Včelařská konference

Pane Václavek, děkuji Vám za výstižný popis, který určitě pomůže nejednomu začátečníkovi. Opravdu je radost číst radu bez záště, závisti a pohrdání. Díky. Můj problém tkví v tom, že na počátku mého včelaření jsem získával informace od dědy, který dle mých vzpomínek matky pravidelně měnil. Když zemřel, tak jsem několik let včely z časových důvodů (studium VŠ) pouze "udržoval". Loni jsem se však rozhodl se tomuto koníčku 100% věnovat. Výsledkem je nový včelín (foto Vám pane Radime pošlu. O víkendu jsem byl mimo). Mnou uváděné bezmatečné včelstva daly v letošním roce při 1 plodišti a 2 mednících cca 40 kg medu. Vím, že to není příliš, ale pro mne je to skvělý výsledek. Absenci matky jsem poprvé zpozoroval cca před 30 dny, kdy byl ve včelstvu pouze zavíčkovaný plod. Přidal jsem matku od přítele Drdy F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky. Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel. konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez mladušek. Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu, že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak na jaře si místo nich pořídím oddělek.

No 40 kilo ze včelstva to je dobrý začátek a dost medu.
Co se týká přidání matky v druhém případě, myslím si, že buď jsi nějaký malý
matečník přehlédl nebo bylo příliš brzy po vyřezání těch matečníků. Hned po
vyřezání matečníků může být asi tak nejhorší doba pro přidávání matky. Ve
včelstvu jsou pořád ještě feromony matečníků, takže včelstvo ještě neví, že
nemá matečníky, zároveň ale jsou některé včely rozrušeny těmi zásahy při
vyřezávání, na zásahy do plodu jsou včely velice citlivé. Taky podle mně si
klícku s matkou mohly označkovat nepřátelskými feromony nebo některé včely
rozrušené tím vyřezáním matečníků zůstaly rozrušené až do vypuštění matky a
pak ji ubodaly. Nebo ale prostě se rozhodly nepřijmout hotovou matku a místo
zrušených matečníků si vychovat z přidaného plodu další. Ty matečníky
signalizují, že tam nebyla žádná matka, ani trubcokladná ( našel by se
trubčí plod a hrboplod) ani trubčice (našel by se hrboplod). Proto se to
taky jmenuje plodová zkouška.
Jinak moje zkušenosti jsou takové, že já jsem jim ty matečníky tak dlouho,
dokud plod nezestárnul natolik, že už další matečníky nemohly narazit. Pak
jsem je teprve rušíl, zbytek plodu tam nechal. A až nejdřív za půl hodiny si
uvědomily nemožnost získat matku a začaly naříkat, teprve pak jsem přidával
novou v klícce. Tedy když jsem to nedělal přes smetenec a umělý roj.
Problém je v tom, že ty včely byly asi víc než měsíc bez matky, takže
kdovíkolik z těch včel jsou zimní. Je právě třeba, aby matka byla přidána co
nejdřív, aby co nejdřív začala klást a včelstvo začalo konečně vychovávat
zimní generaci. I tak asi to včely nestihnou úplně, budou plodovat hodně
dlouho a budou se muset uteplit, aby se jim to umožnilo a i tak
pravděpodobně před zimou úbytkem letních včel zeslábnou více než ostatní
včelstva. Možná je bude třeba někdy na konci září i zúžit, když tam bude
včel příliš málo a hrozilo by vyloupení.Takže snad nejlepší řešení je znova
zopakovat tu plodovou zkoušku s naražením matečníků, pokud tam momentálně
nejsou ty na předchozím plodu, pak ten plod s matečníky vytáhnout a až
začnou naříkat, tak teprve tu matku v klícce opatrně přidat, ať se co nejmíň
rozruší. Jinak taky včelstvo, do kterého se už jednou nebo dvakrát neúspěšně
přidala matka, tak další novou matku přijímá hůř. Možná si některé včely
pamatují ubodání těch předchozích a tak to zkusí i na další. Nevím, jak bych
se rozhodl v takovém případě, jestli bych přidal matku takhle nebo jako
umělý roj a usadil je na mezistěny ve stylu norského zimování.
To obklopení matky je skutečně velice podobné, snad jedině při nepřátelském
obklopení se včely snaží matku jakoby obklopit a udusit ze všech stran,
naopak při přátelském spíše ne a měly by být klidnější a jakoby
uspořádanější vzhledem k matce. Ale poznává se to těžko. Co se ale nepoznat
a neslyšet nedá, je to, když včely bez naděje na matku naříkají a jakmile se
k nim klícka přiblíží a ony chytí první závan vůně matky, okamžitě přestanou
truchlit a naopak začnou velice intenzívně a radostně silně jakoby šumět.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 22, 2006 10:39 PM
Subject: Re: Jak přídávat matku


> Pane Václavek, děkuji Vám za výstižný popis, který určitě pomůže nejednomu
> začátečníkovi. Opravdu je radost číst radu bez záště, závisti a pohrdání.
> Díky. Můj problém tkví v tom, že na počátku mého včelaření jsem získával
> informace od dědy, který dle mých vzpomínek matky pravidelně měnil. Když
> zemřel, tak jsem několik let včely z časových důvodů (studium VŠ) pouze
> "udržoval". Loni jsem se však rozhodl se tomuto koníčku 100% věnovat.
> Výsledkem je nový včelín (foto Vám pane Radime pošlu. O víkendu jsem byl
> mimo). Mnou uváděné bezmatečné včelstva daly v letošním roce při 1
plodišti
> a 2 mednících cca 40 kg medu. Vím, že to není příliš, ale pro mne je to
> skvělý výsledek. Absenci matky jsem poprvé zpozoroval cca před 30 dny, kdy
> byl ve včelstvu pouze zavíčkovaný plod. Přidal jsem matku od přítele Drdy
> F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka
> venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal
> až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl
> plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky.
> Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil
> do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem
> odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji
> však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel.
> konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl
> přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla
> pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez
mladušek.
> Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod
> tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě
> jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i
> otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu,
> že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce
> strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně
> úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly
> měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý
> život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak
> na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Chybou taky bylo, že jste moc brzo kontroloval výsledky. Po puštění včel k těstu klícky nechám včely v klidu alespoň
3-4 dny. Někdy se za ty dny nedostane ani ven. Včely už jsou v klícce i s matkou. Pak opatrnou rychlou kontrolu jestli je matka, nebo vajíčka na plástu a zase nechám několik dnů v klidu. Pak teprve provedu kontrolu celého včelstva jestli je všechno v pořádku. Včely si na novou matku zvykají pomalu a na rozrušení reagují tím, že ji některé napadnou. Matky se dají přidávat do včelstev bez plodu i s otevřeným plodem, ale je tam větší riziko. Nejhůř taky přijímají matky v podletí.
Vigor je výborná matka, ale je to jiný kmen (karpatský) a všiml jsem si, že včely jiných kmenů ji neradi přijímají. Musí se opatrně. Někdy ji usmrtí a teprve z matečníků jejího plodu si vychovají novou matku. To už jim nic jiného nezbývá.
Tonda


> Přidal jsem matku od přítele Drdy F1-Vigor do vykusovací klícky přes med. cukrové těsto. Za 2 dny byla matka venku. Bohužel jsem nesledoval chování včel k matce a prohlídku jsme dělal až po týdnu. (matka ani nový plod nebyla přítomna). Poté jsem provedl plodovou zkoušku a po cca 35 hodinách jsem našel 3 naražené matečníky. Objednal jsme tedy novou matku, vyřezal jsme matečníky a matku jsem vsadil do vyk klícky zajištěné zespodu proti okamžitému vykousání folií. Tu jsem odstranil po 3 dnech a další den byla matka venku. Následující den jsem ji však nalezl na dně úlu obklopenou cca 20 včelami. Po včerejší tel. konzultaci s přítelem Chramostou vím, že jsem "diletant", který se rozhodl přidat matku pouze s povrchními znalostmi. V prvém případě byla pravděpodbně chyba v tom, že jsem přidával matku do včelastva bez mladušek. Plod byl již všechen vylíhnutý. (nebom mám v úle trubcokladnou matku. Plod tam však nebyl a netuším, jak ji najít pokud by byla.) Ve druhém případě jsem přidal matku po vykonání plodové zkoušky, ale nechal jsem tam i otevřený plod, což jsem si uvědomil až když mne to řekl. Vzhledem k tomu, že jsem výměnu ještě nedělal, tak jsem považoval nalepené včely na klícce strkající sosáčky dovnitř za dobré znamení. A chumáč včel na matce na dně úlu (už byla mrtvá) za to, že se o ni chtěly starat. Teď už vím, že úmysly měly úplně jiné a při mé radosti zpřijetí se matka strachovala o holý život. :-) Takže to zkusím potřetí dle Vašich rad a pokud to nevyjde, tak na jaře si místo nich pořídím oddělek.

Když jsem začínal, kupoval matky a měl problém rozpoznat stav včelstva, uchýlil jsem se dle mé bible (Brenner) ke hře na jistotu.
Nejlepší výsledky dává přidávání matky mezi mladušky, které ještě nepoznaly matku.
Praxe je v podstatě ta, že se oddělí plásty s líhnoucím plodem, pak se tam přidá klícka (v knize je dokonce pěkný přípravek)a za pár dní se zkontrolují vajíčka (nesmí být, chování včel na pletivu klícky - přátelské = dají se prstem odstčit, neprostrkují zkrz pletivo žihadlo nebo nepřátelské. (S tím jsme se u této metody nesetkal.)
A pak uvolním přístup k matce. Já to dělal tak, že jsem klícku ležící na plástu s maluduškami otevřel. Dobré je to dělat v místnosti, aby matka neuletěla, nebo pod kloboukem. Pokud se k ní chovají včely agresivně, tedy ji neolizují a nekrmí, ale tlačí se k ní zadkem :-), tak je ještě šance ji zachránit a vyndat. Brenner to řešil připouštěním jednotlivých včel k oddělenému prostoru.
Taky jsem to tak z počátku dělal, ale časem jsem začal být oprsklý, protože to byla velmi spolehlivá metoda, tak jsem si to zjednodušil.
Vyberu plásty (za letu včel, nechám z nich odletět včely co umí létat, narovnám je do nástavku (v případě NN, nebo do plemenáče), další včely tam doklepu z podobně vybraných plástů(bez létavek), přidám tam nějak vodu a zásoby, buď krmím, nebo dám plást zásobní (pyl + med)(a zároveň krycí) a do dalšího plástu naleju vodu.
Loupeže se není třeba bát, protože bude otevřeno jenom větrání. Umístím tam klícku.
Nástavek dám nad nějaké mezidno, folii, filc, zadekluji a uteplím. Zkontroluji včelotěsnost a větrání!!! Plemenáč je dobré dát do tepla.
Za několik dnů, třeba i jen druhý, zkontroluji chování včel, pokud je nepřátelské asi bude někde chyba. Pokud není, matku vypustím a nadále izoluji a krmím. Po nějakém týdnu opatrně otevřu očko, či česínko a mám tady oddělek.
Dá se to stihnout i za deset dní.
Pokud včelstvo mezitím posílím plásty s plodem a bez včel, mohu je dát pak na původní místo, a ze starého včelstva včely vyklepat na včely na desku, víko atd před původní místo kam jsem dal ten oddělek. To je snad známý a jistý postup.

Tohle mi fungovalo v období kdy se běžně posílají matky, tak do poloviny srpna. Později nemám moc zkušeností.
Až na dva úsp. pokusy.
U mé první ins. matky, která přišla na konci srpna, mi Ing Čermák poradil přidávání klasicky do zakrmeného včelstva, že to dává na konci srpna nejlepší výsledky. Včely matku přijaly.
Podruhé jsem ale pokračoval klasicky, vytvořil jsem dle pops. postupu oddělek, přidal matku, a pak posiloval zavíčkovanými plod. plásty bez včel(!!!) (a zásobním nástavkema) až jsem vytvořil včelstvo schopné zazimovat. To byla otázka dostatku včelstev s plodovými plásty na přelomu srpen/září. Takže jednou jsem to odzkoušel i v podletí.

Karel

v zaří sem přidával 5 volně spářených dcer od inseminované vigorky do na první pohled odlišných včel(moje maj 1,2 oranžový proužky),moc se mi do toho nechtělo -pro včely zima naspadnutí ,ale cena lákavá....vychytil sem starý matky a navečer přidal vigorky ve vyjídací klícce i s doprovodem, což byla podle mne největší chyba,včely visely zahryznutý na síťce a matka schovaná v ůkrytu a naražené matečníky.....zrušil sem je ale včely nic ,narazily si je znovu,zkusil sem 2 přidat po léčení kyselinou ,která by mohla přerazit feromony,ujali se jedné,druhou zabily,přidal sem tak další 2 a zabily obě,našel sem je v rožku v podmetu, jedna to nedala psychicky,takže jedna se z pěti chytla,ostatním sem vrátil staré matky schované ve vyjídací klícce jen tak na rámek hned je očuchávaly a olizovaly.....uchycená VOLNĚ spářená vigorka zakladla na mou míru velice ostrou, nepokojnou na rámcích a slabou zimní generaci,na jaře mě ještě dobodaly zimní včely,jarní generace už byla mírnější, rozjezd třírámkového ubožáka po ůtoku rejska byl 2x mohutnější a včely s V.se nedostaly do síly do teď a čekají na spojení s oddělkem...takže to byla laciná investice ,žádnej med od toho vigor včelstva,ale morda žihadel-včely si snad myslely ,že sem medvěd,morda zbytečné práce se stresovanýma včelama,tak tak to už v září ne...
prostě ti trubci co se spářili s tou matkou to musela být divočina...

jinak taky dělám úly,rámky,přířezy ,cosi kdo jak umane,na ceně selze domluvit,fotky možu poslat,kousek od olomuce...
vcela-med/=/centrum.cz

Chceme li úspěšně přidat matku bez výrazných ztrát musíme v podstatě splnit 3 náležitosti.
1/ Matka musí být kvalitní, tzn udělat vše pro to, aby byla co nejtěžší a vyhnout se pokud to jen trochu jde přelarvování.
2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout se červenci a srpnu.
3/ Přidávat pouze osvědčenými metodami a vyhýbat se těm nic moc. V podstatě to znamená pouze zavíčkované matečníky, oddělky a smetence. To jsou také prakticky jediné metody ověřené ve velkochovech a velká pracnost neznamená velkou spolehlivost přidávání, spíš naopak. Až bude tak 10. 9. není spolehlivější metoda než vyhledat starou matku, zabít a pod plodiště podsunout odďělek a kromě léčení se ve včelách nešťourat. Není li odďělek nějaký vyhladovělý chcípáček je to na jistotu. Zdraví R. Stonjek

př. Stonjek napsal:> 2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout
se červenci a srpnu.

Řekl bych vyhnout se době, kdy je ve včelstvu velké množství málo
zaměstnaných včel. Takže vždy tehdy, kdy není žádná snůška. Případně v
některých návodech jsem četl v době, kdy není snůška zaměstnat včely mírným
až středně silným krmením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 23, 2006 7:21 PM
Subject: Re: Jak přídávat matku


> Chceme li úspěšně přidat matku bez výrazných ztrát musíme v podstatě
splnit
> 3 náležitosti.
> 1/ Matka musí být kvalitní, tzn udělat vše pro to, aby byla co nejtěžší a
> vyhnout se pokud to jen trochu jde přelarvování.
> 2/ Přidávat, kdy je velká šance na úspěch, tzn vyhnout se červenci a
srpnu.
> 3/ Přidávat pouze osvědčenými metodami a vyhýbat se těm nic moc. V
podstatě
> to znamená pouze zavíčkované matečníky, oddělky a smetence. To jsou také
> prakticky jediné metody ověřené ve velkochovech a velká pracnost neznamená
> velkou spolehlivost přidávání, spíš naopak. Až bude tak 10. 9. není
> spolehlivější metoda než vyhledat starou matku, zabít a pod plodiště
> podsunout odďělek a kromě léčení se ve včelách nešťourat. Není li odďělek
> nějaký vyhladovělý chcípáček je to na jistotu. Zdraví R. Stonjek