Včelařská konference

Hm, racionální včelaření bude asi pojem, který v různých dobách bude mít
různý až úplně opačný obsah. Řekl bych, že před takovými 50 - 100 lety bylo
racionální včelaření včelaření se zadováky. Za racionální bylo nejspíš
považováno využívání drahého prostoru ve včelínech a později kočovných
včelínech pomocí úlových baterií zadováků, zatímco tehdejší nastavkové
bedničky (nastavkový úl se u nás používal souběžně s zadováky a předtím
kláty už před 150 lety) na "stejný počet by zabraly celou zahradu" a taky
ochrana před ukradením v lese byla a je u nastavků mizerná. Ono i v zadováku
se dají včely spolehlivě odradit od rojení, i když se zimovalo v nezúženém
prostoru zadováku a taky se i v zadováku dá dosáhnout výnosů srovnatelných s
výnosy v nastavkových úlech. Jenom to prostě chce několikrát více času, do
každého zadováku od května do srpna jít tak jednou za dva týdny nebo i
častěji tak minimálně na půlhodinu. Velice zajímavě to vypadá, když se
neporovnávají výnosy v kilech, ale výnosy v relativních penězích. Když se
porovná hospodaření v takovém zadováku před 20 lety a dříve ( med do výkupu
za 35, v prodeji ze dvora za 60, průměrná mzda 1800 - 2000 ) s hospodařením
v dnešním nástavkovém úlu, vyjde, že výnos z 20 - 40 zadováků je
odpovídající výnosu z 100 - 200 dnešních nastavkových úlů. Potom vyjde taky,
že pracnost na jednotku výnosu u zadováků byla stejná nebo lepší než u
dnešních nastavkových úlů. 20 - 40 zadováků stejně jako 10 - 20 nastavkovém
úlů mohlo být na jednom stanovišti, pokud byl kolem jen trochu lepší zdroj
snůšky, smíšený les atd. Včelíny na zahradách s 20 a více včelstvy byly
úplně běžné. Kočovné vozy s 40 i více včelstvy v jednom voze byly před 20 a
více lety taky vcelku běžné. Obvykle si je dělali zkušení včelaři pár let
před důchodem a pak v nich včelařili ještě dlouho v důchodu. K úspěšnému
včelaření jim stačilo, že dokázali do vozu dojít nebo dojet na mopedu a
zvedat pár hodin jednotlivé plné rámky. Ten jeden jejich vůz s těmi včelstvy
jim převezl traktorista za malý peníz. Na 100 - 200 nastavkových úlů dneska
je třeba na převoz desítky jízd na přívěsném vozíku za osobním autem nebo
rovnou nějaký uzpůsobený náklaďák. A že by včelaři včelařili hromadně s
100 - 200 nástavky ještě desítky let v důchodovém věku po desítkách let
včelaření v aktivním věku nijak nehrozí, spíše naopak. Námaha při manipulaci
s celými nástavky zajistí, že většina včelařů skončí s větším včelařením
ještě před důchodem a zbude jim jen zájmové včelaření s absolutně
zanedbatelným finančním přínosem. Přirozeně na výhodnosti tehdejších
zadováků má hlavní podíl propad relativní ceny medu, z tohoto pohledu dneska
používat zadováky jako produkční úly pro získávání medu je nesmysl, doba se
změnila a je někde úplně jinde. Ale nemůžu si pomoct, vychází mně, že i
přes "zuřivou" racinalizaci včelaření v dnešních nástavkových úlech je na
tom dnešní nastavkový střední a větší včelař hůře než tehdejší střední a
větší včelař v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 05, 2007 12:35 PM
Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?


> Zdravím přátele včel!
> Proč zužujeme včelstva????????
> Protože jsme si na to zvykli z dob zadováků a nedostatku cukru.
> Pro mě má zužování jediný význam,… jako odběr starého díla, který ale
> provádím až v říjnu.
>
> V klasických úlech se racionálně včelařit nedá! Naopak zásady racionálního
> včelaření, jež vedou k tvorbě silnějších včelstev, v klasických úlech
> škodí. Silnější včelstva mají větší rojové tendence, které se dají
> efektivně zvládnout jen radikálními postupy, jež se mohou provádět jen v
> nástavkových úlech ( rozvolňování plodiště o celý nástavek, pravidelný
> odběr oddělku, nadbytek prostoru k vysoušení a ukládání medu, nadbytek
> prostoru pro plod a zásoby pylu ). Pro neomezená ( velmi-silná ) včelstva
> ( 60 000-80 000 včel v produkčním období ) je potřeba prostoru zhruba 8
> nástavkům Optimalu( 42x17 cm, 11 rámků v nástavku ), respektive 6 nástavků

> 39x24 cm, 10 rámků v nástavku. ( průměrné obsazení cca 160 včel/1 dm2
> plástu ).
> V klasických úlech je zužování v podletí výhodné.
> Při přechodu na nástavkové úly se často stávalo, že se v nich včelařilo
> podobně jako v úlech klasických.
> Musíme si uvědomit, že racionální nástavkové včelaření ( a zvláště
> nízkonástavkové včelaření ) je založeno na jiných postupech, v nichž je
> např. podletní zužování naprosto nepotřebná záležitost. S nástavky se
> manipuluje tak, aby nejstarší dílo bylo v dolní části včelstva připravené
> na podzim k odběru.
> Zužování v podletí a pozdní krmení vede ke vzniku slabších včelstev.
> S problematikou melicitózního medu nemám zkušenosti. Jsem toho názoru, že
> silná včelstva dobře zásobená na zimu krátce po posledním medobraní (
začít
> krmit ihned po posledním medobraní! ) nemají s melicitózou problémy, jako
> slabá včelstva, jež nejsou včas a řádně nakrmena.
> Taková včelstva trpí nedostatkem zásob, které si nahrazují přínosem
> melicitózního medu.
>
> Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí
> vyšším výnosem! ,,
> Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více
> jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva
> není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za
> předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).
>
> S pozdravem…M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!