Včelařská konference

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna

Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med?k <rwmos/=/seznam.cz>
> Předmět: r?mek
> Datum: 28.1.2008 23:46:07
> ----------------------------------------
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
>
>
>

Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
> >
> >

Záleží, jak moc včely prostavují můstky mezi plásty. To záleží na tom, jak
moc se přidávají mezistěny do úlu, jak moc se otevírají úly a sundávají a
přehazují nastavky a jak moc včely geneticky prostavují mezery.
Taky záleží, jestli jsou nastavky s rovnými hranami nebo s falcovanými. U
těch s rovnými hranami není větší problém je trochu nadzvihnout a můstky
spojující rámky v případě, že se úl dlouho neotvíral, prořezat dlouhým nožem
nebo něčím takovým. U falcovaných nastavků to nejde a potom bývají občas
rámky ze spodního nastavku vytaženy za můstky při sundávání horního
nastavku, hlavně ty nízké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 29, 2008 7:07 AM
Subject: Re:r?mek


Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna
> >
> >

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl (...)

_____________________________________________________________

S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.

Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.

Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována. Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená. Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).

Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10 mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6 mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s tímto problémem nesetkávám.

V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ). Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola. Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených spodních louček.

Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku. Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly nejsou vhodné pro slabá včelstva.

S pozdravem...M. Václavek

Pokud je spodní loučka zůžená, včely vystaví plást mírně do klínu, tj.
že výška buněk se směrem k dolní loučce snižuje.....

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl (...)
>
> _____________________________________________________________
>
> S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i
> horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení
> nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší
> propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.
>
> Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní
> loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků
> dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak
> nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské
> rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště
> pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když
> jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.
>
> Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována.
> Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když
> visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní
> loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes
> patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená.
> Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď
> prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).
>
> Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10
> mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6
> mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi
> nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s
> tímto problémem nesetkávám.
>
> V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ).
> Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými
> ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky
> využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u
> první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud
> nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola.
> Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček
> nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených
> spodních louček.
>
> Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v
> kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá
> se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak
> glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí
> uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku.
> Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na
> zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší
> výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké
> nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože
> zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly
> nejsou vhodné pro slabá včelstva.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

Ze spodní loučkou jsem vykonal několik pokusů a tak mé postřehy: V původních úlech jsem měl loučky stejně široké 25 mm. S přechodem na Dadanty jsem začal laborovat. Uvěřil jsem Dr. Kamlerovi, že výrazně zůžená spodní loučka je hrozně výhodná nejen kvůli kvalitě dostavění, ale je i pro nejmenší prostavění mezi nástavky. Samozřejmě blbost. Na kurzu o racionalizaci jsem si prohlédl hromadu jejich vyřazených plástů čekajících na vyvaření a světe div se dokonale dostavěný byl tak každý třetí a to kdoví jestli. Dále jsem zjistil, že čím je spodní loučka užší, tím lépe jsou nástavky mezi sebou prostaveny. Nejméně včely prostavují při loučkách stejně širokých. A tak se opět vracím k loučkám širokým 26 - 27 mmm. Letos poprvé zkouším řezat všechny loučky 10 mm tlusté a tak uvidím co to udělá. Kdo má pořád přestavovat pilu. Zdraví R. Stonjek

Máte pravdu.Dává to logickej smysl.Snaží se zastavět každou větší mezeru a ta mezi úzkýma spodníma loučkama je. Jenom se chci zeptat-vy budete dělat i horní loučku silnou pouze 10mm?Dělal sem nedávno rámky39x26 s horní loučkou síly 16mm a boky a spodek taky těch 10mm.Šířka rámku 25mm.Drátkoval jsem to nerezem a pořádně napínal a musím říct že drží skvěle.Dřevo jsem použil smrk a borovici.

Já jsem kdysi, nějak před 20 lety zkoušel používat horní a spodní loučky
poloviční šířky, tak 12 mm a sbité asymetricky na jedné straně. Sliboval
jsem si od toho rychlé drátkování, protože jsem neprovlékal drátek otvory v
loučce, ale omotával kolem hřebíčků natlučených do boku těch louček, stejně
rychlé oddrátkování před vyřezáním plástů a propojení rámků nad sebou do
jedné plástové plochy. Tehdy to kdosi z novátorů zdůrazňoval. V praxi se
ukázalo, že za prvé zavěšení rámku do drážky musí být symetrické, jinak
rámek visí šikmo a dělá problémy , taky se ukázaly problémy s pevností
rámku, problémy s tím, jak rámek uchopit, musel se promačkávat kus plástu
obvykle těsně pod horní loučkou plný zásob, které tekly a v neposlední řadě
se ukázalo u rámku 39x24, že to propojení do jedné plástové plochy není v
podstatě žádný přínos.
Zkrátka s rámky se mnohem obtížněji manipulovalo kvůli obtížnému braní do
ruky a malé pevnosti, oddrátkování starého plástu, čištění a rychlá
drátkování se taky ukázalo jako málo výhodné proti staré spolehlivé klasice
a prostavování se projevili spíše jako problém než přínos. Takže jsem přešel
zpátky na původní rámky.
Přínos bych viděl jedině v tom, kdybych začal používat mezistěny s
vlisovanými drátky. Rámek by potom měl horní a spodní loučku z dvou latěk
šířky zhruba těch 12, z toho by se vždy jedna laťka přibitá na každé straně
jedním dlouhým hřebíčkem odklepla, do mezery by se vložila mezistěna a laťka
zase přiklepla. mělo by to jít při šetrné práci několikrát, než by se rámek
musel vyhodit.

R. Polášek

Medák nemysly. S rámkem ztrácí čas každej, kdo moc myslí.

Loučky a jejich síla mezi 8-9 mm
Materiál - stavební jednopalcové (cca 26mm) řezivo (jehličnaté)
První série je řezání na pokosové a druhé na jednoduché cirkulárce s kvalitním kotoučem. (tenším)

Boční loučky musí mít délku odpovídající součtu vlastní délky plus dvakrát síla loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání kontrolou sestavením rámku nasucho.

Normy jsou přibližně okolo 1m3 zpracovaného řeziva při zpracování takového řeziva na rámky za den. např.Výnosnost jedné desky o délce cca 130 cm a šířce cca 14 cm je deset párů přířezů.(2x boky vrch spodek)

Čím tvrdší je materiál, tím tenší může být šíře. Jako nevhodný materiál na rámky považuji lípu. Jde o řezbářský materiál na ozdoby a ne na konstrukční řešení.

Vhodný jsou jehličnany. Mám sérii i modřínových rámků a ty jsou prořezány na 8mm a tato světlost je při tomto druhu dřeva výborná.

K prohýbání, jak jsem napsal, není vhodný materiál lípa právě kvůli takovému prohýbání (při 9mm síly) pod vlivem dlouhodobé vlhkosti. Také topol, vrba atp. papírové řezivo. (testoval jsem i balzu a cedr - měl jsem tu kdysi zdroje odpadu)

Při samotným napínání tady mezi včelaři existuje mýtus a tím je, že si včelař myslí, že rámek je hudební nástroj, kterému se musí pořádně naladit struna. Omyl - jde jen o vypnutí a mnoho včelařů proto dělá chybu při napínání drátku. Nejde o sílu ale o rovnost drátku před zatavením Tím myšleno, že drátek jako takový nemusí vyvíjet na horní a spodní loučku prakticky po sestavení rámku žádný tah. Ten vzniká až po zatížení včelí stavby hlavně medem, ale i plodem.

Další mýtus je, že spona je nevhodná. Ano. I hřebíčky jsou nevhodné a snad se dovtípíte ostatní proč - když jsou krátké a nepojištěny výpletem drátkování. To lepidlo na sponích je opravdu lepší, ale ne nezbytné.


medák:>přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna<

Opravuji:

Boční loučky musí mít délku odpovídající výšce rámku minus dvakrát
síla horní a dolní loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání
kontrolou sestavením rámku nasucho.

Dík za vyčerpávající odpovědi budu o tom uvažovat asi se opět přikloním ke klasice

Zdravíčko mám několik optimalu s klasickými rámky s mezerníky a úzkou spodní loučkou.Teť chci vyrobit další rámky a přemýšlím nad hofmanovými bočními loučkami.Má to význam když se hodně nadává na stmelování bočních louček propolisem? Díky za vaše věcné názory Pepíno

Zdravim
dle mych malych zkusenosti jsou Hoffmani lepsi (mi vic vyhovuji), jsou pevnejsi, ale narocnejsi na vyrobu, problem s propolisem jsem jeste za 2 sezony pouzivani nezaznamenal.
Myslim, ze nevyhodu vyssi pracnosti vyvazi pritloukani 4 mezerniku na klasicky ramek a take to ze ramek drzi pohromade bez hrebiku.

Vyzkousejte uvidite :-)
T.H.

4 mezerníky měly opodstatnění u zadováků Na pevním stanovišti jsou zbytečné nebo stačí úplně dva na hoře Lze též použít plechové hřebeny v jednotlivých nástavcích Také jsem viděl hřeben tohoto tvaru VVVVVVVV terým se dá jí všechny rámky nastavit i bez mezerníků na stejnou vzdálenost a to všechny naráz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: r?mek
> Datum: 31.1.2008 16:34:21
> ----------------------------------------
> Zdravim
> dle mych malych zkusenosti jsou Hoffmani lepsi (mi vic vyhovuji), jsou
> pevnejsi, ale narocnejsi na vyrobu, problem s propolisem jsem jeste za 2
> sezony pouzivani nezaznamenal.
> Myslim, ze nevyhodu vyssi pracnosti vyvazi pritloukani 4 mezerniku na
> klasicky ramek a take to ze ramek drzi pohromade bez hrebiku.
>
> Vyzkousejte uvidite :-)
> T.H.
>
>
>
>

Pepíno,
Hoffmannovy rámky používám od roku 1985. Je pravdou, že včely tmelí propolisem boční loučky v místě styku. Problémy mi to ale nedělá. Nešťourám se ve včelách v zimě když je propolis ztvrdlý. Při teplotách nad 12 st.C již lze rámky bez problémů oddělit. Propolis těžím (seškrabuji) před vyvařením vosku (celé rámky)jednou za cca 2 - 3 roky. K mezerníkům bych se již nevracel. Pokud bych používal běžné rámky, vybavil bych nástavky oddělovacími hřebeny. Přeji mnoho úspěchů.
Čau Pepča

Zdravíčko
Díky za vaše názory na hoffmanovi loučky.Rozhodl jsem se pro ně už dávno, ale chci se ujist před výrobou že je to to pravé ořechové.Někteří totiš namitají horší přechod zimního hroznu po vyjezení zásob z rámku na rámek,protože vadí 6cm ploška.Přelezl vám zimní hrozen po spotřebování zásob v 1/2 šířky nástavku sám do zbývajících zásob,nebo musíte plné rámky přemístit do kontaktu s hroznem?
Co se týká hřebenů tak se jim chci vyhnout,protože bych se připravil o možnost posunovat rámky do stran.Při rozkládání,skládání díla,rozlepování propolisu,voskových uliček,atd. Já si po vytažení prvního rámku posouvám ostatní a nemačkám včely,což u hřebenů bez nadzvedávání asi nepujde.Hřebeny jsem viděl jen nenatlučené v ůlu,vživotě jsem je neskusil,ani u nikoho neviděl používat v praxi.Jestli se mýlím tak mě prosím opravte a vneste mi nový pohled na věc.Zvláště vy kdo je používáte.
Pepíno

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Jinak s ramkam je celkem sranda, jak se clovek na netu muze docist tak vysoka horni loucka (1,9cm - ma langstroth) je dle jednoho nazoru spatna (zimuji na drevu) a dle druheho dobra (prave ze zimuji na teplem drevu :-)) a hlavne neprostavuji nastavky ). Osobne si z pohledu vcelare vyrobce myslim, ze to bude dost jedno (mam jak vysokou tak nizkou h. loucku) a tak kdyz uz si udelam nejakou modifikaci tak je to proto, aby se mi to pohodlneji vyrabelo :-) Tento odstavecek berte s rezervou, mam malo nalitano a treba dojdu k jinemu nazoru :-)

Takze tak, hezky den :-)
T.H.


Někteří totiš
> namitají horší přechod zimního hroznu po vyjezení zásob z rámku na
> rámek,protože vadí 6cm ploška.Přelezl vám zimní hrozen po spotřebování
> zásob v 1/2 šířky nástavku sám do zbývajících zásob,nebo musíte plné rámky
> přemístit do kontaktu s hroznem?
>
>

S přechodem /pohybem/ nahoru a dolů ani tak moc strach nemám,to se včely pohybují pořád ve stejných uličkách.Jde mi spíš o to jestli budou včelky v chomáči schopny samy se po vyjezení původních uliček přesunout navedlejší rámky do nových uliček plných zásob.Jde o pohyb napříč okolo rámků bočnímy uličkamy,nad rámky,pod rámky,bočnímy ukičkami kde je dodžena včelí mezera.No a někde jsem se právě dočet že hoffmanova loucka jim při chladném počasí kdy se včelky moc nepohybují víc zavazí při přechodu za zásobami a hladoví.Momentálně mám mezerníky a přes strůpkovou fólii pozoruju ze za zásobami sami si nepřelezou a přitom je zásob vedle hodně.Prosím poraďte protože dřív jsem měl zateplené moraské univerzály do těch sem v zimě neviděl atak jsem to neřešil.Teť mám prvním rokem otimaly /paráda/ do nich vidím a mám strach aby nevyhladoveli protože to vypadá že lechce plodují a nechci do nich moc teť v zimě moc vrtat

Díky za vaše připomínky
Pepíno


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 2. 2008
Re: r?mek (27022) (27044) (27049) (27054) (27069)

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Používám 4 kusy mezrníků z jedné stran ( používáním mezerníků z obou stran se předchází zbytečnému vytváření chaosu při neúmyslném otočení rámku při vracení ). Při práci s celými nástavky umístění mezerníků z obou stran rámků pozbývá výhod.

Hoffmanovy boční loučky jsou vhodné pro nástavkové úly, kde se včelaří převážně s celými nástavky ( nízkonástavkové úly ). Častá manipulace s rámky vede ke zbytečnému zamačkávání spousty včel, zanášení stykových hran nečistoty a propolisem, což vede ke zmenšení manipulační mezery v nástavku. Ve výsledku se může stát, že se do nástavku nevejde plný počet rámků. Pokud se rámky nepřisunou úplně k sobě, vzniká mezera, kterou včely zatmelí, a potom se rámky vyndávají velmi nesnadno. Proto ( a také kvůli jednoduší výrobě! ) jsme raději zvolil mezerníky. Ale nedá se říci, že jsem s nimi úplně spokojen.

Co se týče pohybu zimního chumáče, tak je velmi nepravděpodobný pohyb přes uličky. Dutina ve stromu byla zpravidla výší něž širší, proto je pro včelstvo přirozený pohyb za zásobami nahoru nebo do strany, vždy v rámci uličky, ve které chumáč včel sedí. Pokud se oteplí a slunce prohřeje stěnu úlu, což u tenkostěnných úlů není problém i při cca 6°C ve stínu ( takových dní je rozhodně více než dní s teplotou ve stínu vyšší než 10°C, kdy slunce probudí i včelstva v uteplených úlech ), včely využijí oblevy mimo jiné i k přenášení zásob do centra chumáče. V případě, že nemají plod ( což je v této době vysoce nepravděpodobné ) mohou si sednout i do jiných uliček. V chladném počasí se včely nepohybují za zásobami přes uličky a v rámci těch uliček, ve kterých sedí.

Pokud má včelstvo v dosahu ( v rámci uliček chumáče ) +/- 5 kg medu, bez problému vydrží až do předjaří. Hladovějící včelstvo při poklepu jen slabě hučí. V případě nedostatku zásob v dosahu včelstva je vhodné položit přímo nad chumáč mednou komoru ( třeba sestavenou z krajních neobsednutých medových plástů ), do které se převěsí dva rámky ze středu chumáče. Ostatní rámky v nástavku, ve kterým chumáč sedí, se přisunou k sobě. Odebrané rámky se včelami se převěsí do medné komory tak, aby se nacházeli nad středem chumáče. Je třeba pracovat přiměřeně rychle. Výhodnější je provádět tento úkon při vyšších mrazech, kdy se včely tolik nerozlézají, což se jím může stát smrtelné. Nepožívejte při tomto zásahu kouř. Mednou komoru si i s mezerou předem připravte, aby se odebrané rámky se včelami mohli rovnou vložit na patřičné místo. Pokud se tento zásah provádí správně, uhyne při něm nanejvýš pár stovek včel, což je lepší, než aby uhynulo celé včelstvo hladem. Během pár hodin se část chumáče přesune do medné komory, čímž se zajistí přísun potravy. Pokud-by do medné komory nebyli vloženy rámky se včelami, hladovějící včelstvo by se nemuselo v čas přesunout do medné komory.

Lepší je včelstva překrmovat, aby se nemuseli nikdy řešit problémy se zásobami ( v Optimálech dávám u velmi-silných včelstev ( v podletí na 8-9 NN, v zimně na 5 NN ) +/-32 kg zásob ( cukr ( 15-20kg ) + medná komora ), spotřeba je mezi 15-20 kg zásob na včelstvo za rok ). Přebytky zásob se dají odebrat ve formě medné komory, která se opět vrátí v podletí. Dokrmí se cukrem a včelstvo je řádně překrmeno ( nikoliv nakrmeno ), což zajisté znatelně přispívá k vytváření silnějších včelstev. Medná komora se může uplatnit i jinak ( např. krmivo pro oddělky či pro zazimování záložních včelstev, zásoby pro případná vyloupená včelstva ).


S pozdravem...M. Václavek

Pane václavek moc vám děkuji za podrobnou a pro mě velmi hodnotnou odpověď.Hned jak ustanou tyhle silné větry tak je pujdu zkontrolovat,protože jedny už mají uličky aspoň při pohledu přes folii skoro vyjezené.Zimuji zatím jen na dvou NN protože jsem je v létě přemetl z mravských univerzálů na mezistěny optimalu a zakrmil pro rychlejší vystavění díla.Potom jsem je ještě zakrmil znova na zimu tolik kolik si vzali.Zásob mají stále dost,ale sedí mimo a nedosahují na ně.S tím dalším nastavkem se zásobami co mi radíte to každopádně vyzkouším.(((Jedny slabší mi na podzim padli a zbyli nástavky plné cukrových zásob.Asi jsem je moc unavil přechodem na jinou rámkovou míru a výstavbou nového díla.)))Puvodně jsem chtěl dát zásoby okolo chumáče a jeden plást možná mezi něj.Mám velkou radost z vaší rady,protože nebudu zasahovat vůbec do chumáče a jen je nechám přelézt nahoru.

Díky vám i ostatním za rady
Pepíno

Přesně tak to dělám, pokud budeš chtít o víkendu můžu vyfotit a poslat.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
med?k
Sent: Monday, January 28, 2008 11:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: r?mek

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna