Včelařská konference

To záleží jen na tom jak si ve vaší ZO umíte sehnat peníze. Kdo se stará ten má

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NAKOUTI <NAKOUTI/=/CENTRUM.CZ>
> Předmět: mor v?el?ho plodu (28410)
> Datum: 27.3.2008 21:00:43
> ----------------------------------------
> spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne
> přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli
> složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?
>
>
>

Jenže pokud divoké včely nejsou v těch uváděných obrovských počtech na každém stromě( a ono jich opravdu ve skutečnosti asi moc nebude) na co budeme svádět VD a mor ?

Leoš

Určitě je pár lidí, co si někde koupilo včely a spokojeně včelaří. Dotace je nezajímají (ona v malém nula od nuly pojde) tak nemají důvod ani potřebu se někde přihlašovat, evidovat, dohadovat. Prostě spokojeně včelaří a mají klid.

Karel
...........

Jenom bych si dovolil poznamet, že registrace stanoviště a chovatele nesouvisí s dotacemi. Je úplně jedno, jestli někdo chová jednu kozu nebo jednu "včelu". Registraci požaduje zákon - pokuta je do výše 50 000 Kč při nesplnění této povinnosti.

A právě mor plodu a VD ruku v ruce začíná činit pracovníky SVS bdělými. Takže pevně doufám, že právě ti, kteří necítí potřebu regostrovat se , na to v blízké budoucnosti dojedou.

Leoš

spokojeně se včelařilo před dvaceti lety,dnes kdo neléčí,do roka a do dne přijde o včely.Dotace padnou na bůhvíco,a na vyšetření měli jsme museli složit 300kč,kde je pak ta podpora včelařství..?

Zdravim vsechny pracuji jako lesnik,takze jsem v lese skoro kazdy den.Nekolikrat za rok najdu vosy a srsne ve stromech nebo v zemi,ale za 15 let jsem "DIVOKE" vcely nasel pouze jen jednou, a to ne v lese,nybrz na kraji obce-nejblizsi les asi 8 km-ve kmenu lipy.

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg

Honza
---------------
Perfektní.

Ještě jsem si při prohlížení vzpoměl na jednu zkušenost s párou. Uvedu ji pro experimentátory jako jednu prokopanou slepou uličku.
Povídal mi kdysi jeden včelař, že vzal voští do továrny a pustil tam na to páru. Vosk byl pěkný, ale nešly z něj dělat mezistěny. Prý se drobil atd.

Takže pro ty, co mají v paneláku výměníkovou stanici, nebo jiný přístup k parním rozvodům, píši toto malé varování, aby to nepřehnali s teplotou. Nebo posílali vosk na výměnu do větší firmy kde se to asi ztratí v davu.

Karel

Nakouti:
stanoviště včelstev je registrované, jak může být opuštěné,??

------
To se snad nevylučuje. Opuštěné registrované stanoviště. :-)
Stejně tak neopuštěné neregistrované (provozované) stanoviště.

Určitě je pár lidí, co si někde koupilo včely a spokojeně včelaří. Dotace je nezajímají (ona v malém nula od nuly pojde) tak nemají důvod ani potřebu se někde přihlašovat, evidovat, dohadovat. Prostě spokojeně včelaří a mají klid.

Karel

stanoviště včelstev je registrované, jak může být opuštěné,??

On Wednesday 26 of March 2008 08:38:25 Míra P. wrote:
> Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.

tak jsem si rikal, jakej jsem koumak, a vono to napadlo i nekoho jineho :)
jen jsem misto hadicky od vina (divne smrdela a prej se casem rozpadne)
pouzil teflonovou hadicku - je levna a odolava vysokym teplotam.

A nebo po vzoru sovetskeho svazu :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Honza

Opuštěná stanoviště bych ani tak za problém nepovažoval, protože s největší
pravděpodobností místní základní organizace o stanovišti ví a hlídá si stav,
zvláště pokud má někdo ze stávajících včelařů blízko včely. Za nebezpečnější
považuji, když někdo při moru plodu zatají část vybavení, třeba novější
nastavky a rámky, uloží je na pár let na půdu a potom se je třeba snaží
prodat. Nebo podobně, když někdo před nějakou desítkou let skončil s
včelařením, protože mu nakonec z "neznámých" příčin uhynula včelstva, nyní
to někdo z rodiny najde na půdě a třeba nastavky nebo rámky 39x24 bude
chtít zpeněžit a prodávat je a on v tom bude mor.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 8:45 AM
Subject: Re: mor včelího plodu


> Pořád mnoho včelařů připomíná divoké roje v lese. A co opuštěná
stanoviště?
> To je podle mě daleko větší hrozba pro šíření moru plodu. A potom samotní
> včelaři.
> Ať to bzučí

Já vytavím voští v původně odšťavovacím hrnci z něco mezi 10 a 20 rámky
39x24, trvá to 2 - 3 hodiny, do plastové nádoby 16 x 20 cm potom vylívám s
voskem asi 2 litry horké vody, pak nádobu zabalím do hadrů a vosk tuhne až
jeden celý den. Potom vyklopím blok vosku 16x20 x asi 4 - 8 cm velký, pod
studenou vodou rýžákem okartáčuji několik milimetrů nepevných necistot a
nožem potom okrájím další milimetr, dva vosku s nečistotami. Tak se dostanu
na úplně čistý vosk, který prodám nebo vyměním za mezistěny. Žádné
přetavování nebo dodatečné čištění vosku nedělám, protože to považuji za
zbytečné. Kdo musí vosk při obyčejném vyvařování souší dodatečně přetavovat
a čistit, podle mně dělá při zpracování nějakou chybu . Když potřebuji
přetavit
nějaký starý vosk, dám ho do hrnce na zbytky z vytaveného voští, tam se
roztaví, případné nečistoty se zachytí ve zbytcích a vosk proteče dolů. Na
minimalizaci množství nečistot má vliv za prvé to pomalé chladnutí, za druhé
vytváření emulze vosku ve vodě. Roztavený vosk vytváří emulzi s vodou velice
ochotně, stačí ten vosk s vodou nějak více míchat, intenzívně vařit nebo
použít znečištěnou vodu. Ta emulze se potom ani při pomalém chladnutí
neoddělí a ztuhne jako emulze neboli silná vrstva nečistot na rozhraní vosku
a vody. Vosk se dá z toho získat nejlépe tak, že se "nečistoty" nechají
uschnout a potom se zase roztaví. Roztavený vosk s vodou by se proto měl
míchat co nejméně a vařit taky co nejméně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky.
Vyvíječ
> by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ
> zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do
"Sedláčkova
> sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na
> tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně
větší
> prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to
> přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější
čištění
> po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala
> pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk
> vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs
> míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do
> druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
> ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
> hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
> a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
> Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
> Pavel K

Podíval jsem se na ždímačku ještě z Romovky, průměr koše je asi 23 cm,
příkon motoru 180 watt, dávka 2 kila prádla, otáčky nejsou uvedeny, protože
tam je asi komutátorový motorek, který má ty otáčky silně závislé na
zatížení, takže uvádět nejdou. Pozná se to podle toho, že ždímačka se i
prázdná po zapnutí rozbíhá pomalu a evidentně jí ten pomalý rozběh nijak
nevadí, zatímco u motorku s relativně stálým počtem otáček je práce za
sníženého počtu otáček kritický stav, který by měl trvat co nejkratší dobu,
protože dochází k přetížení motorku. Vizuálně naprázdno tam je minimálně
těch 1400, ale může to být třeba i víc. Každopádně, co si pamatuji, úroveň
odstřeďování prádla této ždímačky je stejná nebo horší než úroveň
odstřeďování v automatické pračce s 400 otáčkami. Ty vyšší otáčky, do
tisíce, jsou dneska trend a souvisí s tím, že se prádlo nevěší, ale suší se
v sušičce v bedně, kde každá troška vody v prádle znamená hodně energie a
času navíc, zároveň když se prádlo protáhne sušičkou, kde se taky v průběhu
sušení otáčí a hýbe se s ním, zmizí pomačkaniny, které hlavně u textilu
náchylného k mačkání jsou při odstřeďování v praččce při 1000 otáček
znatelně větší než při odstřeďování při 400 - 500 otáček a když se takové
prádlo pověsí vysušit na šňůru, zůstanou tam a pak se to dost hůře žehlí.

Co se týká automatických praček, ty právě jsou konstruovány na práci při
teplotě do 100 st C, jinak by nemohly mít vyvařovací programy. Co se týká
subtilnost, tam je rozdíl, automatická pračka je vyvíjena tak 40 let, za tu
dobu na problémy vynaložili chytří konstruktéři desetitisíce hodin a
odstraňovali problémy, které se vyskytly, když statisíce uživatelů prali
stovky hodin. Zatímco zařízení, které složí dohromady včelař, zkouší
maximálně několikrát po dobu určitě ne víc než 10 - 20 hodin, než s tou
konstrukcí jde ven a prohlašuje toto své zařízení za osvědčené a zavedené.
Mně tedy připadá poměrně řekněme nepromyšlené nevyužít na těžbu vosku v
podstatě už hotové a roky vyvíjené zařízení a místo toho stavět nějakou
svoji konstrukci, obvykle taky silně specifickou na zdroje materiálu a
zkušenosti, a tudíž pro spoustu jiných včelařů složitou si ji vyrobit a
pracovat s ní stejně dobře jako ten vynálezce.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 6:50 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to
pak
> ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání
> kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od
> nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu
> vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a
> jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První
> u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré
> obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce
> automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se
> také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší
teplotu./pára,
> tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení
> drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Pořád mnoho včelařů připomíná divoké roje v lese. A co opuštěná stanoviště? To je podle mě daleko větší hrozba pro šíření moru plodu. A potom samotní včelaři.
Ať to bzučí

Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/

Kto si naozaj chce vyrobiť slušnú odstredivku na vosk s vlastným zdrojom pary, skúste si vyhľadať VČELÁR z roku 199O. č. 9, str.210, ktorý Vám ponúkajú rodáci Milan Franěk a Václav Pšenička, s podrobným popisom a nákresom. Kto je "machr od železa" isto ho dokáže spraviť.
Anton

V lese se zdivočelé včely špatně hledají, nebot´stromy ve kterých přežívají,nejsou označeny bíle ,červeně,žlutě či modře.

Prečo sú včely v lese "zdivočelé"?. Nie sú o nič horšie, ako tie čo chováme doma v úľoch.

Ak si chcete niečo prečítať o vyhľadávaní včiel žijúcich v lese, kliknite si na túto adresu:

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=309&mode=&order=0&thold=0

Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to pak ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

V lese se zdivočelé včely špatně hledají, nebot´stromy ve kterých přežívají,nejsou označeny bíle ,červeně,žlutě či modře.

Vosk při stěnách nádoby ( zejména plechové) chladne rychleji. Proto používám
plastové vědro (hranaté - vosk je skladnější). Vědro s tekutou voskovou
emulzí stavím na desku polystyrenu, přikryji igelitem a přes to přehodím
nejméně jednu starou deku tak, že je vědro zakryté i ze stran.
Čím pomalejší chladnutí vosku, tím je hranice mezi nečistotami ostřejší.
S nádobou s již tuhnoucím voskem se už nesmí pohybovat.
Takto získaný ztuhlý blok vosku zhruba zespodu očistím a znovu roztavím v
destilované ( nebo čerstvé dešťové) vodě a znovu nechám pomalu zchladnout.
Tenká vrstvička nečistot se pak dá oškrábat velmi lehce (používám staré
široké tupé dláto).
Nejdokonaleji jsou nečistoty odděleny od vosku při převaření v naředěné
akumulátorové kyselině sírové. Jenže pak je opětovné převaření v destil.
vodě nutné, aby se odstranily zbytky kyseliny.
Popsal jsem jeden ze způsobů poměrně dokonalého oddělení nečistot od vosku,
ale pro mezistěny si takto hraje s voskem málokdo.
J.Kala




Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K


__________ Informace od NOD32 2968 (20080324) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Mate nějaké nové informace o včelím moru na ústecku je hodně rozšířen všem kolegům včelařům děkuji za informace.

> Politura na nábytek.Včelí produkty mýtů zbavené.Dalibor Titěra
>
>
>

Dotaz. Může pomoci včelí jed při zánětu nervu v zápěstí?

Zatím se nic zvláštního neděje let jsem se živil zahradnictvím a vlastně se stále pohyboval venku a opravdový nástup jara se pohybuje kolem konce března, + - týden Přírodní cykly se neřídí ani tak teplotou v zimě, ale délkou dne . to platí i pro včely s tím rozdílem , že loňské matky kladou o něco dříve a staré později Kolapsy včelstev mají úplně jiné souvislosti než je počasí. Do dnešních dní se ani vlastně neví proč k nim dochází . Všechny výzkumné stanice jen tápou . Problémem je , že včely zmizí a nejsou k vyšetření mrtvolky Je sice nanejvýš pravděpodobné , že natom stavu má velký podíl varoáza . Musíme s toho ale vycházet, poněvadž zatím nic jiného nemáme. A co ze slabými včelstvy? pokud obsedají 3 uličky a je tam kladoucí matka je to ještě v pořádku Pokud ještě neklade, SPOJIT. Včelaříš li v nástavkových úlech tak kvůli tepelné pohodě úplně stačí aby včelstvo bylo nahoře a teplý strop Pokud máš nějaké starší úly tak zúžit je můžeš ale je dobře aby za sebou Teď měly alespoň´3 rámky zásob Rozšiřuj pak až se za okénkem objeví první včely. Jinak platí Březen za kamna vlezem a duben ještě tam budem ;-)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ji?? <jitrsar/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: M?me po Velikonoc?ch
> Datum: 26.3.2008 13:20:02
> ----------------------------------------
> Už 20.3 jsem se ptal na situlaci ve včelstvech vzhledem k součastnému
> počasí,To bylo hahaha Pepane.A najednou tu máme stav,že je výhled na ztrátu
> až 200 000 včelstev.Hlavně,že vyvíjíte páru,ale radu pro elévy včelařiny to
> ne.V odborném tisku se to bude popisovat s křížkem po funuse.Co nyní se
> slabšími včelstvy,zúžit,uteplit,vodu nebo to nechat at se to vyvine?
>
>
>

Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky. Vyvíječ by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do "Sedláčkova sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně větší prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější čištění po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku. Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K

Slabé nebo středně silné už měly nebo mohly být utepleny dávno. Jak je teď už týden tak zima, tak nedělat nic, maximálně do toho pátku, kdy má být teplo, přidat nad včely trochu medocukrového těsta - cca 50 gramů na podnícení, pokud jsou slabší a pokud je to možné bez většího rozrušení včel. Až bude možné do nich jít, přes víkend, kdy se má oteplit, tak slabá a středně silná ještě uteplit, aby slabá neuhynula a mohla i za takové teploty vychovat nějaký plod a aby středně silná nemusela přestat plodovat. Dostatek zásob se předpokládá. Odstranění uteplení v době, kdy by včely omezovalo v prostoru se taky předpokládá.

Odstředivka na prádlo má průměr nějak 25 cm, buben pračky má průměr nějak 50
cm. Odstředivka Romovka s 2800 otáčkami vyždímá prádlo zhruba stejně dobře
jako automatická pračka s 400 - 500 otáčkami. Z toho plyne, že automatickou
pračku není třeba nijak složitě upravovat kvůli zvýšení otáček, ale stačí ji
použít tak, jak je. Skutečně je třeba trochu myslet a ne jen kritizovat něco
jen proto, že to zrovna dělám nebo zkouším jinak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 12:40 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě
> od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš.
> návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto
> zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní
> výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka
> vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při
> těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani
> stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil
> na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda,
> vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už
o
> vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví
> R. Stonjek

Už 20.3 jsem se ptal na situlaci ve včelstvech vzhledem k součastnému počasí,To bylo hahaha Pepane.A najednou tu máme stav,že je výhled na ztrátu až 200 000 včelstev.Hlavně,že vyvíjíte páru,ale radu pro elévy včelařiny to ne.V odborném tisku se to bude popisovat s křížkem po funuse.Co nyní se slabšími včelstvy,zúžit,uteplit,vodu nebo to nechat at se to vyvine?

V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš. návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda, vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už o vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví R. Stonjek

Plásty se zásobami se dají využít mnoha způsoby. Pokud ještě nějaké včely
jsou. Nyní jak se trochu oteplí je možné je odvíčkovat a vložit 2 - 4 do
nejspodnějšího nastavku včelstev, loupeže sice nyní probíhají, ale dokud
budou nízké teploty, nebudou probíhat na větší vzdálenosti než 50 - 100
metrů, takže obvykle všechno zůstane na stanovišti a probíhají klidným
způsobem, takže vzájemně povražděné včely nejsou. Výsledek jsou prázdné
rámky a přesunutí zásob do rámků kolem plodu a podnícení zbývajících
včelstev. Pak se dají v květnu a červnu s výhodou použít na oddělky, pokud
snůška skončí už v červenci, na dodání zásob po vybrání medu a na přidání
jako část zimních zásob na další rok. Jedno chované včelstvo s tak dvěma
odchovanými oddělky tak využije zpracované zásoby z až 4 uhynulých včelstev.
Je možné i opatrné skladování plástů se zásobami do dalšího roku, pokud
neobsahují pyl.
Pokud se mají plásty zlikvidovat, viděl bych to na 2 možnosti. Buď se z
plástů místa s cukernými zásobami vyřežou, rozmixují či podobně upraví a
uchovají třeba ve flaškách od okurek do doby přípravy kvasu k pálení. Pak se
vylouží vodou, cukerná voda s vylouženými barvivy se použije do kvasu a vosk
zpracuje. Nebo se voští s cukrem opatrně vydlabe z plástu ostrou lžičkou či
něčím takovým, vylouží vodou a vylouženina použije k přípravě medoviny.
přirozeně hodně pokálené nebo plesnivé rámky je nejlepší vyvařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Prispolnik" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 10:57 AM
Subject: Máme po Velikonocích


> Velmi dobré téma , jak naložit s plásty,které nám po letošní zimě a hlavně
> po oddáleném jaru z našich včelstev zbyly.Myslím,že bude mnoho postižených
> včelařů,kteří byli
> ze začátku rádi,že jim včely dobře vyzimovaly,dobře létaly,nosily pyl a
> byla z nich radost.Jenže přišla doba
> kdy se to zaseklo,napadl sníh,teplota šla dolů a co teď
> mají včely dělat,když jsou rozplodované a potřebují aspoň
> vodu kterou by létavky přinesly a to podotýkám,že včelaři dostatečně
> alespoň dosti nakrmili a zásob mají dostatek.
> Zdravá včelstva vše vydrží,slabší a nosematická ne a zbude
> včelaři mnoho rámků pokálených a bez včel.Takže je na místě
> poradit těmto postiženým a každá rada je drahá.Podle mne jsou 2
> možnosti,spálit v kotli pokálené rámky a nebo kdo je zařízen, udělat
> medovinu,která je unikátní,dobře chutná
> a řekl bych,že je to ta pravá.Kdo se tímto zabývá,asi mi dá za pravdu.V
> posledním čísle Včelařství Sojka uvádí,že odhad je když se přestřelí asi
> 200.000 Včelstev,které se jara nedožijí.Myslím že nebude daleko od pravdy
a
> kdo by to měl vědět když ne on. Přeji Vám pěkné jaro...

Pri chove včiel sa neobídeme bez kvalitných medzistien, to si musí uvedomiť každý chovateľ včiel. Obmena starých plástov sa deje po troch rokoch. Niekto to robí postupne a vymení každý rok tri nevyhovujúce, poškodené a staré. Najlepším riešením je každý rok zbaliť vyradené plásty a po dohode s vhodným výrobcom odviesť na okamžitú výmenu v príslušných precentuálnych hodnotách stanovených výrobcom. Auto (po dohode s výrobcom) preto, že včelár je pritom a je lacnejšie ako pošta. Kto má málo vosku, samozrejme využije poštu.

Keďže nič nie je zadarmo, ani získavanie vosku, náklady na zostrojenie slušného zariadenia (para plus odstredivka), čistenie vosku, to všetko si vyžaduje nie lacnú energiu. Pre včelára od 30 včelstiev a viac, to už má ekonomickú výhodu, prináša zisk.
Domáce spracovanie voštín má len vtedy význam, ak hodnota získaného vosku je o 50% viac, ako je váha Ms (medzisteny). Mne to výchádza a preto to robím: 83g Ms+52g= 135g v priemere.

Ja roky používam jednoduchý spôsob rozvárania plástov vo väčej nádobe. Rozrezané voštiny vkladám do sisalového vreca (max. 15 ks), mám dve - jedno plním a druhé rozváram. Mám 60 l. hospdársky parák- je emailový), do ktorého nalejem 5 litrov vody vložím dierované dno (je súčasť hrnca-6 240.-Sk) , mávšak krátke nožičky, ktoré treba predlĺžiť na 8 cm. Vrece s rozvarenými plástami vložím do paráka a asi 60 min. naparujem. Samozrejme je uzatvorený tesniacim vekom.
Po hodine vrece vyberiem, zakvačím nad parák, zorvriem drevenými kliešťami a skrúcaním lisujem. Obsah z paráka sklopením vylejem do sedimentačnej nádoby. Znovu 5 l vody, vložím vrece (nechajte ho otvorené kvôli vnikaniu pary z hora) a znovu to isté.
Tento spôsom používa i Kolomý, ale požíva odstredivku s naparovaním.

Pripravujem si zariadenie pozostávajúce z vyvíjača pary a odstredivky, para je zavedená do odstretivky hadicou. Na odstredivku som použil veľkú odstredivku (asi 50 lit.), ktorá sa používala v spoločných práčovniach. Keďže má otvorené kónusové dno, treba uzavrieť gumou z kolesa traktora, v strede je guma tvarovaná na hrúbku hriadeľa otáčavého bubna.
Anton

Velmi dobré téma , jak naložit s plásty,které nám po letošní zimě a hlavně po oddáleném jaru z našich včelstev zbyly.Myslím,že bude mnoho postižených včelařů,kteří byli
ze začátku rádi,že jim včely dobře vyzimovaly,dobře létaly,nosily pyl a byla z nich radost.Jenže přišla doba
kdy se to zaseklo,napadl sníh,teplota šla dolů a co teď
mají včely dělat,když jsou rozplodované a potřebují aspoň
vodu kterou by létavky přinesly a to podotýkám,že včelaři dostatečně alespoň dosti nakrmili a zásob mají dostatek.
Zdravá včelstva vše vydrží,slabší a nosematická ne a zbude
včelaři mnoho rámků pokálených a bez včel.Takže je na místě
poradit těmto postiženým a každá rada je drahá.Podle mne jsou 2 možnosti,spálit v kotli pokálené rámky a nebo kdo je zařízen, udělat medovinu,která je unikátní,dobře chutná
a řekl bych,že je to ta pravá.Kdo se tímto zabývá,asi mi dá za pravdu.V posledním čísle Včelařství Sojka uvádí,že odhad je když se přestřelí asi 200.000 Včelstev,které se jara nedožijí.Myslím že nebude daleko od pravdy a kdo by to měl vědět když ne on. Přeji Vám pěkné jaro...

Tohle je taky inspirativní.

http://home.tiscali.cz:8080/csvdk1/akce04.htm

Ani ja nejsem jenom teoretik.
Vyvijecem pary a plastovym sudem od Sedlacka jsem vyvaril jednu davku,
vyteklo 5,8 dkg na vlozenou sous (12 sousi = 70 dkg). Zbytky jsem
povaril pod sitem, zisk 2 dkg na sous (ze zbytku celkem 25 dkg vosku).
Takovy zisk ze zbytku je v absolutnich i relativnich cislech vyznamny.

Nekde je rozdil mezi mym postupep a postupem pr. Stonjeka,
ale pres e-mail na dalku se to obtizne identifikuje.
Chybu jsem mozna udelal, kdyz jsem sud nezaizoloval staryma dekama
(dle navodu na Sedlackove webu). Rozdil muze taky byt, ze jsem
pracoval se sousemi starymi az velmi starymi.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/
> podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal
> pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem
> vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a
> opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo
považuji ve
> výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Styrodur
> Datum: 09.3.2008 20:01:54
> ----------------------------------------
> Ze styroduru vyrábím nástavky. Vyrobím rámy - laťky široké 30 mm, vysoké 28
> mm. Do horních bočních latěk vyříznu drážku pro uložení rámků, potom teprve
> rám sestavím. Mezi takto vyrobené rámy v lepím styrodurovou desku síly 30
> mm a výšky a délky podle druhu nástavku. Styrodur řežu jemnou okružní
> pilou, je nutné styrodur tlačit do řezu oběma rukama z jedné strany listu a
> to proto aby řez byl rovný a deska při dořezu nekopala. Takto vyrobené
> nástavky ošetřím z venku fasádní barvou (mám krásně barevné ůly - to podle
> toho kdo jakou barvou zrovna natírá barák, panelák atd., vždy si nechám
> odlít do sedmičky) a zevnitř rozpuštěným voskem. Za 5 let žádná díra od
> včel a žádné poškození od ptáků nebo ode mně.
>
> Mojmíre,prosím můžeš doplnit jaké používáš lepidlo? Děkuji J.M.
>

ZUc Valna hromada,predseda Kebrle ..informoval..Ustanovila aby se dosavadni spolkova trznice promenila ve Spolecenstvo podilove s rucenim obmezenym.Ustavena komise,ktera vypracuje smlouvu.Ustavujici schuze ,stanovy: a)sjednavati odbyt vyrobkum vcelarskym,med,vosk. b) Sprostredkuje upotrebeni,zuzitkovani,organisuje vyrobu zbozi.c) Opatruje clenum levne nacini a potreby vcelarske. d)vydava spisy k povzneseni a organisuje vyroby a trzby.
6)Spolecenstvo spravuje se samostatne za ucasti vsech clenu prostrednictvim :vyboru,valne hromady.
8) Podil je 5zlatych a opravnuje k dodani v cene 50 zl.
Trznice predana byla v majetku nove utvorenemu spolecenstvu.Prevzat inventar v cene 506 zl. a zasoby 623 zl.Pocatecni rozvaha 1316 zl.a 1218 pasiv v zasobach.Skladnik slozil kauci 200 zl. Vyjednano pod jakymi podminkami by dodavali zbozi, prijiman med dle vzorku zaslanych,stanovena cena a vyrizeny ostatni zalezitosti spolecenstva. Clenu dosud 97 se 159 podily.Skrovne dosud ucastenstvi jest pricinou,ze nedodelalo se cisteho vydelku.

31.Sjezd nem-rakouskych vcelaru v Opave
Predsedal zemsky hejtman hrabe Larys...U pritomnosti zem.hejtmana spolecny obed a vecer slavnostni koncert u 3kohoutu.Pri spolecne tabuli pronesl VV.cisarum Nemeckemu a Rakouskemu,nacez zahrany hymny,odeslany obema mocnarum telegramy s ujistenim loyality panovnickym rodum.Dale proneseny pripitky..i pritomnemu velikanu dru J.Dzierzonovi.

Schuze konati se bude v rozsirenem nasem dome spolkovem.Ku zdaru naseho spolku mse svata v Augustianskem chramu Pane na Starem Brne.Vykonana jednoducha domaci slavnost,vysveceni casti domu kterez budou slouziti potrebe spolkove. Nasledovala slavnostni schuze.Predseda Benedikt Korcian: ..bylo mou prvni snahou,spolek financne usporadati..vsechna mozna vydani na administraci,expedici,daru,upisovani podilu a uzavrena pujcka hypotecni.Za spolkem neni penezitych pohledavek a poziva cestneho uveru...Sporitelna poskytla annuity,jez se sama uhradi a to subvenci jakou sporitelna spolku poskytuje. Velecteni panove! Dum jest venovan osvicenemu pokroku,jehoz nabyvame ctenim,ucenim,zkoumanim a cvikem. Spolecny nas dum at stejnou merou hosti ceske cleny sve i nemecke.

Souhlas.
Dám ještě další tip na zařízení, vhodné pro větší počet včelstev nebo
včelařský spolek. Obyčejná normální automatická pračka s vyvařováním a
odstřeďováním, spíše vyššími otáčkami. Třeba upravená, pračka by byla na
takovém 30 cm vysokém podstavci a místo čerpadla pro vypouštění špinavé vody
by byla prostá zátka, ale nejspíš to není podmínkou. Voští by se dávalo do
takovýc 10 - 15 látkových pytlů "nečistotěsně" uzavřených zipy, které by
celkově zaplnily buben pračky. Těch pytlů musí být více, protože při
odstřeďování se takové větší množství automaticky uvnitř bubnu vyvažuje a
pračka potom neháže. Voští by se prostě vyvařilo vyvařovacím programem, voda
s voskem vypustila do plastových loden a zbytek by se odstředil zase do
lodny. Voští by mohlo být i víc než deklarovaná obvyklá náplň pračky 5 kilo,
protože horkou vodou by se vosk rozpustil a jako pevná látka by zůstaly jen
ty nečistoty. Připadá mi, že tímto způsobem by se dalo na jedno "vyprání"
trvající cca hodinu vyrobit klidně 10 kilo vosku, díky odstředění s velmi
vysokou účinností, bez vymýšlení a zkoušení nějakých novátorských úprav,
protože pračka je na vyvařování a odstřeďování konstruována a při poměrně
dobré kultuře výroby - zachování čistoty, malá intenzita smradíků a
unikající páry atd. Tady o tom systému jsem uvažoval už dlouho, ale
protože jak to vypadá, v dohledné době na 50 nebo 100 chovaných včelstev
nepůjdu, nemám důvod s tím nějak experimentovat a ničit kvůli tomu pračku
doma.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 9:46 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> No v mém případě od 50. A to letos likviduji staré voští ze staré míry.
> Jinak se to podle mě nevyplatí, a kdybych neměl u nových drátkováno
> nerezem, tak to dělám jako dřív. Vyřežu a dám kamarádovi komplet zpracovat
> na mezistěny.
>
> A proto taky doposud nic nemám, a snažím se to vymyslet, abych neměl víc
> než musím. Tu nerez vanu na parafínování ,nebo jiné desinfikování, už mám
a
> asi to bude do budoucna nutné k přežití.
>
> Tohle všechno je podle mě základ spolkové činnosti. Jeden takovýhle klumpr
> utáhne organizaci s 1000 včelstev jako prd, a pokud by mě někdo nabídl, že
> za nějaký obnos to můžu přivést na přívěsu a za jeden den práce mám hotovo
> a žádný binec doma, beru. Jinak si myslím, že na likvidaci vosku během
roku
> asi bude stačit tavidlo, pokud někdo bydlí na slunném místě. (Já ne.)¨
>
> Karel

Řekněte, od kolika chovaných včelstev se vyplatí provozovat takové "klumpry"
?

R. Polášek
----
No v mém případě od 50. A to letos likviduji staré voští ze staré míry.
Jinak se to podle mě nevyplatí, a kdybych neměl u nových drátkováno nerezem, tak to dělám jako dřív. Vyřežu a dám kamarádovi komplet zpracovat na mezistěny.

A proto taky doposud nic nemám, a snažím se to vymyslet, abych neměl víc než musím. Tu nerez vanu na parafínování ,nebo jiné desinfikování, už mám a asi to bude do budoucna nutné k přežití.

Tohle všechno je podle mě základ spolkové činnosti. Jeden takovýhle klumpr utáhne organizaci s 1000 včelstev jako prd, a pokud by mě někdo nabídl, že za nějaký obnos to můžu přivést na přívěsu a za jeden den práce mám hotovo a žádný binec doma, beru. Jinak si myslím, že na likvidaci vosku během roku asi bude stačit tavidlo, pokud někdo bydlí na slunném místě. (Já ne.)¨

Karel

Řekněte, od kolika chovaných včelstev se vyplatí provozovat takové "klumpry"
?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 9:12 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil
> hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na
> zboží.
> ---------------------
> Tak nějak jsme to viděl.
>
> A ještě trochu jednodušeji.
> V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem
> parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.
>
> Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ?
> ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na
> trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní
> na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji
a
> pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu
> stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k
> voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet
> teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.
>
>
> Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do
> ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak
u
> hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost
> voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do
> velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by
> mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s
> drátky se už nějak vyvstekám.
>
> Karel

Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.
---------------------
Tak nějak jsme to viděl.

A ještě trochu jednodušeji.
V první etapě chci vzít tu nerez vanu co jsem si pořídil s úmyslem parafinovat, alůe zatím v ní jen vyvyřuji.

Dát tam jen pár centimetrů vody, pak vyspádovanou desku (hliníkový plech ? ) co bude vyspádovaný do středu, kde pod ní bude stát nerezový lavor na trojnožce (lavory jsem jednou zakoupil v akci a jsou skvělé při medobraní na odkapávání atd) a nad ten plech naskládám souše a celou vanu zadekluji a pod ní budu topit tím mega hořákem na PB. Podle mě to bude mít výhodu stejně jako odšťavňovač, že to zbytkové teplo od "vyvíječe" půjde taky k voští. Nádoba s voskem bude stát z části ve vodě a ta bude dlouho držet teplo a nečistoty by se měly lépe oddělit.


Taky by mě zajímalo, jestli někdo řešil přívod rozvařeného humusu do ždímačky trubkou. Mám představu, že provrtám dno, trubka půjde nahoru jak u hospodských ve dřezu a tam bude kuželový špunt na provázku. Aź bude dost voští, zapnu ždímačku pod vanou a povytáhnu špunt. Chystám se do velkoobchodu s trubkama, jestli seženu průchodku v nerezu. Odhaduji, že by mohla stačit 5/4". Drátky nechávám v rámcích s likvidací starého voští i s drátky se už nějak vyvstekám.

Karel

http://www.helpthehoneybees.com/#/honeyBeeCrisis/honeyBeeCrisis/

Nejmodernejsi stranky. Navigace pres menu.

Nevíte někdo, prosím,jak vyrobit z včelího vosku vosk-přípravek na plovoucí podlahu a na nábytek. Co nejvíce přírodní, přímo recept nebo odkaz na literaturu.
Předem děkuji.

Dobrý den.Chci se podělit o svou zatím malou zkušenost.
Já sem vzal starej hliníkovej papiňák a místo pojistky nahoře nasadil hadičku na stáčení vína asi za 30kč.Sehnal sem si plastovou přepravku na zboží.Ta je vysoká asi 26cm.Takže se mi tam pěkně vejdou rámky 39x24 na stojato.Z bodu vyvrtal díru a nasadil hadičku.Na zakrytí mi postačila stará deska z linky.Pak sem papiňák postavil na kamínka bez kulatého horního tálu aby oheň šel rovnou na hrnec a zatopil.Jde z toho páry až až.Já sem sice netavil vosk jen napařoval propolis na rámkách aby mi šli dobře očistit ale určitě to půjde dobře.Pro mě je zbytečnost kupovat drahej vyvíječ když to můžu udělat takhle.Jak to bude s výtěžností to teprve uvidím.Míra

Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek
------
To mě docela zajímá.
Vyvářka a odstředivka, to je takové velké prádlo a nechce se mi to vytahovat víc jak jednou, dvakrát za rok.
A právě zvažuji nějakou almaru, kam při medobraní atd. naskládám souše a zapnu to, a o nic se nestarám.

Takže mám dotaz :
1)je tam výtěžnost alespoň na mezistěnu?
2) Příkon vyvíječe je relativně malý. Bude na tu bednu stačit?
Já to vidím na dvě boilerová tělesa, cca 3-4kW, nebo plyn a hranatou napodobeninu Radimova odšťavňovacího hrnce ve větším a hranatém tvaru.
Má někdo zkušenosti?

Karel

Take prosim o fotky klatu na frantisek.rousek zavinac volny.cz. Dekuji.


Napiš email, pošlu Ti na něj fotky [odkaz] tohoto klátu zezadu.
Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem
přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

No teoreticky možná, zvl máme li před sebou tabulku výtěžnosti jednotliuvých způsobů starou přes 50 let. Ale co si to také vyzkoušet. Oproti jiným pouze teoretikům jsem zbytky z parního hrnce/Sedláček/ podrobil zkoumání, Zbytky asi z 5 várek jsem znova rozvařil a prohnal pařákem s lisem. Naprosto bezvýznamný zisk. Další zbytky jsem vyvařil pod sítem, tento způsob považuji po odstředivce za nejlepší a opět v koláči jen zcela zanedbatelné množství. Takže parní tavidlo považuji ve výtěžnosti za velmi dobré a jsem rád, že ho mám. Až vyšetřím trochu času, plastovou nádobu nahradím hranatou skříní z vodovzdorné překližky, pak se tam vejde víc plástů a vodorovně. Zdraví R. Stonjek

------------
Takže je třeba dávat Gabon v noci:-)

Karel

Doufám , že ho nebudu muset začít používat .Způsob včelaření má vliv na kvalitu medu, ale taky na zdravotní stav včelstev.Kvalitu medu na trhu nemůžu posoudit, ale taková zpráva je zajímavá. Myslel jsem si, že každý druh medu od včelaře je dobrý.

Byla bych ráda, Vojto, kdybys mi mohl napsat, ,jestli máte ještě na prodej med, pokud jste ho už nevyprodali a nenechali si jen pro sebe. To bych si pak musela počkat, že? A počkala bych si ráda, protože ten med, který jsem si nedávno koupila na trhu, se s tím Vaším poctivým nedá vůbec srovnávat.
B.V.

O získávání vosku se už tady diskutovalo před rokem nebo dvěma roky.
Výsledek byl ten, že bez lisování nebo odstřeďování zůstává třetina až
polovina vosku ve voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 2:03 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
> do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
> dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.
>
> Martin
> -------------
> To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že
> je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi
to
> jako nějaká napařovačka na tapety atd).
> Má někdo lepší zkušenost?
> Karel

Myslel jsem obojí tedy s převahou jehličanů a nakonec i spíše listnaté.
Z reakcí si myslím, že vtětší problém budou spíše stanoviště včelařů než divoce žijící včelstva.

Benzín se doporučuje, jestli tomu dobře rozumím, proto, že benzinové páry v
uzavřeném prostoru usmrtí včelstvo, ale jinak neškodí. Z toho vyplývá, že
likvidace benzínem potřebuje zůžit nebo uzavřít vletový otvor. V přírodě
třeba vlhkým jílem. Jestli to byla hodně vysoká a úzká dutina a včely seděly
nahoře, tak taky možná benzín stekl dolů a páry zůstaly taky někde v dutině
pod včelami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 3:12 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu


> Povedlo se mi už 2x narazit na divoce žijící včelstvo. Předloni jsem našel
> jedno ve stromu asi 1 km od místa, kam jsem chtěl právě umístit včely. Byl
> to hodně silný smrk a měl asi tak 3m nad zemí prasklinu, ze které
> vylítávaly včely. Podle různých návodů na likvidaci jsem koupil dvě
> plechovky benzinu, hodil na rameno žebřík a vydal se likvidovat. Bylo to
> docela o život a výsledek 0. Ta prasklina ("česno") byla asi přes metr
> dlouhá a nahoru se rozšiřovala. Vystříkal jsem tam malým tlakovým
> postřikovačem 2litry benzinu a při kontrole za týden včely vesele lítaly
> dál. Tak jsem ještě zkusil montážní pěnu a znovu na to. Balancoval jsem na
> konci žebříku a pokusil se celou prasklinu upchat. Ani to se nepovedlo. Až
> pak přišel Kiryl, strom to nevydržel a zlomil se. Tak jsem jen tak ze
> zvědavosti vzal motorovkou a rozřezal tu dutou část kmenu. Zjistil jsem,
že
> to byly skutečně divoké a nevzdělané včely, kterým evidentně chyběl učitel
> včelařství. Z úzké a dlouhé dutiny měly dílem zaplněnou jen horní část
> (spodek byl širší ale vlhký)a to ještě obráceně - nahoře byl plod a dole
> zásoby, vše uloženo hned za tím podélným "česnem". Roztoče jsem hledal ale
> naštěstí také nenašel. Od té doby, když tu občas někdo vykládá, jak se
> chovají včely v úlech podle toho, jak to mají v genech po milionech let
> života v dutinách stromů, myslím si svoje, že včely si vždycky udělají to,
> co se jim "uchce". zdenek
>
> Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych
> se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná
že
> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Neviděl bych to hned tak černě. Hnilobný rozklad uhynulých larev vlivem špatného ošetřování včelami může být velmi podobný příznakům moru. Liší se snad jenom v příškvarcích...zbytků po odumřelých larev, které u moru pevně lpí ke spodku buňky a v proděravělých víček, dalším typickým znakem moru. Morové buňky jsou mezerovitě roztroušené po plástech. Není pravděpodobné, že by vznikl kroužek cca 50 plodových buněk, které by byl všechny napadeny morem v takové míře, aby se projevili klinické příznaky.

Rozhodně informujte předsednictvo ZO o Vašem nálezu a pro jistotu odevzdejte ZO nebo OVS podezřelý plást, aby jej odeslala do akreditované laboratoře na bakteriologické vyšetření.


S pozdravem...M. Václavek

Češi loni za biopotraviny utratili přes miliardu korun


http://www.novinky.cz/clanek/136059-cesi-loni-za-biopotraviny-utratili-pres-miliardu-korun.html

„Trh s biopotravinami v České republice nabízí neopakovatelnou podnikatelskou příležitost. Je jisté, že spotřeba bude v několika následujících letech strmě stoupat. Byla by škoda přenechat většinu trhu zahraničnímu zboží“, uvedl Tom

------------
Takže je třeba dávat Gabon v noci:-)

Karel

Cukr je moc dobry a ceny v akci jeste lepsi.

Na Velkém Kosíři v přírodní rezervaci Andělova zmola a v rezervaci Studený kout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 25.3.2008 15:55:23
> ----------------------------------------
> Můžete uvést lokalitu, kde se Vám to přihodilo ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Můžete uvést lokalitu, kde se Vám to přihodilo ?

Díky Jiří

Povedlo se mi už 2x narazit na divoce žijící včelstvo. Předloni jsem našel jedno ve stromu asi 1 km od místa, kam jsem chtěl právě umístit včely. Byl to hodně silný smrk a měl asi tak 3m nad zemí prasklinu, ze které vylítávaly včely. Podle různých návodů na likvidaci jsem koupil dvě plechovky benzinu, hodil na rameno žebřík a vydal se likvidovat. Bylo to docela o život a výsledek 0. Ta prasklina ("česno") byla asi přes metr dlouhá a nahoru se rozšiřovala. Vystříkal jsem tam malým tlakovým postřikovačem 2litry benzinu a při kontrole za týden včely vesele lítaly dál. Tak jsem ještě zkusil montážní pěnu a znovu na to. Balancoval jsem na konci žebříku a pokusil se celou prasklinu upchat. Ani to se nepovedlo. Až pak přišel Kiryl, strom to nevydržel a zlomil se. Tak jsem jen tak ze zvědavosti vzal motorovkou a rozřezal tu dutou část kmenu. Zjistil jsem, že to byly skutečně divoké a nevzdělané včely, kterým evidentně chyběl učitel včelařství. Z úzké a dlouhé dutiny měly dílem zaplněnou jen horní část (spodek byl širší ale vlhký)a to ještě obráceně - nahoře byl plod a dole zásoby, vše uloženo hned za tím podélným "česnem". Roztoče jsem hledal ale naštěstí také nenašel. Od té doby, když tu občas někdo vykládá, jak se chovají včely v úlech podle toho, jak to mají v genech po milionech let života v dutinách stromů, myslím si svoje, že včely si vždycky udělají to, co se jim "uchce". zdenek

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

On Tuesday 25 of March 2008 10:05:12 vsusicky wrote:

> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Jestli rikate les smrkove monokulture, tak tam asi nebodou ty dutiny,
ve kterejch bydlej. Naopak ve smysenem lese je ta pravdepodobnost vyssi.

Honza

ps : ja je zatim videl na hrbitove v lipach, v lese take ne, ale od doby co se
siri klistata s boreliozou tam chodim jen kvuli vcelam.

Kdysi z dětství si pamatuji včelstvo v dutině mohutné lípy u místního
kostela, myslím, že to tam někdo buď vybral nebo ucpal, z ničeho nic se tam
přestaly objevovat. Nejblížší včelař měl včely na zahradě 50 metrů od lípy.
Asi dvakrát nebo třikrát za cca 30 let jsem v lese v kmenech vyvrácených
stromů narazil na zbytky roje, 1 - 3 postavené panenské plásty se stopami
pylu atd, byly to vždy smrky relativně běžné tloušťky a stáří, dutina tak do
metru a půl vysoko nad zemí v ztluštělé vyhnilé části kmene, nicméně s velmi
malým objemem odpovídajícím maximálně polovině objemu nastavku 39x24. Loni
jsem objevil v lese létat včely z kmene jasanu ve výšce asi 8 metrů, kmen
tam má šířku odhadem 40 cm.. I vůbec vidět, jestli tam ty včely létají, je
tam dost problematické, já jsem to zjistil jen tak, že to v koruně hučelo, i
když žádný ze stromů kolem nekvetl a žádná medovice nekapala. a asi po 10
minutách jsem objevil pod stromem místo o ploše asi 1 metru, kde jedině se
dá prohlédnout skrz větve až k tomu otvoru a vidět ty včely. Loni jsem to
nechal tak, letos se tam občas půjdu kouknout a jestli tam budou, zkusím
sehnat ještě nějakého okolního včelaře a zlikvidujeme je. Sám se tahat s
osmimetrovým žebříkem a lést bez zkušeností na strom kdesi v zarostlém
lese, kde projde někdo dvakrát za den není to pravé ořechové.
Jinak je asi nalezení divoce žijícího včelstva velká náhoda, počet ulétlých
rojů, které přežijí aspoň do podzimku, je podle mně tak jedno na několik
kilometrů čtverečních lesa a člověk může klidně projít metr kolem takového
včelstva a pokud je to třeba ráno, kdy nelétají, nemá šanci je zaznamenat.
Možná, že mnohem více ulétlých rojů bude v městech a vesnicích v různých
stavebních dutinách.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2008 10:05 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu


> Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych
> se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná
že
> nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce
> žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.

Do lesů se během roku se do lesa vždy určitě několikrát dostanu, ale abych se přiznal, ještě jsem v lese na divoce žijící včelstvo nenarazil. Možná že nechodím do těch správných lesů. Máte někdo osobní zkušenost s divoce žijícími včelstvy v lese nebo se bavíme spíše v teoretické rovině.
......
O jedné studijní dutině vím, a tam včely nepřežívají. Vstupní otvor po odlomeném suku je příliš velký a příliš nízko. Někdy včely vystaví divočinu i vně kmene, ale zimu většinou nepřežijí.

Spíše podle mě budou přežívat ve větších výškách a v dutinách trochu jiného typu. Taky jsem to viděl. ale je to z ruky, tak nevím jak se jim tam daří. Jedná se o ovocný strom a má v sobě jen úzké a dlouhé praskliny. Tam podle mě mají trochu šanci.

Karel

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin
-------------
To je divný, právě jsem to našel v katalogu Logaru a nabyl jsem dojmu, že je to nějaký profi výrobek k těžbě vosku. (Dřív jsme ho neměl, přišlo mi to jako nějaká napařovačka na tapety atd).
Má někdo lepší zkušenost?
Karel

Jenže na takový uhynulý roj také připadá větší počet predátorů kteří hnízdo likvidují (myší, plši. zavíječi, ptáci atd) a tím se zase to procento snižuje. Kdežto na tom stanovišti je to jiné prostředí vytvořené umele člověkem a proto ta nákaza je také mnohem pravděpodobnější.
Pepan
---------
Velmi zajímavý článek o moru a o vyhledávání zdrojů nákazy je teď v MV1/2008. M.j. tam je uvedeno, že většina nakažených včelstev byla do 500metrů.

Jinak v lese je to šíření nákazy spíše jedna ku jedné a míň, protože něco připadne na myši, ptáky atd. A nebo to najde právě jedno včelstvo.
Zatímco když létají někam včely za intenzívní snůškou, nebo loupeží, tak se velice rychle přidávají k tomu prvnímu i další ze stanoviště. A i kdyby se nakazilo jen jedno, tak prohazováním rámku (hlavně při posilování zaostávajících) si to včelař roznese sám.

Zkusenost mam ted cerstvou. Vyvijec jsem poridil
na podzim.
K plusum radim - rychlost obsluhy, desinfekce ramku parou
K minusum - vyteznost vosku.

Na jednu sous 39x24 mam 5,5 dkg vosku. Mezistena, kterou
do toho ramku budu zatavovat, vazi vic. Takze ted zvazuju
dalsi zarizeni na do-zpracovani zbytku - nejaky lis, pracku nebo neco.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Nemá někdo z Vás zkušenost s tímto výrobkem?

Fotografie a videa ze včelařského plesu ZO ČSV Pardubice
http://sroll.net/vcely/2008/ples/index.html
loňský:
http://ples2007vcpa.borec.cz/index.html

Pepa

P.S. Já tam nejsem nikde vidět, protože jsem to fotil