Včelařská konference

Všechny komentáře k tomuto tématu jsem si pečlivě pročetl, ačkoliv u řady
jiných tak nečiním vždy. Je to asi tím, že jde o problém, který sužuje obor
nejvíce. Podbízení se nízkou cenou není dlouhodobým řešením. Jestli některý
ze včelařů takto učiní, jistě je to na krátkou dobu, jednorázově a zaplatí
to ze své kapsy. S takto nízkou cenou po nějaké době cenu buď zvýší, aby
snížil či pokryl ztráty, a nebo ukončí své podnikatelské snahy v oboru. Bylo
tu zmíněno z osobní zkušenosti, že ačkoliv jsou včelaři, kteří mají cenu i
výrazně nižší, lze ve stejném regionu prodat med s vyšší cenou v plném
rozsahu. Dokonce někdy v tak velkém rozsahu, že na samotného včelaře už
nezbude. Jistě, že jde o malá množství, no nas mnogo ...

Pokud tu skutečně existují snahy, jak zlikvidovat drobné včelaře, jak se o
problému stále debatuje, je velmi pravděpodobné, že jde o prohranou bitvu
těch, kteří o to usilují. Český potenciál je velmi silný a žádné podbízení
se levným medem nepomůže ani obchodníkům ani včelařům. Nakonec vydrží určitě
ti, kteří se přenesou přes všechny bouře. Přitom je zbytečné komentovat
rozhodnutí toho či onoho člověka s výší jeho ceny za med.

Podobnou chybu udělalo vedení ČSV, když začalo bezdůvodně vinit výkupce medu
za současný stav trhu s medem. Nejen, že to věci nezměnilo, ale navíc to
zostřilo vztahy mezi včelaři o obchodníky v oboru. K čemu takové vztahy
mohou pomoci? Jen k dalšímu probloubení problémů. To se nakonec ukazuje při
současných snahách Cechu profesních včelařů ČSV, kde není jiné řešení, než
jednat s obchodníky s medem, kteří by zajistili výhodný odbyt medu. Je
třeba, aby se každý včelař zařídil podle sebe.

Dnes už řada včelařů své přebytky umí využít. Jestli neprodají, vrátí
včelám. Takovou výhodu asi nenajdeme u žádného z hospodářsky využívaných
zvířat. Lít mléko kravám do koryta nemá smysl. U včel je situace jiná. Jsem
proto optimista a nepotřebuji k tomu hledat viníka současného stavu trhu s
medem. Pokud ho někdy potkám, tak mu nejspíš poděkuji. Realizační cena mého
medu významně stoupla po té, co výkup pro mě přestal být akceptovatelný a
přitom mi vůbec nevadí, že je to podle některých návrat do "středověku".
Změna je pokrok. Při prodeji ze dvora jsem potkal tolik nových zajímavých a
vůbec příjemných lidí. O to jsem dříve při výkupu přicházel. A nejen o to.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal
*********************************************
Antonín PŘIDAL, Ing. Ph.D.
odborný asistent a zást. ved. ústavu
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Fakulta agronomická
oddělení včelařství
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://mendelu.cz/user/apridal/
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

A. Přidal:
>Podbízení se nízkou cenou není dlouhodobým řešením. Jestli některý
ze včelařů takto učiní, jistě je to na krátkou dobu, jednorázově a zaplatí
to ze své kapsy.<

Dobudoucna myslím, že opravdu zdražím, ale až bude překonán dlouhodobě můj minimální denní prodej a tou je konev.(35kg, tj. cca 70 lidí denně podle a ze statistik o spotřebě medu u nás, která je cca 0,5 kg/osobu/rok)

A to, že poznám mnoho nových tváří je pravda. Jsem popravdě zavalen mnoha otázkama od nového zákazníka, ale cena je jaksi až na posledním místě a zákazníci jsou i někdy velmi poučeni od jiných včelařů. Jestli to mohu nějak nazvat, tak s cenou 28,- Kč/kg ve výkupu medu jsem jako dodavatel nahranej a jestli jsem dokázal snížit náklady na zabalení a prodej a při zvýšení kompenzací jako včelař od státu (díky dotacím) nemám obchodní problém mít cenu opravdu jednu z nejnižších.

Mnohdy se při takových ohromných debatách o ceně medu mezi včelaři zapomíná, že i cena za kg je značkou včelaře. Takže jestli dokážu dlouhodobě udržet jak nízkou cenu a s odbytem i kvalitu (med stárne a HMF narůstá) tak jsem začal vyplňovat díru na trhu s medem a kvalitou za nízkou cenu. Ano, také díky vedení ČSV.

A.Přidal:
>Dnes už řada včelařů své přebytky umí využít. Jestli neprodají, vrátí včelám. Takovou výhodu asi nenajdeme u žádného z hospodářsky využívaných zvířat.<

To platí jak kde. Jestli jde o morové pásmo mám již u sebe fotoaparát, mobil a při takovém počinu fotím důkaz a volám veterináře. Z mnoha případů si může za mor včelař nevědomky sám.

Dávám si věci do souvislostí a na 99,9% podle mého a historických pramenů, má takové šíření včelích chorob přímou souvislost se špatnou ekonomikou chovů. Jde o nebezpečnou šetrnost a raději bych med vypil nebo rozdal a raději velmi levně prodal jako medovinu, než jej dávat systémově v nějakých dávkách jako při krmení zpět včelstvu.

S pozdravem G.Pazderka

Můžeš mi tohle vysvětlit? Jakým mechanismem bych si mohl mor způsobit sám? A obráceně, jak mohu vzniku moru spolehlivě zabránit? Že nemám od nikoho z ochr. pásma brát med, úly, rámky, oddělky, matky atd atd - to všechno vím. Chov silných včelstev s větším čistícím pudem mi taky nemusíš radit. Díky

gupa:
>.........Z mnoha případů si může za mor včelař nevědomky sám.

Emanuel:>... jak mohu vzniku moru spolehlivě zabránit?<

Moru se spolehlivě ubránit nelze. Dokonce i v dobách fungujicího Statního statku v Tachově měli malý problém s morem, ale to bylo z vyměněnýho díla, kde jim nějaký filiškrýn zlodějsky vyměnil dílo. Toho si dokáže ošetřovatel všimnout velmi brzy a také všimnul podle měděných drátků. Nákaza se neroztahala po stanovišti a mor se v tomto případě velmi dobře zdolal. Viník se nalezl a samozřejmě postavil na veřejný pranýř. Je to jak z úst p. Krabce, tak toto bylo publikováno tč. ve Včelařství.

Mor se může a také šíří těsty, do kterých se velmi dodává řepková med.

Mor se může šířit vypláchnutými zbytky z vrácených konví z výkupu.

Mor se může šířit víčky ponechané k vylízání. Víčka jsou přímo absorbentem spor.

Mor se šíří snadno a člověk - včelař tomu může napomáhat a často napománá velmi.

Dá se ale vypěstovat u chovatele postup a vlastnosti, kdy bude ZÁSADNĚ dělat nebo nedělat při úkonech to nebo ono. Toho se chytí ovšem jen ale malé skupiny, protože ti jsou většinou uvědomělí a umí zareagovat. Ostatní co neví nebo nechcou znát, jsou v pásmech rizikovější skupina včelařů.

Nedá mi to s tím medem.
Jednou z vlastností kterou NE! a moc se oní nemluví, je podle mě i u domělé "výhody" krmení řepkou.
Řepkové plásty ať někdo chce nebo nechce obsahují část- malé věnce zimních medových zásob. Takové zimní zásoby jsou podle logického uvažování u některých včelstev na stanovištu mnohem méně "naředěny", vlastně u zavíčkovaných zásob těsně před dodáním zásob vůbec. Takže můžeme mít i velmi malé věncové medné plochy se silnou koncentrací spor.

To znamená, jestli nejen že dojde u nějakého silného včeltva k "importu loupeže" z nakaženého včelstva v podletí(kdy není ani tolik plodu), tak ale i s časem, kdy včelař takový odebraný med odvíčkuje při návratu, vzniká to největší riziko při velké koncentraci spor, k propuknutí nákazy a k přenosu a k zamoření- roznosu spor včelařem po celém stanovišti. Jde vlastně o velmi velkou pravděpodobnost při takovém mechanismu, že si včelař morových pásmech roznese po včelstvech mor, kde mohou a s nějakou pravděpodobností jsou ohniska za kopci.

Nevracet proto včelám nic co pochází od nich.To platí hlavně i pro pyl. Není to ze zdravotního hlediska a hlavně v pásmech moru v vhodné.

Proto existují doporučení ve vyhláškách SVS a ty jsou úředně nařízena. Jde o standartní zjišťování při řešení a při pálení ohnisek moru. Otázkou je to uvědomnění včelaře při jednání. Může lhát a zapírat a nikdo neví potom co popravdě dělal. Takto se mor drží léta a léta a až se na toto dojde při jednání při schvalování třeba změn zákona v parlamentu, tak se včely vypustí a může být úplně utrum a bez náhrad. K tomu musí fungovat dobře ZO a OV a hlavně musí být ty možné informace jak se mor šíří. SVS chorobu už jen řeší jako lékař člověka.

Existuje opravdu mnoho informací v dostupných zdrojích v knihovnách ČSV o moru.

S pozdravem G.Pazderka