78275

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiri Liska --- 5. 5. 2003
Re: Matky

Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
následující:

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
novinky?

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Libor Jarolím --- 5. 5. 2003
Re: Matky

http://web.quick.cz/pvzubri/
Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
rozchovávají.

> 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou v
závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
subjektivní a jen některé se dají měřit.
Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda nemůže
být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
rychlejší ???
Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá se
ani zaručit 10kg za rok.
Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale dá
to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
párat se s vážením výnosů každého včelstva zvl᚝. Je to piplačka, která se
neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při 20
to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.

U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská plemenidba
atd.

Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku jinou.
(aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně jako
u té předchozí. :-))

A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na koli
% je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
že se v tom nedá vyznat.
Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))

Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská stanice
už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiri Liska --- 6. 5. 2003
Re: Matky



Dne 5 May 03, v 11:43, Libor Jarolím napsal(a):

> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>

Ano, u Vučka je to taky jediné co se mi podařilo dohledat.

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou v

nejde mi ani tak o to, aby byl ke konkrétní matce popis jak ke zboží
v supermarketu, spíš by mne zajímalo, co se kde při výberu
upřednostňuje. Jak je to třeba s odolností jednotlivých linií k
varroáze, zvápěnatění, nosemě atd. Určitě na tom bude jedna lépe v
tom, jiná v onom. Když se začne aplikovat nějaký výběrový rámec, tak
už v třetí generaci je to sakra poznat, tudíž se ty linie budou hodně
lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.

> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???

ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
takhle mám prd. Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní
rozvoj?

> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale dá
> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvl᚝. Je to piplačka, která se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při 20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.

Výnos medu bych vůbec neuváděl, to mi řekne mnohem víc o náhodách,
počasí, podmínkách na konktrétním stanovišti a včelaři než o
genetické kvalitě matky. Ale u odolnosti chorobám nebo rojivosti,
mirnosti atd. už se dá ledacos srovnávat.

>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská plemenidba
> atd.

No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
mít pod kontrolou, s čím se spářila.

>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně jako
> u té předchozí. :-))

no genetika je dost o náhodě, samozřejmě můžeš narazit na tu jednu,
která zrovna vyštěpí tak, že je úplně jiná než ostatní. Ale většina
by měla být kvalitní, obzvl᚝ když je linie stabilní a nepřikřížilo
se do ní omylem něco jiného.

>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))

většina vlastností které sledujeme je polygenně založená, takže to
vždycky bude jen v procentech. Ovšem linie na které se dlouhodobě
provádí výběr bude zcela určitě hodně odlišná od toho, co vznikne bez
výběru. Ostatně to musí být jasné každému, kdo někdy viděl vlka a
jezevčíka. Taky je to jenom dlouhodobý výběr...

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Libor Jarolím --- 6. 5. 2003
Re: Matky

> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
nebo klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Strnad --- 19. 5. 2003
Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
majícího velice mírný chovný materiál.

Mám problémy se sousedy a také proto se již
několik let snažím přeměnit své stanoviště
včelstev na stanoviště velice mírných a nerozbíhavých včelstev.
Nevěřícně jsem vyslech vyprávění zkušeného včelaře,
který na exkurzi v Rakousku viděl hrající si děti
před česny úlů stanoviště velkovčelaře.
(Je vůbec možné takto mírné matky u nás sehnat?)

Loni jsem vyměnil všechny matky za nové,
které byly deklarovány a doporučovány jako mírné.
Přesto nyní vždy při pozorování česen(asi ze 3m)
na mě alespoň jedna včelka zaútočí.
Rovněž při klepnutí do úlu (rozepření nástavků)
se včelky znatelně rozruší.

Případně, poradí někdo jak postupovat
k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Za případné odpovědi díky.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Také zdravé, pilné a hodné včelky.

Pavel Strnad

> Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
> stanoviště.

To není můj případ !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
JŘ --- 21. 5. 2003
Re: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Velmi mírná včelstva představil v loňském roce včelařům př.Jan Bajza
(viz.Včelařství č5)
Inseminované matky má od př.Havlína.(viz tamtéž)
Josef Řádek Liptál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Strnad --- 23. 5. 2003
Mírná matka - Je zárukou mírného včelsteva ?


Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová)
do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních
plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Arnošt Hrdina --- 6. 5. 2003
Re: Matky

Ve výčtu mi chybí linie Lesana ...
Asi mi to přítel Přidal říkal, ale příležitostně to určitě pro úplnost
zpřesní.
Díky
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2003 2:29 PM
Subject: Re: Matky


> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
nebo klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pete Mal --- 9. 5. 2003
Úhyn včelstiev - ČR


Zdravím

Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
budú aj nižšie požnohospodárske výnosy v dôsledku
nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pete Mal --- 9. 5. 2003
Dotácie-SR


>
> Ahojte

Nevie mi niekto poveda ako to bude s dotáciami v SR v
tomto roku. Vraj sa má dotova do výkupu odovzdaný med
a nie počty včelstiev. A že dotácie dostanú len
členovia zväzu.

Peter M.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Janura Stefan --- 9. 5. 2003
Re: Dotácie-SR

Pozri sa na http://www.mpsr.sk

Pista


> Nevie mi niekto poveda ako to bude s dotáciami v SR v
> tomto roku. Vraj sa má dotova do výkupu odovzdaný med
> a nie počty včelstiev. A ze dotácie dostanú len
> členovia zväzu.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
cermakova --- 9. 5. 2003
Re: Dotácie-SR

Prajem krásny deň,

znenie doplnku Výnosu MPSR o podpore aj včelárov je uvedený na adrese http.//web.stonline.sk/szv-vcelari
kliknu na oznamy

podpora sa môže poskytnu včelárovi buď na počet prezimovaných včelstiev(stav k 15.4) do výšky 250,- Sk/včelstvo a žiados je potrebné poda na Regionálne pracoviská MPSR do 15.05.
alebo na predané včelie produkty (med a ostatné, ako aj včelie matky - prepočítané na med, žiados je možné poda do 30.08.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Libor Jarolím --- 27. 5. 2003
Re: Úhyn včelstiev - CR

Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle Vcelarství.
Slysel jsem odhady pro Moravu s úhynem kolem 70%, jiný zdroj vsak
(pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen 30%.
Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-)
V nasí ZO je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno stanoviste
(ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou známá. Pametníci tvrdí, ze
tak zlé výsledky nepamatují.

Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a td.) je
pravdepodobné, ze bude nizsí úroda.
Muj soused zemedelec osetril svoji repku nejakou chemií (ríkal, ze údajne
ekologickou) pro lepsí zakorenení. A pro kontrolu, zda to nebyly vyhozené
peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení tímto prípravkem. Vyplatilo se mu
to. Na kontrolních 2 ha nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé.
Osetrené porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
:-)))
Libor Jarolím
Stará Belá

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> budú aj nižšie požnohospodárske výnosy v dôsledku
> nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
ČSV - Odborné oddělení --- 2. 6. 2003
RE: Úhyn včelstiev - CR

Zatím to, po zpracování údajů z 850 ZO ČSV vypadá na ztráty okolo 25 % včelstev.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Úhyn vèelstiev - CR
>
>
> Pokud vĂ­m, tak scĂ­tĂĄnĂ­ probĂ­hĂĄ. Viz prĂ­loha v minulĂŠm cĂ­sle
> VcelarstvĂ­. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
> jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
> 30%. ZnĂĄte to :-)) Jedna panĂ­ povĂ­dala....... :-) V nasĂ­ ZO
> je nekolik vcelaru bez vcel, pĂĄr dalsĂ­ch prislo o jedno
> stanoviste (ze dvou). PresnĂĄ oficiĂĄlnĂ­ cĂ­sla dosud nejsou
> znåmå. Pametníci tvrdí, ze tak zlÊ výsledky nepamatují.
>
> Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimĂĄ repka, psenice a
> td.) je pravdepodobnĂŠ, ze bude nizsĂ­ Ăşroda. Muj soused
> zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ­ (rĂ­kal, ze Ăşdajne
> ekologickou) pro lepsĂ­ zakorenenĂ­. A pro kontrolu, zda to
> nebyly vyhozenĂŠ penĂ­ze, si nechal 2 hektary bez osetrenĂ­
> tĂ­mto prĂ­pravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂ­ch 2 ha
> nekvetlo tĂŠmer nic, rostlinky jso malĂŠ a slabĂŠ. OsetrenĂŠ
> porosty jsou normĂĄlnĂ­, tak jak jsme zvyklĂ­. (uz jsem mu poblahoprĂĄl
> :-)))
> Libor JarolĂ­m
> StarĂĄ BelĂĄ
>
> > Èo je pravdy na údajne obrovskom úhyne vèelstiev v
> > Èeskej republike - dåvali to u nås v televízii. Vraj
> > budú aj nižšie po¾nohospodårske výnosy v dôsledku
> > nedostatku vèelstiev a nedostatoènÊho opelenia.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Mensik --- 3. 6. 2003
RE: Úhyn včelstiev - CR

Ty ztráty budou mnohem horší. Ten dotazník šel hodně brzy. Někteří staří včelaři ještě ani netušili že přišli téměř o všechny včelstva právě v mém obvodu kde dělám důvěrníka se to některým stalo dotazník měl monitorovat s kolika včelstvy ten který šel do snůšky. Situace by vypadala úplné jinak

Pepan

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, June 02, 2003 2:19 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Úhyn včelstiev - CR

Zatím to, po zpracování údajů z 850 ZO ČSV vypadá na ztráty okolo 25 % včelstev.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Úhyn vèelstiev - CR
>
>
> Pokud vĂ­m, tak scĂ­tĂĄnĂ­ probĂ­hĂĄ. Viz prĂ­loha v minulĂŠm cĂ­sle
> VcelarstvĂ­. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
> jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
> 30%. ZnĂĄte to :-)) Jedna panĂ­ povĂ­dala....... :-) V nasĂ­ ZO
> je nekolik vcelaru bez vcel, pĂĄr dalsĂ­ch prislo o jedno
> stanoviste (ze dvou). PresnĂĄ oficiĂĄlnĂ­ cĂ­sla dosud nejsou
> znåmå. Pametníci tvrdí, ze tak zlÊ výsledky nepamatují.
>
> Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimĂĄ repka, psenice a
> td.) je pravdepodobnĂŠ, ze bude nizsĂ­ Ăşroda. Muj soused
> zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ­ (rĂ­kal, ze Ăşdajne
> ekologickou) pro lepsĂ­ zakorenenĂ­. A pro kontrolu, zda to
> nebyly vyhozenĂŠ penĂ­ze, si nechal 2 hektary bez osetrenĂ­
> tĂ­mto prĂ­pravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂ­ch 2 ha
> nekvetlo tĂŠmer nic, rostlinky jso malĂŠ a slabĂŠ. OsetrenĂŠ
> porosty jsou normĂĄlnĂ­, tak jak jsme zvyklĂ­. (uz jsem mu poblahoprĂĄl
> :-)))
> Libor JarolĂ­m
> StarĂĄ BelĂĄ
>
> > Èo je pravdy na údajne obrovskom úhyne vèelstiev v
> > Èeskej republike - dåvali to u nås v televízii. Vraj
> > budú aj nižšie po¾nohospodårske výnosy v dôsledku
> > nedostatku vèelstiev a nedostatoènÊho opelenia.
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
ČSV - Odborné oddělení --- 4. 6. 2003
RE: Úhyn včelstiev - CR

Proto taky tam byl požadován stav k 1.5.2003. Musíme si ovšem taky uvědomit, že jsou veliké rozdíly mezi jednotlivými ZO, okresy i kraji. Momentální, konečný stav p je 23,77 %.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Mensik [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Tuesday, June 03, 2003 7:15 PM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Úhyn včelstiev - CR
>
>
> Ty ztráty budou mnohem horší. Ten dotazník šel hodně brzy.
> Někteří staří včelaři ještě ani netušili že přišli téměř o
> všechny včelstva právě v mém obvodu kde dělám důvěrníka se to
> některým stalo dotazník měl monitorovat s kolika včelstvy ten
> kterĂ˝ ĹĄel do snĹŻĹĄky. Situace by vypadala ĂşplnĂŠ jinak
>
> Pepan
>
> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Monday, June 02, 2003 2:19 PM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Úhyn včelstiev - CR
>
> Zatím to, po zpracování údajů z 850 ZO ČSV vypadá na ztráty
> okolo 25 % včelstev.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
> > -----Original Message-----
> > From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> > Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: Re: Úhyn vèelstiev - CR
> >
> >
> > Pokud vĂ­m, tak scĂ­tĂĄnĂ­ probĂ­hĂĄ. Viz prĂ­loha v minulĂŠm cĂ­sle
> > VcelarstvĂ­. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
> > jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
> > 30%. ZnĂĄte to :-)) Jedna panĂ­ povĂ­dala....... :-) V nasĂ­ ZO
> > je nekolik vcelaru bez vcel, pĂĄr dalsĂ­ch prislo o jedno
> > stanoviste (ze dvou). PresnĂĄ oficiĂĄlnĂ­ cĂ­sla dosud nejsou
> > znåmå. Pametníci tvrdí, ze tak zlÊ výsledky nepamatují.
> >
> > Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimĂĄ repka, psenice a
> > td.) je pravdepodobnĂŠ, ze bude nizsĂ­ Ăşroda. Muj soused
> > zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ­ (rĂ­kal, ze Ăşdajne
> > ekologickou) pro lepsĂ­ zakorenenĂ­. A pro kontrolu, zda to
> > nebyly vyhozenĂŠ penĂ­ze, si nechal 2 hektary bez osetrenĂ­
> > tĂ­mto prĂ­pravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂ­ch 2 ha
> > nekvetlo tĂŠmer nic, rostlinky jso malĂŠ a slabĂŠ. OsetrenĂŠ
> > porosty jsou normĂĄlnĂ­, tak jak jsme zvyklĂ­. (uz jsem mu poblahoprĂĄl
> > :-)))
> > Libor JarolĂ­m
> > StarĂĄ BelĂĄ
> >
> > > Èo je pravdy na údajne obrovskom úhyne vèelstiev v
> > > Èeskej republike - dåvali to u nås v televízii. Vraj
> > > budú aj nižšie po¾nohospodårske výnosy v dôsledku nedostatku
> > > vèelstiev a nedostatoènÊho opelenia.
> >
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Emil --- 5. 6. 2003
Re: Úhyn včelstiev - CR

Dostávám ve Vašem sdělení nesrozumitelné sdělení, plné skreslených textů. Na co jste zase šoumeni přešli ve psaní zpráv. Je to hezké, že používáte nových programů, ne všichni jsme na ně zařízeni a bylo by hezké, zůstat u pravidel konference.Jinak pana Lněničku pozdravuji a přeji jemu i svazu hodně úspěchů a děkuji mu za dosavadní informace. Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Arnošt Hrdina --- 6. 6. 2003
Re: nesrozumitelné sdělení, plné skreslených textů

To zkreslení není jiným programem, ale tím , že ne všichni používají rádoby
geniální výtvory mistra Billa Gatese. Jsou i jiné systémy, než nám tento pán
svojí agresivní obchodní politikou vnutil. Stejně tak nám vnutil i textový
kód - nebo pro počítačníky kódovou stránku windows 1250, když předtím svůj
předešlý výtvor latin2.
Přitom jiné systémy využívají světové uznávané normy ISO, které většině
výrobců různých systémů vyhovují a striktně je dodržují (na rozdíl od firmy
Microsoft řečeného pána).
Takže podle mého názoru není standardní to co používá máte vy na počítači a
v ČR možná používá většina uživatelů, ale to, co vyhovuje mezinárodním
úmluvám a normám. A tam Microsoft pokulhává.
Takže já osobně nepíšu do Předmětu diakritiku, protože ne všechny systémy jí
rozumějí.

Web je koneckonců založen na protokolu TCP/IP a to byl standard operačních
systému (OS) typu UNIX, jež byl dávno před sítěmi typu Novell , nebo
windows.
Velké servery používají povětšinou OS typu UNIX ( hodně rozšířený je "Linux"
... proč? Je zadarmo!).
A proto ne všechny mail servery se dokážou s kódovou stránkou 1250 poprat.
Pokud napíšete prostý text, je tento text ve smyslu e-mail přenosu jen
potud, pokud nepoužijete diakritiku.
Použití diakritiky vyžaduje speciální přístup nejen odesílacího programu,
ale i všech serverů i koncového přijímacího programu.

Takže vaše reklamace nepatří sem,ale na výrobce vašeho operačního systému.
My co máme windowsy jsme totiž v internetu jaksi "na návštěvě".

Microsoft má problémy s kompatibilitou (podpoře všech svých verzí odsdola
nahoru) svých vlastích programů, natož jiných firem. Zřejmě je to jeho
megalomanstní a ne zrovna fér strategie, že vymýšlí nestandardní normativy a
obchodní politikou donutí ostatní je přijmout a podporovat. Tím jsou ale
ostatní firmy v nevýhodě a uživatelé též.
To že užíváte Microsoft je vaše rozhodnutí. Potom ale musíte vědět, že jste
ve světě a moci Microsoftu a nebudete nikdy zcela kompatibilní s World Wide
Web.

Ale poradím vám! Změňte si při čtení dopisu s "rozsypaným čajem" kódovou
stránku (Menu nahoře: Formát->Kódování ->) na Středoevropské (ISO) a
dostanete se do standardu.

Hezký den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emil" <knopf/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 05, 2003 1:24 AM
Subject: Re: Ăhyn vÄelstiev - CR


Dostávám ve Vašem sdělení nesrozumitelné sdělení, plné skreslených textů.
Na co jste zase šoumeni přešli ve psaní zpráv. Je to hezké, že používáte
nových programů, ne všichni jsme na ně zařízeni a bylo by hezké, zůstat u
pravidel konference.Jinak pana Lněničku pozdravuji a přeji jemu i svazu
hodně úspěchů a děkuji mu za dosavadní informace. Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jiri Liska --- 6. 6. 2003
Re: nesrozumitelné sdělení, plné skreslenýchtextů



Arnošt Hrdina wrote:

> To zkreslení není jiným programem, ale tím , že ne všichni používají rádoby
> geniální výtvory mistra Billa Gatese. Jsou i jiné systémy, než nám tento pán
> svojí agresivní obchodní politikou vnutil. Stejně tak nám vnutil i textový
> kód - nebo pro počítačníky kódovou stránku windows 1250, když předtím svůj
> předešlý výtvor latin2.

No problém je v jisté verzi outlooku, která používá 8mi bit kódování a tabulku
utf-8. Všechny ostatní programy používají ISO-8859-2. Tu chybnou verzi outlooku
jsme tu neměli, takže nevím jestli to jde nebo nejde přenastavit, ale vyšší
verze už měly tenhle problém odstraněný. Veselé bylo, že ty jednotlivé verze
outlooku nebyly kompatibilní ani mezi sebou.
Já tedy používám Pegasus mail a Netscape mail, v Pegasu mám celou konferenci a
nalezení klíčového slova v 10ti tis. přízpěvcích je otázka deseti vteřin.

Jirka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Arnošt Hrdina --- 6. 6. 2003
Re: nesrozumitelné sdělení, plné skreslenýchtextů

Jen pro úplnost .. hádejte kdo dotyčný outlook vyrábí :o)))! Že to
neuhodnete :o)!

----- Original Message -----
From: "Jiri Liska" <liska2/=/envi.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 06, 2003 1:38 PM
Subject: Re: nesrozumitelné sdělení, plné skreslenýchtextů




Arnošt Hrdina wrote:

> To zkreslení není jiným programem, ale tím , že ne všichni používají
rádoby
> geniální výtvory mistra Billa Gatese. Jsou i jiné systémy, než nám tento
pán
> svojí agresivní obchodní politikou vnutil. Stejně tak nám vnutil i textový
> kód - nebo pro počítačníky kódovou stránku windows 1250, když předtím svůj
> předešlý výtvor latin2.

No problém je v jisté verzi outlooku, která používá 8mi bit kódování a
tabulku
utf-8. Všechny ostatní programy používají ISO-8859-2. Tu chybnou verzi
outlooku
jsme tu neměli, takže nevím jestli to jde nebo nejde přenastavit, ale vyšší
verze už měly tenhle problém odstraněný. Veselé bylo, že ty jednotlivé verze
outlooku nebyly kompatibilní ani mezi sebou.
Já tedy používám Pegasus mail a Netscape mail, v Pegasu mám celou konferenci
a
nalezení klíčového slova v 10ti tis. přízpěvcích je otázka deseti vteřin.

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Libor Jarolím --- 28. 5. 2003
Re: Úhyn včelstiev - CR

Vcera jsem dostal do ruky nové císlo Vcelarství. A je zde k tomu clánek.
Takze pro ty co casopis nedostanou vyberu jen kousky:
1. odhad pro okres Opava - úhyn 70%, nejvetsí uhyny byly zaznamenány v
Hradci nad Moravicí a okolí.
2. Okres Nový Jicín - odhad 60%
3. Jesenicko bylo zasazeno predevsím ve vyssích polohách
4. podobne byla zasazena i Vysocina

Z clánku: Tragédie na severní Morave od pr.Prokese, str 127

Libor Jarolím
Stará Belá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K . --- 15. 5. 2003
Re: Matky

Inseminovaná matka (a její včelstvo) je v nevýhodě ze tří důvodů, dva jste
zmínili:
1. Vliv dvou narkóz - prvá při inseminaci a druhá po inseminaci. Dříve se
matky narkotizovaly dlouho, 10+10 minut, později 5+5 minut.
Teď víme, že stačí první narkóza do 3 minut (tolik trvá inseminace matky) a
druhá 1-2 minuty - to je pro ně tedy podstatně šetrnější. Takové ins. matky
máme v běžných produkčních včelstvech a pokud je kvůli něčemu nevyřadíme
nebo je včely nevymění samy, klidně se dožívají 3, někdy i 4 let. Tedy je to
určitý důkaz toho, že krátká narkóza matkám nevadí tolik, jak by se dalo
očekávat. Zřejmě i dřívější špatné zkušenosti s životností matek byly na
vrub dlouhých narkóz.
2. Inbríding (příbuzenská plemenitba) jejího včelstva. Ale ne každá matka se
inseminuje příbuzensky. V malé míře inbríding nevadí, tj. do 15 až 20 %. Na
evidenčním lístku každé ins. matky od nás (z PV Zubří) je koef. inbrídingu
budoucího včelstva matky napsán. Jen málo která matka od nás má ovšem vyšší
inbríding než 25 % (umíme ho předem vypočítat a tak vybíráme kombinace matek
a trubců dávající nižší koef. inbrídingu).
Pozn.: Na některé vlastnosti dokonce inbríding působí příznivě - jsou to ty
s vyšší dědivostí, např. čistící instinkt.
3. Geneticky homogennější včelstvo. Protože se matka obvykle inseminuje
trubci od jedné matky trubců, jsou si všechny včely více vzájemně příbuzné
než při volném páření, kdy je každý trubec z jiného včelstva.
Polyandrie a páření matky volně mimo úl je opatření přírody s cílem zpestřit
geneticky potomstvo matky, to je pak ve výhodě - má širší možnosti adaptace
na rozmanité podmínky prostředí, kde populace včel žije a jemuž se musí
stále přizpůsobovat (přírodní výběr). Člověk - chovatel toto obchází a ve
včelstvu je tak menší genetická pestrost - to může vadit i v rámci jednoho
včelstva (nejen v rámci populace) - zmenšení síly a výkonu aj. Jsou to
složité vztahy mezi včelami, studují se, něco se o nich ví, ale stále
málo...
Na dokreslení uvedeného: Ve včelstvu s volně pářenou matkou jsou sestry
některé geneticky podobné (koef. příbuznosti) z 0,75 a některé 0,25, v
průměru asi 0,30, a ve včelstvu s matkou inseminovanou jsou některé včely
navzájem s koef. 0,75 a jiné 0,50, v průměru 0,52. Více se můžete dozvědět
v právě vycházejícím seriálu ve Včelařství "Příbuzenské vztahy u včel",
právě uvedené hodnoty příbuznosti budou popsány podrobněji v 7. a hlavně 9.
části.

Souhrnně mohu říci, že inseminované matky proti volně pářeným jsou v
nevýhodě. Včelstva s ins. matkami mohou o něco zaostávat, ale rozdíl je malý
(a je možné, že ho zmenšuje vyšší kvalita - lepší geny od nainseminovaných
trubců). Aspoň o matkách od nás si to troufám tvrdit. Chtělo by to i nějaká
čísla, třeba srovnání medných výnosů - někdy to spočítám za pár let zpět.
Nepřímou podporou toho tvrzení je, že ve většině včelstev máme matky
inseminované, a to momentálně v 93 včelstvech ze 100.

K. Čermák


>> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
>> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
>>plemenidba atd.

>No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
>inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
>odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
>základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
>značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
>spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
>mít pod kontrolou, s čím se spářila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K . --- 15. 5. 2003
Re: Matky

Jen upřesnění - Vigor není kraňka z Podkarpatské Rusi (snad lépe se říká
Zakarpatská Ukrajina). Je to nově vytvořený kmen kombinací více výchozích
kmenů nebo linií kraňky. Zakarpatská kraňka, tedy Vučko, je v něm také
použita, ale jen podílem.

K. Čermák


> Odpověď na dotaz:
> Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
> Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
> Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
> Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
> Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
> Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
> Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
> Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jakub Šmerda --- 6. 5. 2003
Re: Matky

Jiste je problematicke definovat vlastnosti dodavane matky, ale snad
by mel chovatel matek vedet co chova za material a ceho u dane linie
chce dostahnout?! Vlastnosti, ktere charakterizuji dodavanou matku,
jsou vlastnostmi, ktere meli rodice a ktere se mohou, ale take
nemuseji, projevit. Tak bych to alespon chapal ja. Netusim, proc se
okolo charakterizace vlastnosti jednotlivych linii delaji takove
"caviky". Pokud to dobre chapu, tak se linie vyclenila pro nejake
specifikum ji vlastni. Nejsou-li rozdily, ktere se daji definovat,
tak snad ani nema cenu se bavit o necem takovem, jako linie?! Pak by
snad stalo spise mluvit o chovatelske stanici, pripadne o konkretnim
chovateli se kterym mam dobre zkusenosti a o kterem vim, ze mi doda
kvalitni, zdravy material.

Kuba

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.

______________________________________________________________________
Reklama:
Připrav se na nejpříšernější zážitek v životě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K . --- 6. 5. 2003
Re: Matky

S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to není snadné (jak dobře
vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je několik, uvedu aspoň některé:
Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou větší než rozdíly mezi
průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu každé vlastnosti musí mít
chovatel dobrou pamě nebo lépe dobré záznamy.
Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich charakteristiku potřebuje
mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si vymýšlet). K takovému
srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít otestováno více včelstev z
více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné matce) z každého kmene.
A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky hodnocení
včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na prostředí, v němž je
chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování a rozvoj do snůškové
kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy rojivosti aj. Mohu to
potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu říká interakce genotypu a
prostředí - znamená to, že genetické založení se v různých podmínkách
projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi ztěžuje přesnost
hodnocení chovaného kmene.

Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie) je dost subjektivní. Já
jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti v Zubří. Snad míra
subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1. jde o víceleté
hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých linií a kmenů kraňky během
výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je vzniklý kombinačním křížením
více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od jiného chovatele, 3. svoje
hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů, kteří si matky nakupují -
někteří dají informaci o jejich výsledcích.

Je na každém chovateli, aby se o takovou charakteristiku pokusil, nemusí
být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které považuje za dobře patrné a
prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde o charakteristiku vždy
více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu ing. Pavla Cimaly z
Pustých Žibřidovic (Šumpersko): http://www.vcelimed.cz

K. Čermák


>Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
>následující:
>1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
>se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
>které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
>Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
>chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiri Liska --- 6. 5. 2003
Re: Matky

Děkuji všem kteří odpověděli na mnou vyvolanou diskuzi, myslím že
jsem teď docela v obraze.
Celkem vzato tedy označení kmene má asi více hodnotu historickou, než
popisnou. Přesto by ale nebylo špatné, kdyby chovy uváděly na co se u
hodnocení soustřeďují, čeho chtějí dosáhnout a jaké mají úspěchy.
Možná takový web s přehledem vyšších chovů a stručnou
charakteristikou, kterou by každý chov dodal by nebyl od věci.
Jirka Liška

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pete Mal --- 9. 5. 2003
Re: Matky

Nazdar

Chcel by som pripoji jeden môj postreh yo včelárskej
praxe. Vežmi veža sa tu hovorí o vlastnostiach matky a
jeho význame pre povahu a vlastnosti včelstva. Ale z
mojej osobnej skúsenosti som zistil, že vlastnosti
včelstva vo vežkej miere závisia od jeho charakteru či
organizácie práce v ňom a tento sa nemení ani po
výmene matky z inokade. Možno to súvisí so
zaškožovaním mladých včiel starými.
Zaujímalo či má niekto podobné postrehy.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to
> není snadné (jak dobře
> vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je
> několik, uvedu aspoň některé:
> Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou
> větší než rozdíly mezi
> průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu
> každé vlastnosti musí mít
> chovatel dobrou pamě nebo lépe dobré záznamy.
> Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich
> charakteristiku potřebuje
> mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si
> vymýšlet). K takovému
> srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít
> otestováno více včelstev z
> více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné
> matce) z každého kmene.
> A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky
> hodnocení
> včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na
> prostředí, v němž je
> chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování
> a rozvoj do snůškové
> kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy
> rojivosti aj. Mohu to
> potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu
> říká interakce genotypu a
> prostředí - znamená to, že genetické založení se v
> různých podmínkách
> projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi
> ztěžuje přesnost
> hodnocení chovaného kmene.
>
> Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie)
> je dost subjektivní. Já
> jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti
> v Zubří. Snad míra
> subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1.
> jde o víceleté
> hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých
> linií a kmenů kraňky během
> výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je
> vzniklý kombinačním křížením
> více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od
> jiného chovatele, 3. svoje
> hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů,
> kteří si matky nakupují -
> někteří dají informaci o jejich výsledcích.
>
> Je na každém chovateli, aby se o takovou
> charakteristiku pokusil, nemusí
> být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které
> považuje za dobře patrné a
> prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde
> o charakteristiku vždy
> více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
> Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu
> ing. Pavla Cimaly z
> Pustých Žibřidovic (Šumpersko):
> http://www.vcelimed.cz
>
> K. Čermák
>
>
> >Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se
> chci zeptat na
> >následující:
> >1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor,
> Sklenar atd.). Nikde
> >se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku
> těchto linií,
> >které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých
> prováděl atd.
> >Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly
> mít zájem zejména
> >chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Menšík Josef --- 6. 5. 2003
Re: Matky

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.).----- Original
Message -----
V podstatě to znamená že linii sklenar chová pan Sklenář a ke křížení
používá jen svůj materiál Ale to by předpokládalo , že chovné matky
insiminoval svými trubci. Nesměli by být z volného páření. Ale když ji
koupím já a insiminuji ji vlastními trubci to je syny budu již mít linii
menšík kterou budu nadále množit uvedeným spůsobem. Z toho vyplívá jedna
skutečnost a to, čisté linie jsou obvykle výkonější v jednom směru a mohou
zlepšit naše chovy ale životnějčí jsou kříženci ve všech směrech. Je to
zjednodušené pro snadné pochopení. Ještě jedna věc Význam to má je když
koupíte insiminovanou matku Potomstvo z volného páření je nejednotné a to
podle toho jaké sperma matka právě použila.

Pepan

From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 11:43 AM
Subject: Re: Matky


> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>
> > 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> > se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> > které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> > Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> > chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>
> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co
nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou
v
> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???
> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá
se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale

> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvl᚝. Je to piplačka, která
se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při
20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.
>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
plemenidba
> atd.
>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku
jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně
jako
> u té předchozí. :-))
>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na
koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))
>
> Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
> takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská
stanice
> už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K . --- 16. 5. 2003
Re: Matky

>2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
>Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
>publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
>výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
>novinky?

Chystám se právě o tom napsat článek do Včelařství, ale sezóna mi nedovoluje
to dokončit, tak až po ní. Vlastně to budou dva články charakteru kompilace
(výběr z odborných článků - separátů) - jeden o odolnosti včel proti
infekčním chorobám a druhý o selekci na varroarezistenci. Všechny práce o
varroarezistenci jsou ale anglicky, převážně ve vědeckých časopisech.

Jen velmi stručně k těm novinkám pokud jde o varroarezistenci:
- Tzv. grooming (aktivní ničení - poškozování roztočů včelami) se ukazuje
být skoro neužitečný pro selekci, protože u naší medonosné včely je to
vlastnost málo vyvinutá a s malou genetickou variabilitou a hlavně velmi
nízce dědivá.
- Čistící instinkt včel částečně souvisí i se schopností včel odstranit s
plodového plástu ty kukly, v nichž se nachází samička varroa s jejím
potomstvem. Ikdyž jsou to kukla živé, včely některé z nich odvíčkují a
odstaraní. Samička varroa to sice nejspíš přežije, ale její potomstvo se
nedovyvine. Zároveň se samičce varroa "odečte" jeden plodový cyklus, obvykle
totiž má za život 3 takové cykly, kdy plodí potomstvo na plodu. Popsanou
schopnost mají včely v různém stupni a podle německých výzkumníků je
genetická korelace mezi čistícím pudem (odstarňováním mrtvého plodu) a
vyklízením roztoči napadených kukel dost vysoká, a to 0,61. Včely touto
cestou brzdí rozvoj varroázy.
- Schopnost včel potlačovat množení roztočů. Anglicky tuto schopnost nazvali
"Suppression of Mite Reproduction Trait" (zkráceně SMRT), česky je to možno
vyjádřit asi jako "vlastnost potlačování množení roztočů". V některých
včelstvech se totiž roztoči nejsou schopni množit tak úspěšně jako v jiných.
Projevuje se to hlavně ve dvou směrech - tak, že samička na kukle uhyne,
nebo sice neuhyne, ale nemá žádné potomstvo (nenaklade vajíčka). Neví se
přesně, čím je to způsobeno, ale je zřejmé, že je to vlastnost (schopnost)
včel, nejspíš nějaká fyziologická. Nejvíce v bádání tímto směrem postoupili
výzkumníci v USA (Harbo aj.) - našli včelstva, kde % nereprodukujících
samiček je až 66 %, zatímco většina včelstev neselektovaných má tento podíl
okolo 15 %.
Tento posledně uvedený směr je slibný pro hlednání varroarezistentních včel,
metodika je ale dost pracná a hlavně vyžaduje poměrně dost napadená
včelstva. Harbo a spol. ve svých pokusech měli včelstva v létě (červenec -
srpen) s několika sty až skoro 3000 roztoči, aby vůbec mohli vlastnost SMRT
změřit. V našich včelstvech je ale nejčastěji jen pár desítek až stovek
roztočů, takže je obtížné vyhodnotit % nereprodukujících samiček...

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Hrabak --- 19. 5. 2003
boj s varoázou

jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla mozna obdoba
boje s komary v jizni americe, kdy jsou do prirody vypousteni ozareni
samecci. k pareni dochazi, ale k oplodneni a lihnuti prezitischopneho
potomstva uz ne. co na to odborni pracovnici csv?
zdravim,
pavel hrabak

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
ČSV - Odborné oddělení --- 21. 5. 2003
RE: boj s varoázou

Pokud se mi podaří samičky roztoče schytat tak, abych je mohl ozářit,
tak bych je mohl i zlikvidovat mechanicky a nepotřebuji k tomu
ozařování. Samečci varroa destructor se líhnou v zavčkované plodové
buňce a poté, co vykonají to co se od nich požaduje, tj. oplodnění okolo
6 samiček vylíhlých po nich, tak hynou. Tam není moc času na ozařování
samečků.

s pozdavem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Monday, May 19, 2003 8:36 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: boj s varoázou
>
>
> jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla
> mozna obdoba boje s komary v jizni americe, kdy jsou do
> prirody vypousteni ozareni samecci. k pareni dochazi, ale k
> oplodneni a lihnuti prezitischopneho potomstva uz ne. co na
> to odborni pracovnici csv? zdravim, pavel hrabak
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu