78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš. návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda, vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už o vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Odstředivka na prádlo má průměr nějak 25 cm, buben pračky má průměr nějak 50
cm. Odstředivka Romovka s 2800 otáčkami vyždímá prádlo zhruba stejně dobře
jako automatická pračka s 400 - 500 otáčkami. Z toho plyne, že automatickou
pračku není třeba nijak složitě upravovat kvůli zvýšení otáček, ale stačí ji
použít tak, jak je. Skutečně je třeba trochu myslet a ne jen kritizovat něco
jen proto, že to zrovna dělám nebo zkouším jinak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 12:40 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> V čem je takový rozdíl, nevím, Izolaci dekou neprovádím, protože okamžitě
> od páry navlhne a připevnit jí není nijak jednoduché. K Radimovým zlepš.
> návrhům pouze to že napřed je důležité u vynalézání myslet. Výhoda tohoto
> zařízení je v tom, že se vyvařuje bez porušení drátkování, v tom je hlavní
> výhoda vyvíječe a to by asi v bubnu aut. pračky nešlo. Dále odstředivka
> vytáčí vosk špičkově až při 2800 ot. Autom. pračka má cca 800 -1100. Při
> těchto otáčkách to nemá cenu ani zkoušet. Konstrukce pračky naní ani
> stavěná na 2,5 x zvýšení otáček, stačí nastudovat průběh destrukčních sil
> na rotující těleso. Jinak kotlík má autom. vypínání, takže dojde li voda,
> vypne se. Vždyť nemusí ho kupovat všichni, stačí dva do spolku apod. A už
o
> vyvíj. nepíšu, nechci vypadat jak Sedláčkův agent. Zdraví
> R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel K (82.41.110.89) --- 26. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky. Vyvíječ by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do "Sedláčkova sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně větší prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější čištění po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku. Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 26. 3. 2008
RE: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Vosk při stěnách nádoby ( zejména plechové) chladne rychleji. Proto používám
plastové vědro (hranaté - vosk je skladnější). Vědro s tekutou voskovou
emulzí stavím na desku polystyrenu, přikryji igelitem a přes to přehodím
nejméně jednu starou deku tak, že je vědro zakryté i ze stran.
Čím pomalejší chladnutí vosku, tím je hranice mezi nečistotami ostřejší.
S nádobou s již tuhnoucím voskem se už nesmí pohybovat.
Takto získaný ztuhlý blok vosku zhruba zespodu očistím a znovu roztavím v
destilované ( nebo čerstvé dešťové) vodě a znovu nechám pomalu zchladnout.
Tenká vrstvička nečistot se pak dá oškrábat velmi lehce (používám staré
široké tupé dláto).
Nejdokonaleji jsou nečistoty odděleny od vosku při převaření v naředěné
akumulátorové kyselině sírové. Jenže pak je opětovné převaření v destil.
vodě nutné, aby se odstranily zbytky kyseliny.
Popsal jsem jeden ze způsobů poměrně dokonalého oddělení nečistot od vosku,
ale pro mezistěny si takto hraje s voskem málokdo.
J.Kala




Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
Pavel K


__________ Informace od NOD32 2968 (20080324) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Já vytavím voští v původně odšťavovacím hrnci z něco mezi 10 a 20 rámky
39x24, trvá to 2 - 3 hodiny, do plastové nádoby 16 x 20 cm potom vylívám s
voskem asi 2 litry horké vody, pak nádobu zabalím do hadrů a vosk tuhne až
jeden celý den. Potom vyklopím blok vosku 16x20 x asi 4 - 8 cm velký, pod
studenou vodou rýžákem okartáčuji několik milimetrů nepevných necistot a
nožem potom okrájím další milimetr, dva vosku s nečistotami. Tak se dostanu
na úplně čistý vosk, který prodám nebo vyměním za mezistěny. Žádné
přetavování nebo dodatečné čištění vosku nedělám, protože to považuji za
zbytečné. Kdo musí vosk při obyčejném vyvařování souší dodatečně přetavovat
a čistit, podle mně dělá při zpracování nějakou chybu . Když potřebuji
přetavit
nějaký starý vosk, dám ho do hrnce na zbytky z vytaveného voští, tam se
roztaví, případné nečistoty se zachytí ve zbytcích a vosk proteče dolů. Na
minimalizaci množství nečistot má vliv za prvé to pomalé chladnutí, za druhé
vytváření emulze vosku ve vodě. Roztavený vosk vytváří emulzi s vodou velice
ochotně, stačí ten vosk s vodou nějak více míchat, intenzívně vařit nebo
použít znečištěnou vodu. Ta emulze se potom ani při pomalém chladnutí
neoddělí a ztuhne jako emulze neboli silná vrstva nečistot na rozhraní vosku
a vody. Vosk se dá z toho získat nejlépe tak, že se "nečistoty" nechají
uschnout a potom se zase roztaví. Roztavený vosk s vodou by se proto měl
míchat co nejméně a vařit taky co nejméně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 26, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Výtěžnost "Sedláčkova vyvíječe" je dobrá, zbydou jen černé košilky.
Vyvíječ
> by mohl být výkonější. Na jednu dávku rámků je potřeba nechat vyvíječ
> zapnutý asi 40 min, než se vypaří voda na úroveň rysky MIN . Do
"Sedláčkova
> sudu" se vejde asi 13 rámků Langstroth 44,8x23,2 a to se mi zdá málo na
> tolik spotřebované energie. Chtěl bych do budoucna si pořídit hlavně
větší
> prostor pro rámky, jako je větší sud nebo starý medomet nebo zkusit to
> přímo v nástavcích.(zde je hlavně výhoda zavěšení rámků a snadnější
čištění
> po vytavení) Problém je jak dokonale utěsnit všechny spáry aby neunikala
> pára. Také bych chtěl vymyslet jak lépe oddělit nečistoty od vosku. Vosk
> vytéká ze sudu do nádoby, pod kterou současně topím vařičem a občas směs
> míchám. Potom roztavený vosk přeliju přes jemné síto a nechám v klidu do
> druhého dne. Na druhý den se musí koláč odříznout od nečistot dole a to je
> ta nejhorší práce. Zjistil jsem že nečistoty a vosk neodděluje přesná
> hranice, ale že na okrajích nádoby vosk jak chladne zasahuje pod nečistoty
> a naopak uprostřed nádoby jdou nečistoty hluboko do koláče čistého vosku.
> Zatím jsem nepřišel na to jak tomuto zabránit.
> Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (90.183.70.9) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to pak ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Zapomíná se také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší teplotu./pára, tepl. pistole apod/

Kto si naozaj chce vyrobiť slušnú odstredivku na vosk s vlastným zdrojom pary, skúste si vyhľadať VČELÁR z roku 199O. č. 9, str.210, ktorý Vám ponúkajú rodáci Milan Franěk a Václav Pšenička, s podrobným popisom a nákresom. Kto je "machr od železa" isto ho dokáže spraviť.
Anton


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2008
Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba

Podíval jsem se na ždímačku ještě z Romovky, průměr koše je asi 23 cm,
příkon motoru 180 watt, dávka 2 kila prádla, otáčky nejsou uvedeny, protože
tam je asi komutátorový motorek, který má ty otáčky silně závislé na
zatížení, takže uvádět nejdou. Pozná se to podle toho, že ždímačka se i
prázdná po zapnutí rozbíhá pomalu a evidentně jí ten pomalý rozběh nijak
nevadí, zatímco u motorku s relativně stálým počtem otáček je práce za
sníženého počtu otáček kritický stav, který by měl trvat co nejkratší dobu,
protože dochází k přetížení motorku. Vizuálně naprázdno tam je minimálně
těch 1400, ale může to být třeba i víc. Každopádně, co si pamatuji, úroveň
odstřeďování prádla této ždímačky je stejná nebo horší než úroveň
odstřeďování v automatické pračce s 400 otáčkami. Ty vyšší otáčky, do
tisíce, jsou dneska trend a souvisí s tím, že se prádlo nevěší, ale suší se
v sušičce v bedně, kde každá troška vody v prádle znamená hodně energie a
času navíc, zároveň když se prádlo protáhne sušičkou, kde se taky v průběhu
sušení otáčí a hýbe se s ním, zmizí pomačkaniny, které hlavně u textilu
náchylného k mačkání jsou při odstřeďování v praččce při 1000 otáček
znatelně větší než při odstřeďování při 400 - 500 otáček a když se takové
prádlo pověsí vysušit na šňůru, zůstanou tam a pak se to dost hůře žehlí.

Co se týká automatických praček, ty právě jsou konstruovány na práci při
teplotě do 100 st C, jinak by nemohly mít vyvařovací programy. Co se týká
subtilnost, tam je rozdíl, automatická pračka je vyvíjena tak 40 let, za tu
dobu na problémy vynaložili chytří konstruktéři desetitisíce hodin a
odstraňovali problémy, které se vyskytly, když statisíce uživatelů prali
stovky hodin. Zatímco zařízení, které složí dohromady včelař, zkouší
maximálně několikrát po dobu určitě ne víc než 10 - 20 hodin, než s tou
konstrukcí jde ven a prohlašuje toto své zařízení za osvědčené a zavedené.
Mně tedy připadá poměrně řekněme nepromyšlené nevyužít na těžbu vosku v
podstatě už hotové a roky vyvíjené zařízení a místo toho stavět nějakou
svoji konstrukci, obvykle taky silně specifickou na zdroje materiálu a
zkušenosti, a tudíž pro spoustu jiných včelařů složitou si ji vyrobit a
pracovat s ní stejně dobře jako ten vynálezce.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2008 6:50 AM
Subject: Re: Vyvíječ páry +plastová nádoba


> Nevím, ale český výrobce používal do ždímaček motory pouze 1400 ot a to
pak
> ždímačka má pouze průměrnou výtěžnost. Novější aut. pračky mají ždímání
> kolem 1000 ot a ne 500 jak uvádí Radim. Ždímačky 2 8oo ot se na západ od
> nás vyráběly, např NDR, ale jsou malé. Provedením by velikostí bubnu
> vyhověla česká Frymeta, poslední modely byly i v nerezu, stála 5 500Kč a
> jetá se shání velmi špatně. Tam by snad těch 1400ot mohlo uspokojit. První
> u nás začali ždímat Slováci asi před 20 lety a když se dívám na staré
> obrázky a tu spoustu železa, asi věděli proč. Subtilní konstrukce
> automatické pračky tedy má k pevné konstrukci hodně daleko. Zapomíná se
> také, že ždímačka musí být neustále vyhřívána na co nejvyšší
teplotu./pára,
> tepl. pistole apod/ Největší výhodou ale nových způsobů je neporušení
> drátkování a dezinfekce teplem. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu