78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


J.P. Baudis --- 21. 2. 2002
Cesno nahore nebo dole

Před nějakým časem se zde mihla úvaha, zda by nebylo lepší, kdyby česno bylo nahoře místo dole. Tady je krátké rozmýšlení na toto téma:

Česno nahoře místo dole. Kromě jiného to má jednu nevýhodu: horší odvod kysličníku uhličitého (produkt dýchání resp. trávení) z úlu. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a klesá tedy dolů a dolním česnem proudí ven z úlu. Naopak kyslík je lehčí než vzduch uvnitř úlu - dolním česnem vstupuje do úlu a stoupá nahoru k chumáči.

U úlu s česnem nahoře by se oxid uhličitý držel v úle, což by však možná nebylo zas až tak na škodu (ve starší literatuře jsem četl teorii, že snížené větrání úlu v zimě způsobuje částečnou narkotizaci zimujících včel oxidem uhličitým, což má způsobovat zpomalení metabolismu, a tak příspívat k lepšímu zimování - pomalejšímu plnění výkalového vaku). Avšak horní česno by asi mělo za následek horší pronikání kyslíku do úlu (ale k čemu hojnost kyslíku, když mají narokotizované včely zpomalený metabolismus a tím mají pochopitelně snížený příjem kyslíku...?)

-------------------

To platí jen pro úly, které mejí česno jako jediný otvor do úlu. Při zimování na zasíťovaném dnu a s otevřenými očky vzniká v úlu tok vzduchu a výměna vzduchu funguje asi úplně jinak.

Je otázka, co říkají na otevřená očka včely, které mají spíše tendenci zatmelovat všechny prakliny a štěrbiny, kterými by úl mohl "zdravě větrat".




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vladimír Potůček --- 21. 2. 2002
Re: Cesno nahore nebo dole

Článek pojednávající o vysoké koncentraci oxidu uhličutého a zimování s horním česnem jsem také četl, snad před 15 lety. Myšlenka, že by se oxid uhličitý držel v úle dole díky vyšší molekulové hmotnosti je ale mylná. Stává se to dočasně v místech náhlého výronu plynu u sopek... V úle přibývá oxid uhličitý pomalu a sám se míchá difuzí (pohybem molekul) s ostatním vzduchem. Při dostatečně malém česnu nezáleží na jeho poloze a v úle je málo kyslíku. Včely by se takovému malému česnu bránily a proto věřím, že jim to ani nemůže prospívat. Asi by hučely a vyčerpávaly se.
Jinak horní česno má nevýhodu - podporuje loupež - ale taky několik výhod. Právě v zimním období přispívá k výměně vzduchu. Právě vlhký a teplejší vzduch stoupá vzhůru (i když je v něm méně kyslíku a samozřejmě se také částečně difuzí míchá s ostatním vzduchem. Je to, jak jsem dříve četl, poznat podle oroseného okolí česna v době mrazů. To nebývá vidět u dolního česna, kam spíše stéká kondenzovaná voda z horních pater. Horní česno prý pomáhá k suchu v úle. Já mám ale špatnou zkušenost s česnem jen kousek nad dnem. Včely mi tam nechaly zvápenatělé kukly a ty se pak po zvlhnutí stávaly zdrojem infekce. Bylo to u tachováku, který měl před česnem vstup do krmítka ve dně. A právě do toho krmítka ty kukly napadaly. Vyřešil jsem to vyřezáním falešného dna a vložením rámu se sítem do výšky česna. Při pokusech s horním česnem bych se přimlouval za výkluz někde u dna na umožnění odnášení nečistot z úlu včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu