního zboží a vyhazováni peněz. A taky marketing
těch internetových firem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 24, 2006 10:17 PM
Subject: Re: začatečníci.


> Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů
je
> u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni,
> profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv
> a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou.
Za
> web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to
> neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám
> plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to
> nemůžu,proto upřednostním časopis.
> Možná se mi to podaří časem zdokonalit , tak jak se mi podařilo zbavit se
> rojení a matky koupené z Nasavrk přijaly bez problémů. Je hodně včelařů,
> kterým se včely nerojí .
> Je to hlavně způsobem včelaření.
> B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Petr Lokvenc (e-mailem) --- 25. 8. 2006
Re: internet Re: začatečníci.


----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 7:56 AM
Subject: internet Re: začatečníci.


> Nesměšujme dohromady weby vytvářené profesionálními firmami .... Základy
> HTML pro statické stránky se získají po přečtení 150 stránkové knihy
> nebo v jedno, dvou denním kursu

K tomu jen malá poznámka :
Dnes jsou navíc k sehnání (zdarma) i prográmky, ve kterých lze vytvořit
webové stránky i bez znalosti HTML, i když se jimi autor ochuzuje o kouzlo
požitku z vlastní tvorby.
S pozdravem Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Ještě bych dodal, že když je včelstvo bezmatečné, tak počkat až se zavíčkuje všechen plod a pak odstranit nouzové matečníky ( případně vylíhlou nouzovou matku ). Poté nechat 2 hodiny v beznadějné osiřelosti. Za 2 hodiny se přidá matka.
Kdo nechce čekat může připojit přes novinový papír celý oddělek s matkou. Tak vyměnuji většinu matek. Beznadějné osiřelce využívám k přidávání koupených matek.

zdravím ... M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

A ještě něco dodám:
Otázka: Proč v osiřelcích nesmějí být kladoucí trubčice( fyziologické trubčice )

Odpověd: Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.

zdravím ...... M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (84.244.110.98) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Výborně. Martin začal přeměňovat tuto konferenci na encyklopedii. Jen tak dál, z toho by se mohl pak udělat FAQ (nejčastěji kladené dotazy - budoucí odkaz v podtitulu Včelařské konference) a pak už bude spokojen i Ruda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Richard (88.101.175.101) --- 22. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Pane Václavek, děkuji Vám za výstižný popis, který určitě pomůže nejednomu začátečníkovi. Opravdu je radost číst radu bez záště, závisti a pohrdání. Díky. Můj problém tkví v tom, že na počátku mého včelaření jsem získával informace od dědy, který dle mých vzpomínek matky pravidelně měnil. Když zemřel, tak jsem několik let včely z časových důvodů (studium VŠ) pouze "udržoval". Loni jsem se však rozhodl se tomuto koníčku 100% věnovat. Výsledkem je nový včelín (foto Vám pane Radime pošlu. O víkendu jsem byl mimo). Mnou uváděné bezmatečné včelstva daly v letošním roce při 1 plodišti a 2 mednících cca 40 kg medu. Vím, že to není příliš, ale pro mne je to skvělý výsledek. Absenci matky jsem poprvé zpozoroval cca před 30 dny, kdy byl ve včelstvu pouze zavíčkovaný plod. Přidal jsem matku od přítele Drdy F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky. Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel. konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez mladušek. Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu, že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

No 40 kilo ze včelstva to je dobrý začátek a dost medu.
Co se týká přidání matky v druhém případě, myslím si, že buď jsi nějaký malý
matečník přehlédl nebo bylo příliš brzy po vyřezání těch matečníků. Hned po
vyřezání matečníků může být asi tak nejhorší doba pro přidávání matky. Ve
včelstvu jsou pořád ještě feromony matečníků, takže včelstvo ještě neví, že
nemá matečníky, zároveň ale jsou některé včely rozrušeny těmi zásahy při
vyřezávání, na zásahy do plodu jsou včely velice citlivé. Taky podle mně si
klícku s matkou mohly označkovat nepřátelskými feromony nebo některé včely
rozrušené tím vyřezáním matečníků zůstaly rozrušené až do vypuštění matky a
pak ji ubodaly. Nebo ale prostě se rozhodly nepřijmout hotovou matku a místo
zrušených matečníků si vychovat z přidaného plodu další. Ty matečníky
signalizují, že tam nebyla žádná matka, ani trubcokladná ( našel by se
trubčí plod a hrboplod) ani trubčice (našel by se hrboplod). Proto se to
taky jmenuje plodová zkouška.
Jinak moje zkušenosti jsou takové, že já jsem jim ty matečníky tak dlouho,
dokud plod nezestárnul natolik, že už další matečníky nemohly narazit. Pak
jsem je teprve rušíl, zbytek plodu tam nechal. A až nejdřív za půl hodiny si
uvědomily nemožnost získat matku a začaly naříkat, teprve pak jsem přidával
novou v klícce. Tedy když jsem to nedělal přes smetenec a umělý roj.
Problém je v tom, že ty včely byly asi víc než měsíc bez matky, takže
kdovíkolik z těch včel jsou zimní. Je právě třeba, aby matka byla přidána co
nejdřív, aby co nejdřív začala klást a včelstvo začalo konečně vychovávat
zimní generaci. I tak asi to včely nestihnou úplně, budou plodovat hodně
dlouho a budou se muset uteplit, aby se jim to umožnilo a i tak
pravděpodobně před zimou úbytkem letních včel zeslábnou více než ostatní
včelstva. Možná je bude třeba někdy na konci září i zúžit, když tam bude
včel příliš málo a hrozilo by vyloupení.Takže snad nejlepší řešení je znova
zopakovat tu plodovou zkoušku s naražením matečníků, pokud tam momentálně
nejsou ty na předchozím plodu, pak ten plod s matečníky vytáhnout a až
začnou naříkat, tak teprve tu matku v klícce opatrně přidat, ať se co nejmíň
rozruší. Jinak taky včelstvo, do kterého se už jednou nebo dvakrát neúspěšně
přidala matka, tak další novou matku přijímá hůř. Možná si některé včely
pamatují ubodání těch předchozích a tak to zkusí i na další. Nevím, jak bych
se rozhodl v takovém případě, jestli bych přidal matku takhle nebo jako
umělý roj a usadil je na mezistěny ve stylu norského zimování.
To obklopení matky je skutečně velice podobné, snad jedině při nepřátelském
obklopení se včely snaží matku jakoby obklopit a udusit ze všech stran,
naopak při přátelském spíše ne a měly by být klidnější a jakoby
uspořádanější vzhledem k matce. Ale poznává se to těžko. Co se ale nepoznat
a neslyšet nedá, je to, když včely bez naděje na matku naříkají a jakmile se
k nim klícka přiblíží a ony chytí první závan vůně matky, okamžitě přestanou
truchlit a naopak začnou velice intenzívně a radostně silně jakoby šumět.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 22, 2006 10:39 PM
Subject: Re: Jak přídávat matku


> Pane Václavek, děkuji Vám za výstižný popis, který určitě pomůže nejednomu
> začátečníkovi. Opravdu je radost číst radu bez záště, závisti a pohrdání.
> Díky. Můj problém tkví v tom, že na počátku mého včelaření jsem získával
> informace od dědy, který dle mých vzpomínek matky pravidelně měnil. Když
> zemřel, tak jsem několik let včely z časových důvodů (studium VŠ) pouze
> "udržoval". Loni jsem se však rozhodl se tomuto koníčku 100% věnovat.
> Výsledkem je nový včelín (foto Vám pane Radime pošlu. O víkendu jsem byl
> mimo). Mnou uváděné bezmatečné včelstva daly v letošním roce při 1
plodišti
> a 2 mednících cca 40 kg medu. Vím, že to není příliš, ale pro mne je to
> skvělý výsledek. Absenci matky jsem poprvé zpozoroval cca před 30 dny, kdy
> byl ve včelstvu pouze zavíčkovaný plod. Přidal jsem matku od přítele Drdy
> F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka
> venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal
> až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl
> plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky.
> Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil
> do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem
> odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji
> však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel.
> konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl
> přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla
> pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez
mladušek.
> Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod
> tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě
> jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i
> otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu,
> že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce
> strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně
> úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly
> měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý
> život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak
> na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 23. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Chybou taky bylo, že jste moc brzo kontroloval výsledky. Po puštění včel k těstu klícky nechám včely v klidu alespoň
3-4 dny. Někdy se za ty dny nedostane ani ven. Včely už jsou v klícce i s matkou. Pak opatrnou rychlou kontrolu jestli je matka, nebo vajíčka na plástu a zase nechám několik dnů v klidu. Pak teprve provedu kontrolu celého včelstva jestli je všechno v pořádku. Včely si na novou matku zvykají pomalu a na rozrušení reagují tím, že ji některé napadnou. Matky se dají přidávat do včelstev bez plodu i s otevřeným plodem, ale je tam větší riziko. Nejhůř taky přijímají matky v podletí.
Vigor je výborná matka, ale je to jiný kmen (karpatský) a všiml jsem si, že včely jiných kmenů ji neradi přijímají. Musí se opatrně. Někdy ji usmrtí a teprve z matečníků jejího plodu si vychovají novou matku. To už jim nic jiného nezbývá.
Tonda


> Přidal jsem matku od přítele Drdy F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky. Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel. konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez mladušek. Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu, že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (194.138.39.52) --- 23. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Když jsem začínal, kupoval matky a měl problém rozpoznat stav včelstva, uchýlil jsem se dle mé bible (Brenner) ke hře na jistotu.
Nejlepší výsledky dává přidávání matky mezi mladušky, které ještě nepoznaly matku.
Praxe je v podstatě ta, že se oddělí plásty s líhnoucím plodem, pak se tam přidá klícka (v knize je dokonce pěkný přípravek)a za pár dní se zkontrolují vajíčka (nesmí být, chování včel na pletivu klícky - přátelské = dají se prstem odstčit, neprostrkují zkrz pletivo žihadlo nebo nepřátelské. (S tím jsme se u této metody nesetkal.)
A pak uvolním přístup k matce. Já to dělal tak, že jsem klícku ležící na plástu s maluduškami otevřel. Dobré je to dělat v místnosti, aby matka neuletěla, nebo pod kloboukem. Pokud se k ní chovají včely agresivně, tedy ji neolizují a nekrmí, ale tlačí se k ní zadkem :-), tak je ještě šance ji zachránit a vyndat. Brenner to řešil připouštěním jednotlivých včel k oddělenému prostoru.
Taky jsem to tak z počátku dělal, ale časem jsem začal být oprsklý, protože to byla velmi spolehlivá metoda, tak jsem si to zjednodušil.
Vyberu plásty (za letu včel, nechám z nich odletět včely co umí létat, narovnám je do nástavku (v případě NN, nebo do plemenáče), další včely tam doklepu z podobně vybraných plástů(bez létavek), přidám tam nějak vodu a zásoby, buď krmím, nebo dám plást zásobní (pyl + med)(a zároveň krycí) a do dalšího plástu naleju vodu.
Loupeže se není třeba bát, protože bude otevřeno jenom větrání. Umístím tam klícku.
Nástavek dám nad nějaké mezidno, folii, filc, zadekluji a uteplím. Zkontroluji včelotěsnost a větrání!!! Plemenáč je dobré dát do tepla.
Za několik dnů, třeba i jen druhý, zkontroluji chování včel, pokud je nepřátelské asi bude někde chyba. Pokud není, matku vypustím a nadále izoluji a krmím. Po nějakém týdnu opatrně otevřu očko, či česínko a mám tady oddělek.
Dá se to stihnout i za deset dní.
Pokud včelstvo mezitím posílím plásty s plodem a bez včel, mohu je dát pak na původní místo, a ze starého včelstva včely vyklepat na včely na desku, víko atd před původní místo kam jsem dal ten oddělek. To je snad známý a jistý postup.

Tohle mi fungovalo v období kdy se běžně posílají matky, tak do poloviny srpna. Později nemám moc zkušeností.
Až na dva úsp. pokusy.
U mé první ins. matky, která přišla na konci srpna, mi Ing Čermák poradil přidávání klasicky do zakrmeného včelstva, že to dává na konci srpna nejlepší výsledky. Včely matku přijaly.
Podruhé jsem ale pokračoval klasicky, vytvořil jsem dle pops. postupu oddělek, přidal matku, a pak posiloval zavíčkovanými plod. plásty bez včel(!!!) (a zásobním nástavkema) až jsem vytvořil včelstvo schopné zazimovat. To byla otázka dostatku včelstev s plodovými plásty na přelomu srpen/září. Takže jednou jsem to odzkoušel i v podletí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
P.K. (217.77.165.35) --- 23. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

v zaří sem přidával 5 volně spářených dcer od inseminované vigorky do na první pohled odlišných včel(moje maj 1,2 oranžový proužky),moc se mi do toho nechtělo -pro včely zima naspadnutí ,ale cena lákavá....vychytil sem starý matky a navečer přidal vigorky ve vyjídací klícce i s doprovodem, což byla podle mne největší chyba,včely visely zahryznutý na síťce a matka schovaná v ůkrytu a naražené matečníky.....zrušil sem je ale včely nic ,narazily si je znovu,zkusil sem 2 přidat po léčení kyselinou ,která by mohla přerazit feromony,ujali se jedné,druhou zabily,přidal sem tak další 2 a zabily obě,našel sem je v rožku v podmetu, jedna to nedala psychicky,takže jedna se z pěti chytla,ostatním sem vrátil staré matky schované ve vyjídací klícce jen tak na rámek hned je očuchávaly a olizovaly.....uchycená VOLNĚ spářená vigorka zakladla na mou míru velice ostrou, nepokojnou na rámcích a slabou zimní generaci,na jaře mě ještě dobodaly zimní včely,jarní generace už byla mírnější, rozjezd třírámkového ubožáka po ůtoku rejska byl 2x mohutnější a včely s V.se nedostaly do síly do teď a čekají na spojení s oddělkem...takže to byla laciná investice ,žádnej med od toho vigor včelstva,ale morda žihadel-včely si snad myslely ,že sem medvěd,morda zbytečné práce se stresovanýma včelama,tak tak to už v září ne...
prostě ti trubci co se spářili s tou matkou to musela být divočina...

jinak taky dělám úly,rámky,přířezy ,cosi kdo jak umane,na ceně selze domluvit,fotky možu poslat,kousek od olomuce...
vcela-med/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Stonjek (213.151.87.17) --- 23. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

Chceme li úspěšně přidat matku bez výrazných ztrát musíme v podstatě splnit 3 náležitosti.
1/ Matka musí být kvalitní, tzn udělat vše pro to, aby byla co nejtěžší a vyhnout se pokud to jen trochu jde přelarvování.
2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout se červenci a srpnu.
3/ Přidávat pouze osvědčenými metodami a vyhýbat se těm nic moc. V podstatě to znamená pouze zavíčkované matečníky, oddělky a smetence. To jsou také prakticky jediné metody ověřené ve velkochovech a velká pracnost neznamená velkou spolehlivost přidávání, spíš naopak. Až bude tak 10. 9. není spolehlivější metoda než vyhledat starou matku, zabít a pod plodiště podsunout odďělek a kromě léčení se ve včelách nešťourat. Není li odďělek nějaký vyhladovělý chcípáček je to na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku

př. Stonjek napsal:> 2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout
se červenci a srpnu.

Řekl bych vyhnout se době, kdy je ve včelstvu velké množství málo
zaměstnaných včel. Takže vždy tehdy, kdy není žádná snůška. Případně v
některých návodech jsem četl v době, kdy není snůška zaměstnat včely mírným
až středně silným krmením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 23, 2006 7:21 PM
Subject: Re: Jak přídávat matku


> Chceme li úspěšně přidat matku bez výrazných ztrát musíme v podstatě
splnit
> 3 náležitosti.
> 1/ Matka musí být kvalitní, tzn udělat vše pro to, aby byla co nejtěžší a
> vyhnout se pokud to jen trochu jde přelarvování.
> 2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout se červenci a
srpnu.
> 3/ Přidávat pouze osvědčenými metodami a vyhýbat se těm nic moc. V
podstatě
> to znamená pouze zavíčkované matečníky, oddělky a smetence. To jsou také
> prakticky jediné metody ověřené ve velkochovech a velká pracnost neznamená
> velkou spolehlivost přidávání, spíš naopak. Až bude tak 10. 9. není
> spolehlivější metoda než vyhledat starou matku, zabít a pod plodiště
> podsunout odďělek a kromě léčení se ve včelách nešťourat. Není li odďělek
> nějaký vyhladovělý chcípáček je to na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu