77622

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

Teˇmne napadá to přerušení plodování.
Včely ikdyž budou mít zásoby tk v podletí jakmile se snižuje snůška tak přestávají plodovat, jak víme. Tím se tedy přeruší i životní ciklus VD.
Jsou tady včelaři kteří okamžitě začnou běhat s kbelíky cukru aby se plodování nepřerušilo a včely opravdu toto krmení vnímají jako snůšku a tok si včelař sám VD poctivě chová aby asi o něj nedej Pán Bůh nepřišel . :-)Vždyť by tady pak neměl na co nadávat ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
> poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
> včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
> zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
> jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
> chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
> nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
> nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
> Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
> starý člověk nebo vrcholový sportovec.
> Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
> zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
> mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
> norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
> podstatně nenarušuje snůšku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> > veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> > stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> > léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> > školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> > je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> > klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> > úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> > problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> > podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> > příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> > včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
> včelstvo
> > nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> > včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> > podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> > léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> > zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> > Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> > opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> > ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
> v
> > případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> > formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> > snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> > některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> > některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> > nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> > možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> > uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> > dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> > odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
> rozlévání,
> > plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> > být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu