Včelařská konference

Jako začátečník se spíše řídím intuicí. Taky se mi zdá, že některé názory na můj dotaz ohledně zimování na prvním medu, mají něco do sebe (Pepík, Polášek). Jen jsem se chtěl zeptat těch co to zkusili, zimujete čistě na medu nebo ještě přikrmujete? Kolik jim toho na zimu přidáváte?
Loni jsem v úle načapal bílé červy cca 1,5 cm dlouhé, kteří mi provrtávaj rámky i boční stěny nástavků. Vrtají tak na 1,5mm průměr. Letos zase, ale jen v jednom úle. Šmakuje jim jen dřevo, vosku ani medu si nijak nevšímaj. Loni jsem musel opravit dva nástavky, stěny byly na prach, některé rámky praskly, jak se jim povedlo provrtat horní loučky. Nemá s tim někdo zkušenost co s tim?

Poslednú zimu som zimoval len na slnečnicovom mede a včely perfektne prezimovali. Ale zásoby skryštalizovali. Keby zima prebiehala ináč možno by som mal na včelnici katasrtofu. Každý rok je iný. A repkový med v plástoch tiež skryštalizuje a včely môžu potom zahynúť. Takže zimovať na mede a to repkovom je riziko. Je to len môj názor.

To chcete tvrdit, že když včelám nevytočím řepkový med a nechám je do dalšího roku, tak snad zahynou? Tomu snad nevěříte.
Medy krystalizovaly i před miliony let a včely si poradily.

>....takže zimovať na mede a to repkovom je riziko. Je to len môj názor.

Ty lány řepky ale tady v minulosti nebyly. Ja jsem letos viděl poměrně dost
zkrystalizovaných zásob a bylo to nejspíš z hořčice co natahaly na podzim.
Takže zimovat jen na řepce bych taky nechtěl. Ale pokud se zkombinuje krmeni
cukrem + med co si přinesou tak proč ne.
Martin


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 8:21 PM
Subject: Re: řepkový med


> To chcete tvrdit, že když včelám nevytočím řepkový med a nechám je do
> dalšího roku, tak snad zahynou? Tomu snad nevěříte.
> Medy krystalizovaly i před miliony let a včely si poradily.
>
>>....takže zimovať na mede a to repkovom je riziko. Je to len môj názor.
>
> __________ Informace od NOD32 2249 (20070508) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Ja jsem letos viděl poměrně dost
zkrystalizovaných zásob a bylo to nejspíš z hořčice co natahaly na podzim.
Takže zimovat jen na řepce bych taky nechtěl. Ale pokud se zkombinuje krmeni
cukrem + med co si přinesou tak proč ne.
Martin
--------------
Bez včelařů by asi včely hynuly hladem. :-)
Květový med krystalizuje, medovicový je taky k zimování nevhodný, jak říkají moudré knihy. Ještě že je včely nečtou.

Samozřejmě, pokud včelař vytvoří umělé prostředí (úl)hodně vzdálené přirozenému, tak jim to komplikuje a výše uvedené může platit.

Ale včely jen mírně omezované (a mám na mysli hlavně prostor) včelařem to zvládají.

Na výše uvedné otázky je dle mého názoru vždy třeba hledat odpověď v souvislosti s technologií kterou včelař používá.

Například včely zužované na 7 plástů bych asi taky zimoval jen na cukru a moc bych neriskoval.
Včely volně vedené v NN, tam bych pochyboval jen o melicitoze. Ale spíše než ta, tak jim vadí dlouhodobá snůška do podzimu.
Medovicový med dnes nepovažuji za problém a květový už vůbec ne. Krystalizace je přeci přirozená vlastnost medu. Nebo snad včely z lesa nakupují med co nekrystalizuje v supermarketech? Kde berou pětikoruny do košíčků?
Karel

Jemná krystalizace nevadí. Mezi krystaly je pořád tekutý med. Když je třeba
v buňkách 20 % medu v krystalech a zbytek tekutý, v tuhé zimě včely vysají
tekutý med a tuhé krystaly z buněk vyhodí do měli. V předjaří vysají tekutý
med a tuhé krystaly vlivem vlhkosti v úlu ztekutí taky. Vadí cementový med,
protože má hrubé krystaly, které uvíznou v buňce, včely v zimě pravděpodobně
nemají sílu je z buňky vyhodit a dostat se k pár procentům tekutého medu,
které pod těmi krystaly v buňce jsou. Pak vadí krystalizace pravděpodobně
obecně, cukry totiž z tekutiny vykrystalizují do pevných krystalů a ostatní
látky zůstanou v tekutině. I ty pro včely nestravitelné. Když potom včely
vysají jen tu tekutou část, mají tam zvýšenou koncentraci těch látek a v
případě dlouhé zimy si mohou přeplnit výkalový váček. To je ale jen v
případě, kdy trvá zima bez proletu měsíce.

Jinak co se týká zimování na medu, já už několik let včely nechávám v srpnu
a části září jen na medu a bez mřížky. Krmím ke konci září, říjnu až
listopadu. Ke konci září je na rámkách 39 x 24 obvykle mezi jedním až třemi
rámky plodu, takže v těch rámcích musím jakýkoliv med bezpodmínečně nechat.
Ostatní mohu vybrat, ale někdy to nedělám a potom včely jdou s částí tohoto
medu do zimy. Třetinu jim nechávám běžně, polovinu až 2 /3 občas a dokrmuji
jen zbytek. Nějaké problémy se zimováním kvůli medu jsem nezaznamenal. Je
ale fakt, že takové pozdní krmení způsobí, že včely uloží cukr jen v těsném
sousedství zimního chumáče a potom v zimě za mrazu nejdřív spotřebovávají
ten cukr. A třeba až v předjaří, kdy už mají prolety, se dostanou na ten
med. Nevím ale, jak dalece by takové doplňování zásob a zimování vyhovovalo
tomu, kdo potřebuje každý rok dostat z jednoho včelstva 40 - 80 kilo medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaro KE" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 6:36 PM
Subject: Re: řepkový med


> Poslednú zimu som zimoval len na slnečnicovom mede a včely perfektne
> prezimovali. Ale zásoby skryštalizovali. Keby zima prebiehala ináč možno
by
> som mal na včelnici katasrtofu. Každý rok je iný. A repkový med v plástoch
> tiež skryštalizuje a včely môžu potom zahynúť. Takže zimovať na mede a to
> repkovom je riziko. Je to len môj názor.

R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.

Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému, případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem shora) - čemu dají přednost.

Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.

Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.

tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.

Nevypozoroval jsem žádné velké rozdíly mezi řepkovým medem a zpracovaným
cukrem. V zimě asi berou hlavně to, co je na řadě. Připouštím, že v předjaří
mohou být rozdíly, pokud je nedostatek buněk na kladení, včely buňku s
tekutými zásobami mohou otevřít a med vycucnout, aby se uvolnilo místo pro
vajíčko. Pokud je to starý plást se zkrystalovanými zásobami, nejde to tak
jednoduše. Jediné mezení přidávání plástů se zpracovanými zásobami podle mně
je to, že to musí být pokud možno včas. Včely musí na celé ploše plástu
opravit škrábance, drobné poškození nebo stopy po zavíječi a plást navonět
svým úlovým pachem. Pokud se to neudělá, jsou v zimě méně klidné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 10, 2007 1:45 PM
Subject: Re: řepkový med


> R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.
>
> Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému,
> případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa
> rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak
> se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem
> shora) - čemu dají přednost.
>
> Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.
>
> Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu
> objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.
>
> tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové
> zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.