77621

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

O plodu nevím, jestli tu zvýšenou teplotu vydrží, obecně je plod citlivější
než včely. Tepelně se kdysi ošetřovaly včely, které by měly vydržet teplotu
do 50 st C, zatímco roztoč ne a plásty taky ne. Vlastně to je modelování
rojení indické včely, kterým se tato včela brání přemnožení varoa, uvádí se
pokud si pamatuji, že teplota těch rojů je právě taky vyšší a roztoč při
rojení opadá.. Tehdy ještě nebyly moc k dispozici léčiva, tak se vymýšlely
různé horkovzdušné vynálezy, elektrické i dokonce snad na propanbutan.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:36 PM
Subject: Re: Norské zimování


> Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem
> četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po
dobu
> 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve
> výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli.
> Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to
tak
> zkusit. Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
vorja (195.47.26.219) --- 11. 1. 2008
Re: Norské zimování

Indická včela je chytrá včela, může nás i něčemu naučit. Je známá teplota v úle při rojení indické včely a naší kraňky?
Našel jsem ten článek. Je v časopise Včelár 11/1995 - Tepelné ošetrenie včelieho plodu proti klieštikovi, Dr. Ernest ALT, Levice.
Upřesňuji. Tato metoda spočívá v poznání, že všechny vývojová stadia roztoče, včetně dospělých samiček, hynou při 40°C po třech hodinách, přitom samotný plod je poškozen jen nepatrně (podle literatury asi 3%, a to hlavně ve stádiu svlékání). Některé kladné a záporné stránky.
Kladné:
Výsledek léčení je při plodu 100 %-ní. Ošetření je možné vykonat kdykoli i v době snůšky.
Záporné:
Potřeba speciální, mimořádné přesně zkonstruované termokomory. Metoda je méně vhodná pro velkovčelaře. Pro malovčelaře je zase nákladná.
No, po 17-ti letech můžeme uvedené záporné stránky posuzovat i jinak.
Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Vojtěch (85.13.78.2) --- 12. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ohřev úlu.
Potřeba speciální, mimořádné přesně zkonstruované termokomory. Metoda je méně vhodná pro velkovčelaře. Pro malovčelaře je zase nákladná.
No, po 17-ti letech můžeme uvedené záporné stránky posuzovat i jinak.
Zdravím, Honza.
Když se zakryje úl sklem opatřeným ovládanou clonou, proti přehřátí na slunci a teplota uvnitř úlu se hlídá na počítači, 40°C není problém. Včely, ale dělají rychle opatření proti přehřátí.Např. při vsunutí čidla teplota 39,2, ale postupně pokles na 36,4 – 35,8- 35,2 …

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vorja (195.47.26.219) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ohřev úlu.
Když se zakryje úl sklem opatřeným ovládanou clonou, proti přehřátí na slunci a teplota uvnitř úlu se hlídá na počítači, 40°C není problém. Včely, ale dělají rychle opatření proti přehřátí.Např. při vsunutí čidla teplota 39,2, ale postupně pokles na 36,4 – 35,8- 35,2 …

B.V.

Také si myslím, že pokud se budeme snažit zvýšit teplotu v úlu na 40°C,tak se tomu včely budou bránit a budou ji snižovat na svých 35°C.
Termoterapii proti VD nepovažuji za hlavní metodu boje proti VD, neboť už by se dávno hromadně používala. Může to být ale metoda alternativní a proto ji chci v letošním roce u dvou včelstev vyzkoušet. Hledám proto informace k tomuto tématu.
OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám. Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.
40°C se mi zdá přibližná teplota, kdy uhynou VD, ale plod to přežije. Chtělo by to upřesnit.
Zdravím všechny, které toto téma zaujalo. Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

On Monday 14 of January 2008 09:18:35 vorja wrote:

> OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo
> ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám.
> Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.

DD,
pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
je?ek.obecný (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

a nebo predplatit, v prosicovém čísle včelařství na to byl "formulář" ....

Jan Cervenka napsal(a):
> On Monday 14 of January 2008 09:18:35 vorja wrote:
>
>
>> OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo
>> ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám.
>> Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.
>>
>
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Honza
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

DD,
pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).

Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:

Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
Včelařství 5/1983, str. 105.
Včelár 1983, str. 136.
Včelár 1995, str. 173.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 15. 1. 2008
varoa

Všechny tyto metody které se tady uvádějí byly zkoušeny v počátcích výskytu varoázy, tehdy, Varoa Jakobsoni Tehdy se zkoušely různé metody které se ukazovaly málo účinné S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů. S tímto novým škůdcem který se již plně adaptoval v naších podmínkách musíme počítat a vývoj šlechtění včelstev se nutně musí ubírat směrem k jejich odolnosti nebo alespoň ˇk toleranci vůči tomuto škůdci.. Což vlastně by znamenalo hledat u těch proklínaných dědulů a přežívajících zalétlých rojů. A tam hledat nový vhodný materiál k novému šlechtění nových odolnějších kmenů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?
> Datum: 15.1.2008 17:41:01
> ----------------------------------------
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV.
> Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této
> konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:
>
> Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné
> ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
> Včelařství 5/1983, str. 105.
> Včelár 1983, str. 136.
> Včelár 1995, str. 173.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 15. 1. 2008
WEB

Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech zbytečná otročina a velký chaos.

........
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Zase jsem byl poučen ve Včelaři jak natírat rez v medometu. Kde se něco točí je otěr a lak se může taky odloupnout atd….Vyřešil jsem tento problém plastem za 450 Kč.
Zase jsem se dozvěděl od odborníků, že úl medu nepotí.Dodávám k tomu a zdůrazňuji to mladým i s výpočtem , že pěkně potí včelaře. Pokud jsem včelařil jako velkovčelář, dokonce s polorámky, byly roje a polovina medu. Nelépe mi vyhovuje, jako Farmě u Cihlářů, taky rámková míra 27,5.Pracnost minimální.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 1. 2008
ložisko na starý medomet

Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro vibrace.Koupil jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: loisko na starý medomet

No, na nerezový medomet bych doporučil na spodek klasické axiální ložisko s
určitým zachytáváním radiálních sil. Třeba ložisko se šikmými válečky. Na
pocínovaný bude asi nejjednodušší obnovit původní konstrukční řešení.
Axiální síly tam zachytávala ocelová kulička z ložiska průměr 1 - 2 cm v
prohlubni hřídele a spodku, radiální sily přídavné třecí ložisko kolem
hřídele. To bych doporučil obnovit z nějakého kluzného plastu, třeba silonu.
Třeba v pražském Řempu je velký výběr a dá se poměrně levně zakoupit i přes
internetové stránky. V nejjednodušším případě by mělo stačit kousek silonové
tyče provrtat na přesný průměr hřídele, navlíct na ni a upevnit do medometu.
Nebo udělat do silonu trochu větší díru, rozříznout silon podélně a potom
přitahovat šrouby, aby ložisko bylo vždy těsné. Hřídel musí být na silon
aspoň trochu hladká, pokud bude dole vykousaná třeba rzí, bude silon ničit.
Potom by tam musela být kovová nejlépe vysoustružená vložka a stejně by to
nebylo ono. Pokud medomet má pohon shora a koš vibruje, je to způsobeno i
vyběhaným ložiskem nahoře, to by se muselo taky spravit. Tam bude nejspíš
taky třecí ložisko - kluzná vložka z mosazi. Pokud je vyběhaná, bude asi
nejlepší dát udělat novou. Pokud by se to mělo nahradit plastem, muselo by
být ta vložka nejméně dvakrát delší, protože při tlaku, při kterém mosaz
spolehlivě klouže po namazané hladké ocelové hřídeli, se plastová vložka už
vymačkává a povoluje. Na druhé straně, pokud by se povedlo dát hřídel koše
dole i nahoře do plastových ložisek, plast na rozdíl od mosazi tlumí hluk i
vibrace, takže medomet by byl znatelně tišší. Navíc se běžně dají získat i
samomazné plasty vhodné pro styk s potravinami, pokud by byl takový plast
hlavně na horním ložisku, nemuselo by se mazat a hlídat, jestli vazelína z
ložiska nekape do medometu. Jak se to povede, hodně záleží na tom, jak je
kvalitní povrch hřídele koše v místech ložisek. Pokud tam je vyběhaná, nikdy
se úplně nepovede ty kluzné vložky udržet natěsno, vždycky se velice rychle
objeví vůle a nemá cenu s tím dělat nějaké složité a drahé věci. Totéž je s
povrchovou úpravou koše medometu, ta je velmi problematická. Už se o tom
tady diskutovalo. Třeba bude nejlepší řešení ty ložiska na 2 - 4 roky nějak
zflikovat, aby se s tím dalo vytáčet, za ty 2 - 4 roky se projeví, jak vůbec
je povrchová úprava koše kvalitní a pokud bude ten koš reznout a opadávat
barva, bude asi nejlepší dlouhodobé řešení koš medometu dát udělat z nerezu
včetně nové hřídele - hřídel je v podstatě obyčejná ocelová tyč s trochu
kvalitnějším hladším povrchem. A potom se zabývat i nějakým důkladnějším
řešením těch ložisek. Buben medometu, co se týká povrchové úpravy, není
problém, protože to je souvislá přístupná plocha, která se dobře čistí od
starých nátěrů i od povlaku včelího vosku, na rozdíl od koše, což je
důležitá podmínka na to, aby tam barva držela desítky let a ne jen 2 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:34 AM
Subject: loisko na starý medomet


> Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel
> vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro
> snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro
vibrace.Koupil
> jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík
> Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Gusta:
Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je obecně znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:

- snesou hrubější provozní zacházení,
- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,
- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,
- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,
- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Já bych ještě dodal, že v případě malých včelařů a pokud je medomet
uzpůsobený přesně na používané nízké rámky, je potom takový medomet proti
současným na vysoké rámky o dost menšího průměru a tudíž mimo sezónu
podstatně skladovatelmější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 12:55 PM
Subject: Re: WEB


> Gusta:
> Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch
> fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se
> coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)
>
> No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval
> to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je
obecně
> znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:
>
> - snesou hrubější provozní zacházení,
> - umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné
> dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med,
> umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
> - jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z
> nástavku,
> - rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku,
> tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma
> tahy vidličkou,
> - plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
> - jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
> - rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
> - nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
> - rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem
nebo
> ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
> - lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
> - při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať
> teplým či chladným zubatým,
> - snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
> - včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování
> mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
> - omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost
> větší plástové ploše, atp.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Aj pri tomto príklade Honzu vidíme aký sme rôznorodý. Čo jednému vyhovuje, iný to znosí pod čiernu zem. Budem reagovať aspoň na pár vypichnutých "výhod" NN úľov, p.Honzu.

- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,

odpoveď: už nejaký ten rok včelárim, ale ešte nikdy sa mi nestalo, aby som vytáčal nedozretý med (s plástami 27 cm vysokými), neviem čo je to "skysnutie medu", a v agátovej znáške mám záznamy o 7 až 11 kg dennými čistými znáškami, (po odparení až 3 kg vody na čistých 10 kg medu). Ak ja mám nasadené dve debničky, Vy 4-5 NN, včely do plástov nikdy neukladajú nektár prísne od hora dole, ale naraz plošne do všetkých plástov, tak aká je to výhoda a ako môžem priebežne odoberať zrelý med ktoý je zaviečkovaný? Je to pofiderná výhoda.

- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,

Odpoveď: aká je to výhoda, keď dva plásty s medom vyberiete jednou rukou, ale na dvakrát, ja vyberiem jeden plást dvomi rukami, ale len raz! Čiže je to remíza.

- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,

Odpoveď: tu znovu platí to čo v prvom bode, ja plný plást odviečkujem jedným rezom odviečkovacím nožom, Vy musíte tú istú plocha (2 plásty) robiť nadvakrát, váha medu je rovnaká, tak aká výhoda?

- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,

Odpoveď: ja nerozširujem ani nezužujem jednotlivými plástami, ale už 22 rokov celými nadstavkami bez zužovaniu priestoru, zásobné plásty zimujem in situ, teda na mieste kde zimuje včelstvo. Ja Váš TP (techn. postup) plynulejší? Pochybujem.

- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,

Odpoveď: ani tento argument nehovorí v prospech NN, včiel po každej znáške vo včelstvách býva nadmerne, predsa niekde musia byť a zmiesť s plástov musia.

- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,

Odpoveď: prečo sem zaraďujete tento argument, keď to argument nie je. Matku hľadať v každom preplnenom úli s včelami je problematické a načo hľadať matku v čase, keď je znáška?

- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,

Odpoveď: možno tu by mohla byť určitá výhoda pre NN, ale znáška tak často nebýva a ja rád dvíham plné nadstavky s medom, ale pri dobrej organizácii práce, vhodných pomôcok na odvoz a dovoz nadstavkom zvládnem (70 včel.), lebo 50 kg medu vo vysokých alebo nízkych, je vždy 50 kg.
Ak včelár dosiahne požehnaného veku, obyčajne nebude včeláriť ani vo vysokom nadstavku, ani v NN.

- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,

Odpoveď: i keď mám skoro 100 kg a vek 71 rokov, nie som nejaká väzba, rámiky miery B váhy 3-3,5 kg, robím presne tak ako Vy, teda pre mňa vysok. rámik nie je nevýhoda. Musím priznať, že vyfukovač odstráni včely z NN ľahšie, ale znovu musím pripraviť na vyfúknutie 4 debničky, ja len dve.

- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,

Odpoveď: to dokážem aj ja. Môžem Vám to predviesť., ak ma prídete navštíviť.

- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,

Odpoveď: Moje Béčka sú všetky s hornou a dolnou latkou široké 21 mm a odviečkujem plást pílonožom, jediným rezom. Môžete to vidieť na webe www.vcelárskenoviny.cz, čiže výhoda je na mojej strane.

- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,

Odpoveď: v našich podmienkach sa jednoruhové medy dajú získať (ak sú znášky výdatné): repkový, agátový slnečnicový a medovicový, aj to len vtedy, keď ich hneď po doznení znášky vytočíte. Ostatné nektáre sa zmiešajú, pretože sú málovýdatné. Tak v čom je výhoda NN?

- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,

Odúpoveď: táto výhoda je len dočasná, lebo plásty sa často
pri vytáčaní trhajú. ale je to možné.

- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp. Honza

Odpoveď: to len vtedy, keď keď včelár nepoužíva materskú mriežku. Ak áno, znovu to úplatí pri silných nárazových znášok, čo vždy nebýva, potom je jedno, aký je plást výhodný.

Ak moje argumenty považujete za relevantné na Vami prezentované argumenty, vidíte, ža absolutná pravda môže byť relatívna.

Anton


       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 1. 2008
Re: WEB

To musí každý vyzkoušet sám.

"Aj pri tomto príklade Honzu vidíme aký sme rôznorodý. Čo jednému vyhovuje, iný to znosí pod čiernu zem. Budem reagovať aspoň na pár vypichnutých "výhod" NN úľov, p.Honzu."

Začínal jsem s rámkovou mírou 39 x 24. Přešel jsem na úly kvadrát 42 x 27, posléze jsem je kombinoval s 42 x 17. Skončil jsem u 42 x 17. Rámkovou míru 42 x 27 jsem opustil. Myslím přátelé, že jste se zapoměli zabývat ještě jednou důležitou věcí. To jsou snůškové podmínky v krajině ve které včelaříte a způsob jak včelaříte. Například použití mateří mřížky. Jedinou nevýhodu nízkonástavkového včelaření vidím ve vyšším obsahu dřeva které musím do úlu nacpat.
Co se hmotnosti týče, při výšce úlu o 6-ti nízkých nástavcích již stejně počínám vážně uvažovat o jednoduchém zdvihacím zařízení. Ono balancování horního nástavku o váze cca 30 kg na stoličce si koleduje o úraz.

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(193.85.230.20) --- 2. 6. 2010
vyroba kose pro 4ramkovy medomed narucni pohon

prosim o radu,kde se vyrabi kose pro 4 ramkovy medomed na rucni pohon.Pouzejizni cechy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 18. 1. 2008
Re: WEB

Rád bych se zeptal v kterých bodech myslíte, že je to otročina?
Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 1:53 AM
Subject: Re: WEB


Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch
fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se
coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech
zbytečná otročina a velký chaos.

.......
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního
včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
gupa (80.78.146.248) --- 18. 1. 2008
Re: WEB

Zdravím.Nebudu to tu uz vyjmenovavat, jsem odsud odhlasen a tento mailsystem nema vedle mnoheho ani system soukromych zprav - PM. Prosim poslete mi takovouto otazku znovu na mail. (gupaseznamcz)

S pozdravem
..........
>Rád bych se zeptal v kterých bodech myslíte, že je to otročina?
Dan Prokeš<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

On Tuesday 15 of January 2008 19:25:36 Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených
> metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových
> kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně
> žijících rojů.


toto je napriklad plemeno vcely z Primorskeho kraje (Rusko), z oblasti, kde se
prolina vyskyt apis cerana a melifera.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů.(26 785)

Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D., ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru včelieho plodu, no ony nie a nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
vsusicky (89.102.166.117) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog, ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel, respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych zcela jednoznačně nevylučoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

On Tuesday 15 of January 2008 21:29:17 vsusicky wrote:
> Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem
> tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním
> změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog,
> ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel,
> respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych
> zcela jednoznačně nevylučoval.

dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :) .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

To preci podobne funguje i u Amcarnica. (ze streddomorske skupiny) Akorát jinak provadi ten unik. Jako by nevedely jak se vyrojit.(chybejici genom?) Proste zmizi a nikdo pry nevi kam. :-o

Pro p. Cermaka. Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
......
J.Cervenka:>dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :)<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Vlastne ano, ale za jinych podminek a nemusi jit jen Afriku. Pokud je to teoreticky mozne a prakticky proveditelne (jak?) a potlaci nebo lepe vylouci se negativni vlivy ktere unas zkratka zvitezi pri selekci, tak je to furt lepsi nez tady psat o nejakem unas zapomenutem vcelstvu nejakeho vcelare nebo divokeho roje.
.......
gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Hlavně ty včelstva u špatně ošetřujících včelařů budou mít oproti intenzívně
chovaným včelstvům tak 2 přestávky v plodování. První v době, kdy se ty
včely vyrojí, druhou v podletí v srpnu. To už automaticky dává menší šanci
roztočům. Navíc není žádná záruka, že včelař třeba s 5 včelstvy neodchová
každý rok nejméně 3 oddělky, aby mu vůbec zůstal plný počet těch 5 včelstev,
klidně mu může každý rok podstatná část včelstev hynout a on to může tajit.
U divokých rojů taky může dojít v létě k úhynu přezimovaného roje na varaózu
a po třeba 14 denní přestávce, kterou včelař vůbec nezaznamená, se do té
dutiny nastěhuje jiný roj.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Stejně naivní je si myslet že léčiva nesnižují odolnost léčených organismů. Pomocí nich právě přežijí i ti méně odolní třeba s větším zběratelkým pudem . Které pak ty budeš dále rozchovávat???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:14:41
> ----------------------------------------
> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Pokud se včelař vykašle na opatření proti rojení a kontrolu, vyrojí se mu z
jednoho úlu jeden roj a několik porojů. Matka před rojením omezuje kladení,
v době prvního roje je v úlu malé množství- jednotky dm2 obvykle jen
zavíčkovaného plodu, během dalších odhaduji 14 dnů, kdy se vyrojí poroje, se
ten plod vylíhne, v úlu zůstane jen jedna neoplozená nebo právě se
oplodňující matka a poměrně malé množství včel. První zavíčkovaný plod se
objeví tak za 7 - 14 dní potom. Přestávka v plodování je potom 14 dní až
měsíc. Totéž je u divokých rojů.
V srpnu, i pokud mají dostatek zásob, když není snůška, hodně včelstev nemá
plod nebo ho má jen málo. Je to další omezení roztočů. To bylo tady v
konferenci probíráno.
Intenzívní včelař nedopustí to rojení, snaží se, aby v zájmu vysokého výnosu
matka plodovalal pořád. Pokud v té době mění matku, snaží se to dělat tak,
aby byla přestávka v plodování co nejkratší. V srpnu pere do včelstev cukr
jako zimní zásoby, tím vlastně prodlouží období intenzívního plodování, kdy
má roztoč ty nejlepší podmínky k množení. včelstva potom zazimuje, nahlásí
a ony mu odejdou třeba v listopadu. Včelař lajdák v srpnu nechá včely, aby
si donesly, tím mají tu plodovou přestávku a v ní včelstva hodně napadené
roztočem uhynou. Zbylé potom nahlásí a nakrmí na zimu a ty mu zimu třeba
přežijou. na jaře udělá o to více oddělků... A má opticky menší úhyn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2008 8:14 AM
Subject: Re: varoa


> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným
"někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Jsem o tom přesvědčený a netvrdím že to bude zítra je to práce na desítky let a musí se začít u těch které přežijí o půl roku déle nehonit se za kilogramy medu a všímat si jaké včelstva kolaps postihuje a proč to některá byť oslabená přežijí a i když nedají výnos mohou se stát základem k úspěchu V tomto boji pný úl včel a medu nutné nemusí být úspěch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 15.1.2008 21:03:34
> ----------------------------------------
> linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících
> rojů.(26 785)
>
> Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných
> včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov
> zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za
> naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
> Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych
> výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D.,
> ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera
> melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to
> vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru
> včelieho plodu, no ony nie a nie.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.

Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním túto dilemu nevyriešim.

Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná. Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.

Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.

Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej miere to, čo sa od nich očakávalo.

Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Tato informace o VJ aVD mne nějak minula. Je však jisté 4ím jednoduší a menší organismus tím l´épe a rychleji získává odolnost a snadněji se přizpůsobuje okolí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:24:59
> ----------------------------------------
> S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který
> se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen
> jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu
> medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.
>
> Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním
> túto dilemu nevyriešim.
>
> Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná.
> Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do
> Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na
> miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.
>
> Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy
> V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu
> severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v
> Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a
> typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.
>
> Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú
> vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v
> USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú
> uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej
> miere to, čo sa od nich očakávalo.
>
> Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské
> postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať
> vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
vorja (195.47.26.219) --- 17. 1. 2008
Re: varoa

Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam.

Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?
Děkuji. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: varoa

Všechny metody boje musí také být proveditelné na odlehlých stanovištích a bez složitého zařízení aby to mělo nějaký plošný význam .Ono samo zjištění , že je to funkční nestačí, on už ten kompresor je někdy problém když jak už to tady někdo psal , že se tomu pracovníkovi ho tam kvůli dvoum včestvů nechtělo táhnout. Aby to mělo plošný význam musí to být tak jednoduché jako když polkneš aspirin proti chřipce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 17.1.2008 10:26:31
> ----------------------------------------
> Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá
> velký význam.
>
> Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.
>
> Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po
> dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího
> plodu, principiálně správná?
> Děkuji. H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Aleš (193.85.238.34) --- 17. 1. 2008
Stav včelstev - varoa

Již vánoční čištění podložek mne vystrašilo a včerejší prohlídka to potvrdila. Oblast Liberecko.
Sice zatím bez úhynu, ale všechna loňská produkční včelstva, která jsem zazimoval tak jak byla mi sedí na cca 3-4 uličkách (a to jsem si v srpnu myslel jak se mi daří, že jsou silná). Pouze loňské oddělky a všelstva koncem září posílená o oddělek jsou na 6-8 uličkách. Už teď to vidím na spojování 3 - 4 včelstev dohromady, aby s toho něco bylo a zahájení roku s cca 50% stavem.
A to jsem kyselinou začal léčit již 20.července a u produkčních jsem ji použil 2x + klasické podzimní léčení.
Pokusím se na schůzi přesvědčit ostatní o nutnosti jarního léčení (bez ohledu jak dopadne vyšetření měli) - když né natítání tak aspoň o 2x fumigaci a na doražení kyselinou, aby se ještě zachránilo co se dá (s velkou snůškou s těmi mrzáčky již počítat nelze). Škoda nemohu se zbavit pocitu, že se tu něco prošvihlo (a to jsem loni na jaře na schůzi apeloval, že se doporučuje jarní léčení i při méně než 3 roztoče - nikoho to nezajímalo - a to máme předsedu veterináře).
Všem přeji ať jsou na tom lépe.
P.S. přítel mi minulý týden vykládal, že kolega, jež jede na kšeft a v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky) a kyselinu nasadil až začátkem září šel čistit podložky na sběr měli a ze 120 včelstev jich má jen 16 jinak prázdné úly se 2 tunami cukerných zásob!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Stonjek (213.151.87.64) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Aleši je mi líto, ale nijak ti neporadím. U naší ZO to funguje přesně opačně, již přes tři roky nutím členy do léčení a výsledek je žalostný a přitom jsme jim schopni naservírovat léčiva včas. Nedávno mě dostal jeden Ing s velkým I, který mi sděloval jeko velkou novinu, že známá nevčelařka mu povídala, že prý jsou u včel nějaké virozy, jestli o tom nic nevím. To mě tedy dostal. Je středního věku, žádný senila. Takže s tímhle mančavtem nás žádné skvělé vítězství nečeká a bude se každý muset starat hlavně sám o sebe, alespoň já to tak vidfím. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
čárlí (89.235.30.9) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nevím kolik ti je mladej ale leckterý senila má jistě lepší včely a hlavně zkušeností nežTY. Mlaďasové víc úcty by Vám slušelo a hlavně i když to zatím nevypadá ale jednou budete taky senilové.zdravím Mládí vpřed a starří na svá místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
čárlí (89.235.30.9) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nevím kolik ti je mladej ale leckterý senila má jistě lepší včely a hlavně zkušeností nežTY. Mlaďasové víc úcty by Vám slušelo a hlavně i když to zatím nevypadá ale jednou budete taky senilové.zdravím Mládí vpřed a starří na svá místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Nepovídej (88.100.95.205) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nepovídej Aleši,to je ale poplašná zpráva od Tebe.
Není ani možno věřit tomu Tvému známému včelaři , že měl v červnu minulého roku prázdné medníky,to za prvé.
Za druhé , že by měl začátkem září ze 120 včelstev pouze 16,to je také k nevíře a kdo tomu věří,ať tam běží.
Vždy si lidé mysleli,že existuje myslivecká latina a nyní
musí svůj názor opravit v tom smyslu,že již existuje i
včelařská latina.Jen tak dál přátelé a větší kapky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Neokřikuj (88.103.157.154) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nepovídej Aleši,to je ale poplašná zpráva od Tebe.
Není ani možno věřit tomu Tvému známému včelaři , že měl v červnu minulého roku prázdné medníky,to za prvé.
Za druhé , že by měl začátkem září ze 120 včelstev pouze 16,to je také k nevíře a kdo tomu věří,ať tam běží

Aleš:.... v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky....

Hele Nepovídej, neokřikujou, vemou si kalendář a naučej se měsíce. Za rok až budou vytáčet a krmit, se jim to bude hodit. Nebo se jim za chvilku bude plést srpen s prosincem. Taky příliš mnoho podobných písmenek ve slově.

Ale s těmi úhyny to mají recht, to je jen řízená kampaň aby šli ceny medu a oddělků nahoru. Lidi schovaj včely do sklepů a jdou žádat o dotace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 1. 2008
Re: varoa

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?

Kolega, novší odkaz na boj s klieštikom na základe horúceho vzduchu +54˚C teplého za spolupôsobenia éterického oleja (Salycilmethylester pridávaný do žuvačiek), nájdete na stránkach OVP 2001 č.2 str.19

Určité riziká straty vajíčok a mladého plodu sú aj tu, nóvum je pridávanie éterických olejov, ale výsledky sú relevantné, ovšem i náklady pri nízkom úpočte včelstiev sú vysoké (získať ohrievač vzduchu a jeho vháňania, terba špeciálny vrchnák a dno. Tu pomôže len dobrá partia včelárov, ktorí sú ochotní aj niečo investovať. Ak na stanovišti nie je elektrický prúd, potom je to horšie alebo prikúpiť elktrocentrálu a to sú ďalšie tisíce. Dôležité je naučiť sa správny technologický postup, ktorý však umožňuje skoro biologické odstraňovanie V.D. bez zanechávania zbytkov liečiv v diele a v mede.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Zatím se mi daří včelstva udržet bez jediného roztoče na podložce do podzimu,a pak je začnou nosit a padat na podložku. Už 3 včelaři budeme zkoušet toto zlepšit integrovaným dnem, které má mimo jiného, taky vliv na teplotu v úle a porovnáme výsledky. Můžeme doufat, že si včely vytvoří odolnost? Pokud ne, je to pořád lepší, než pro to nic nedělat.Složité řešení je k ničemu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Kladivo (213.195.224.2) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

Horkou plotnu jsem si stáhnul z netu mohu ofotit a poslat. kladva/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Horkou plotnu jsem si stáhnul z netu mohu ofotit a poslat. kladva/=/seznam.cz

Prosím o zaslání na vorja=seznam.cz. Děkuji.
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Aleš (193.85.238.34) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Jen pro zajímavost:
na jednom školení nám Titěta říkal, že včelstvo dokáže vyvinout energii 1,5 kw na což přišli právě u pokusu ohřát včelstvo na 40 stupňů. Ohřívaly fénem 500W a až teprve když zapojili 3 kusy se jim podařilo přetlačit včelstvo nad 35 stupňů (dva dokázaly odvětrat). Takže pozor až budete sestrojovat tu ohřevnou desku na výkon (jednak aby jste holky přetlačily a jednak ať vám neshoří úl).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ohřívaly fénem 500W a až teprve když zapojili 3 kusy se jim podařilo přetlačit včelstvo nad 35 stupňů (dva dokázaly odvětrat). Takže pozor až budete sestrojovat tu ohřevnou desku na výkon (jednak aby jste holky přetlačily a jednak ať vám neshoří úl).

Dík. Ale jak je vidět, tak se nám ty včelky jen tak jednoduše nedají přehřát :-).
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu