Včelařská konference

Václavek napsal
>Taková situace nastává pokud do včelstva vletí menší počet zamořených
trubců. V tomto případě má včelstvo velkou šanci, že mor nepropukne. Ale
pokud usadíme zamořený roj nebo dáme do včelstva zamořené dílo tak jeho
osud je zpečetěn. V tomto případě získáme včelstvo kontaminované mnoha
miliardami spor. Pak už jen záleží na typu moru a podmínkách pro
rozmnožování spor.....dříve nebo později propuknou klinické příznaky ( do
2-3 let ) a včelstvo posléze hyne (do 4-5 let ).
Podobně se šíří také nosema, zvápenatění a virové nákazy ( varrozu ani
nepočítám,jde o nemoc, která se nejrychleji šíří a stačí k tomu pouze
zalétlí trubci ).
Proto bacha na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!<

Pak jestli chceme se účinně bránit šíření moru zapomeňme na racionalizaci a vraťme se k praktikám našich pradědů
To je:
1. každý úl jiná rámková míra ( jen to nám zaručí, že nákazu nebudeme přenášet dílem)
2. Neschovávat žádné dílo rozšiřovat jen mezistěnami ( Tak fungoval podřez)
3. Vytáčet vždy jeden úl a důsledně rámky vracet zpět do původního. (Velmi brzy si rozdivočíme celou včelnici a je to strašně zdlouhavé)
4. Máme li unifikované úly tak každý natřít jinou barvou nebo důsledně očíslovat všechny díly to znamená i rámky, aby nedocházelo k jejich záměně. (budeme se pak přehrabovat v hromadách dílů)

Úvaha
Co nám při dnešním způsobu včelaření zbývá chceme li odstranit pracnost a tak zvýšit ekonomiku chovu. Já vidím jedinou cestu GENETIKU. důsledně sledovat včelstva hlavně jejich čistící pud. signálem nám částečně může být dno úlu , nezachraňovat slabochy a ani je nepřidávat k jiným včelstvům bez důkladné prohlídky hlavně plodu . Při nákupu matek kupovat alespoň od dvou chovatelů od sebe hodně vzdálených a u takových se též zaměřit na chov trubců čím víc jich dodáte do okolí tím víc potlačíte negativní vlastnosti okolních včelstev ať již chovaných nebo žijících divoce
Z předcházejících bodů je pak pro nás použitelný jen bod 2