77626

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Nezbav (213.192.7.18) --- 16. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku

Nevím , jak teď, když je pořád přísun sladiny z přírody a včeličky spíše touží aby byly ve stálé teplotě. (přidání kbelíku teplotní režim naruší.) Ale v době kdy se přidávají zásoby na přezimování to funguje: nad horními loučkami se včelkami, nesmí být zbytečné překážka (úplně sundat igelit), kbelík postavit na 2 lištičky ,do krmiva dát hrst slámy, přiklopit. Včelky spustí se strůpku hrozen, který se pak dotkne krmiva a vynášejí ho kam potřebují. S bublinkovou folií nemám dobré zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 16. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku

K předešlým připomínkám bych přidal ještě jednu. Trochu tím roztokem pocintat loučky a hlavně nádobu z vnějšku, po sladkém spíš najdou cestu. Jinak, já osobně taky raději slámu než fólie i když teď se čerstvá asi blbě shání.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku

Nebylo by jednoduší krmit jednoduše a hygienicky prosakovacím způsobem. Těch 5 Kč za prosakovací víčko ( který si stejně může včelař udělat sám )láhev a nějaké latičky na podložení nejsou problém. Prázdný nástavek máte.
Určitě si toho pak včely všimnou.
Otázka kolik toho vezmou, ted ve snůšce asi moc ne.

Zdraví....M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel (88.103.157.154) --- 16. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku

Jinak, já osobně taky raději slámu než fólie i když teď se čerstvá asi blbě shání.
Tomáš Jaša
.............
Mě taky, a tak používám trávu. V létě tu vysokou suchou nesekanou. ALe mám vyzkoušeno, že i taková ta zelená vysoká ostřice, nebo ta tráva co vypadá jako obilí - má stébla -funguje.
Optimální je, když se chomáč trávy dotýká strůpku. Nalákat se tam dají namočeným svazkem, který nechám viset z kýble na rámky.
Někdy nenajdu v nádobě ani jednu utopenou včelu. Zkoušel jsem kdysi jiné plováky, molitany, pak bublinkové folie ale dost včel se stále topilo. Tak jsem to moc nepoužíval. Až jsem se u Liebiga dočetl o té slámě, vyzkoušel a od té doby to považuji za bezkonkurenční.
Pak jsem si nakoupil plast. kontejnery, co se dají skladovat zasunuté do sebe a vejdou se přesně do jednoho nástavku a nemá to chybu. Hlavně je to dobře skladovatelné oproti sklenicím, a pokud krmím když jsou včely při síle a ve velkém prostoru, tak jsem nepozoroval rozdíl v zimování. Mám kontejnery až na 16litrů a dva roky jsem to zkoušel u desítek včelstev. Minulý rok jsem už tam nechal dost medu a jen jsem pro jistotu dával 10litrů na včelstvo. Krmení "z kýble" je ale asi až pro silná včelstva.

ALe protože mě nebavilo pořád rozdělávat kilové pytlíky, co se stal cukr ze supráků nejlevnější, tak jsem zkoušel krmit ještě jednodušeji a pokusně dával včelám celý balík cukrů do nástavku. A fungovalo to. Myslím, že pokud někdo teď krmí, asi oddělky, tak by to mohlo být ideální.
Chce to:
-dát to přímo na rámky !
-folii dát přes to, aby se pod ní srážela vlhkost a navlhčovala cukr
-musí být přínos, aby byla ve včelstvu vlhkost. jinak jsem vedle toho dával ještě sklenci s roztokem. To když přestala snůška a potřeboval jsem, aby to včely dobraly.
Výše uvedené nakonec stačilo a fungovalo to. Včely to braly pomalu a když jsem jim to tam na konci července strčil, tak to v pohodě vybraly.
Když jsem to potřeboval urychlit, nebo zpočátku než jsem došel k jednoduchému systému, tak jsem sáčky otevřel a do nich konví lil vodu, později jsem ji lil jen do vnějšího obalu, jako do vaničky.
Měl jsem ale tenkrát vnější obal z bílého papíru. Nevím, jak by si poradily s pevnějším hnědým sulfátovým. Ale pár
balení jsem měl v samosmrštitelné folii a to odebraly taky. Ale tam jsem to načal vodou.

Pokud někdo chce používat víčka, a bude si objednávat z JH-Obaly víčka (třeba na svazové sklenice:-) ) tak si může objednat pár kusů jejich plast. víček na velké sklenice. Pak si je provrtá. Podle mě mají ohromnou výhodu - jdou velmi ztuha nasadit a ještě se mi nevytahaly, na rozdíl od těch klasických. Tam se mi již párkrát stalo, že jsem při neopatrné manipulaci náplň na včely vyklopil. Nic příjemného. :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (82.117.130.2) --- 17. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku

Já používám jako plovák korkové zátky a vcelku to ujde. Množství utopených je u každého včelstva jiné. A tak je možná otázkou, zda to také nené o čistícím pudu včelstva.
S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku

Také jsem příznivcem slámy. Vloni jsem ale na poli sebral nějakou horší a i když byla pšeničná, tak to bylo nic moc. Z výroby plemenáčů mě zbylo spousta odřezků styroduru a tak jsem na pásovce z nich odřezal plátky cca 3 mm. tlusté. Funguje to velice dobře, ale mám obdélníková krmítka. V kulatých by to asi bylo nic moc. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Sedlacikova (82.99.187.131) --- 6. 3. 2008
Maringotka

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Sedlacikova (90.177.173.228) --- 6. 3. 2008
Maringotka

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Dušan (88.102.50.232) --- 7. 3. 2008
Včelaření v maringotce

Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce, popř. nějekou mar. k prodeji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce

Včelaření v maringotce už nejméně 10 let jen dobíhá. Podstatně se zdražil
převoz, traktor je drahý a zvětšil se používaný objem úlu pro včely, aby se
neztrácelo množství času a energie na potlačování rojení, takže dřív běžně
používaný zadovák nevyhovuje. Nastavkových úlů se tam zase vejde příliš
málo, aby se kvůli nákladům na převozy, o pořizovací ceně maringotky
nemluvě, rentovaly. Proti nastavkovým úlům umístěným venku a převážených na
obyčejném přívěsu za auto nemají maringotky ekonomikou provozu vůbec šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan" <placatejknedlik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:45 PM
Subject: Včelaření v maringotce


> Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce,
> popř. nějekou mar. k prodeji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Sedli (193.165.74.84) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce

Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl. Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci ve voze jsem se pravdu netěšil
Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek bylo pořád málo
4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na několik minut)
5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při neodstranění nelibě vonící.
6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14 dní hnízdo sršňů.
Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke značnému snížení produktivity práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce

No, já na včelaření v maringotce - kočovném včelínu vzpomínám rád, začínal
jsem takhle, ale dnes skutečně už to není ono. Tam je hlavně to dilema
jestli nastavky, kde ta obsluha zabírá minimum času, ale vejde se jich málo
nebo zadováky, kde se dá těch úlů nacpat do včelína hodně, ale jeden kočovný
včelín plně osazený včelstvy v zadovácích znamená od května po srpen nedělat
téměř nic jiného než se hrabat v těch včelstvech. V minulosti bylo typické,
že takové včelíny měli buď důchodci nebo lidi, kteří měli takové povolání,
že byli zaměstnáni, ale mohli být hodně času u včel. Tehdy se to vyplatilo
trávit tolik času v tom včelíně, protože jeden takový kočovný včelín s 60
včelstvy v zadovácích vydělal za med tolik jako tehdy činil průměrný roční
výdělek
Dneska by se musely hlavně upravit zadováky, asi místo dvakrát po 14 rámcích
39 x 24 by takové zadováky musely mít 3x po 14 - 15 rámcích. Potom by nešlo
umístit více úlů než dva nad sebou, do šestimetrového vozu by se potom vešlo
maximálně 52 včelstev, pokud by se přípravna a vytáčení medu řešila zvenku
třeba stanem nebo maximálně do 30 včelstev, pokud by přípravna s medometem
byla uvnitř včelína. Rentabilní by takový včelín mohl být tehdy, pokud by se
platilo a dobře za opylování, potom by se mohlo ošetřování v těch zadovácích
více omezit jen na opatření zabraňující rojení a tak by se mohlo snížit dost
radikálně potřebné množství času nutné k ošetřování včelstev v zadovácích.
Kočovné včelíny by se potom mohly vyplatit místně zemědělci, pokud by byla
snadná dostupnost traktoru a pokud by v tom místě byla dostatečná síť
polních cest, kde by se ty včelíny mohly přesunovat bez vyřizování papírů.
Totiž při správné konstrukci úlů stačí u kočovných včelínů doslova jen pár
minut k přípravě na kočování, zavřou se česna, uvnitř se zajistí proti pádu
pár věcí a včelín se může připnout a jede se. Na rozdíl od samostatných úlů
na paletách, kde se ty úly musí nakládat a skládat.
Občas jsem uvažoval o variantě umístit dva nastavkové úly nad sebou a pro
práci je vysunovat, bohužel samostatné nastavkové úly mají proti kompatní
úlové baterii zadováků množství hluchých prostorů na šířku i na výšku, takže
by se jich do stejného prostoru i tak vešlo méně a práce hlavně na horní
řadě by byla práce spíše na žebříku, ale ještě jsem to neuzavřel. Možná budu
takhle přezimovávat nastavkové úly ve včelíně doma na zahradě, přes zimu by
včely byly ve včelíně ve dvou nastavcích 39x24 plus nějakých 20 cm na dno a
víko ve třech řadách nad sebou, od dubna by se většina těch úlů vyvezla
venku na letní stanoviště a někdy na konci září by se úly zase zůžily na ty
dva nastavky a dovezly zase zpátky na zimování do včelína.
Ale jinak, pokud by pro někoho byla lákavá práce v kočovných včelínech
oproti práci v klasicky umístěných samostatných nastavkových úlech na
paletách, domnívám se, že nyní pro nové včelíny by bylo asi nejlákavější
řešení používat převozné včelínové moduly převážené na samostatném
oddělitelném podvozku. Ten podvozek se potom může provozovat v rámci
klasického silničního schváleného zařízení, tudíž by se podroboval
pravidelným technickým prohlídkám a byl by jištěn běžným komerčním povinným,
případně havarijním pojištěním a potom taky těch včelínových modulů může být
více. Ten podvozek by potom klidně mohl být nějaký sérivý, třeba od oka by
šlo docela dost velký včelín udělat na podvozek používaný k transportu
osobních automobilů za nějakým větším osobákem za cenu trochu vyšších nároků
na kvalitu příjezdového cesty na stanoviště. Případně by se takový podvozek
mohl i půjčovat, za jednu noc by se určitě stihl obrátit vícekrát a převést
více včelínů.
Co se týká nedostatků kočovných včelínů, je to z velké části věc zvyku.
Málo prostoru jsem nikdy nějak nepociťoval, 20 let jsem dělal jen ve
včelínech a mít k dispozici jen uličku mezi úly širokou něco těsně přes
metr mně připadá úplně normální. Je třeba si zorganizovat, jak jednotlivé
bedny a nastavky umístit a po ruce mít hlavně ty, které potřebuji nejvíc. Je
to možné zorganizovat tak, že za hodinu práce v jednom včelstvu se vstává ze
židličky jen párkrát.
Vše nosit do schodů - to je skutečně problém, který dost dobře odstranit
nejde. Zase na nastavcích umístěných venku mně dost vadí kluzký povrch,
kolikrát je při práci ve včelách venku bláto, které klouže nebo i když je
sucho, stačí rozšlapat v zápalu práce se včelami nějaký silnější stonek a
klouže to taky. Uvnitř ve včelíně to klouže málokdy, i když tam jsou na
podlaze hladké krytiny.
Světlo - pro práci v zadovácích se musí přisvěcovat světlem, třeba baterkou,
aby se dobře trefilo rámky v kleštích do drážek nebo rámek dobře uchopil
kleštěmi nebo se vyřezalo to, co je potřeba a zbytečně se nerušily včely.
Hledání matky je možné pod světlíkem, prohlížet plod na rámku se musí venku.
Dneska ale by se už na to mohlo udělat kvalitní osvětlení z bílých LED diod
a nemuselo by se chodit ven vůbec.
Kuřák - to byl problém, včelař buď uzavřel prostor a byl doslova vyuzen (
skoro bych ale řekl, že vedle propolisu takové nakuřování výrazně zvyšovalo
životnost různých filcových a látkových uteplivek i vnitřků včelínů, o
včelařích si to tvrdit nedovoluji, v nastavcích umístěných samostatně venku
tyhlety uteplivky velice rychle odcházejí, plesniví atd.) nebo kuřák měl u
pootevřeného okna na takovém místě, že průvan kouř odnášel ven, ale dovnitř
létaly včely. Nyní připravuji předělávku bývalého kočovného včelínu na
stabilní, tam budou ve stropu dva odtahy na kouř z kuřláku dělané z
hliníkového obalu ze spreje zakomponovaného do střechy a zajištěného proti
včelám muším pletivem, kuřlák bude těsně pod stropem kouřit rovnou do
odtahu. Uvažoval jsem i o odtahu poháněném malým ventilátorkem napajeným
malým aku na 12 voltů, nevím ale, jak se motorek popere s dehty obsaženými v
kouři.
Pořádek a čistota - stejné nečistoty jako ve včelíně padají na zem i kolem
úlů venku, tam se ale ztratí v blátu. Ve včelíně je vhodné používat hladkou
podlahu, typicky vyřazené lino a po práci je třeba zamést, vodou a hadrem
nečistoty uklidit a ty voskové oškrábat.
Myši vadí ve včelínech spíš proto, že proti samostatným úlům se tam nechává
více věcí. Když ty věci nebudou volně venku, ale zavřené v dobré skříni,
myši se na ně nedostanou a v holém včelíně jen s zavřenými úly se ani
nebudou moc zdržovat. Jinak jsou schopné se pokusit sežrat klidně i
parafínovou svíčku nebo mýdlo. Zase pokud jsou ve včelíně různé pro člověka
nepřístupné prostory, třeba i vyplněné uteplivkou, polystyrenem, stávají se
útočištěm myší.
Sršni, vosy se musí podchytit během května, kdy je hnízdo malé. Do velikosti
několika centimetrů není problém hnízdo za šera rozmačkat mezi dvěma deskami
nebo shodit do igelitového pytlíku a vyhodit ven, nebo taky rozšlapat.
dneska bych se je asi pokusil v tom pytlíku prostě přemístit aspoň 20 metrů
daleko od včely, měly by být schpné se z něho prokousat.
Už raději končím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Včelaření v maringotce


> Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze
> negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz
> zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost
> srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl.
> Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci
> ve voze jsem se pravdu netěšil
> Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
> 2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty
> 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
> 3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek
> bylo pořád málo
> 4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy
> mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na
> několik minut)
> 5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel
> pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při
> neodstranění nelibě vonící.
> 6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
> 7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14
> dní hnízdo sršňů.
> Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
> Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa
> která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke
> značnému snížení produktivity práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Míra P. (213.192.0.246) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce

Zdravím Dušane.Ještě před zimou mi jeden pán nabízel maringotku.Je to kousek od Boru u Tachova.Pokud máte zájem pošlu vám číslo na toho člověka.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu