Včelařská konference

Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?



Jsem teprve začátečník, ale nevěřím třadičním metodám a dívám se do
přírody. Roj se usadí a začne stavět zvrchu dolů, matka klade níž a
níž a nahoru cpou med. V zimě se zase pomalu prokousávají zásobama
nahoru. Toto my nectíme, nástavky prohazujeme a přidáváme je pozdě
nebo brzo a podrážíme tím včely v rozvoji, když přidáme brzo nebo je
brzdíme a rojíme, když přidáme pozdě. Navíc včely netuší, že pro ně
máme v garáži nachystané další tři nástavky.



Proč to nejde takto?

Mám pět nástavků 39x24 (nebo stejnou plochu jiných, to je jedno).

Při posledním točení vytočím vrchní dva (nevím jestli musí nebo
nemusí být mřížka).

Vytavím nebo vyřežu a oba nástavky naplním mezistěnami, práznými
rámky, nebo rámky s proužky mezisteny (prostě jak to kdo dělá),
šoupnu je úplně dolů a zakrmím a víc se nestarám.



Výhody:

Neskladuju rámky, souše, mezistěny, nástavky

Obměním 2/5 díla ročně.

Nelezu do včel a nemůžu je podrazit ve vývoji.

Včely už v zimě vědí, že můžou na jaře počítat s pěti nástavky.



Nevýhody:

Nemám panenský med.

Nemám vyřešené, co se zimními zásobami, pokud nějaké zbydou na jaře.

Mám trvale vysoké úly.

Co vy na to? Vidíte další výhody nebo nevýhody? Nebo rovnou vidíte,
že je to blbost?



Díky.

Jaroslav

Ahoj, blbost by to nabyla v tom pripade, ze by jsme nemeli varroazu a
nemuseli lecit. Takto by se dostavelo vsechno dilo do styku s lecivem a to
je nezadouci. Rovnez zalecit takto velky prostor je trochu problematicke. A
to je jen jeden z vice duvodu proc "zuzovat" vcelstva na zimu.
Frantisek


Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?



Jsem teprve začátečník, ale nevěřím třadičním metodám a dívám se do
přírody. Roj se usadí a začne stavět zvrchu dolů, matka klade níž a
níž a nahoru cpou med. V zimě se zase pomalu prokousávají zásobama
nahoru. Toto my nectíme, nástavky prohazujeme a přidáváme je pozdě
nebo brzo a podrážíme tím včely v rozvoji, když přidáme brzo nebo je
brzdíme a rojíme, když přidáme pozdě. Navíc včely netuší, že pro ně
máme v garáži nachystané další tři nástavky.



Proč to nejde takto?

Mám pět nástavků 39x24 (nebo stejnou plochu jiných, to je jedno).

Při posledním točení vytočím vrchní dva (nevím jestli musí nebo
nemusí být mřížka).

Vytavím nebo vyřežu a oba nástavky naplním mezistěnami, práznými
rámky, nebo rámky s proužky mezisteny (prostě jak to kdo dělá),
šoupnu je úplně dolů a zakrmím a víc se nestarám.



Výhody:

Neskladuju rámky, souše, mezistěny, nástavky

Obměním 2/5 díla ročně.

Nelezu do včel a nemůžu je podrazit ve vývoji.

Včely už v zimě vědí, že můžou na jaře počítat s pěti nástavky.



Nevýhody:

Nemám panenský med.

Nemám vyřešené, co se zimními zásobami, pokud nějaké zbydou na jaře.

Mám trvale vysoké úly.

Co vy na to? Vidíte další výhody nebo nevýhody? Nebo rovnou vidíte,
že je to blbost?



Díky.

Jaroslav

Někteří včelaři něco podobného praktikují s tím, že navíc zimují na medu. Jinak si myslím,že je to použitelené i pro léčení VD. Dle vyjádření VÚ Dol není rozhodující pro léčení a dávkování léčiva fumigací velikost úlu a velikost včelami obsazeného prostoru. V době léčení u Vámi uváděné RM 39x24 máte fyzicky stejně obsazen 1-2 nástavky, takže pokud jsou tyto nástavky jako horní, není ani léčení fumigací nebo gabonem problém. Aeroslol by pak asi bylo vhodnější neaplikovat česnem, ale také horem. Při pěti nástavcích se mi jako rozumné toto pořadí nástavků odspodu- 2N mezistěny, 1N souše, 1N plodiště, 1N plodiště +zásoby. Otázkou je jarní rozvoj, kdy se v nástavkovém včelaření u stejně vysokých nástavků doporučuje jejich rotace. Ale jsou včelaři, kteří nástavky nerotují a také to jde. Druhou otázkou je jak budou ochotné stavět mezistěny. Traduje se, že včely raději staví směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině stromu to je asi jinak.
S pozdravem

Traduje se, že včely raději staví směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině stromu to je asi jinak.
S pozdravem
-----
Souhlasím. Ty mezistěny se ale můžou proházet s plásty. Já v podstatě ty plásty co tam zůstanou dám doprostřed a obklopím mezistěnami. Po nich včely jedou dolů a staví do strany. Při následných prohlídkách to případně můžu přerovnat a doprostřed přehodit nové a staré dát na kraj.
Nemám stovky včelstev abych si nemohl hrát s jednotlivými plásty při prohlídce. Zvláště když jdu do včeljen několikrát za rok.
Co se týká léčení, už se to tady řešilo a je to věc každého a jeho názoru. Pokud se podívám co se valí z výfuku auta, tak by mě 3 léčení na podzim začínaly zajímat až bych přestal jezdit autem, nebo bydlet u silnice a přestěhoval se i se včelami do hlubokého lesa.
Karel

Zatím mám roční zkušenosti, takže žádná statistika.

U jedněch jsem se pokusil rozšířit mezistěnami směrem nahoru a včely
pokračovaly do podmetu, když jsem mezistěny podložil, tak už druhý
den v nich matka kladla.



Takže od té doby jsem podkládal a včely v pohodě přecházely dolů a
stavěly. Takže nevím jak dát na tradici :-)





>Druhou otázkou je
jak budou ochotné stavět mezistěny. Traduje se, > že včely raději
staví
směrem nahoru než dolů, i když v přírodě, tj. dutině > stromu to je
asi
jinak.

Při zahájení plodování po zimě bude důležité, jak jsi včelám uspořádal úl, aby neplesnivěly ponechané plásty.
Na to má vliv uteplení, větrání i ponechání neobsednutých nástavků.
Myslím, že na tuto problematiku co včelař, to názor

Jaroslav:
>Dobrý den vespolek,

v poslední době dumám nad tím, proč zužujeme před zimou včelsta?
Zimovalo se v jednom nástavku (39x24) a když se teď zimuje ve dvou,
tak mají včely rychlejší jarní rozvoj. Jak víme, že dva nástavky je
optimum? Kdo zužuje včely v přírodě?<
......

Nejde o optimum, ale o hospodářskou činnost s voskem, pravidelnou dezinfekci a standartní chovný postup. Ten kdo to nedělá se pozná lehce. Shání roje každoročně a doživotně roje, staré úly, dílo, protože to staré se rozpadlo atp.atd.

Kupit 5 nástavků/jedno včelstvo po celý rok je blbost.

ad. GUPA
Tomu moc nerozumím. o té hygieně, když jsou spodní dfva nástavky mezistěny, tak mi připadne obměna díla zajištěná. Jiná otázka jsou rezidua po léčení, ale to jste tím evidentně nemyslel. Je ale pravda, že 5 násvků už je slušný komín a i když jsou na paletě, tak krmení a pod už se odehrává v pěkné výšce.

>ad. GUPA
Tomu moc nerozumím. o té hygieně, <

Mít jen tak v úlu cca o 3 kg více vosku mi nepřipadá ekonomicky racionální.

Je to přesně jak to píšu. Jestli někdo tíhne k přírodě nic proti, ale je potřeba si uvědomit, co takové extremní napodobování pod tíhou nějakého dojmu znamená.

Jestli někdo chce zimovat 5N 39x24 a diskutovat o tomto, tak se musí smířit s tím, že zareaguji v tomto směru otázkou ... Jak chce někdo při takových 5N řešit i pravidelné kolování a dezinfekce díla (vosku)?

Včelstvu stačí na zimu mít vhodné dílo s vhodnými zásobami a třeba i třeba s minimálním prostorem.(to je dokonce patentováno naším odborníkem) doc. V. Ptáček

Zimovat "na pětiN" je přinejmenším mrháním včelí potenciální energie, protože při srovnání s přírodními podmínkami včelstvo přes zimu často o dílo dojde. (malí savci, ptáci, plíseň po oblevě atp.) Nemluvím o tom, že včelstev takto původně (přírodně) přežilo jen velmi málo. Z tohoto důvodu pokud mi to podmínky a včelstvo dovolí, před zimou odebírám díla a nástavků co to jen jde.

Já myslím, že to má dva důvody. První je pozůstatek z války, kdy včelaři
dostávali na příděl jen pár kilo cukru, tuším 5 -7 kilo a sehnat více
načerno byl velký problém. Tak se včely více zužovaly, až na 6 - 7 rámků,
aby byly přes zimu slabé a ten cukr jim stačil. A spoléhalo se na to, že se
vyberou a vyšlechtí ty včelstva, co na jaře sílí rychleji než ostatní. Druhý
jsou zadováky a včelíny na zahradách, které se rozvíjely v 20 století.
Přirozeně včelíny, jakožto zastřešený chráněný prostor byly drahé, na
zahradě taky nemuselo být moc místa, proto se preferovaly úly, kterých šlo
do včelína dát nejvíc. A to byly zadováky. Například do včelína s půdorysem
2,20 metrů x 2 metry šlo dát na 2,20 m délky ve třech řadách nad sebou 15
úlů zadováků. Zatímco dnešní nastavky potřebují na 15 úlů délku minimálně
tak 10 metrů. A v době, kdy se ještě moc nevědělo třeba o tom, že letošní
matka se prakticky nerojí a o metodách odstraňování rojové nálady vytvářením
oddělků, bylo výhodnější včelstvo v omezeném prostoru zadováku na 2x12 nebo
2x14 rámků 39x24 v podletí zúžit a zimovat jako slabší včelstvo, protože
takové včelstvo se v omezeném prostoru zadováku rojilo později a včelař měl
více času v květnu a červnu omezit rojovou náladu vybíráním medu a vkládáním
mezistěn. případně se snadněji hledaly a vyřezávaly matečníky, když včelstvo
nebylo příliš silné. Teprve později, od 70 let 20 století se v zadovácích
začaly zimovat silnější včelstva na prakticky plném počtu rámků, které více
donesly a tehdy se v zadovácích zužovalo už jen proto, aby se v nich
vytvořil prostor pro vložení krmítka.
Co se týká nastavků, tam v některých konstrukcích se zužovat musí, v
některých ne. Záleží to hlavně na umístění česnového otvoru vzhledem k
budoucímu zimnímu sezení včelstev. Úvaha je taková, že ve včelstvu v plné
síle, kdy má 50 - 60 tisíc včel, může být 4 i více nastavků pro 10 rámků
39x24 a přitom nijak zvlášť nezáleží, na jakém místě je umístěno česno.
Během srpna a září včely ubývají až na odhadem 20 tisíc. Pokud je úl pořád
ze 4 nastavků pro 39x24 a třeba nemá očka, jen česno ve dnu, včely se buď
usídlí úplně nahoře, kde správně kvůli zásobám mají být, potom ale nemohou
dole hlídat česno proti zlodějkám a úl může být v podletí vykrádán nebo se
usídlí dole a potom mohou umístit zásoby kdesi nahoře odděleně od plodu a
sediska zimního chumáče a v zimě uhynout. Takový úl je třeba na krmení
zůžit, aby včely jakžtakž dokázaly ubránit to česno. Pokud má úl očka,
zužovat se nemusí, ale podle mně by se mělo postupně zúžit a nakonec zavřít
dole česno a na krmení a podzim nechat otevřené horní nebo dvě nejhořejší
očka.

R. Polášek

Zužováním včel je jenom vyšší pracnost, ale i menší výnos. Nedostatek místa pro zásoby , prostoru pro kladení matky a vyhnání části silného včelstva z úlu je způsob včelaření, který jsem přestal používat už před 20 lety.Naopak vytáčím více panenského díla.Zdravější včely atd. Viz. www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Vaše stránky jsem objevil už před časem a přečetl jsem je
několikrát, bohužel jsem na nich nenašel přesný popis včelaření, ale
jenom náznaky. Mohu poprosit o stručný popis Vaší metody? Případně
pokud je to na tom webu, tak stačí přesnější odkaz.

Děkuji.
Jaroslav

> Zužováním včel je jenom vyšší pracnost, ale i menší výnos.
Nedostatek
/>místa pro zásoby , prostoru pro kladení matky a vyhnání části
silného
/>včelstva z úlu je způsob včelaření, který jsem přestal používat už
před 20
/>lety.Naopak vytáčím více panenského díla.Zdravější včely atd. Viz.

/>www.vcely.kvalitne.cz.

Ono je zužovat a zužovat. Jesli si někdo myslí, že 2 neobsednuté nástavky v srpnu mu zvýší plodování nebo výnosy v příštím roce je to jeho věc. Na včely však číhá dost velké nebezpečí o kterém nás přesvědčila sezona 2002 a sice melecitoza, kdy pomřelo asi 1/3 všech včelstev. Je li úl nezůžen, včely všechny plásty zaplní tímto svinstvem a je vymalováno. Nejen, že se výrazněji upracuje zimní generace, ale na záchranu včel potřebujeme rychle jeden až dva nástavky čistých plástů a kde je v tomto případě vzít.Zúžené včelstvo na prostor, který obsedá a je li nakrmeno je na tom výrazně lepší a v mnoha případech se nemusí dělat vůbec nic. Září se blíží a je potřeba být připraven. Co kdyby... Na melecitozu hynou včely jen neschopným lenochům a já mezi nimi rozhodně nechci být. Zdraví R. Stonjek

Zužování kdysi v zadovácích znamenalo zužovat doslova "na krev" Včelstvo,
které obsedalo naplno plný prostor zadováku, se zmenšilo na pár rámků a
včely, které se dovnitř nevešly, vyléhaly venku na česnech, dokud je vítr a
déšť a zima v noci nezničily. Zužování v nastavcích na prostor, které
včelstvo obsedá je něco jiného. Ale stejně, prostor , který včelstvo obsedá,
je pojem mlhavý a dost plastický. Je rozdíl, kolik toho včelstvo obsedá za
horkého srpnového dne a rozdíl, kolik to je třeba v chladné srpnové noci
nebo chladném dni. Je to asi podobná věc, jako když se v květnu a červnu
přidávají nastavky, jen opačného znaménka. Někdo má málo času a proto
přidává do zásoby, aby včely měly dostatek prostoru pro přinášený med a
někdo ne. Co se týká melecitózy, připadá mi, že její katastrofální výskyt je
i v roky, kdy se vyskytuje hromadně bodová neplošná záležitost. To znamená,
že na většině stanovišť se projeví jen zatvrdnutím určitého množství buněk a
relativně málo znatelným oslabením včelstev v zimě, které včelař, který
nečte a o melecitóze neví, v podstatě ani nezaznamená. Zatímco na nemnoha
stanovištích dojde k buřlivé produkci melecitózní medovice a k tomu zaplnění
všech plástů v úlu. A tito včelaři jsou právě ti, kteří vyvolají pokřik a
kteří vytvářejí dojem, že melecitóza je plošná záležitost. Jinak ale zužovat
včelstvo na prostor, který obsedá a doufat, že v případě výskytu melecitózy
ji včely nosit nebudou, protože nebudou mít prostor kde ji uloží se mně zdá
jako poněkud nepodložená myšlenka. Takový prostor odpovídá dvěma, teď na
začátku srpna až třema nastavkům 39x24 po 10 rámcích. Každý rámek 39x24 má
kapacitu asi 2 kila zásob. Takže jestli někdo v srpnu nakrmí řekněme na 20
kilo zásob a potom vypukne melecitóza, včely mohou donést ještě dalších
minimálně 20kilo melecitózní medovice. Jediný rozdíl je ten, že včely nosí
intenzívněji, když v úlu je jeden nastavek z části zaplněný a zbývající dva
prázdné než když má úl o jeden prázdný nastavek míň. Otázka je, jak velký
ten rozdíl je. Asi jedno z účinných opatření proti melecitóze je, že jak
skutečně vypukne, je třeba zúžit ve stejném stylu, jako se kdysi zužovalo v
zadovácích. Aby včely skutečně neměly kde tu melecitózu ukládat. Jinak
melecitóza v poslední době ukázala, že "šedivá je teorie a zelená praxe"
Šedivá teorie papouškovaná všemi " moderními" včelaři říká, že včelař musí
vždy nakrmit do konce srpna a nechat v té době včelám co největší prostor
pro výchovu zimní generace. A který včelař to nedodrží, přijde do pekla -:).
Jenže jak přijde melecitóza, je nejpodstatnější zařídit, aby včely měly v
zimě k dispozici zásoby bez ní. A to se dá zařídit jenom opatřeními jdoucími
proti těmto zásadám - podstatným zúžením v srpnu nebo krmením cukrem až po
ukončení melecitózy do přidaných prázdných plástů, třeba i v říjnu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 03, 2007 9:48 PM
Subject: Re: Pro? zuujeme v?ely


> Ono je zužovat a zužovat. Jesli si někdo myslí, že 2 neobsednuté nástavky
v
> srpnu mu zvýší plodování nebo výnosy v příštím roce je to jeho věc. Na
> včely však číhá dost velké nebezpečí o kterém nás přesvědčila sezona 2002
a
> sice melecitoza, kdy pomřelo asi 1/3 všech včelstev. Je li úl nezůžen,
> včely všechny plásty zaplní tímto svinstvem a je vymalováno. Nejen, že se
> výrazněji upracuje zimní generace, ale na záchranu včel potřebujeme rychle
> jeden až dva nástavky čistých plástů a kde je v tomto případě vzít.Zúžené
> včelstvo na prostor, který obsedá a je li nakrmeno je na tom výrazně lepší
> a v mnoha případech se nemusí dělat vůbec nic. Září se blíží a je potřeba
> být připraven. Co kdyby... Na melecitozu hynou včely jen neschopným
> lenochům a já mezi nimi rozhodně nechci být. Zdraví R. Stonjek

R.Polášek:
>Zužování kdysi v zadovácích znamenalo zužovat doslova "na krev" Včelstvo,
které obsedalo naplno plný prostor zadováku, se zmenšilo na pár rámků a
včely, které se dovnitř nevešly, vyléhaly venku na česnech, dokud je vítr a
déšť a zima v noci nezničily.<
....
Radime mám jednu zásadní otázku a pár podotázek. Kdy, za jakých podmínek a v jakém procentuálním zastoupení bude včelstvo(a) obsedat na stanovišti plný prostor resp. jaké podmínky tomu předchází?

Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva? Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je sporná jeho kvalita? ...

jinak ...
Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné ( http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Nerozumím úplně otázkám, ale budiž. V zadovácích na 14 rámků 39x24 v
plodišti a 14 rámků v medníku byly včelstva rozšířena a obsedaly na plný
počet 24 - 28 rámků zhruba od druhé poloviny snůšky z řepky až po polovinu
srpna. Z toho, že tak dlouhou dobu přes celé léto včely v zadováku
obsazovaly plný počet rámků se dá odvodit, že ve špičce léta by obsadily
ještě nejméně 10 dalších rámků 39x24, možná i 20. A to byly včelstva chovaná
desítky let v zadovácích, kde byly včely, co měly náběh na moc velkou sílu
včelstva a tudíž rojení vyřazovány jako nevhodné. To se v dnešních
nastavkových úlech neděje, protože náběh včelstev do síly je řešen prostým
přidáváním dalších nastavků a tyto včelstva jsou preferována, protože díky
větší velikosti nosí i více medu.
Potřeba mít maximální včelstvo - otázka je, co to je maximální včelstvo. Já
bych řekl dneska spíše je třeba mít optimální včelstvo než maximální, to je
takové, jaké dá největší výnosy při nejmenší spotřebě cukru, nejmenší
potřebě práce a různých přídavných pomůcek. A co se týká diskuze o
optimálních včelstvech, já myslím, že už to tady mnohokrát proběhlo a stejně
s malým výsledkem, každý zkušenější včelař bude považovat za optimální
včelstvo a technologii nejspíš tu svou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 04, 2007 8:49 AM
Subject: Re: Pro? zuujeme v?ely


> R.Polášek:
> >Zužování kdysi v zadovácích znamenalo zužovat doslova "na krev" Včelstvo,
> které obsedalo naplno plný prostor zadováku, se zmenšilo na pár rámků a
> včely, které se dovnitř nevešly, vyléhaly venku na česnech, dokud je vítr
a
> déšť a zima v noci nezničily.<
> ...
> Radime mám jednu zásadní otázku a pár podotázek. Kdy, za jakých podmínek a
> v jakém procentuálním zastoupení bude včelstvo(a) obsedat na stanovišti
> plný prostor resp. jaké podmínky tomu předchází?
>
> Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva?
> Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým
> si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je
> sporná jeho kvalita? ...
>
> jinak ...
> Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné (
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo
> při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více
> prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Radim Polášek:
>Nerozumím úplně otázkám, ale budiž. ...
To se v dnešních
nastavkových úlech neděje, protože náběh včelstev do síly je řešen prostým
přidáváním dalších nastavků a tyto včelstva jsou preferována, protože díky
větší velikosti nosí i více medu.<
...
Nesrozumitelný jsem dost často, stačí se zeptat pro upřesnění.
K tématu.
Kde vezmou ten med? ..jinak
No a co se včelstvy, když vyschnou zdroje snůšek už jak letos od července? ... Právě oto jde. Mám letos zkušenosti, kdy snůšky na ¾ stanovišť prostě vyschly a co teď? Na tuto situaci navazuje další má zkušenost z minulosti, kdy "stahovat znamená zachránit". Mám zaběhnut praktický přístup. Ne pasivní.

Jde teď přeci o začátek roku. A něco zanedbat znamená pozdější problémy a ztráty. Je už vlatně jedno jestli jde o budečáky nebo nástavkové úly. A úl s rámky 39x24 je český ekvivalent světového úlu a míry.

Zkus říci profesnímu včelařovi např. v USA nebo jinde, že by měl nechat cca 1,3m nástavků na včelách. Tak si poklepe na hlavu. Ve světě na světovém úlu se zimuje převážně na jednom nástavku nebo na dvou, když je dobrá pozdní snůška a víc s nástavky šmytec. Ostatní k repasi a dezinfekci. Dokonce dnes již argument o nutnosti mít chlaďák kvůli motýlici nebo nějaký speciální sklad je blbost. Postup je vyvařit (dát ke zpracování) vše kromě čistě bílých souší a motýlice má utrum. Zásada je nemít mezi bílými jednu byť jedenkrát zaplodovanou souš. Prostě motýlice se vyhne když může takovému "nevýživnému" plástu.

Zdravím přátele včel!
Proč zužujeme včelstva????????
Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale provádím až v říjnu.

V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8 nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2 plástu ).
V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo podobně jako v úlech klasických.
Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené na podzim k odběru.
Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní ( začít krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem melicitózního medu.

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).

S pozdravem…M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Jsem nenavázal na vlákno diskuze. Tak ještě jednou. ...

M. Václavek RACIONALIZACI ZDAR!!!

>Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <

....

Jestlipak víte co racionalizace znamená v praxi včelaře, který se svým chovem živí? Tam je racionalizace mnohdy propracována tak, že by jste žasnul jak to někdo může zvládat a přitom mít osvojeny napohled náročné postupy. (prý zastaralé a zbytečné)

K větám p. Boháče. Rojovka je včelstvům daná.
Silnější a k síle vyhecované včelstvo v podletí se Vám z 95% po rozvoji najaře vyrojí ihned nebo po ochlazení i v té největší snůšce. Tz. že je možné, že z 30 včelstev máte během "pár hodin" cca 27 v rojovce. Co s tím, když se to u takových silných včelstev stane?? A představte si, že těch včelstev máte i desetkrát nebo i víc než desetkrát více jako ošetřovatel!

A hlavně mi neříkejte, že se včela na vrcholu rozvoje nerojí nebo má všech těch kupříkladu 30 včelstev vynikající nerojivé geny. (viděl jsem rojení i v nejvyšších chovech s pouze inseminovaným materiálem)

Zdravím přátele včel!
Racionální včelaření je relativní pojem. Pro malovčelaře je důležitý medný výnos než produktivita práce, u velkovčelařů je to naopak.
Zdolávání rojové nálady.......... je hlavní příčina odmítání včelaření s velmi-silnými včelstvy. Jak řekl Bretschko: ,, Na co míti v úle 80 000 včel, když jenom 5 000 včel lítá za snůškou! ,, To je situace velmi-silného včelstva, které má rojovou náladu. Většina včelařů si z rojovou náladou neumí poradit a to zvláště u velmi-silného včelstva. Je potřeba eliminovat rojovou náladu po celé produkční období způsobem integrovaným s provozní metodikou včelstev.
Letos jsem vypracoval metodiku včelaření s velmi-silnými včelstvy v nízkonástavkových úlech, kterou budu v následujících letech ověřovat a vylepšovat.
Líbí se mi na ni poměrně nízká spotřeba na manipulaci s jedním včelstvem ( 2-3 hodiny za celý rok, mimo léčení a chov matek ). Předpokládám zpravidla nulový výskyt rojových nálad za předpokladu dodržení potřebných zásahů v daném čase v závislosti na síle včelstva a počasí.
Princip je následující:
Po celý rok mají včelstva nadbytek prostoru, nedopustím tísnění včel, ve včelstvech nedopustím existenci matky starší 2 let, od začátku produkčního období provádím rozvolňování plodiště o celý nástavek v 4 týdenním intervalu až do začátku podletí, nedopustím úplné naplnění medníku, pod včelstvem nechávám po celý rok jeden až dva nástavky souší, od vrcholu do rozkvětu lípy malolisté ( srdčité ) udržuji včelstva v rozvojové fáze ( 4 týdny před vrcholem síly ) pravidelným odběrem oddělku cca 10 000 buněk zavíčkovaného plodu ve 4 týdenním intervalu ( plod použiji k posilnění stávajících oddělků, pokud-li oddělky jsou na vrcholu síly ( 80 000 včel ) plod likviduji ).
Pokud-li chcete popíšu metodiku podrobněji.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <
.....................

Tuto myšlenku jsem si ověřoval v době, kdy jsem měl 70 včelstev - zavedla mě do horoucích pekel. Silná včelstva se v drtivé většině vyrojila, přes všechna protirojová opatření. Dospěl jsem k názoru, že pokud se chce někdo podobnými radami řídit, baví ho šplhat po do nebe sahajících nástavcích, ať tak činí. Ale pochybuji, že to bude zvládat u více než pár včelstev.
Navíc celé výše uvedené tvrzení p. Boháče se mi v praxi ověřilo jako nesmysl. 2 středně silná včelstva zaberou v součtu podstatně méně času, než jedno super silné a navíc ekonomický efekt je u nich výraznější.

Podle mého názoru by ve větších chovech ( 200 a více včelstev)ani nebylo účelné takto silná včelstva chovat.

A na závěr, rada p. Turčániho ohledně dvouprostorových úlů není vůbec k zahození. Dnes už mám podstatně méně včelstev a tím pádem více času na jejich ošetřování, a musím říci, že ve dvouprostorovém (nástavkovém) úlu jsou výnosy velice zajímavé.

Leoš

Vše je jen o zvládnutí rojové nálady. Jakmile rojová nálada začne, je už pozdě. Dochází ke snížení výnosu.
Do mé nové provozní metody jsem zakomponoval několik protirojových zásahů, přitom spotřeba díky práci převážně s celými nástavky není vysoká.
Ten kdo neumí zvládnout rojovou náladu, tomu se nevyplatí chovat velmi-silná včelstva.
Boháčova věta platí jen pro případ nevzniknutí rojové nálady, ale věta Bretschkova.

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,

30 rokov som budoval včelnicu na viacnadstavkovom princípe (teraz ošetrujem 72 včelstiev), včelstvá som nechal na miere B rozvíjať až do 5 debničiek (50 plástov) a vďaka vynikajúcim podmienkam sa ROJILI. Práca s toľkými debničkami je náročná a ťažká. Postupne som znižoval počet debničiek, až som ostal na trojzostave, ROJILI sa ďalej. Pred tromi rokmi som sa u 12 včelstiev vrátil k dvojzostave, výsledok: v dvojzostave sa vyrojilo 17%, pri trojzostave 65%. Medný výťažok bol rovnaký, až na to, že z dvojzostavy som vytáčal častejšie. Práca v dvojzostave je jednoduchšia a menej namáhavá pre včelára v rokoch a tie sa už u mňa prihlásili.

Preto som sa rozhodol včeláriť len dvojzostave. Včelstvá som nikdy nezužoval a v zostave ostali všetky debničky. Každé včelstvo každý rok vystavalo celú debničku nových plástov a včeláril som s celými nadstavkami.

Teraz budem včeláriť proti všetkým moderným zásadám, treba myslieť aj na roky, keď znáška nebude kráľovská. Zbavím sa zbytočnej roboty, keď menej medu bude sústredené do jednej debničky a nie do to isté množstvo medu do npr. piatich. Kto prežil včelárenie v rokoch 1955 do roku 1980 mi dá za pravdu, že aj napriek snahy sa vytáčalo oveľa menej medu. V takých pozitívnychn rokoch ako boli teraz (od r.1981) dokážu včely bohato priniesť medu aj bez včelárskych skúseností a znalostí. Anton

Kto prežil včelárenie v rokoch 1955 do roku 1980 mi dá za pravdu, že aj napriek snahy sa vytáčalo oveľa menej medu. V takých pozitívnychn rokoch ako boli teraz (od r.1981) dokážu včely bohato priniesť medu aj bez včelárskych skúseností a znalostí. Anton
-------
Docela by mě zajímalo jak hodnotíte vývoj snůšky. Podle mě se snůšky zlepšují, nebo moje včelaření:-) . Ale mohu v podstatě posoudit jen posledních 20 let.
Děkuji. Karel

Docela by mě zajímalo jak hodnotíte vývoj snůšky. Podle mě se snůšky zlepšují, nebo moje včelaření:-) . Ale mohu v podstatě posoudit jen posledních 20 let.
Děkuji. Karel

Včely budú vždy prinášať med, ak budú mať na to výdatné zdroje a vhodné počasie. Včely to využívajú a narastajú do nebývalej sily. Mnohopočetné včelstvo dokáže ponúknuté zdroje využiť lebo má k tomu potrebný čas. Majú to v génoch. Mnohí to pripisujú aj výberu a zošľachťovaniu najlepších klonov včely medonosnej. Píroda však vyberala milióny rokov z rôznych klonov a ostali len tie najodolnejšie, ktoré sa vedeli prispôsobiť prírodným podmienkam. Toto obdobie je vzostupné aj bez prispenia človeka, určitú dobu bude na výslní do doby, kedy začne rýchla alebo pomalá regresia- ústup smerom dole. V živočíšnej ríši je tento zjav známy a dobre funguje, npr.ak sa jednému druhu začne dariť, začne sa iný druh-predátor na ňom priživovať a rozvoj sa zastaví, zníži sa na minimum a proces sa začne odznova. Tieto vety som použil len preto, že to človek vie ovplyniť zo svojej pozície, ale natrvalo a výrazne.
Čo ak je to tak aj v prípade včely medonosnej, ktorá je naozaj závislá na situácii, ktorú som uviedol hneď v prvej vete? V Sévres v Paríži už vyše 200 rokov zaznamnávajú teploty a všetko čo s počasím súvisí a v jednom storočí zaznamenali 4 striedajúce sa približne 25 ročné periody. Teraz bola tá teplá a mala byť končiť a má nastúpiť chladnejšia, daždivá, veterná, nevhodná pre chov včiel. Dúfajme, že to pravda nebude. Anton

Přátelé,
potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
Děkuji, Bohouš

Není to jednoduché říci čím to je.Není snůška a mají málo zásob,nemají matku a nebo nedej bůh je to varroa a její doprovodné jevy.První bych zjistil jak jsou na to se zásobama a matkou.Dále bych se zaměřil na varroazu,stav plodu a včel běhajících po plástech.(nevyvinutá křídla atd)Do podmetu bych dal podložku s dvojitým sítem a kontroloval spad roztočů za den.Pokud bude větší jak 10 zasáhnout.(formidol nebo gabon ten ale je na předpis)

B Horák:
>Přátelé, potřebuji poradit.<
.......
Jeto zjevné ve všech včelstvech, které máte nebo jen v jednom? Pasivní jsou viditelně mladé včely nebo jsou mezi něma i starší - opotřebované?

V jakém stavu je plod - je mezerovitý nebo celistvý a OK a kolik dm2? V jakém stavu jsou zásoby? Je v úlu matka? Kolik tedy po ránu asi obsedají naplno asi plástů? Jsou zjevně čestvé mrtvolky (1-2dny) pod výletem?

Máte-li už med pro letošek vybrán - zkoušel jste večer kontrolně vložit podložku, zafumigovat a zjistil jste jaká je situace ráno s počtem odpadlých roztočů (VD)? Jestli se potvrdí vysoký spad, okamžitě něco s tím na celém stanovišti dělejte.

Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Bohouš

Nič neobvyklé, vaše včely nie sú lenivé-líné, reagujú len na situáciu, ktorá nastala na vašom stnovišti vplyvom tepla. Ak je u vás stále vysoká denná teplota a podľa Vás je, kvety vysychajú a nedávajú ani nektár dokonca ani peľ. Zároveň staršie včely sa z úľov vytratili, letná včela ôpo 30 dňoch hynie, či pracuje alebo nie. Taká istá situácia je aj na mojom stanovišti (juh stredného Slovenska).

Ak ich chcete trochu "popohnať", ihneď im začnite podávať obdeň cukrový roztok 1:1, dvojlitrových dávkach. Dodáte včelstvu zimné zásoby, včely začnú pracovať, prinášať aspoň peľ čo je predpokladom, že matka bude plodovať a zároveň včelstvo si pripraví dlhoveké zimné včely. Anton

to máš tak skončila snůška včelstvo již snižuje svůj počet a možná má také hlad


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: Problém málo včel v úle a včely "apatické"
> Datum: 06.8.2007 08:12:16
> ----------------------------------------
> Přátelé,
> potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
> včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
> jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
> možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
> Děkuji, Bohouš
>
>
>
>

Přátelé,
potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
Děkuji, Bohouš
------
Pokud máš nakrmeno a úl je plný zásob. Tak já to považuji za normální. Když jsem přešel na krmení na přelomu červenec/srpen, tak jsem se divil. Říkal jsem tomu líné včely. Dokonce se nechávají v klidu rozebrat a když jsem je prvně našel v září bez otevřeného plodu, tak jsem byl značně vylekán.
Prostě mají hotovo.
Karel

Hm, racionální včelaření bude asi pojem, který v různých dobách bude mít
různý až úplně opačný obsah. Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky. Za racionální bylo nejspíš
považováno využívání drahého prostoru ve včelínech a později kočovných
včelínech pomocí úlových baterií zadováků, zatímco tehdejší nastavkové
bedničky (nastavkový úl se u nás používal souběžně s zadováky a předtím
kláty už před 150 lety) na "stejný počet by zabraly celou zahradu" a taky
ochrana před ukradením v lese byla a je u nastavků mizerná. Ono i v zadováku
se dají včely spolehlivě odradit od rojení, i když se zimovalo v nezúženém
prostoru zadováku a taky se i v zadováku dá dosáhnout výnosů srovnatelných s
výnosy v nastavkových úlech. Jenom to prostě chce několikrát více času, do
každého zadováku od května do srpna jít tak jednou za dva týdny nebo i
častěji tak minimálně na půlhodinu. Velice zajímavě to vypadá, když se
neporovnávají výnosy v kilech, ale výnosy v relativních penězích. Když se
porovná hospodaření v takovém zadováku před 20 lety a dříve ( med do výkupu
za 35, v prodeji ze dvora za 60, průměrná mzda 1800 - 2000 ) s hospodařením
v dnešním nástavkovém úlu, vyjde, že výnos z 20 - 40 zadováků je
odpovídající výnosu z 100 - 200 dnešních nastavkových úlů. Potom vyjde taky,
že pracnost na jednotku výnosu u zadováků byla stejná nebo lepší než u
dnešních nastavkových úlů. 20 - 40 zadováků stejně jako 10 - 20 nastavkovém
úlů mohlo být na jednom stanovišti, pokud byl kolem jen trochu lepší zdroj
snůšky, smíšený les atd. Včelíny na zahradách s 20 a více včelstvy byly
úplně běžné. Kočovné vozy s 40 i více včelstvy v jednom voze byly před 20 a
více lety taky vcelku běžné. Obvykle si je dělali zkušení včelaři pár let
před důchodem a pak v nich včelařili ještě dlouho v důchodu. K úspěšnému
včelaření jim stačilo, že dokázali do vozu dojít nebo dojet na mopedu a
zvedat pár hodin jednotlivé plné rámky. Ten jeden jejich vůz s těmi včelstvy
jim převezl traktorista za malý peníz. Na 100 - 200 nastavkových úlů dneska
je třeba na převoz desítky jízd na přívěsném vozíku za osobním autem nebo
rovnou nějaký uzpůsobený náklaďák. A že by včelaři včelařili hromadně s
100 - 200 nástavky ještě desítky let v důchodovém věku po desítkách let
včelaření v aktivním věku nijak nehrozí, spíše naopak. Námaha při manipulaci
s celými nástavky zajistí, že většina včelařů skončí s větším včelařením
ještě před důchodem a zbude jim jen zájmové včelaření s absolutně
zanedbatelným finančním přínosem. Přirozeně na výhodnosti tehdejších
zadováků má hlavní podíl propad relativní ceny medu, z tohoto pohledu dneska
používat zadováky jako produkční úly pro získávání medu je nesmysl, doba se
změnila a je někde úplně jinde. Ale nemůžu si pomoct, vychází mně, že i
přes "zuřivou" racinalizaci včelaření v dnešních nástavkových úlech je na
tom dnešní nastavkový střední a větší včelař hůře než tehdejší střední a
větší včelař v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 05, 2007 12:35 PM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Zdravím přátele včel!
> Proč zužujeme včelstva????????
> Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
> Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale
> provádím až v říjnu.
>
> V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního
> včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech
> škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají
> efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v
> nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný
> odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek
> prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva
> ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8
> nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků

> 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2
> plástu ).
> V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
> Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo
> podobně jako v úlech klasických.
> Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště
> nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je
> např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se
> manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené
> na podzim k odběru.
> Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
> S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že
> silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní (
začít
> krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako
> slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
> Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem
> melicitózního medu.
>
> Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí
> vyšším výnosem! ,,
> Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více
> jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva
> není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za
> předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).
>
> S pozdravem…M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!

R.Polášek:
>Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky.<
....
No zajímá mne hodně kolem včelaření resp.racionalizace a postupy v určitých období historie včelařství a zrovna spolkové stojany jsou mezi tím. Asi před nějakou dobou jsem uveřejnil víc jak sto let starý text - sken na vindexu. Pokud by to někoho zajímalo:

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&catid=55%3Askeny&id=825%3Aspolkovy-ul-vcelarske-jednoty-v-uhrinevsi&Itemid=56&option=com_content

No zajímá mne hodně kolem včelaření resp.racionalizace a postupy v určitých období historie včelařství a zrovna spolkové stojany jsou mezi tím. Asi před nějakou dobou jsem uveřejnil víc jak sto let starý text - sken na vindexu. Pokud by to někoho zajímalo:

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&catid=55%3Askeny&id=825%3Aspolkovy-ul-vcelarske-jednoty-v-uhrinevsi&Itemid=56&option=com_content
______________________________________________________________
Něco podobného je i na...... http://vcelareni.kgb.cz/
,,Moderní včelaření. (Praktický návod k novodobému včelaření v úlech českých, slovanských, dzierzonských, amerických, anglických a jiných. Napsal Josef Křemen, 1908),,

Hm, racionální včelaření bude asi pojem, který v různých dobách bude mít
různý až úplně opačný obsah. Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky. Za racionální bylo nejspíš
považováno využívání drahého prostoru ve včelínech a později kočovných
včelínech pomocí úlových baterií zadováků, zatímco tehdejší nastavkové
bedničky (nastavkový úl se u nás používal souběžně s zadováky a předtím
kláty už před 150 lety) na "stejný počet by zabraly celou zahradu" a taky
ochrana před ukradením v lese byla a je u nastavků mizerná. Ono i v zadováku
se dají včely spolehlivě odradit od rojení, i když se zimovalo v nezúženém
prostoru zadováku a taky se i v zadováku dá dosáhnout výnosů srovnatelných s
výnosy v nastavkových úlech. Jenom to prostě chce několikrát více času, do
každého zadováku od května do srpna jít tak jednou za dva týdny nebo i
častěji tak minimálně na půlhodinu. Velice zajímavě to vypadá, když se
neporovnávají výnosy v kilech, ale výnosy v relativních penězích. Když se
porovná hospodaření v takovém zadováku před 20 lety a dříve ( med do výkupu
za 35, v prodeji ze dvora za 60, průměrná mzda 1800 - 2000 ) s hospodařením
v dnešním nástavkovém úlu, vyjde, že výnos z 20 - 40 zadováků je
odpovídající výnosu z 100 - 200 dnešních nastavkových úlů. Potom vyjde taky,
že pracnost na jednotku výnosu u zadováků byla stejná nebo lepší než u
dnešních nastavkových úlů. 20 - 40 zadováků stejně jako 10 - 20 nastavkovém
úlů mohlo být na jednom stanovišti, pokud byl kolem jen trochu lepší zdroj
snůšky, smíšený les atd. Včelíny na zahradách s 20 a více včelstvy byly
úplně běžné. Kočovné vozy s 40 i více včelstvy v jednom voze byly před 20 a
více lety taky vcelku běžné. Obvykle si je dělali zkušení včelaři pár let
před důchodem a pak v nich včelařili ještě dlouho v důchodu. K úspěšnému
včelaření jim stačilo, že dokázali do vozu dojít nebo dojet na mopedu a
zvedat pár hodin jednotlivé plné rámky. Ten jeden jejich vůz s těmi včelstvy
jim převezl traktorista za malý peníz. Na 100 - 200 nastavkových úlů dneska
je třeba na převoz desítky jízd na přívěsném vozíku za osobním autem nebo
rovnou nějaký uzpůsobený náklaďák. A že by včelaři včelařili hromadně s
100 - 200 nástavky ještě desítky let v důchodovém věku po desítkách let
včelaření v aktivním věku nijak nehrozí, spíše naopak. Námaha při manipulaci
s celými nástavky zajistí, že většina včelařů skončí s větším včelařením
ještě před důchodem a zbude jim jen zájmové včelaření s absolutně
zanedbatelným finančním přínosem. Přirozeně na výhodnosti tehdejších
zadováků má hlavní podíl propad relativní ceny medu, z tohoto pohledu dneska
používat zadováky jako produkční úly pro získávání medu je nesmysl, doba se
změnila a je někde úplně jinde. Ale nemůžu si pomoct, vychází mně, že i
přes "zuřivou" racinalizaci včelaření v dnešních nástavkových úlech je na
tom dnešní nastavkový střední a větší včelař hůře než tehdejší střední a
větší včelař v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 05, 2007 12:35 PM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Zdravím přátele včel!
> Proč zužujeme včelstva????????
> Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
> Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale
> provádím až v říjnu.
>
> V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního
> včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech
> škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají
> efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v
> nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný
> odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek
> prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva
> ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8
> nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků

> 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2
> plástu ).
> V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
> Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo
> podobně jako v úlech klasických.
> Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště
> nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je
> např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se
> manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené
> na podzim k odběru.
> Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
> S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že
> silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní (
začít
> krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako
> slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
> Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem
> melicitózního medu.
>
> Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí
> vyšším výnosem! ,,
> Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více
> jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva
> není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za
> předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).
>
> S pozdravem…M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!

Vážený příteli Václavku,myslím si,že byste se s těmi svými
racionalizacemi na chvíli měl odmlčet. Doporučuji abyste ty své rady začal publikovat řekněme někdy v březnu či v dubnu příštího roku.Pak nic nezkazíte.Ty Vaše letošní pokusy a jejich publikování na této stránce by mohly poškodit ty,co nemají dlouhé zkušenosti v chovu včel.
To se prostě nedělá,takto mámit včelaře,aby nedopustili př.
tomu,aby včely nenaplnily úplně medník,přesto,že všichni včelaři je kvůli tomu chovají.Likvidace plodu taktéž je
proti racionalisaci,kterou neopomenete vždy na konci svého blafu uvést. Prosím zamyslete se nad sebou a ty své pokusy na včelách si ponechejte pro sebe,české včelařství na tom může jedině vydělat. Varuji začínající včelaře...

Je vůbec při kraňském úsporném typu A.m. potřeba mít maximální včelstva?
> Jak je natom kvalita zimní generace, jestli doslova lijeme cukr, s kterým
> si myslíme, že nahrazujeme zimní zásoby a mohutní zimní generace, kde je
> sporná jeho kvalita? ...
>
> jinak ...
> Na fotce na Vojtěchovém webu je jasné (
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/pohledzespodu.JPG ), že mu včelstvo
> při zimování zabírá 3 - slovy tři vysoké plásty + dva krajní na zimu. Více
> prostoru pro zimování a brzký rozvoj nepotřebuje.

Stručně k problému.
To je pohled do 2. nástavku zespodu.Protože do horního není vidět tak to popisuji.Mohl jsem udělat obrázek ve volných mezerách do horního, a bylo vidět v jakém tvaru zimují.Takže to jasné není,přestože to popisuji.Poučení pro mne.
Jasné to není a bude určitý čas trvat než tento způsob další včelaři pochopí.Potom se to bude brát jako běžné včelaření.Jako se stává včelaření bez mřížky, protože si mysleli, že bez mřížky se úspěšně včelařit nedá, a byl jsem dokonce napaden, že popírám nejlepší patent.Jako řešení ho uznávám,ale v jiných podmínkách.
..kde je
> sporná jeho kvalita? ...
Sporná kvalita vůbec není, protože takové včelstvo je schopno si velmi brzy vytvořit potřebnou teplotu pro produkci.Vystavěné nové mezistěny, zanese ne cukrem, ale velmi brzy medem,stačí pár dnů snůšky,a med se vytáčí po odkvětu třešní,durancií atd..Pokud mají ještě cukr je výhodné, protože mají z čeho žít a med odeberu.Kluci včelaří je odkaz na webu ukázka takového plástu a je to první vytáčení.To jiným způsobem dosáhnout nelze v podmínkách, kdy včely nemají možnost proletu např. v lednu, ale letos byl prolet brzy 8.března.S čistým cukrem vydrží a nenadělají do úlu./Méně odpadu./Když ze dvou nástavků vytočím 20kg medu při 3.a posledním vytáčení,tak hned dostanou 20kg cukru.Vy berete nástavek, ale já ne. K melecitóze jen krátce.Ani náznak problému, přestože mají včely prostor. Ostatní dostali odškodnění, jeden včelař byl tak poškozen, že mu náhrada činila 100 tisíc. Tak v čem to je, mají už někteří jasno? Proč se včelaří složitě s mnoha nástavky? To všechno už kluci,začínající včelaři znají.Americké včelaření kopírovat nehodlají.
B.V.

Vojtěch
>Jasné to není a bude určitý čas trvat než tento způsob další včelaři pochopí.<
.....
Co se týká včelaření chápu mnohé. Nemusí to být ale jedinný optimální způsob.

A těch 63 cm znamená, že se chomáč již dotýká strůpku? Kolik máte zpravidla cm zásob nad chomáčem a vedle něj?

Toto včelstvo bylo zimováno ve 3 nástavcích. Čekal jsem až přestaly přesahovat až do spodního nástavku, kde všechno vybraly, zvedl jeřábem a vyfotil. Nástavek ,podmet,česno vyčistil teplovzdušnou pistolí, vyměnil tmavé dílo za mezistěny.Žádné voštiny neskladuji a hned vytavuji, na vosk zavíječi nejdou.

B.V.

??
A těch 63 cm znamená, že se chomáč již dotýká strůpku? Kolik máte zpravidla cm zásob nad chomáčem a vedle něj?

VB>Nástavek ,podmet,česno vyčistil teplovzdušnou pistolí, vyměnil tmavé dílo za mezistěny.Žádné voštiny neskladuji a hned vytavuji, na vosk zavíječi nejdou. <
...

No já v podstatě také neskladuji. Malé porovnání.

Vy - je potřeba pomůcka, která ne vlastně při tomto způsobu a v určitém věku nutnost. Zaháknete zvednete, vyberete, vyměníte za mezistěny nebo světlé souše, položíte a máte hotovo.

Já - otevřu víko, vyberu a vrátím krásné medné plásty (zimuji na medu) s prostorem pro zimní chumáč, tím vytřídím zbytečné plásty a vytvořím sedlisko tam, kde je to dle mého nejoptimálnější, zbytek k vyvaření. Bílých a nedostavěných je tak do 10% z vytříděných - co převezu domů. (příklad. 9 N vyvařím, 1 N bílých dám bokem do místnosti, kde třeba ani netáhne)

V podstatě jsme natom stejně, akorát vy máte včelstev pár a já takové vysokomontážní zásahy nemohu dělat na stanovištích dle své libovůle. (slídivost, počasí atp.) Čím více jev doletovém rádiu aktuálně včelstev včelařů, tím je větší předpoklad, že budu více stahovat a třídit.

V podstatě jsme natom stejně, akorát vy máte včelstev pár a já takové vysokomontážní zásahy nemohu dělat na stanovištích dle své libovůle. (slídivost, počasí atp.) Čím více jev doletovém rádiu aktuálně včelstev včelařů, tím je větší předpoklad, že budu více stahovat a třídit.


Jsem začínající včelař.Konečně jsem našel na webu Včelaření moderně jednoduchý a stručný popis včelaření , který se mi daří a už jen rozšiřuji podstavováním. Žádným návodům jsem nerozuměl , ani vědeckým radám ze Včelařství /Minimum znalostí pro začátečníky/ ani v diskusi .Ale na webu Pana B.V. jsem pochopil všechny rady.Vážený velkovčelaři , když někdo napíše,že včely v ŮNORU připravuje na snůšku tak jak mohou SLÍDIT. Je to nový způsob využití zimní doby atd.


Janík

Janík:
>Vážený velkovčelaři , když někdo napíše,že včely v ŮNORU připravuje na snůšku tak jak mohou SLÍDIT. Je to nový způsob využití zimní doby atd. <
......

Určitě Janíku v únoru běhat venku po stanovištích nebudu kvůli chystání na snůšku. Nanejvýš měnit dílo v jednom z nástavků pomocí jeřábu. Takové chystání na snůšku provádím v podletí.

POKUD Ti to ale nedá, tak mi můžeš napsat, jaký finanční rozpočet by dělala taková práce např. u stovky včelstev, kdybych si tě na takovou, dle mého názoru špatnou práci najal. Sněžnice, auto které zapadne v závěji a zvedák ale musíš mít z vlastního zdroje.

Panenský med je odkaz na webu s obrázky ,jak včely připravuji na snůšku již v zimě.Kluci včelaří je další způsob, kdy podstavují jenom mezistěny a už to mají připraveno na příští jaro atd.
B.V.