Včelařská konference

Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.

já to myslel jinak Na třetiny řežu vodorovně ale lepší se mi jeví po uhlopříčce na dva kusy Dílo vypadá pak lépe

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??prava horn?­ lou?¨ky
> Datum: 22.3.2007 15:24:53
> ----------------------------------------
> Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen
> každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale
> o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.
>
>
>

Také někdy řežu úhlopříčně a pak dávám rámky střídavě nebo mezi vystavěné dílo. Ale já v tomto případě rámky drátkuji.

Vsusicky.
Prepáčte mi za výraz, ale takúto hlúpu radu som aplikoval (rez po uhlopriečke)pred asi 40-timi rokmi a doteraz som na ňu nezabudol. Všetky včelstvá, do ktorých som vložil takto pripravené rámiky, vystavali až po uhlopriečku robotníčie bunky, ale zbytok dostavali trúdimi bunkami. Bolo nepríjemné zistenie a hlavne kým som sa zbavil takto zohavených plástov.Priatelia je v Česku nedostatok medzistien, že musíte robiť takéto nezmyselné pokusy? Tomu neverím!
A keď tak čítam vaše komentáre mám taký pocit, že za málo a práce, chcete tým väčšie výnosy medu. Včelárina je tvrdá práca pre chlapov a výnimočne aj žien, ale človek sa jej musí venovať plnými silami. Samozrejme nie som proti zľahčeniu práce so včelami, ale každý zásah musí byť rozumný a racionálny.
Preto nešporte drôtom pri výstuhe rámikov, čím kvalitnejšia výstuha tým kvalitnejšie vystavaná medzistena. Plást s výstuhou vydrží aj hrubšiu silu či nedokonalý medomet. Anton

Kdysi jsem taky zkoušel spořit mezistěny a zatavovat jen proužky. Ověřil jsem si to, co už tehdy bylo napsáno v literatuře, že včely v prázdném prostoru staví trubčí buňky tehdy, když v budoucnu počítají s rojením. Dále staví trubčí buňky, protože během jara, léta i trochu podletí je nějaká část plodu vždy trubčí a proto musí být i část buněk trubčí. Když mají v úlu jen dělničí buňky, klidně vykousají i mezistěnu a postaví tam trubčinu. Šetření mezistěnami se mi tedy neosvědčilo, proužky se vyhýbaly ven a málokdy tam byla čistá dělničina, tak maximálně v tom, co postavil roj nebo včely při norském zimování.

Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Uspora medzistien
> Datum: 23.3.2007 11:28:04
> ----------------------------------------
> Vsusicky.
> Prepáčte mi za výraz, ale takúto hlúpu radu som aplikoval (rez po
> uhlopriečke)pred asi 40-timi rokmi a doteraz som na ňu nezabudol. Všetky
> včelstvá, do ktorých som vložil takto pripravené rámiky, vystavali až po
> uhlopriečku robotníčie bunky, ale zbytok dostavali trúdimi bunkami. Bolo
> nepríjemné zistenie a hlavne kým som sa zbavil takto zohavených
> plástov.Priatelia je v Česku nedostatok medzistien, že musíte robiť takéto
> nezmyselné pokusy? Tomu neverím!
> A keď tak čítam vaše komentáre mám taký pocit, že za málo a práce, chcete
> tým väčšie výnosy medu. Včelárina je tvrdá práca pre chlapov a výnimočne aj
> žien, ale človek sa jej musí venovať plnými silami. Samozrejme nie som
> proti zľahčeniu práce so včelami, ale každý zásah musí byť rozumný a
> racionálny.
> Preto nešporte drôtom pri výstuhe rámikov, čím kvalitnejšia výstuha tým
> kvalitnejšie vystavaná medzistena. Plást s výstuhou vydrží aj hrubšiu silu
> či nedokonalý medomet. Anton
>
>
>

Jesteze se pan Turciani ohradil. Sam jsem tu informaci, ze je to vhodne jen pro roje prehledl.
Takze panove diky moc. Mam zatim trochu problem s nedostatkem vosku takze to urcite vyzkousim :-))

Preji hezky den

T.H.


> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
>

> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
.....
Inspiroval mě Liebig svým tvrzením, že včelstva/oddělky považuje za slabá, dokud staví jen dělničinu. Vyzkoušel jsem to jeden rok a fungovalo mi to.
Když jsem 2plásty ze čtyřdna přendaval do nástavku, dával jsme tam pokusně rámky s plnými mezistěnami a protože jsem potřeboval sdělat nestandardní mezistěny, tak i rámky s mezistěnou do půlky. Po pár pokusech si myslím, že by se to dalo provozovat. Oddělky zpočátku na trubčinu nemají pomyšlení.
Karel

Myslím, že toto je jeden z mála případů, kdy obecné pravdy jsou velice relativní. V tomto případě má významý vliv použitý typ úlu. U systémú, kde se používá jiná velikost rámku v plodišti a jiná v medníku (Dadant) není problém s použitím proužků mezistěn,částí mezistěn nebo přímo divoké stavby ani v plodišti ani v medníku. Protože plodištní rámky do medníku nepřijdou a plodiště se obvykle nevytáčí, není na závadu snad kromě vzhledu "divohá stavba", tj. dělničí i trubčí dílo na jednom plástu. V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví. Jiné je to úlů, kde dílo zjednodušeně řečeno rotuje. Vše hezké.

VSUSICKY:
V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví.
.....
V NN mám zkušenost, že si matka vyšlápne nahoru aby zakladla kus trubčiny co tam někde je. Většinou neklade okolo dělničinu a pokražuje dál dole kolem hnízda. Zvláště jí láká pokud je tam čerstvě vystavěná trubčina na nějakém porušeném plástu. V podstatě mi to nevadí, protože při medobraní tu trubčinu opět vyříznu - v té době již o trubce nestojím.
V Dadantu neláká trubčina matky nahoru?
Karel

Ano, brzy na jaře v prvním nástavku na středních 2-3 rámcích, ale tam dávám vždy souše, takže nemám problém.

Ještě doplnění. Kladení trubčiny se snažím soustředit do NN, který mám celou sezonu umísnění na dně, tj. pod VN. V něm mám plásty s trubčinou.

Vašek

Původně byla diskuze o nízkých rámcích nebo polorámcích, respektive jak vložit do tohoto typu rámku mezistěnu bez drátkování. Protože používám "Dadant systém" 39x30+39x15, pak včely v medníkových nástavcích na polorámcích zpravidla neplodují a nestaví tedy ani trubčinu. Trochu mně Vaše stanovisko překvapuje, protože na jedné straně říkáte, že se snažíte vycházet z přirozeného života včel a najednou jim vnucujeme v plodišti stavbu dělničiny na mezistěnách. Není přirozenější nechat je stavět na divoko? Možná to opticky nevypadá hezky, ale včely samy vědí nejlépe jaký typ buněk přávě potřebují. A pokud plodištní rámky nevytáčíte tak jako já tak oč vlastně jde? O vzhled? To snad ne. Berte tento přípěvek s trochou nadsázky. Protože já zatím vše drátkuji a většinou dávám celé mezistěny. Jen občas zkusím co to s nima udělá. Vše hezké

Chápu to taky tak. Nevčelařím dlouho, beru včelaření jako svůj koníček po práci. Letos budu mít dvacet včelstev což si nemyslím, že je zas tak málo, ale není moc oproti jiným velkým. To co se snažím je, abych neposlouchal místní sousedy včelaře - proč si nepořídíš moravský univerzál ten je nejlepší. Tady musíš přikrmovat, abys měl lepší výnosy, jaktože tam nemáš mřížku, v těch úlech ti to přes zimu pochcípe...,
Pracuji pro firmu, která patří k nejlepším v oboru (zemědělství) a to jen z toho důvodu, že aplikuje nejnovější světové technologie(DNA výzkum atd.). Je však nutné si přiznat, že s živým organizmem je nutné pracovat takovým způsobem, aby vyjádřil svůj genetický potenciál. Ten způsob je jednoduchý - chovat živé organizmy přirozeně. Nejsem však ani zastáncem nějaké extenzivity, mým cílem je vždy najít tu míru mezi extenzivním a intenzivním, který neškodí aní ž.organizmům nadruhé straně přináší maximální zisk.
Napadlo mě při čtení některých odpovědí jestli doopravdy nechceme po včelách to co ony vlastně nechtějí? V normálním včelstvu musí být přece přesně daný podíl trubčích a dělníčích buněk nebo se mýlím? Samo včelstvo si to nereguluje? Stalo se mi že jsem, byl dlouho pryč a nestačil jsem rozšířit - celý podmet byl vystavěný plásty s dělničími buňkami.
V mnoha zemích se produkuje med na plástech, které nikdy neměly mezistěnu z mnoha důvodů (není výroba, jiné úlové systémy, bio včelaření atd.) Tak proč ne my?? Jen další příspěvek do diskuze, Vše dobré Lumír