78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Evzen Bachor --- 18. 2. 2002
prihlaąka

Vážení, začátkem ledna jsem také vstoupil do včelařské konference.Uvědomil
jsem si, že po začáteních peripetiích s přihlášením jsem se vlastně
nepředstavil. Jmenuji se Evžen Báchor, jsem z Pardubic. Zde také včelařím se
65 včelstvi. Se včelami jsem začal v roce 1968 a drží mě to dodnes.
Zkušenosti mám jak se včelařením na horách tak také v nížinách. Včelařím na
dvou pevných stanovištích a také ve dvou vozech se kterýma kočuji kolem
Pardubic.Letos jsem již ve včelách byl. Situaxce je docela příznivá.
Silnější včelstva mají až tři plásty zakladené zhruba slebší polovina plochy
plástu. U slabších je tak jeden až jedena půl plástu. Bojím se pouze mrazů
aby neudeřily na delší dobu. To z toho důvodu , že včely neobsadí všechny
plodem zakladené plochy a mohl by být velký úhyn. Nedotopili by to. U
některých včelstev už docházely zásoby,tak jsem musel přikrmit. Diskutujete
v konferenci zda je možné na jaře krmit cukrem. Je! Provozuji to již víc jak
20 let a nevšiml jsem si, že by to včelám vadilo. Vše vždy uloží, přetaví na
med a bezvadně se rozvíjí. Jediné ce by mohlo včelaře vyvést z míry je větší
pohyb včel. V úlu to začne pěkně hučet a pokud počasí dovolí, vylétnou i na
prolet. Po chvilce to ale přejde, včelky se uklidní a život pokračuje ve
starých koljích.
Také dělém předsedu Pardubickým včelařů. Letos oslaví naše ZO 95 let
výročí od svého založení. Chystáme trochu savnostnější oslavy. Neopomeneme
na již třetí ročník soutěže o nejlepší med Pardubicka.
Pokud máte někdo dotaz rád zodpovím, pokud budu znát odpověď. Zdravím
všechny v konferenci Evžen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ing . Alois Pinďák --- 2. 5. 2002
útočné včely

Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
       K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Havlík Petr --- 2. 5. 2002
Re: útočné včely

také já jsem se pohyboval včera kolem včelek.Zjistil jsem,
že mi táta otevřel u nejsylnějších včel i očko v medníku,
prý aby se nedusily :)
Žena mi je přivřela-nepotí se .A i když stála téměř před
česnem,ani jedna nezaútočila.to bylo ráno a hezky.
Večer jsem dělal na druhé straně a zase jedno očko otevřené
na druhé straně u slabounkých včeliček.Já jsem řekl,že se
bojím,žena má snížený pud sebezáchovy,takže ho ze strany
přivírala a 2 na ní zaútočily.Přesně bylo vidět,jak se
orientují.Tmavé skrny-oči a nos,teplo, a kysličník uhličitý.
Proto jdou po obličeji.No výsledek byl jedno žihadlo do
krku.Večer bylo jako před bouřkou-proto já se bál.
A taky včely co nic nemají jsou zpravidla bodavější,asi aby
ubránily ty zbytečky.Ale já jsem začátečník,takže jestli je to jinak,tak ať mne zkušenšjší opraví.
P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
matka zrovna klade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: útoenéveely

Při máku mám holky klidné, hodné, při řepce jsou to dravci. Také záleží na
denní době. Ráno a dopoledne je klid, pozdní odpoledne a podvečer, kdy je
"všechno doma", je to nejhorší.

Josef Blinka

> P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je
> zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
> má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
> matka zrovna klade.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
richard sikora --- 4. 5. 2002
Re: útočné včely

Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Menąík --- 5. 5. 2002
Re: útočné včely

Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Votrubec --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely

Ahoj,
máme jeden zajímavý úkaz s odkazem na předchozí příspěvek.
Ve včelnici máme místo na které když dáme jakoukoli matku, tak včely se
změní v nervózní a bodavé, rozbíhavé ale přitom velmi pracovité (mají vždy
hodně medu a dobře staví).
Pokud máme od této matky další oddělek či matky na jiném místě jsou mírné a
klidné.
Tento poznatek jsme už konzultovali s dalším včelařem a také zná tento úkaz.
A co vy?

Pavel

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 10:07 PM
Subject: Re: útočné včely


Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002




---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Havlík Petr --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely

Třeba se jedná o výskyt patogenního záření,poruchu
geomagnetického pole?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Květoslav Čermák --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely

Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
"bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
je jich více, nejen jeden nebo několik málo.

K. Čermák


> Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Ing . Alois Pinďák --- 7. 5. 2002
RE: útočné včely, po jaké době vymněnit matku

Přátelé, všem vám děkuji za zajímavé postřehy. Podle mých velmi malých
zkušeností si myslím, že půjde o genetickou záležitost, jak se někteří
zmiňujete, protože jsem dříve chodil do včel v době květu řepky či máku,
před bouřkou či za vedra ovšem s něčím podobným jsem se nesetkal. Od loňska
mám nové matky a pouze sednout si metr od úlu a pozorovat je teď jisté, že
dostanu žihladlo. Tak nevím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé
době je dobré vymněnit matku?
Lojza

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Janura Stefan --- 7. 5. 2002
Re: útočné včely, po jaké době vymněnit matku

Zdravim

Literatura odporuca kazde 3 roky. Podla mna treba menit ked prestava
klast (medzery v plode atd.alebo ked nevyhovuje kvalita vcelstva), ja som
menil jednu preto lebo kladla vela pekne vsetko v poriadku ale medu nikde.
Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho certifikovaneho
chovatela.


Pista

vím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé
> době je dobré vymněnit matku?
> Lojza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Janura Stefan --- 7. 5. 2002
Re: útočné včely, po jaké době vymněnit matku

Oprava :

Vstky beriem od toho isteho chovatela.

Pista

> Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho
certifikovaneho
> chovatela.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Miroslav Jakuą --- 7. 5. 2002
®ádost

Dobrý den přátelé.

Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno
nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání
potvrzení o přijetí zprávy.

Děkuji

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Baudis Jan P. --- 7. 5. 2002
Re: ®ádost (potvrzení o přečtení)


Zdravím konferující včelaře

> Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno
> nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání
> potvrzení o přijetí zprávy.

Myslím, že u konferenčních příspěvků nemají žádosti potvrzení přijetí
mailu příliš velký smysl. A navíc - autor, který podá do konference
příspěvek a má u svého maileru nastaveno požadování potvrzení od
příjemce, pak asi dostává od účastníků konference spousty takových
potvrzení (nevím, kolik se mu jich sejde, protože někteří /a já jsem
mezi nimi/ zásadně taková potvrzení nevydávají a neposílají).

A tak jsme (pokud se proti tomu nesejdou zásadní námitky) nastavili
konferenčního robota tak, aby příspěvky podané do konference zbavoval
požadavku na zaslání potvrzení o přijetí. Tudíž by se tento jev už
neměl v konferenci vyskytnout.

(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na
potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)

J. P. Baudiš

---------------------

P.S.

Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke
stažení" http://www.vcely.or.cz/files


Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc

Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač --- 7. 5. 2002
genetika je krasna

Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
10 inseminovanych matek.
jake jsou nase moznosti?
Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
dokola.
Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel ma
pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
prvniho a vice druheho.
Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
At se nam plni medniky!
Radek

Dne 6. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
> Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
> bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
> "bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
> nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
> A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
> v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
> spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
> Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
> jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
> je jich více, nejen jeden nebo několik málo.
>
> K. Čermák
>
>
> > Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> > A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> > Pepan
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Frantiąek Rousek --- 7. 5. 2002
vcelarsky den

Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky. Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Antonin PRIDAL --- 7. 5. 2002
Re: genetika je krasna

Vyborne, pokud nejde o zpochybneni inseminace, tak neni treba ani takovou
formulaci volit. Vyvolava to pak, rekl bych, jakysi druh nejistoty u
vcelaru, kteri nejsou schopni se svymi biologickymi znalostmi tuto vec
samostatne posoudit.

Pokud jde o variabilitu mezi trubci jednoho vcelstva, je neprosto stejna,
jako mezi spermiemi jednoho plemenneho byka, kde take dochazi ke crossing
overu (a presto se inseminace provadi i u skotu). Je to tedy uplne stejne -
zadny rozdil. U vcel je jen rozdil v tom, ze dcery, ktere maji absolutne
stejneho otce (tj. jeden a ten samy trubec), budou supersestrami (koef.
pribuznosti 0,75), coz je specificke prave pro plemenitbu vcel. Sestry po
trubcich jednoho vcelstva jsou sestrami pravymi (tedy tak jako treba u lidi
r=0,5). Dodavam, ze predpokladem techto vztahu je nepribuznost rodicu.

Pokud jde o selekci matek na bodavost, nelze ji v plne mire overit za kratky
zivot oddelku v roce jeho zalozeni - napriklad behem cervence a srpna (nekdy
jen srpna). Jde o to, ze prave ty geneticky bodave vcely vydrazdi svym
feromonem i vcely mirne (bylo dokazano experimenty). Vezmeme si priklad: 1
cervence provedu vymenu (ci zalozim pozdni oddelek ap.), jeste 21. 7. se
vylihne posledni vcela, ktera pochazi od puvodni matky. Zaroven se jeste
nebudou nejaky ten den lihnout dcery po matce nove. Jeste za mesic bude
vetsi cast vcelstva tvorena vcelami od matky puvodni. Vse zalezi na prave
uplatnovanem systemu delby prace (zkraceny, prodlouzeny ap.) eventualne na
JH titru v hemolymfe vcel. V takto kratke dobe nelze provest overeni
bodavosti vcelstva (zejmena u tech, ktera byla bodava).

Pokud jde o mednou uzitkovot; tato je slozena ze dvou slozek, a sice a) ze
slozky produkcni a b) reprodukci a tyto slozky jsou v parcialni fenotypove
korelaci s mednou uzitkovosti vcelstva. Funkce techto slozek je zastupna,
proto nektera vcelstva mohou mit vykonnejsi letavky a tim i vice medu i
presto, ze nejsou tak silna, jako typicke plodarky. Docilit vsak takovych
vlastnosti je pomerne obtizne a vyzaduje dlouhodobou a usilovnou
plemenarskou praci, ktera se bez inseminace neobejde. Pri zachovani dobrych
hygienickych vlastnosti a vlastnosti doprovodnych se podarilo tuto vlastnost
upevnit zejmena v kmenu Vigor a castecne i Lesane.

Zdravi,

Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Květoslav Čermák --- 10. 5. 2002
Re: genetika je krasna

Ano, genetika je zajímavá. A složitá. Když to vezmeme zcela pakticky, tak je
normální očekávat, že dcery odchované od dobré matky budou také dobré,
nejlíp všechny. Ale víme, že tomu tak není. Část z nich je dobrá, část ne,
někdy jsou všechny horší než máma. Ale asi by nás to tak nebavilo, kdybychom
věděli, že dcery budou přesně takové, jak očekáváme. Tak jako se na každý
včelařský rok těšíme, jakýpak asi bude. A dobře že to nevíme předem...
Souhlasím, že včelaři od inseminované matky očekávají příliš. Ne každá se
podaří. Je ale větší pravděpodobnost, že její dcery budou lepší než kdyby se
spářila volně s nevhodnými trubci. A zároveň za předpokladu, že bylo vybráno
geneticky kvalitní trubčí včelstvo - v takovém případě tvrdím, že lze využít
k rozchovu více než 1 z 10 ins. matek. Samozřejmě, že to záleží také na
nárocích chovatele a na kvalitě včelstev, s nimiž inseminovanou matku a její
dcery porovnává. A také na podmínkách, v nichž včelstva chová (teplé/chladné
jaro, raná/letní snůška, dostatek/nedostatek pylu atd.) --> a už se nám
problematika větví, bylo by to na dlouhé psaní či povídání...
Totéž, co píšete o Hradečance, platí o zakarpatské včele Vučko, jsou takové
typy včel. Ten kdo využívá hlavně řepku, s ní nebude spokojen. Hodí se spíše
do hornatého prostředí s hlavní snůškou nejdříve v červnu. Mám ale
zkušenosti, že takové typy včel se výtečně hodí ke kombinování s jinými
kmeny plodnějšími, rychlejšími. V potomstvu se pak dají vybrat výtečná
včelstva - středně plodná a hodně medonosná. Ovšem musí se vybírat z většího
počtu. A nejde o heterozi, tyto schopnosti se dají udržet v dalších
generacích. A to sotva jde bez inseminace při tak hustém zavčelení naší
země.

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 07, 2002 9:26 AM
Subject: genetika je krasna


<Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
<precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
<nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
<jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
<crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
<10 inseminovanych matek.
<jake jsou nase moznosti?
<Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
<bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
<Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
<oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
<dokola.
<Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
<tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
<neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel mav
<pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
<matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
<je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
<Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
<mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
<prvniho a vice druheho.
<Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
<genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
<At se nam plni medniky!
<Radek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač --- 10. 5. 2002
prosba

Chtel bych se optat, zda opet letos nekdo s laboratornim zazemim
zkoumal hltanove zlazy. Jak vypada letosni predpoved na rojeni?
Vcera jsem nalarvil serii a larvicky jsem chtel ze sveho nejlepsiho
vcelstva, ktere jiz plne obseda 4 nastavky. K memu temer zdeseni byli
horni 3 nastavky k neuneseni, plne sladiny a medu, plod byl pouze v
nejspodnejsim nastavku (pritom stredne silne vcelstvo, ktere mam na
vaze ukazalo prirustek od zacatku sezony lehce pres 10kg). Nejvetsim
prekvapenim byly ovsem ve spodnim nastavku zakladene matecniky.
Udelal jsem tedy preletak, ale loni jsem delal oddelky koncem kvetna
behem vytaceni repky a letos bych to koncem kvetna mel uz vyrojene.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Antonin PRIDAL --- 10. 5. 2002
Re: prosba

Ano, hltanove zlyzy jsem uz letos zkoumal. Je zajimave, ze ackoliv cca pred
14-ti dny byl sklon k rojeni velky (sirsi okoli Brna), tento tyden tendence
k rojeni ustaly. Ustaly pouze v ulech, kde bylo rozsireno vcas. V tech
rozsirenych opozdene teprve v techto dnech rojova nalada ustava. Tedy na
zaklade biologicko-fyziologickeho pozorovani si troufam predpovedet, ze
zvyseny vyskyto rojove nalady nehrozi. Plati to vsak pouze pro sirsi okoli
Brna (cca 50 km) a pro vcelstva, ktere nejsou vylozenymi plodarkami ci se
sklonem k rojeni.

Pokud jde o pripad Radka Hubace; byly ty misky jen zakladene vajicky a nebo
tam uz byly i larvicky? A jak stare. pokud je to do 48h stari larvicek,
nemusi jit jeste o jednoznacne tendence k vyrojeni. Uz jsem letos mel take
nekolik pripadu, kdy byly zalozene matecniky s larvickami a nakonec je
vcelstvo (bez jakehokoli zasahu) zrusilo.

Potvrzuji prinos medu - rovnez se mi nastavky tezko zvedaji. Dokonce ve
vyuce musim pomahat skupinam, kde jsou jen same posluchacky. Ty by nastavek
neuzvedly.

Zdravi,

Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač --- 10. 5. 2002
genetika - bodavost x cistici pud

Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
rukavic.
Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
dcerami?
Dekuji MUDr.Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr Novak --- 10. 5. 2002
Re: genetika - bodavost x cistici pud

?? Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi dcerami?

Ono to s temi matkami neni vubec jednoduche. U nas byla ins. matka - vcelstvo pekne ostre, ale vcelstva s dcerou uplni beranci. Naopak v lonskem roce jsem mel vybornou matku, myslel jsem si ze ji letos rozchovam. Na podzim udelali tichou vymenu. Vysledek je docela spatny (dle meho nazoru, jsem zvykli na praci bez rukavic, zavoje a v tricku) , staci nechtene necim malo klepnout a hned se nastvou (slusne receno). Ostatni vcelstva jsou v pohode a to jsem loni vymenil 90% matek (rozchov na stanovisti), ale jen jedna potvora. Po repce ma slibenou vymenu :-) . Asi mam smulu, proste se sparila s nejakym hajzlikem.
Ve stredu jsem dostal od pritele (70 vcelstev) z organizace dobrou referenci na matky od p. Vydry z Brna. Je to pry silne (tj. nyni 3 nastavky r.m. 39x27,5), dobre sedici a klidne vcelstvo. Na druhou stranu mam i dobre reference na matky od p. Cermaka.
Pro jistotu uvedu oblast kde vcelarim, je to Ceskomor. vrchovina a jsme asi 630 m.n.m.

Zdravi Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Květoslav Čermák --- 13. 5. 2002
Re: genetika - bodavost x cistici pud

Rád to vysvětlím. Ano vím, že moje včely nejsou úplně mírné na 1, spíš v
průměru mezi 1 a 2. Vysvětlím, proč to tak je. Nejdříve ale chci ujistit, že
to nesouvisí s dobrým čistícím pudem, není mezi oběma vlastnostmi genetická
korelace, aspoň tak se mi to jeví. To je tedy dobrá zpráva.
Základ Vigor tvoří Vučko (nyní asi okolo 50 %). Když jsem s tímto materiálem
začal před lety pracovat, byla mnohá včelstva bodavější na 2-3 (4 stupňová
stupnice). Ale pro jeho některé dobré vlastnosti, které jsem u rakouských
kmenů nepozoroval, jsem Vučko začal více chovat a selektovat. Ovšem nebyl to
kmen příliš ustálený ani v jiných vlastnostech, takže to chvíli trvalo, než
se mi podařilo jeho vlastnosti vylepšit a zmenšit proměnlivost. Mohu říci,
že u některých vlastností (zvl. mírnost, síla včelstva, medná užitkovost) je
to velmi obtížné. Když vyberete dobrou matku a odchováte potomstvo, tak se i
u dcer vyskytuje dost nepříznivých jedinců (tzv. mínusvariant) daleko od
průměru (vysoká variabilita), kteří se dále nedají použít na plemenitbu.
Takže jen velmi zvolna se mi daří mírnost zlepšovat. Vloni a letos se mi
jeví, že se viditelně zlepšila. Šlechtění nějakého materiálu (kmene) je
složité mj. v tom, že pokud bych odchoval matky třeba jen od 1 až 2
nejmírnějších plemenných matek, jistě by se mírnost zlepšila rychleji, ale
za pár let bych celý kmen nemohl udržovat čistý kvůli rychlému nárůstu
příbuzenské plemenitby (jako je to nyní u Vučka, musím kombinovat s jiným
materiálem = Lesana). Tím chci říci, že někdy se musí použít k chovu i matka
s hodnocením mírnosti 1-2.
Kdo chce super mírné včely třeba kvůli sousedům, doporučuji matky Sklenar.
Před pár lety jsem je také měl. Dobře se rozvíjejí, tvoří silná včelstva a
jsou opravdu velmi mírné, pokud se pochopitelně spáří s vhodnými trubci.
Nebyl jsem ale u Sklenarek spokojen s čistícím pudem a výnosy medu (jen
průměrné).

Ještě se ptáte na rozdíl v bodavosti mezi inseminovanou matkou a dcerami. V
zásadě rozdíl není, alespoň ne jako nějaký důsledek způsobu osemenění.
Jedině tak, že se dcery spáří se špatnými trubci, mohou potom být bodavější.

Květoslav Čermák



<Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
<Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
<spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
<matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
<jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
<ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
<Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
<hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
<trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
<poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
<pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
<50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
<rukavic.
<Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
<dcerami?
<Dekuji MUDr.Radek Hubac


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
aqsxa (88.146.168.72) --- 3. 4. 2006
Re: genetika je krasna

sdsdsd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Petr Novak --- 9. 5. 2002
Re: útočné včely

<Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Jasne. Moje stupnice: 1-2 zihadla/rok - super
3-4 z/rok - uz se mracim
5 a vice - jsou to s.... :-), vymena matky

Kazdy rok se jedny ukazou jako utocnejsi, ale treba to budou hlidacky pred zlodeji. O tomto se presvedcil pred nekolika roky kamarad, nic mu neukradli a jeste toho cloveka poznal :-).

Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiri Borik --- 12. 5. 2002
Re: útočné včely

Podobny problem:

Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.

Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Kvetoslav Cermák --- 13. 5. 2002
Re: útočné včely

Není to nejjednodussí, ale proveditelné takto:
Nekolik takových obtezujících vcel sítkou na hmyz chytit, potom je posypat
hlakou moukou, vypustit a pozorovat, do kterého úlu se vrátí. Nestací 1-2
vcely, protoze mohou být zalétlé do jiného úlu, nez ze kterého pocházejí. A
my potrebujeme najít její matku!
Tato metoda funguje na urcení roje - ze kterého vcelstva vylétl, pokud jsme
pri tom nebyli - vyzkousel jsem.

Kvetoslav Cermák


> Podobny problem:
>
> Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
> vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
> nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
> vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
> rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.
>
> Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Vita Vydra --- 29. 5. 2002
Re: útočné včely

Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci BIBBA (British Isles
Bee Breeders' Association, tj. spolku britských chovatelu): "The Honeybees of the British
Isles. Delí agresivitu na tri údajne nesouvisející projevy:
a) bodavost (stinginest) - je hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce
celého plodiste
b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které vylétnou z otevreného plodiste
za predmetem (rukou) pohybujícím se rychle nad ním.
c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem vcel, které krouzí kolem hlavy a
pronásledují cloveka i pri odchodu od úlu.
Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet vcelstva pokazdé v jiném
poradí, prípadne vcelstva podezrelá z nekterého typu agresivity premístit na oddelená
stanoviste.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 12, 2002 4:11 PM
Subject: Re: útočné včely


> Podobny problem:
>
> Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
> vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
> nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
> vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
> rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.
>
> Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Olda Vancata --- 29. 5. 2002
Re: útočné včely

> Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci
> BIBBA (British Isles Bee Breeders' Association, tj. spolku britských
> chovatelu): "The Honeybees of the British Isles. Delí agresivitu na
> tri údajne nesouvisející projevy: a) bodavost (stinginest) - je
> hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce celého
> plodiste b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které
> vylétnou z otevreného plodiste za predmetem (rukou) pohybujícím se
> rychle nad ním. c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem
> vcel, které krouzí kolem hlavy a pronásledují cloveka i pri odchodu od
> úlu. Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet
> vcelstva pokazdé v jiném poradí, prípadne vcelstva podezrelá z
> nekterého typu agresivity premístit na oddelená stanoviste.

Tohle je vsechno subjektivni posuzovani - a tim padem
nesrovnatelny. Existujou dve OBJEKTIVNI metody.

1. pingpongovej micek potazenej cernou semisovou kuzi kde se
pocita pocet zihadel ktery uvaznou behen 30 vterin pri kejvani pred
cesnem.

2. je ale znamo, ze vcely na tebe vlitnou (narazej) aniz by daly
zihadlo. opet pingpongovej micet namalovanej na cernobilo s
mikrofonem kterej pocita narazy. Mam dokonce nekde schema
zapojeni va laptop.

\vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Marek Čížek --- 13. 6. 2002
Re: útočné včely



>
> Tohle je vsechno subjektivni posuzovani - a tim padem
> nesrovnatelny. Existujou dve OBJEKTIVNI metody.
>
> 1. pingpongovej micek potazenej cernou semisovou kuzi kde se
> pocita pocet zihadel ktery uvaznou behen 30 vterin pri kejvani pred
> cesnem.

pinpongovej micek se nepoti a neklepe ramkama ;-)

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Bohumil Horak --- 4. 6. 2002
Dotaz na moznost koupe stromecku lip, akátu ap.

Vázení,
obracím se na Vás s dotazem, kde je mozno na sev. Morave zakoupit ci získat
i vzrostlé (do 1,5m) stromecky lip, akátu ap.
Za prípadnou odpoved dekuji.
Bohumil Horák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Havlík Petr --- 4. 6. 2002
Re: Dotaz na moznost koupe stromecku lip, akátu ap.

Myslím,že ve včelařství byla adresa na LŠ Mírovka u havlíčkova Brodu tel 0451/438128 nebo 0604/211042.
Šlechtěný maďarský akát 50-200cm.Já vím na severní moravě to sice není,ale brnkněte tam,jestli nemají nějakého partnera tam u Vás.Výsledek by i mne zajímal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Libor Jarolím --- 4. 6. 2002
Re: Dotaz na moznost koupe stromecku lip, akátu ap.

Byl jsem v LŠ Mírovka loni na podzim. Před tím jsem se dotazoval v Ostravě,
ve Staré Vsi, v Příboře, v Hranicích, v Lipníku nad Bečvou, ve Frýdku-Místku
a možná ještě jsem na něco zapomněl.
Jen, myslím, v Lipníku Zahradnictví Chovanec připustilo, že od nich brali
před měsícem a letos (takže loni) už nic brát nebudou.
http://www.chovanec.cz/ jen tady není žádná zmínka.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> Myslím,že ve včelařství byla adresa na LŠ Mírovka u havlíčkova Brodu tel
> 0451/438128 nebo 0604/211042.
> Šlechtěný maďarský akát 50-200cm.Já vím na severní moravě to sice není,ale
> brnkněte tam,jestli nemají nějakého partnera tam u Vás.Výsledek by i mne
> zajímal.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu