78437

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Vesely Emanuel --- 23. 1. 2003
Umisteni uuluu

:>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
:>teplo, ten
:>princip se využívá dávno- třeba včelín..

Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
význam.
Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
Takové monstrum se i špatně likviduje.
-----
Mě vrtá hlavou jiná věc.
Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od sebe.
Tam se jim prý nejlépe daři.
A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
Já to samozřejmě letos zkusím.
Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak nedařilo.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Arnošt Hrdina --- 23. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely ve
včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
daleko).
Jsou tam Mor.universály .
Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
po 30 letech jako nové.
Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
stavbě neuvědomil.
Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
(šalování).
A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému občas
musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se mi
párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
Nejhorší situace je v rozích včelínu.
Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to, že
mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
spoustu dalších výhodných technologií.
A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
speciálních oknech.
Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
vůbec nešaloval.
Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být i
širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
řešení našel).
Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.

V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více včelstev)!
To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
poměrně přesné.
Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě možná
jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní oddělky
v dobře uteplených MUniv.

Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
výhody včelínu se ztrácejí.
Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
nízké.
Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
je za šalováním.
Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou podle
mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
lese.
Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a postavit
úly pod širé nebe!

Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala v
Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín. A
vypadá to hezky.
Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký 3m,
takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru pro
pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).

Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
prostory.
Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
záslužné práci :o)!

Hezký dne a úspěšný rok.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
Subject: Umisteni uuluu


:>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
:>teplo, ten
:>princip se využívá dávno- třeba včelín..

Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
význam.
Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
Takové monstrum se i špatně likviduje.
-----
Mě vrtá hlavou jiná věc.
Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od sebe.
Tam se jim prý nejlépe daři.
A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
Já to samozřejmě letos zkusím.
Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak nedařilo.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiri Borik --- 24. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Arnoąt Hrdina --- 24. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

Ja osobne bych rad, pokud budou prostredky, zbudoval strechu nad uly (jak uz
jsem to popisoval, videl jsem to u p.Pridala a moc se mi to libi!).
Urcite se to hodi na stabilni stanoviste. Vedle toho mam chaticku na staceni
medu a nejnutnejsi veci.
Clovek prece jen taky musi uskladnit nekde dalsi potreby. A kdyz bydlim v
panelakovem byte, tak to ani jinak nejde.
Tu strechu proto, ze clovek precejen obcas potrebuje delat zasahy, v den kdy
nejsu optimalni podminky. Napriklad pri chovu matek se nektere vykony proste
musi provest.
A pokud par dnu stale prsi , jako treba letos, tak potom prsi za krk a do
ulu a to urcite nen prijemne.
Urcite uly a zariceni vydrzi dalko dele, coz je tez urcita navratnost
investic a uly nemusi mit tak neprodysnou strechu.
Arnost
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 10:05 PM
Subject: Re: Umisteni uuluu


On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
ČSV - Odborné oddělení --- 27. 1. 2003
RE: Umisteni uuluu

Jeden malý poznatek, v neděli jsem odebíral měl. Mezi včelstvy
umístěnými volně a v kočovném voze byl podle množství a rozvrstvení měli
jv průměru rozdíl tak týden ve vývoji ve prospěch kočovného vozu.
Pravidělně tomu odpovídá i rozdíl v medném výnosu. Pravděpodobně mě za
tento názor přívrženci neuteplených úlů a výhradně včelnicového umístění
ukřižují.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Libor Jarolím --- 23. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

Něco jsem o tom četl. Je to už aspoň rok a tak neřeknu kde jsem to našel.
1. Myslím, že to byl bratr Adam, a že doručoval (asi překlady z roku 81-85)
umístění úlů na včelnici po dvou vedle sebe. Jedno česno třeba na jih a
druhé o 90°jinam. Okolo obou dost místa na manipulaci - raději nešetřit.
Přístup, pro včelaře, k úlu je ze dvou stran. Včely z jednoho včelstva
nezalétavají do sousedního, protože je česno o celu šířku úlu jinde a je
orientováno na jinou stranu. Máte po problému i s orientací matek při
návratu ze snubního proletu. Další dva úly by mněly být vzdáleny o pár metrů
(přesné číslo si opět nepamatuji) snad 2 až 4m. A takto rozmístěné včelstva
v rozích čtverců(například) o straně (asi) 2-4m můžete mít po celém pozemku.
:-))

2. Včelín a zalétáváni včel. (časopis Včelařství)
Nebo i včelnice na níž jsou úly postaveny v řadě s česny na stejnou stranu a
mezery mezi úly jsou malé nebo žádné.
Včely jsou při návratu zanášeny větrem, po větru. :-))) Přistane na česnu. A
unavená nabídne strážím kapičku. A je vpuštěna.
Za úplatek se takhle dostane do sousedního úlu. A možná si toho ani nevšimne
a stráž si nevede přesnou evidenci :-))) příchodů a odchodů. :-))) Z
krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod
proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje. Není
se kam vžebrat. Při zalétnutí přistane vedle v trávě(pokud tam tráva je),
trochu si odpočine a přeletí na svoje čeno.
A pokud snad máte úly ve dvou řadách nad sebou. Tak včely z horních úlů při
příletu obtíženy nákladem přistanou dole. A pokud se vžebrají do nejbližšího
česna pak už nemají důvod se vracet nahoru. Horní jsou pak vždy oslabené o
část létavek.

3. Geopatogenní zóny (Včelařství)
Protože mi v hlavě zůstaly jen dojmy z přečteného a přesné informace si
nepamatuju, pojmu to jako pohádku:
Byl jednou jeden včelař. Mněl několik včelstev a jedno bylo strašně protivné
a bodavé.
Měnil matky, zkoušel kde co. A nic se nedařilo.
Až si jednou postěžoval příteli. A ten mu navrhnul zkoumání geopatogenních
zón. (či jak to bylo)
Zavolali tedy odborníka - proutkaře. A tem měřil a zkoumal, až vyzkoumal.
Pod úlem je patogenní zóna, říkal proutkař. Posuň si úl o dva metry doprava.
A protože náš včelař poslechl, chová od té doby jen mírné včely. :-)))

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
> sebe. Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
> nedařilo.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 23. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
kolmo před česny méně místa neľ asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se vąak
můľe i
několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých dvou
oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné včelstvo,
které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu ( moľná ľe tam vyvěrá
právě ta geopatogenní zóna :-))).
Protoľe mám zahradu u domu, ta slouľí k rekreaci rodiny vč. vnoučat mám
včelín. Včelstva jsou soustředěna do malého prostoru a nepoletují po celé
zahradě, jak tomu bylo, dokud byla včelnicově pod stromy.
Zalétávání vlastních včel mi aľ tak moc nevadí, horąí je zalétávání cizích
včel a tomu nezabrání ľádné rozmístění mých úlů ( nebo by musela ta
cizí být tak 4km daleko).
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:33 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod
> proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje.
Není

> 3. Geopatogenní zóny (Včelařství)
>
> Ahoj
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
>



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Květoslav Čermák --- 24. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

Stává se, že některé včelstvo více přitahuje včely ze sousedních úlů. Tím by
se dala uvedená malá záhada vysvětlit. Svědčí o tom i jedna následující
zkušenost:
Před několika lety jsme kvůli jednomu pokusu značili čerstvě vylíhlé včely,
líhnuté doma v úlu, tedy byly po své matce. Bylo to krajní včelstvo z 8 v
malém včelínku. Po dvou a třech týdnech jsme tyto včely potřebovali vychytit
na měření rozvoje vaječníků a hltanových žlaz. V úlu jich ale bylo dost
málo. Jenže - při prohlídce sousedních včelstev těchto označených včel bylo
hodně v úlu sousedním - bylo to včelstvo velmi silné a přineslo hodně medu.
Mj. z toho plyne, že ne každý výnos dosažený včelstvem je důsledkem jeho
dobrého genetického založení! Vysvětlení může být takové, že matka
prostřednictvím svého feromonu byla pro okolní včely více atraktivní než
jejich vlastní matky. Nezáleží to jen na množství mateřího feromonu, jak se
to někdy zjednodušeně vysvětluje. Včelám, tak jako nám lidem, některé vůně
jsou příjemnější a jiné méně.
I kvůli tomu, co jsem popsal, je výhodnější včelnicové rozmístění úlů po
skupinkách, na členitějším prostoru (stromy, keře, dům apod).

Květoslav Čermák


> Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
> kolmo před česny méně místa než asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
> zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se však
> může i několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých
> dvou oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné
> včelstvo, které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Menšík --- 24. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu

Sám jsem už zrušil již přední stěnu včelína ve kterém původně byly
budečaáky a nahradil jsem je tako stěnnými a je to vlastně jen zstřešená
včelnice pro přecovávání nářadí a souší přes zimu, nemusím to nikam odvážet.
Zbytek stojí venku na kozách. Je to podle mne praktyčtější jak to někam
uklízet.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:26 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely
ve
> včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
> daleko).
> Jsou tam Mor.universály .
> Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
> po 30 letech jako nové.
> Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
> stavbě neuvědomil.
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
> To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému
občas
> musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
> opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
> půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
> rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se
mi
> párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
> Nejhorší situace je v rozích včelínu.
> Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
> další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
> manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to,
že
> mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
> Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
> očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
> spoustu dalších výhodných technologií.
> A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
> speciálních oknech.
> Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
> vůbec nešaloval.
> Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
> smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
> nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být
i
> širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
> vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
> Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
> jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
> řešení našel).
> Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
> stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
> ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
> vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.
>
> V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více
včelstev)!
> To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
> toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
> byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
> jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
> poměrně přesné.
> Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě
možná
> jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
> bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
> zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
> Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
> včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní
oddělky
> v dobře uteplených MUniv.
>
> Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
> Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
> výhody včelínu se ztrácejí.
> Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
> nízké.
> Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
> je za šalováním.
> Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou
podle
> mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
> intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
> včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
> lese.
> Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a
postavit
> úly pod širé nebe!
>
> Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala
v
> Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín.
A
> vypadá to hezky.
> Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
> nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký
3m,
> takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru
pro
> pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).
>
> Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
> prostory.
> Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
> záslužné práci :o)!
>
> Hezký dne a úspěšný rok.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
> Subject: Umisteni uuluu
>
>
> :>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
> :>teplo, ten
> :>princip se využívá dávno- třeba včelín..
>
> Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
> Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
> Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
> význam.
> Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
> Takové monstrum se i špatně likviduje.
> -----
> Mě vrtá hlavou jiná věc.
> Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
> Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
sebe.
> Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
nedařilo.
> Eman
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu