Včelařská konference

Stále aktuální problém?

Troufám si tvrdit, že v současnou dobu to již není takový zapeklitý problém jako v první půlce 20 st. Úly typu Langstroth ( tenkostěnné, včelí mezera, velkoprostorové nástavkové úly ) vycházejí z přes 100 let starého konceptu, který se osvědčil po celém světě a taky se všude rozšířil. Myslím, že každý racionální včelař by měl vidět Langstroth jako svůj vzor.

Varuji všechny začínající včelaře před pořizováním klasických dvouprostorových úlů, úlů, které se již přes 20 let nevyrábějí. Práce s nimi je časově značně náročná, komplikovaná špatně ovladatelnými tendencemi k rojení vlivem malého prostoru úlu, výsledky z těchto úlů jsou nevelké s velmi nízkou produktivitou práce. Je rozdíl, když ve včelstvu strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo 100-120 kg medu. Prostě dvouprostorové úly jsou přežitek z dob pavčelaření a nevidím jediné racionální odůvodnění, proč je nadále zachovávat.

Pro ty, kteří chtějí strávit se včelstvy méně času a dosáhnout vyššího výnosu doporučuji racionální včelaření v nízkonástavkových úlech. Systém úlů Optimal je dle mého názoru jeden z nejlepších na českém trhu. Jde vlastně o Langstroth upravený do ,,české,, podoby. Čtvercový půdorys umožňuje při zásahu do včelstva otočit nástavek o 90° ( na teplou stavbu), čímž se usnadní práce s jednotlivými rámky ( např. při odběru oddělku na jaře ). Jinak nespatřuji tento fakt jako zásadní výhodu Optimalu. Nízkonástavkové včelaření je o práci převážně jen s celými nástavky ( rozšiřování, medobraní, zužování ), takže výhody spojené s usnadněnou manipulací s rámky zde ztrácejí na významu. Důležitější výhody jsou délka rámku 42 cm, která je pro včelstva lepší něž 39 cm kvůli již zmíněné větší izolační zóně, tenkostěnný nástavek umožňující častější prolety v zimně, vysoký podmet poskytující přechodný prostor pro případné vyvěšení včel, drátěné dno zajišťující spolu s očky v nástavcích ventilaci úlu.

Každému se může líbit něco jiného. Jednotlivé systémy úlů vyžadují jisté specifické provozní metody, na to se často zapomíná. Nízkonástavkové úly jsou velmi perspektivní, protože se dají přizpůsobit na všechny provozní systémy včelaření. Dva nízké nástavky dohromady dávají vysoký nástavek. Pořízeným vysokonástavkových nebo dadant úlů přicházíte o možnost změny systému provozu v případě neosvědčení jednoho z nich.

Metoda včelaření se mění lehce, ale úly těžce!!! Proto je třeba si vše předem důkladně rozmyslet, něž si něco pořídíte! Osobně bych rozhodně nekomplikoval úlový sortiment v ČR vymýšlením nových úlů.


S pozdravem...M. Václavek

"Stále aktuální problém?"
------------------------------------------
Langstroth, Dadant..... A co takhle Janiš, Brenner, když už hovoříme o nástavkovém včelařství ??????
Pepča

Langstroth, Dadant..... A co takhle Janiš, Brenner, když už hovoříme o nástavkovém včelařství ??????
Pepča
..................

A nechybělo mnoho i mé jméno mohlo být vedle těchto velikánů . . . -)

Podobně jako Langstroth zakopl o vyřazené bedničky v přístavu a postupem času se "vědecky" zdůvodnilo, že právě jeho rozměr rámkové míry je ten geniální i já svého času našel své bedničky. Krásné, téměř zadarmo, v množství tehdy takřka neomezeném . . . Hned jak jsem je uviděl, věděl jsem, že se octnu na stránkách včelařské čítanky. Viděl jsem sám sebe jak píši do Včelařství, za čas přebírám z rukou předsedy ČSV post šéfredaktora, konkurenčního buřiče MV srážím do kolen. ( Pardon, tehdy ještě MV nebyl) Na sněmu ČSV zakrátko na to dostávám nejvyšší vyznamenání.

Razil jsem si k nim cestu, otevřel je , láskyplně obejmul a . . . přeměřil. A tehdy jsem pochopil, že jsem prohrál - nestane se ze mě stvořitel té nejlepší rámkové míry na světě. Seděli na milmetr přesně s Adamcovou mírou. On mne prostě naprosto bezohledně předběhnul. Z toho zklamání jsem se nikdy zcela nevzpamatoval. Dodnes se budím uprostřed hluboké noci a přemýšlím . . . Alespoň kousek někde přidat, nebo ubrat. Bohužel bedýnky jsou k uzoufání přesné. Navíc přímo lákají k zateplení.

Sami vidíte, že vinu za to že jsem naprosto nudným, průměrným navíc neracionálním včelařem bez fantazie nesou ony bedýnky. Vím nemohou za to, ale . . .

Leoš

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 9:21 PM
Subject: Úlová otázka
> Varuji všechny začínající včelaře před pořizováním klasických
> dvouprostorových úlů, úlů, které se již přes 20 let nevyrábějí. Práce s
> nimi je časově značně náročná, komplikovaná špatně ovladatelnými
> tendencemi k rojení vlivem malého prostoru úlu, výsledky z těchto úlů jsou
> nevelké s velmi nízkou produktivitou práce. Je rozdíl, když ve včelstvu
> strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> 100-120 kg medu. Prostě dvouprostorové úly jsou přežitek z dob pavčelaření
> a nevidím jediné racionální odůvodnění, proč je nadále zachovávat.

> S pozdravem...M. Václavek

No já nevím. Mně připadá, že jenom ten, kdo si není jistý, že dneska včelaří
správně, si dodává jistoty tím, že nazývá předchozí etapu včelaření u nás
pavčelařením.
Všechno se vyvíjí, před 20 lety se u nás včelařilo jinak a před 40 - 60 lety
taky jinak.

R. Polášek

Je rozdíl, když ve včelstvu
> strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> 100-120 kg medu. > S pozdravem...M. Václavek
...............

Mohl byste mne, případně i další zájemce seznámit s Vaší metodikou chovu ? Ale prosím o konkrétní údaje - dosažený medný průměr v horizontu více let, počet chovaných včelstev, rámková míra . . .

Protože pokud těch 120 kg na včelstvo není překlep, jdu koupit barvu do drogerie, opráším těch pavučinami obrostlých 150 nástavků a jdu na to.

a myslím to doopravdy ! ! !

Před lety jsem se zabýval myšlenkou na přivýdělek včelařením. Bohužel jsem zjistil, že v mém případě se jedná
o cestu slepé uličky. ( I náš největší český myslitel Jára Zimmermann razil teorii slepých uliček).

Ale těch 120kg, jo to je jiná. Dám je klidně do výkupu ( 120kg x 30,-) a za dvě hodinky práce mám 3600,- Kč. Náklady na cukr nepočítám, udělám níže popsanou fintu s oddělky a dotací (nebudu moc bádat nad počty) a jsem v suchu. Vlastně v suchu a teple, neboť na zimu odlétím do teplých krajin.

Leoš

To je práce k přemýšlení opravdu pro Járu Cimrmana

TY 2,5 HODINY MĚ NESTAČÍ ANI NA VYTOČENÍ TĚCH 120 KG A KDE JSOU PRÁCE OSTATNÍ

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 19.3.2008 23:57:41
> ----------------------------------------
>
> Je rozdíl, když ve včelstvu
> > strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> > 100-120 kg medu. > S pozdravem...M. Václavek
> ..............
>
> Mohl byste mne, případně i další zájemce seznámit s Vaší metodikou chovu ?
> Ale prosím o konkrétní údaje - dosažený medný průměr v horizontu více let,
> počet chovaných včelstev, rámková míra . . .
>
> Protože pokud těch 120 kg na včelstvo není překlep, jdu koupit barvu do
> drogerie, opráším těch pavučinami obrostlých 150 nástavků a jdu na to.
>
> a myslím to doopravdy ! ! !
>
> Před lety jsem se zabýval myšlenkou na přivýdělek včelařením. Bohužel jsem
> zjistil, že v mém případě se jedná
> o cestu slepé uličky. ( I náš největší český myslitel Jára Zimmermann razil
> teorii slepých uliček).
>
> Ale těch 120kg, jo to je jiná. Dám je klidně do výkupu ( 120kg x 30,-) a za
> dvě hodinky práce mám 3600,- Kč. Náklady na cukr nepočítám, udělám níže
> popsanou fintu s oddělky a dotací (nebudu moc bádat nad počty) a jsem v
> suchu. Vlastně v suchu a teple, neboť na zimu odlétím do teplých krajin.
>
> Leoš
>
>
>

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.

_____________________________________________________________

Měl jsem na mysli přímou práci se včelstvem ( léčení, rozšiřování, chov matek, medobraní ( BEZ VLASTNÍHO VYTÁČENÍ MEDU ), krmení, zužování ).

Poměr medného výnosu a přímé práce se včelstvem se rovná koeficientu produktivity přímé práce, která udává i vlastní úspěšnost metody včelaření a tím také i její racionalitu.

Není důvod, proč by malovčelaři neměli včelařit jako velkovčelaři. Rozdíl je až při vlastním vytáčení medu a různých další včelařských činností nespojených se zásahy do včelstev. Teto čas tvoří většinu ( přes 90% ) času spojeného se včelařením. Proto velkovčelaři ( na rozdíl od malovčelařů ) využívají často různou mechanizaci ke zkrácení tohoto času. Velikost nepřímé včelařské práce je závislá na stupni mechanizace provozu, nesouvisí s vlastním způsobem včelaření. Proto nepřímá včelařská práce se netýká racionality včelařské metody.

Nepřímá včelařská práce je pro malovčelaře bezpředmětná. Malovčelaři nevčelaří kvůli zisku, ale kvůli prožitku ze včelaření. Malovčelařům jde především o medný výnos, ale náročná včelařská metoda nepřináší pravý prožitek. Proto i malovčelaři hledají takovou metodu včelaření, při které se s minimem přímé práce se včelstvy docílí maxima medu.


S pozdravem...M. Václavek

jenže bez těch doprovodných prací se nedostaneš ke skutečným nákladům a tedy i výnosům A uvádíš tak další v omyl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 20.3.2008 10:38:09
> ----------------------------------------
> Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo
> 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání
> trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.
>
> _____________________________________________________________
>
> Měl jsem na mysli přímou práci se včelstvem ( léčení, rozšiřování, chov
> matek, medobraní ( BEZ VLASTNÍHO VYTÁČENÍ MEDU ), krmení, zužování ).
>
> Poměr medného výnosu a přímé práce se včelstvem se rovná koeficientu
> produktivity přímé práce, která udává i vlastní úspěšnost metody včelaření
> a tím také i její racionalitu.
>
> Není důvod, proč by malovčelaři neměli včelařit jako velkovčelaři. Rozdíl
> je až při vlastním vytáčení medu a různých další včelařských činností
> nespojených se zásahy do včelstev. Teto čas tvoří většinu ( přes 90% ) času
> spojeného se včelařením. Proto velkovčelaři ( na rozdíl od malovčelařů )
> využívají často různou mechanizaci ke zkrácení tohoto času. Velikost
> nepřímé včelařské práce je závislá na stupni mechanizace provozu, nesouvisí
> s vlastním způsobem včelaření. Proto nepřímá včelařská práce se netýká
> racionality včelařské metody.
>
> Nepřímá včelařská práce je pro malovčelaře bezpředmětná. Malovčelaři
> nevčelaří kvůli zisku, ale kvůli prožitku ze včelaření. Malovčelařům jde
> především o medný výnos, ale náročná včelařská metoda nepřináší pravý
> prožitek. Proto i malovčelaři hledají takovou metodu včelaření, při které
> se s minimem přímé práce se včelstvy docílí maxima medu.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Nemyslím si, že se malovčelařům vyplatí kupovat 36 rámkové zvratné medomety, vyfukovací přístroje, traktory, termokomory, výrobny mezistěn a podobné technické vymoženosti snižující u velkovčelařů nepřímou včelařskou práci.

TY 2,5 HODINY MĚ NESTAČÍ ANI NA VYTOČENÍ TĚCH 120 KG A KDE JSOU PRÁCE OSTATNÍ

To sa už blíži k pravde, ale pravda to stále nie je! 51 rokov prežiť pri včelách ma o tom stále presviedča, aj hodiny strávené npr. na webových stránkach a študovanie literatúry je o včelách. A robenie plánov "ako na to" pred každou sezónou je stále o včelách, včelárstvo takto ponímané je vnútorné duchovno, ktoré včlár neustále prežíva. Potom nehovorte, že Vám stačí na ročné ošetrovanie včelstva 30 či 90´.
Anton

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce J.M.

Komentár č.28283 reuguje na túto časť komentára J.Menšíka. Anton

Ty 2,5 hodiny a výnos 120 kg na včelstvo musíte brát s rezervou (násobit/dělit koeficientem 4-5). P. Václavek není obyčejný pavčelař, ale super včelař a jeho informace nejsou vždy objektivní. Při vychvalování zapomíná i na negativa.

Jen tak mimochodem. Nic proti nízkým nástavkům, ale včely při stavbě plodového hnízda upřednostňují vysoký nástavek. NN neumožňuje kruhové plodové hnízdo, které je pro včelstvo ideální.

> Nic proti nízkým nástavkům, ale včely při stavbě plodového hnízda upřednostňují vysoký nástavek. NN neumožňuje kruhové plodové hnízdo, které je pro včelstvo ideální.

Tak toto je jen pověra. Kruhové plodové hnízdo přes 2 nástavky jsem našel už při sobotním nátěru plodu a to na vysokém rámku (39 x 24). Záleží na mezeře mezi jednotlivými patry rámků.

V kombinovanému systému upřednostňují včely vysoký nástavek, ale nedá se říci, že vždy jen v něm kladou. Závisí na síle na počasí a na snůšce.

Kritika osočuje nízké nástavky kvůli pomalejšímu rozvoji či vyšší rojové tendence. Co se týče rojení, není žádný rozdíl. Co se týče rozvoje, je jen rozdíl u slabých včelstev, které nechovám, takže mě to netrápí.

Zimování je nejlepší na nízkém nástavku, protože včely mají vždy dostavěné dílo ke spodní loučce a chumáč je mezinástavkovými mezery dobře propojen, což přispívá k bezproblémovému zimování.

O nevýhodách nízkonástavkového včelaření se nezmiňuji, protože žádné významné nepozoruji. Větší počet rámků zvyšuje pouze práci nepřímou, která pro mě není zas tak důležitá. Když člověk nemá desítky včelstev, nějaký čas navíc si o víkendech vždycky najde. Použití plastových rámků by zvýšený čas při sbíjení rámků a zatavování mezistěn vyřešilo. Spotřeba času necelých 2 hodiny přímé práce se včelstvem za rok je i u velmi-silných včelstev ( 8-9 NN Optimalu ) při práci převážně s celými nástavky a používání výkluzů reálná.


S pozdravem...M. Václavek

Vaclavek napsal:
V kombinovanému systému upřednostňují včely vysoký nástavek, ale nedá se říci, že vždy jen v něm kladou. Kritika osočuje nízké nástavky kvůli pomalejšímu rozvoji či vyšší rojové tendence. ...
O nevýhodách nízkonástavkového včelaření se nezmiňuji, protože žádné významné nepozoruji....
______________________________________________
Tady nikdo nepsal, že včely kladou jen ve VN. Ano kladou i v NN a i pod kořenem stromu kladou. Psal jsem, že včelstva upřednostňují VN před NN, ne že nekladou v NN.

Ještě k výnosům.
Sám jste psal ve velmi dlouhém příspěvku (příspěpek 28211 ze dne 18.3.2008) o dlouhodobých pokusech v Zubří
s uteplenými a neuteplenými nástavky o výnosech. Dlohodobé výnosy tam mají v obou systémech kolem 22kg na včelstvo.
Jsou tam vinikající včelaři a mají výnosy asi 6x nižší než vy (V Zubří téměř není jarní snůška z akátů, řepky, ... a mají pozdní letní snůšku tmavého medu).
K čemu chci dojít. 75% výnosu ovlivňuje poloha stanoviště a zbytek způsob včelaření.
Jsou místa, kde vynikající včelaři dosahují výnosu 20kg na včelstvo. A naopak jsou místa kde není možno mít výnos pod 5O kg.

Metodikou chovu ovlivním jen část výnosu. Ještě připište v jaké oblasti včelaříte, ať víme kde dosahujete svých 120 kg na včelstvo. Takových míst moc není.

A ještě k nízkým nástavkům. Vůbec nic proti nim nemám. Mají své výhody i nevýhody. Vzhledem k vyšší pracnosti ale nejsou pro mne. Někomu jinému mohou plně vyhovovat. Jenom bych si nikdy nedovolil odsuzovat (jak to děláte) jiné metody včelaření (např. dvouprostorové, ...). Každý ať si včelaří v čem chce a jak chce. Jedinou podmínkou je, aby negativně neovlivňoval okolí (nemoci, ...).

Já upřednostňuji 3 tachováky na sobě. 4 jsou už moc (velká výška a váha na mne) a raději to rozdělím oddělky. Výnos podle stanoviště 20 a 40 kg/včelstvo.

Snůškové podmínky v Zubří jsou z mého pohledu špatné. Já včelařím poblíž Hradce Králové. Každoročně mám k dispozici řepku, která spolu s ovocnými stromy tvoří přes polovinu mého výnosu. Necelé 3 km od mého stanoviště je les. V okruhu doletu mích včelstev ( 6 km ) je asi přibližně 100 dalších včelstev.

Nedá se říci, že v Zubří mají nějak znatelně silnější včelstva, něž jaké má většina včelařů. Jsou to spíše včelstva střední ( síla kolem 40 000 včel za vrcholu ). A to také ovlivňuje výnos.


S pozdravem...M. Václavek

Je ovšem také otázdou zda včelaření jen za účelem vyždímat těch 120kmedu není to správné pavčelaření

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 19.3.2008 22:48:14
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 19, 2008 9:21 PM
> Subject: Úlová otázka
> > Varuji všechny začínající včelaře před pořizováním klasických
> > dvouprostorových úlů, úlů, které se již přes 20 let nevyrábějí. Práce s
> > nimi je časově značně náročná, komplikovaná špatně ovladatelnými
> > tendencemi k rojení vlivem malého prostoru úlu, výsledky z těchto úlů jsou
> > nevelké s velmi nízkou produktivitou práce. Je rozdíl, když ve včelstvu
> > strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> > 100-120 kg medu. Prostě dvouprostorové úly jsou přežitek z dob pavčelaření
> > a nevidím jediné racionální odůvodnění, proč je nadále zachovávat.
>
> > S pozdravem...M. Václavek
>
> No já nevím. Mně připadá, že jenom ten, kdo si není jistý, že dneska včelaří
> správně, si dodává jistoty tím, že nazývá předchozí etapu včelaření u nás
> pavčelařením.
> Všechno se vyvíjí, před 20 lety se u nás včelařilo jinak a před 40 - 60 lety
> taky jinak.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Také je otázkou, co kdo pavčelařením myslí. Jestli to je jen normální termín
nebo jestli tím vyjadřuje, že ti ostatní jsou hlupáci a neumětelové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 20, 2008 12:22 PM
Subject: Re: ?lov? ot?zka


Je ovšem také otázdou zda včelaření jen za účelem vyždímat těch 120kmedu
není to správné pavčelaření

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 19.3.2008 22:48:14
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 19, 2008 9:21 PM
> Subject: Úlová otázka
> > Varuji všechny začínající včelaře před pořizováním klasických
> > dvouprostorových úlů, úlů, které se již přes 20 let nevyrábějí. Práce s
> > nimi je časově značně náročná, komplikovaná špatně ovladatelnými
> > tendencemi k rojení vlivem malého prostoru úlu, výsledky z těchto úlů
jsou
> > nevelké s velmi nízkou produktivitou práce. Je rozdíl, když ve včelstvu
> > strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> > 100-120 kg medu. Prostě dvouprostorové úly jsou přežitek z dob
pavčelaření
> > a nevidím jediné racionální odůvodnění, proč je nadále zachovávat.
>
> > S pozdravem...M. Václavek
>
> No já nevím. Mně připadá, že jenom ten, kdo si není jistý, že dneska
včelaří
> správně, si dodává jistoty tím, že nazývá předchozí etapu včelaření u nás
> pavčelařením.
> Všechno se vyvíjí, před 20 lety se u nás včelařilo jinak a před 40 - 60
lety
> taky jinak.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

,,Pavčelař,, není žádná urážka, ale odborný termín označující včelaře chovajícího včely z dnešního pohledu jednoznačně iracionálními způsoby.

S pozdravem...M. Václavek

Takže včelař který chová včely pro potěchu z dnešního pohledu je iracionální když si sedne před úly a pozoruje ten rej??
měl by být tedy racionální a jít vydělávat CHECHTÁKY. To je pak ta správná racionalita?? TO NÁS TEDY POTĚŠ PÁN BŮH :-((
KAŽDÉHOS TAKOVÝMA NÁZORAMA bych poslal do (_!_) To du raděj na (_)3

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 20.3.2008 16:08:26
> ----------------------------------------
> ,,Pavčelař,, není žádná urážka, ale odborný termín označující včelaře
> chovajícího včely z dnešního pohledu jednoznačně iracionálními způsoby.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Kdo tady prohlašoval, cituji: ,, Takže včelař který chová včely pro potěchu z dnešního pohledu je iracionální když si sedne před úly a pozoruje ten rej?? ,,???
Já rozhodně ne!!! Pozorování činnosti u česna je velmi racionální, protože bystrý člověk se při tom mnohé doví, aniž by včelstva rušil.

Já nikoho nenutím, aby něco dělal tam či onak, já jenom využívám své právo na vlastní názor. Ať si lidé klidně chovají včelstva v čemkoli a jakkoli, ale neměly by tím ohrožovat ostatní včelaře. Kdyby všichni včelaři si počínali svědomitě, neměly bychom takové problémy s varroázou a morem, jaké máme.

Nikdy jsem přesně nezveřejnil své výsledky, protože nechci vyvolat vlnu spekulací, která by jistě z řad přispěvatelů této konference přišly. Vy mi své výsledky taky nezdělíte, tak já je taky zveřejňovat nebudu.

Nikdy jsem přesně nezveřejnil své výsledky, protože nechci vyvolat vlnu spekulací, která by jistě z řad přispěvatelů této konference přišly. Vy mi své výsledky taky nezdělíte, tak já je taky zveřejňovat nebudu.
......................

Nepochopili jsme se - mluvím o METODICE chovu, ne o výsledcích v podobě dosažených kg medu. A vyvedu Vás z omylu své "výsledky" klidně zveřejním. Nevidím důvod proč ne. Třeba to bude někomu začínajícímu k něčemu dobré.

Takže nejprve k úlům - včelařím v nástavkových úlech 39x24 (zateplených) a v Moravských univerzálech ( v menší míře).

Začínal jsem s Mor. un. které jsem upravil o další nástavky a postupně šetřil na nástavkové úly. Mor. un. používám na odlehlém stanovišti - pokud by došlo k jejich krádeži, tolik by to nebolelo. Jejich nevýhody jsou nasnadě - nemají odnímatelné dno, jsou těžší . . . Ale co se týká medu, nevidím rozdíl mezi nástavkovým úlem a Mor. un.

Zkoušel jsem nezateplené úly, dvojmatečné včelaření, spojování kmenového včelstva s oddělkem na jaře, na podzim . . . a bůh ví co všechno ještě. Měl jsem takové výzkumnické období.

Co se týká průměrného výnosu medu - sledované období 10 let zpět (1996-2006) . ( prvních 5 let z toho jsem včelařil s více než 60-ti včelstvy, v současné době mám dvě desítky včelstev).

Takže za desetiletý cyklus - průměrný počet včelstev 47/rok, medný průměr 31 kg/včelstvo/rok. Samozřejmě některá včelstva dosáhla 80 kg medu, ale některá třeba jen 10.

Chodil jsem při včelaření ( se 60-ti vč.) do zaměstnání a vyvíjel řadu dalších aktivit. Postupem jsem se dopracoval k tomu, že silná včelstva jsou mi k ničemu. Stojí mne více času než dvě normální a medu je spíše více ze dvou normálních než z jednoho silného.

Momentálně statistiky už moc nevedu, lepší je krátká paměť.

A teď to podstatné - pokud byste byl ochotný podělit se o metodiku chovu, ardenus/=/seznam.cz . Doopravdy si chci pořídit dva tři Optimály a zkusit nízkonástavkové včelaření pro radost.

Pokud metodiku nehodláte z rozličných důvodů zveřejňovat, přestaňte prosím uveřejňovat nesmysly.

Leoš

Při rozkvětu třešně naráz rozšířím... pod plodiště vložím 3NN rozšiřovací nástavky s mezistěnami ( 6-8 ) po strnách a 2-4 soušemi u středu nástavku se stavebním rámkem. Očka mám otevřená v pozici 1-3. V půlce květu řepky začnu s chovem matek, provedu 1. odběr plodových plástů a 1. medobraní. Vytočené nástavky vždy vracím dolů. Mateří mřížka při tomto způsobu včelaření není k oddělení medného prostoru nutná. Plodové těleso se vlivem přenášených zásob nahoru samo posouvá dolů. V půlce květu akátu provedu 2. medobraní a druhý odběr plodových plástů. Po odkvětu lípy provedu 3. medobraní a úpravu sediska tak, aby ve spodní polovině úlu byli nástavky s nejstarším dílem. Úl rozdělím mateří mřížkou, místo trubčích rámků vložím souše. Druhý den podle vajíček zjistím, v které půlce úlu je matka. Do bezmatečné připojím přes novinový papír oddělek s mladou matkou. Včelstva poté začnu krmit. Obě matky nechám klást, abych dosáhl silnějšího včelstva, než je přirozené ( nad 4 kg zimních včel ). Tyto včelstva perfektně využijí celé produkční období. V září odstraním mateří mřížku, matky vyhledám ( v tuto dobu se hledají poměrně snadno ), starou matku zamáčnu, mladou matku dám do izolační klícky, aby v říjnu ve včelstev kvůli léčení nebyl plod. Začátkem října matku vypustím a odeberu spodní nástavky se starším dílem, který vytavím. Skladuji jen panenské plásty.
Od podzimu do předjaří mají standartní produkční včelstva k dispozisi 6 NN, v produkčním období a v podletí 9 NN.


S pozdravem...M. Václavek

Děkuji

Pane Václavku,
můžete prosím upřesnit pro začátečníky:
"Vytočené nástavky vždy vracím dolů."
Je myšleno pod momentální polohu plodiště?
Jakub

Upřesňuji:
Vytočené nástavky vkládám pod plodové nástavky, tedy ne nad plod,... matka má tendenci jít nahoru, pokud nad sebou nemá zásoby ( zvláště, přijde-li špatné počasí nebo snůšková přestávka ).


S pozdravem...M. Václavek

To: M. Václavek.
Docela podnětné.

R. Polášek

No, podle mně výnos medu taky hlavně závisí na množství sesbíratelné sladiny
v okolí úlu. Pak jsou metodiky, které umožňují včelstvu vybrat za rok klidně
i přes těch 100 kilo. Stačí si jen uvědomit, kolik by včely donesly, kdyby
měly po celé snůškové období stejný dostatek snůšky jako mají třeba v lánu
řepky. A pak jsou metodiky, které i při dostatku snůšky neumožní donést více
než je určitá hranice. Podstatné je, že když dostatek snůšky není, tak
prostě včely více nedonesou než kolik jim okolí stanoviště nabízí. Paradox
je, že zatímco průměrná nabídka sladiny v přírodě klesá, aspoň mně to tak
třeba proti době před 30 lety připadá, množství času na ošetřování jednoho
včelstva klesá a schopnost průměrného včelstva, nyní nastavkového s
šlechtěnou matkou proti dřívějšímu, obvykle zadovákovému donášet sladinu,
tedy kolik by doneslo při neomezené nabídce sladiny v přírodě, neustále
stoupá. Znamená to tedy, že medné výnosy včelstev jsou v průměru čím dále
více omezovány tím, co je možné z okolí stanoviště donést a čím dále méně
omezovány používanou metodikou ošetřování včelstev.

R. Polášek

šlechtěnou matkou proti dřívějšímu, obvykle zadovákovému donášet sladinu,
tedy kolik by doneslo při neomezené nabídce sladiny v přírodě, neustále
stoupá. Znamená to tedy, že medné výnosy včelstev jsou v průměru čím dále
více omezovány tím, co je možné z okolí stanoviště donést a čím dále méně
omezovány používanou metodikou ošetřování včelstev.

R. Polášek
--------
Souhlas. Na Fascinovaném včelaři je link na web, kde jsou grafy kolik je kde včelstev a jaká produkce medu, průměr atd.
Doporučuji uvážit ještě rozlohu jednotlivých zemí a srovnat s požadovanými 0,8 miliony a ksutečným 1/2 milionem včelstev v ČR.

To se pak nesmíme divit "morovým ranám" kterými jsou nyní včelstva stíhána.

Karel

Ale v tom případě je v ČR 49 998 pavčelařů a dva racionální včelaři - p. Václavek a p. Smělý. Pokud vím nikdo jiný o medném průměru 120 kg na včely nikdy nehovořil.

Pane Václavek, nerad bych aby to vyznělo jako útok kacíře proti Vaší osobě jak tady někdo níže vtipně poznamenal, ale budu se opakovat - zveřejněte svoji metodiku. Osobně ji vyzkouším do puntíku. Pokud se jen přiblížím k hranici 100kg, zveřejním zde vše s podrobným popisem. V opačném případě to připomíná rabáře, co se přou o to, kdo chytil větší rybu.
....................

pro p. prispolnika

Nevím co znamená "národ kacířů" , ale domníval jsem se že slovo kacíř má poněkud jiný význam. Toto fórum slouží k výměně názorů a pokud je tak činěno slušnou formou, nevidím důvod, proč bychom všichni měli mít stejný názor.


Leoš

On Thursday 20 of March 2008 16:32:18 Leo wrote:
> Ale v tom případě je v ČR 49 998 pavčelařů a dva racionální včelaři - p.
> Václavek a p. Smělý. Pokud vím nikdo jiný o medném průměru 120 kg na včely
> nikdy nehovořil.
>
> Pane Václavek, nerad bych aby to vyznělo jako útok kacíře proti Vaší osobě
> jak tady někdo níže vtipně poznamenal, ale budu se opakovat - zveřejněte
> svoji metodiku. Osobně ji vyzkouším do puntíku. Pokud se jen přiblížím k
> hranici 100kg, zveřejním zde vše s podrobným popisem. V opačném případě to
> připomíná rabáře, co se přou o to, kdo chytil větší rybu.

Dobry den,

jednou tady padl dotaz na p. Vaclavka, kolik ma vcelstev, ale nenasel jsem
nikde odpoved. Celkem by mne to zajimalo, ponevac alespon pro mne ma jinou
vypovidaci hodnotu rada od nekoho s 5 vcelstvy (bez urazky, nepocitam
starsiho praktika, co mel vzdy 200 vcelstev a ted jiz nema sil) , a jina od
p. Pazderky, ktery alespon jak tvrdi ma vcelstva na stovky.

Ohledne vynosu - nekolikrat se mi podarilo, ze jsem mel vcelstva ,co za rok
prinesla i kolem 100 kg medu, bohuzel vsak na jedno takove pripadalo dalsich
5-10 s 20-45 kg a pak par odrojilcu pomalu s 0 :( .


Honza

Vážený pane Václavku,
neberte, prosím, následující slova jako útok proti Vaší osobě, ale jen proti
jednomu Vašemu názoru.
V žádné encyklopedii, ani v Českém slovníku pravopisném a tvaroslovném jsem
se s "odborným termínem" pavčelař nesetkal. Včelař může být dobrý nebo
špatný, jeho záměrem může být stejně tak komerční zaměření, jako uspokojení
koníčka či vytváření úzkého vztahu k přírodě a podobně. Pokud máte alespoň
trochu vyvinutý cit pro český jazyk, musíte uznat, že ona předpona "pa" nese
téměř vždy záporný, hanlivý emotivní náboj a proto bych s pojmem "pavčelař"
zacházel velmi opatrně a raději ho v této konferenci nepoužíval. A pokud už
ano, tak jen pro nikoliv chovatele, ale příležitostné majitele včel, kteří
jen bez jakýchkoliv znalostí i snahy je získat zkoušejí, mohla-li by pro ně
být tato činnost ekonomicky přínosná....
S pozdravem Petr.

---- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 20, 2008 4:08 PM
Subject: Re: ?lov? ot?zka


,,Pavčelař,, není žádná urážka, ale odborný termín označující včelaře
chovajícího včely z dnešního pohledu jednoznačně iracionálními způsoby.

S pozdravem...M. Václavek


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2964 (20080320)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

No mně by zajímalo, kolik je u nás včelařů s více než 100 včelstvy, kteří včelaří v nízkonástavkových úlech. Pokud je Langtroth ve světě nejrožířenější, tak spíše v klasické "střední" výšce rámku.
Dle mého názoru většina našich profi včelařů chová včely na klasické míře 39x24.

Tak s temi profiky na nízkých nástavcích jsi vedle jak ta jedle říkaj Ti
něco jmena Provazníkova, Zeleny, Nerad, Benda se snaží zbavit se 24 ale
je to svízel se 330 včelstvy, Láda Holec je taky preferuje, i když má
víc měr, Sedláček Bučovice, Rychetský, Jindra, Volejník.... Já znám
jenom pana Kolomého, který s těch velkých má 24.
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Thursday, March 20, 2008 12:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: ?lov? ot?zka

No mně by zajímalo, kolik je u nás včelařů s více než 100 včelstvy,
kteří
včelaří v nízkonástavkových úlech. Pokud je Langtroth ve světě
nejrožířenější, tak spíše v klasické "střední" výšce rámku.
Dle mého názoru většina našich profi včelařů chová včely na klasické
míře
39x24.

K nízkonástavkovým úlům: Samozřejmě nemám takové zkušenosti jako uvedení včelaři, včelařící v nízkonást. úlech. Nízké nástavky jsem měl pouze 2 roky, než jsem přešel na vysoké. Předtím jsem rovněž včelařil ve vysokých(celkem pouze 5 včelstev každý rok). Podle mého názoru ale když to někdo chce dělat ve velkém, tak by si právě otázku výšky nástavku měl dobře rozmyslet z ekonomických důvodů. Když má někdo 100 úlů, tak to pro něj znamená vyrobit o jednu třetinu více nástavků a rámků a to je o 200 nástavků a 2000 rámků více u nízkonástavkových úlů na těch 100úlů (když uvažuji že silné včelstvo v plné sezóně obsadí průměrně 4 vysoké nástavky a nebo 6 nízkých). Při práci se včelstvy v nízkonástavkových úlech musí včelař při rozšiřování na stanoviště častěji (přidání nástavku a nebo jen přehazování nástavků, které považuji vetšinou za zbytečné). Dále si myslím že čím vyšší je nástavek, tím je to pro včely přirozenejší, cítí se v úle lépe a matka má k dispozici větší plochu ke kladení než se rozhodne přejít do jiného nástavku. A tak nízké nástavky mohou vést i k rojení-pozor tato úvaha není nijak vyzkoušena a ověřena a rád bych na toto slyšel nějaký názor. Samozřejmě na produkci jednodruhových medů je nízkonástavkový úl bezkonkurenční a kdyby se někdo chtěl tímto zabývat tak už je lepší zvolit kombinovaný systém a nebo u langstrothu alespoň střední výšku rámku 18,5 cm. Pavel K

Myslel jsm si to taky, než jsem to vyzkoušel. To přehazování nástavků se prakticky nedělá. Není to potřeba. Práce ve včelách je o hodně rychlejší a jednodušší. Matka přechází dobře. Jak jsem psal, už koncem února kladla ve dvou nástavkách. Výška je pak 37 cm. Mám výšku 18,5 cm jako Zelený. Na rojení by to mělo být lepší. Je větší prostor, ale rojí se taky. A na tu produkci jednodruhových medů to taky není. Je to stejné, jestli mají např. 3 NN, nebo 1 VN. Záleží, kam se včely zalétaly a tak v každém úle může být jiný med. Lidi už z toho mají srandu, jak hlídáme včely, kam létají. Zrovna dneska mně kolegině říkala, že včera četla článek o biovčelaři, který nabízí med z různých rostlin.
Tonda
>K nízkonástavkovým úlům: Samozřejmě nemám takové zkušenosti jako uvedení včelaři, včelařící v nízkonást. úlech. Nízké nástavky jsem měl pouze 2 roky, než jsem přešel na vysoké. Předtím jsem rovněž včelařil ve vysokých(celkem pouze 5 včelstev každý rok). Podle mého názoru ale když to někdo chce dělat ve velkém, tak by si právě otázku výšky nástavku měl dobře rozmyslet z ekonomických důvodů. Když má někdo 100 úlů, tak to pro něj znamená vyrobit o jednu třetinu více nástavků a rámků a to je o 200 nástavků a 2000 rámků více u nízkonástavkových úlů na těch 100úlů (když uvažuji že silné včelstvo v plné sezóně obsadí průměrně 4 vysoké nástavky a nebo 6 nízkých). Při práci se včelstvy v nízkonástavkových úlech musí včelař při rozšiřování na stanoviště častěji (přidání nástavku a nebo jen přehazování nástavků, které považuji vetšinou za zbytečné). Dále si myslím že čím vyšší je nástavek, tím je to pro včely přirozenejší, cítí se v úle lépe a matka má k dispozici větší plochu ke kladení než se rozhodne přejít do jiného nástavku. A tak nízké nástavky mohou vést i k rojení-pozor tato úvaha není nijak vyzkoušena a ověřena a rád bych na toto slyšel nějaký názor. Samozřejmě na produkci jednodruhových medů je nízkonástavkový úl bezkonkurenční a kdyby se někdo chtěl tímto zabývat tak už je lepší zvolit kombinovaný systém a nebo u langstrothu alespoň střední výšku rámku 18,5 cm. Pavel K

Nevim jestli normálnímu včelaři udělá radost 120 kilo medu, mě bohatě stačí těch 20kg co jsem měl loni z 1 včelstva a ještě jsem stihl obdarovat příbuzenstvo. Asi patřím mezi ty méně náročné .0).

Kromě Kolomého myslím, že 39x24 používá také GUPA, Táborský a řada dalších. Sám 39x24 mám pouze ve 4 tachovácích a to ještě kombinovaných s 39x17. Jinak používám 39x30 + polorámky 39x15 podobně jako J.Jindra. Myslím, ale že by průzkum v cechu profesních včelařů o používané rámkové míře mohl být zajímavý.

Vsusicky:>Myslím, ale že by průzkum v cechu profesních včelařů o používané rámkové míře mohl být zajímavý.<
........
Nanic by to neukázalo. Pokud najdu ekonomický důvod rámkovou míru vyměnit, klidně ji vyměním. Na rámkové míře záleží jen z ekonomického hlediska a to u každého malého i vekého včelaře, ale každý preferuje nějaký jiný ekonomický důvod.


Biologické pohledy na rámek a fantazijní útoky jedné skupiny s jednou rámkovou mírou na druhou skupinu s druhou rámkovou mírou jsou o ničem. Články typu "Langstroth nebo Dadant" jsou podle mého hodnocení zbytečně popsaným papírem.

Spíš patří k úlové otázce úvahy typu:

Jaký obchodník v ČR se zabývá dovozem z USA. Ona totiž inflace, o které se básní v Evropě tam ale vůbec neprobíhá. (jde o makroekonomický klam s tiskem a vývozem dolaru)

Jestli si přepočítám dnešní kurz vůči dolaru, tak jestli počítám dobře, podle kalatogových cen 2008 bych mohl za cca 50 000 US$ nakoupit podstatné položky jako 4 000 Langstroth nástavků s plastovými rámky. No a to je položka, ke které se připočte přeprava a clo. Dna a víka udělat doma v ČR a myslím si, že za 1 milion korun úlové zařízení pro cca 1000 - 1100 včelstev je dobrý propočet pro částku na úly.

Takže asi takto. Jestli se infiltuje do včelařství ze státní české kasy ročně asi 150 miliónů a nebyla by tu banda včelařů, kteří by ji zprominutím vyžrali na slezinách, ale přefinancovali by ji do svých chovů, máme tu právě světově nedostižné finanční podmínky pro inovace.

Amen

GP:
Jestli si přepočítám dnešní kurz vůči dolaru, tak jestli počítám dobře, podle kalatogových cen 2008 bych mohl za cca 50 000 US$ nakoupit podstatné položky jako 4 000 Langstroth nástavků
-----
Plastové rámky jsou jasné, ale dřevěné věci jsem zvažoval z Turecka. Je to vznikající včelařská velmoc (počet včelstev, produkce medu)a používají prý Langstrothy.
Ale docela by to mohlo být zajímavé pro obchodníky.

Ovšem já jsem zatím spokojen s hotovými a přiměřeně oceněnými rámky od Kolomého.
A vědomě pokud možno podpoporuji české výrobce (i včelaře :-) )

Mám rád názorovou konzistenci. Na jednu stranu nadávat na devastaci českého průmyslu i zemědělství a na druhé nakupovat zboží v suprákách z Asie a z potraviny Polska je poněkud šizofrenní. :-) Každý z nás každý den hlasuje svoji peněženkou, tak ať si pak Češi nestěžují. Největší podíl nákupu v suprákách je v ČR. A dobře nám tak.

Karel

Turecko:

KaJi:>Je to vznikající včelařská velmoc (počet včelstev, produkce medu)a používají prý Langstrothy.<
.......

Na takový stav mám jednu teorii, ale nepotvrzenou. Podle toho amerického dodavatele, má jednu pobočku v Řecku na jednom ostrově. No a ten ostrov, který je řecký je těsně pod Tureckem. Takže jestli se tam rozmáhá Langstroth, tak díky obchodní činnosti s USA.

Na takový stav mám jednu teorii, ale nepotvrzenou. Podle toho amerického dodavatele, má jednu pobočku v Řecku na jednom ostrově. No a ten ostrov, který je řecký je těsně pod Tureckem. Takže jestli se tam rozmáhá Langstroth, tak díky obchodní činnosti s USA.
--------
Že tam mají Langstrothy vím z nějakého starého přehledu. Takže se tam nerozšiřují až teď. Pokud někdo chce něco dělat dělat, jede do světa, tam to okoukne, vybere si pro sebe nejlepší a to objedná. Asi tak se Langstroth rozšířil po USA a i po světě.
Velmi pěkný byl dopis nějakého včelaře z jižní Afriky českým včelařům před 100 lety (asi před třemi lety v MV), kdy varoval před čímkoli jiným než světovým standartem z velkosériové (!!!) výroby.

Velkosériová výroba rodí standardy (viz IBM PC - prostě postavíš továrnu a valíš to ven, a to bylo diskuzí o nějakém standardu RVHP)
Karel

No u nás každá další generace včelařů považovala život za promarněný, když
neuvedla na svět svůj originální úl, technologii a případně i rámkovou míru.
To znamenalo na druhé straně, že zhruba co 30 let každá taková generace
nasála a zpracovala současné včelařské poznatky. V tom Turecku, Řecku nebo i
jinde to tak nebylo, včely se tam pěstovaly tradičně z generace na generaci
technologií zhruba na úrovni našich klátů, případně prvních almárek s
rozběrným dílem. Je pak logické, že když tam nějací včelaři začali s
velkovýrobou, převzali beze zbytku světové standartní úly a technologii,
protože ta jejich domácí byla beznadějně zastaralá. U nás domácí vyvíjené
technologie jsou na stejné úrovni s těmi světovými,maximáně o 5 - 15 let
pozadu, což nic neznamená, proto naše rámkové míry, hlavně 39x24 a naše
česká technologie na těchto rámcích úspěšně konkuruje světovým standartům.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 21, 2008 10:14 AM
Subject: Re: ?lov? ot?zka


> Na takový stav mám jednu teorii, ale nepotvrzenou. Podle toho amerického
> dodavatele, má jednu pobočku v Řecku na jednom ostrově. No a ten ostrov,
> který je řecký je těsně pod Tureckem. Takže jestli se tam rozmáhá
> Langstroth, tak díky obchodní činnosti s USA.
> --------
> Že tam mají Langstrothy vím z nějakého starého přehledu. Takže se tam
> nerozšiřují až teď. Pokud někdo chce něco dělat dělat, jede do světa, tam
> to okoukne, vybere si pro sebe nejlepší a to objedná. Asi tak se
Langstroth
> rozšířil po USA a i po světě.
> Velmi pěkný byl dopis nějakého včelaře z jižní Afriky českým včelařům před
> 100 lety (asi před třemi lety v MV), kdy varoval před čímkoli jiným než
> světovým standartem z velkosériové (!!!) výroby.
>
> Velkosériová výroba rodí standardy (viz IBM PC - prostě postavíš továrnu a
> valíš to ven, a to bylo diskuzí o nějakém standardu RVHP)
> Karel

Určitě naše standardy můžou konkurovat světovým technologiím co se samotné technologie týče...na tom není nic špatného.
Špatné bude až za 10 -15 let ubude polovina včelařů a tím i poptávka po zboží s tím souvísejícím..za předpokladu, že se dále zvýší hodnota hodinové práce výrobců. ( Prodarží se kusová či malosériová výroba )
Když nebude dostatečná poptávka nebude ani dostatečná nabídka..
Kde se pak budou kupovat rámky, nástavky, mateří mřížky, apd.? Budeme si to vyrábět na koleně?
Budeme a já už jsem nyní vděčný za to, že Kolomý má svou farmu cca 50 km ode mě, a já si u něj můžu nějaké věci nakoupit...

Tom

tomtom:>Budeme a já už jsem nyní vděčný za to, že Kolomý má svou farmu cca 50 km ode mě, a já si u něj můžu nějaké věci nakoupit...<
.....

Ano, ale koupíš si včelařské zařízení zažízení, ktery nepodporuje standardizaci? U počítačů to výrobcům hardware také chvíly trvalo. Zůstaly jen ti, kteří tuto cestu zvolili. Zbytek přošel "recyklačním" procesem doby.

Myslel jsem tím nakupovat stadardy, které používají velkochovatelé a kteří je budou mít skladem a budou ochotni něco ze svých zásob malovčelaři prodat.¨
Druhou otázkou je co budou používat. Je pravda, že Kolomý díky svému truhlařskému provozu může včelařit na míře která jej napadne, ale myslím si, že je to docela krátkozraké..Já jsem opravdu přesvědčený, že za nějakých 15- 20 let bude u nás normální standard Langstroth.

Já jsem opravdu přesvědčený, že za nějakých 15- 20 let bude u nás normální standard Langstroth.
-----
Myslím že národní míry budou pořád, 42 se udrží možná taky.
Ale Langstroth se udrží určitě, a pokud se neudrží drobní výrobci (což je i možné), pořád bude pro obchodníky snadnější dovést standard, než zadávat někde v oblastech s lacinou prac.silou maloseriovou výrobu.

Karel

GUPA.
Máte pravdu, to co uvádíte ve svém příspěvku je daleko podstatnější.
Jen už ta Václavkova propagace NN systému začíná být únavná. Alespoň, že už vynechal ta racionalizátorská hesla.

GP:
za 50 000 US$ nakoupit podstatné položky jako 4 000 Langstroth nástavků s plastovými rámky.
-----
Jako nástavků s plast. rámky a plast.mezistěnou?
To teda jde:
12,5USD *17 + DPH = 250Kč. Doprava v kontejneru není zas tak drahá.
Takže až bude někdo objednávat, tak ať dá vědět, přidám se a samozřejmě přidám i na provizi.

Karel

Tak to já se přidám taky!!! Dejte vědět!
Tomáš


> GP:
> za 50 000 US$ nakoupit podstatné položky jako 4 000 Langstroth nástavků s
> plastovými rámky.
> -----
> Jako nástavků s plast. rámky a plast.mezistěnou?
> To teda jde:
> 12,5USD *17 + DPH = 250Kč. Doprava v kontejneru není zas tak drahá.
> Takže až bude někdo objednávat, tak ať dá vědět, přidám se a samozřejmě
> přidám i na provizi.
>
> Karel
>
>
>

Pokud i jde jen o plastové rámky (ne jen mezistěny) doporučuji Ti google map vložit termín Sønderborg, kde má Swienty sklady.

Google map ti vypočítá i cestu. Mne to dělá 10h10min.

Cena za kus je za Plastic frame 9-5/8 unwaxed black při 1248 ks:

1248 Pcs.only (e.a.)
EUR 1,40 Incl. VAT

Což je zatím ještě pro někoho drahé,... jednou (přesně přd rokem)jsem jim tam nechal přes web nepotvrzenou objednávku na 10 000 takových rámků a zasílaly mi cenové nabídky při takovém množství podle tehdejších cen jiné - ještě nižší. Přes web se dá do jejich obchodu zaregistrovat a jednoduše si objednat a potvrdit takovou objednávku a zajet si proto do Dánska k moři.

Obchodní duch je základem racionálního myšlení ve včelařství. A výhodný obchod je o množství.

GP
Pokud i jde jen o plastové rámky (ne jen mezistěny) doporučuji Ti google map vložit termín Sønderborg, kde má Swienty sklady.
------
No mě šlo hlavně o tu cenu :-)

Plastové rámky prý mají být vyráběny i u nás. Povídá se o Langstrothu 159mm.

Karel

On Friday 21 of March 2008 14:30:30 KaJi wrote:

> No mě šlo hlavně o tu cenu :-)
>
> Plastové rámky prý mají být vyráběny i u nás. Povídá se o Langstrothu
> 159mm.

to me zajima, kde a kde ?
ze by vd jested ?

Honza

Gusto peníze í které plynou do včelařství ze státní kasy se v žádném případě " nevyžerou na slezinách" jak uvádíš. Ty pochází jiných aktivit Jako jsou plesy zábavy a podobné společenské akce ale to ty jistě víš a jen pliváš jedovaté sliny okolo Prožrat a necat zmizet státní peníze to je doména jen tunelářů a jim podobných

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 21.3.2008 08:04:53
> ----------------------------------------
> Vsusicky:>Myslím, ale že by průzkum v cechu profesních včelařů o používané
> rámkové míře mohl být zajímavý.<
> .......
> Nanic by to neukázalo. Pokud najdu ekonomický důvod rámkovou míru vyměnit,
> klidně ji vyměním. Na rámkové míře záleží jen z ekonomického hlediska a to
> u každého malého i vekého včelaře, ale každý preferuje nějaký jiný
> ekonomický důvod.
>
>
> Biologické pohledy na rámek a fantazijní útoky jedné skupiny s jednou
> rámkovou mírou na druhou skupinu s druhou rámkovou mírou jsou o ničem.
> Články typu "Langstroth nebo Dadant" jsou podle mého hodnocení zbytečně
> popsaným papírem.
>
> Spíš patří k úlové otázce úvahy typu:
>
> Jaký obchodník v ČR se zabývá dovozem z USA. Ona totiž inflace, o které se
> básní v Evropě tam ale vůbec neprobíhá. (jde o makroekonomický klam s
> tiskem a vývozem dolaru)
>
> Jestli si přepočítám dnešní kurz vůči dolaru, tak jestli počítám dobře,
> podle kalatogových cen 2008 bych mohl za cca 50 000 US$ nakoupit podstatné
> položky jako 4 000 Langstroth nástavků s plastovými rámky. No a to je
> položka, ke které se připočte přeprava a clo. Dna a víka udělat doma v ČR a
> myslím si, že za 1 milion korun úlové zařízení pro cca 1000 - 1100 včelstev
> je dobrý propočet pro částku na úly.
>
> Takže asi takto. Jestli se infiltuje do včelařství ze státní české kasy
> ročně asi 150 miliónů a nebyla by tu banda včelařů, kteří by ji zprominutím
> vyžrali na slezinách, ale přefinancovali by ji do svých chovů, máme tu
> právě světově nedostižné finanční podmínky pro inovace.
>
> Amen
>
>
>

Gusto peníze í které plynou do včelařství ze státní kasy se v žádném případě " nevyžerou na slezinách" jak uvádíš.
-------
No, nevím jak nazvat některé přednášky a semináře kam opakovaně jezdí stále stejní přednášející se stejnou přednáškou pro stejné publikum. Nepoužil bych výraz jako GP, ale rozumně vynolžené prostředky to určitě nejsou.

Karel

Pepan:>Prožrat a necat zmizet státní peníze to je doména jen tunelářů a jim podobných<
......

Pepane souhlas. Takže kolik procent z té roční státem (EU)vložené částky je promrhaných vniveč a kolik je fyzicky prokazatelným mrtvým inventářem včelaře?

A tunely mají mnoho podob. Nezapomeň. Můžeš stokrát být na školení, výstavách, seminářích atp, ale nakonec jen to co je doma - s tím Ty včelaříš nebo plníš med.

Naši včelaři z ZO za socialismu pořádali dost společenských akcí, plesy,
dělali perníky a prodávali je a dělali myslím i medovinu. Z toho šla většina
zisků ZO, jen menšina byla za med ze spolkového včelína. Po 90 roce platby
za sály, muziku a jiné služby se zvýšily, perníky začala vyrábět spousta
podnikatelů a výsledek byl, že všechny tyto akce přestaly vynášet a proto je
dávno přestali dělat. Proto se ptám, jestli některé ZO či jiné organizaci
Svazu včelařů tyto společenské aktivity vynášejí i dnes. Ze zvědavosti,
případně kvůli obecném rozhledu, ne, že bych to chtěl zavádět i u nás.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 22, 2008 7:33 AM
Subject: Re: ?lov? ot?zka




Gusto peníze í které plynou do včelařství ze státní kasy se v žádném
případě " nevyžerou na slezinách" jak uvádíš. Ty pochází jiných aktivit
Jako jsou plesy zábavy a podobné společenské akce ale to ty jistě víš a jen
pliváš jedovaté sliny okolo Prožrat a necat zmizet státní peníze to je
doména jen tunelářů a jim podobných

Pepan

Pokud vím tak např. ples pořádají včelaři z Kynšperka nad Ohří. Myslím že měli už minimálně 30. ročníK

Plesy pořádaji i jinné ZO např. ZO ČSV Zlatá Koruna na okrese Č Krumlov a maji velý úspěch .Těmto včelařúm fandím. Zdraví Felix.

Fotografie a videa ze včelařského plesu ZO ČSV Pardubice
http://sroll.net/vcely/2008/ples/index.html
loňský:
http://ples2007vcpa.borec.cz/index.html

Pepa

P.S. Já tam nejsem nikde vidět, protože jsem to fotil