Včelařská konference

Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 16:52:47
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
>
>
>

Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 17:41:59
> ----------------------------------------
> Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > ----------------------------------------
> > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> >
> >
> >
>
>
>

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan

Mně uhynulo ještě před týdnem jedno včelstvo. Přes veškerou snahu o
desinfekci, zúžení, přeléčení vysokými dávkami kyseliny mravenčí atd. A to
předesílám, že jsem se poctivě staral o zvládnutí prvních projevů akutní
nosemózy již od konce února ( kdy jsem o mnou pozorované situaci psal zde v
konferenci).

Žádost o vyšetření obsahovala i mé podezření na CCD, protože prudký nástup,
akutní průběh a neúčinnost mně známých léčebných postupů při N.A. se mi
jevily vzhledem k známým projevům Nosemy Apis netypické.

Právě došlé výsledky z VÚVč však neprokázaly u mých včelstev výskyt Nosema
ceranae.
Nemusí to však znamenat, že v ČR není.

Některé podrobnosti o N.A. doporučuji nastudovat na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0711/neviditelny-a-zakerny-skudce-vcel-nosema
A souvisejících článcích.

Ještě k tomu dodávám:
Z 16 ti včelstev na stanovišti poblíž Plzně uhynulo 14. Včelstvo č.5
uprostřed všeho přežilo v relativně dobré kondici, včelstvo č. 8 se konečně
chytlo až minulý týden nepochybně současně s rozkvětem řepky a tedy přínosem
pylu.
Závěrem:
Pro mne je jedním z podstatných poučení z letošního ataku chorob a
chorobných projevů včelstev: využít toho na selekci genetické výbavy
odolných včelstev, nebo lépe: nakoupit matky, jejichž chovatelé preferují
hygienické chování před silou sběracího pudu.
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivan
Sent: Monday, May 12, 2008 4:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úhyny pokračují

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan


__________ Informace od NOD32 3060 (20080428) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Kala:
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala
-----------
Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých letových dní bylo pomálu. Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo dobré. Suchá a tuhá zima je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v květnu už na tom tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.

Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na osvícené a chráněné stráně.

Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v červenci a srpnu.
Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na zelené hnojení - ani nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.

Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci nebyla tak intenzívní obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni mi tady ani moc nestavěli.
To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má asi všechno nové. A taky asi přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to vydrží. :-)
Karel

Zdravim,

Ohladne uhynu vciel musim povedat, ze mi spadla len jedna rodina (z 27) a to len kvoli tomu, lebo moj otec nechcel ustupit zo zimovania v dvoch krabiciach (plodisko+mednik typu B) a prave ta v jeseni najsilnejsia rodina mi spadla. Ja zimujem vzdy len v plodisku (11 ramikovi B). Ale co bolo v jeseni 2007 specificke bol velmi silny kliestik. Ja som chvalabohu zadymil avartinom uz koncom augusta (ked bolo este vela plodu) a spadla v priemere cca. 1 kavova lizicka na rodinu (po ine roky tak od 10 do 100 kliestikov). Tak som zo strachu dymil uz o tyzden a spadlo okolo 200 na rodinu. Dal som potom este Gabon a v oktobri ked uz nebol plod este raz avartin. Vcely prezimovali priemerne silne a dobre sa v tomto roku rozvijaju, aj ked pocasie nie je bohvie co. Minuly rok som mal na pevnom stanovisti (300 m nad morom) 76 kg na rodinu, v tomto roku budem rad ak bude tak 50-55, ale to je pocasim. Po agate mam cca. 37 kg na rodinu.

Takze ak Vam padaju vcely je to podla mna kliestik alebo vcelstvo oslabene kliestikom dostava ine choroby ako mor ci nonzemu a potom pada.


--- On Mon, 5/12/08, KaJi <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: úhyny pokra?ují
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Monday, May 12, 2008, 11:57 AM
> Kala:
> Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou
> úživností stanoviště.
> (Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v
> předjaří dostatek
> dostupného
> čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou
> spotřebu zásob bílkovin
> přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo
> vše OK, následný výnos
> květového i spadkového medu vždy vynikající).
> Stanoviště asi měnit nebudu,
> jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně
> kvetoucími vrbami a pod.
> Josef Kala
> -----------
> Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
> Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých
> letových dní bylo pomálu.
> Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
> Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo
> dobré. Suchá a tuhá zima
> je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v
> květnu už na tom
> tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.
>
> Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na
> osvícené a chráněné stráně.
>
> Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v
> červenci a srpnu.
> Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na
> zelené hnojení - ani
> nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.
>
> Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci
> nebyla tak intenzívní
> obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni
> mi tady ani moc
> nestavěli.
> To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má
> asi všechno nové. A taky asi
> přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to
> vydrží. :-)
> Karel

__________________________________________________
Do You Yahoo!?
Tired of spam? Yahoo! Mail has the best spam protection around
http://mail.yahoo.com

Ivane nosema vypadá přesně naopak, napřed se ztrácí včely, až zbyde jen chomáček včel s matkou. Mně se napřed většinou ztratila matka a pak včely neměli ani snahu narazit matečníky...
S nosemou je to podle oka podobné jako jiné roky, bylo celkem teplo, proletů dost, mikroskopicky jsem se ještě nedíval, ale viz výše.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 12.5.2008 16:42:20
> ----------------------------------------
> Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
> faktorů.
> Jak jste na tom s Nosemou?
>
> Ivan
>
>
>

> Ivane nosema vypadá přesně naopak...
Tak to jsem s rozumem v koncích. Při CCD většinou zbyde matka s chomáčkem včel. Nelze vyloučit, že Nosema + viry způsobí divné příznaky.
Nebo kontaminované plásty. Asi bych zkusil některá včelstva přesypat na mezistěny, nebo radši ani ty ne. Na divoko a do čistého dřeva.
Ivan

Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

Vlastne jsem to ani netusil ze kvalita vosku mezisteny rozhoduje o takovych vecech - az ted ve vcelarstvi sem si vsimnul zminky u clanku pana Kolomeho, ale na vic jsem zatim nenarazil nebo jsem to vzdy prehledl.
Vite o tom nekdo vice?

Diky


> Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice
> mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme
> čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?
>
>
>

Jako začátečník ty mezistěny potvrzuju. Jako by se jim do toho vůbec
nechtělo, divočinu klidně vytáhnou celý rámek. Asi se poohlédnu po systému
bez mezistěn, nadrátkuju a nechám vystavět. Jak se ujme trubčina v medníku
?

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

______________________________________________________________

Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do míst původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i rojová nálada.


S pozdravem...M. Václavek

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
Mezistěny jsou studenější než tmavé plásty, matka proto kladla přednostně do
plástů. Teprve zhruba od teďka, když se oteplilo, nebude matkám vadit
studenější mezistěna a budou do nich klást.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2008 8:16 PM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene
> mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred
> plodoveho hnizda.
>
> ______________________________________________________________
>
> Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu
> vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná
> snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že
> se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v
> úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do
míst
> původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i
> rojová nálada.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
_______________________________________________________________

U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již odkvetly.


S pozdravem...M. Václavek

Je to teplota jako po polovině srpna, kdy matka už taky dávno neklade do
vystavených mezistěn. Uvidí se tak za 14 dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 6:56 AM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto,
> hlavně
> noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece
severní
> vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
> _______________________________________________________________
>
> U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes
> týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak
> doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
> Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již
> odkvetly.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Toto téma bylo řešeno ve vlákně "úhyny pokračují", proto jsem založil toto vlákno s přijatelnějším názvem. Protože chovám včely teprve druhým rokem, nemám mimo zkušeností, na letošní sezónu dostatek souší k rozšiřování včelstev. Jsem nucen rozšiřovat pouze mezistěnami. Rovněž do nástavků dávám stavební rámky na kladení trubčiny. První nástavek mi dvě rodiny vystavěly celkem rychle a další dvě si dávaly načas. Téměř každý den jsem jejich výstavbu mezistěn kontroloval přes fólii. Měl jsem na paměti rady zkušených "rozšiřuj, až bude nástavek plný včel. Asi 300 m od stanoviště kvete řepka, tak jsem si říkal, že stavba na mezistěnách bude bez problémů a já budu v klidu rozšiřovat. Včera jedno ze slabších včelstev, které nemělo vystavěno asi cca 3 mezistěny, ale možná i více (dva nástavky), se začalo kolem 10.00 hod. rojit, tak jsem sledoval, kam si roj sedne. Naštěstí dosedl na mojí zahradu, na švestku, asi 2 m nad zem. Nikdy jsem roj nesetřásal, ale rada od včelaře, "nech ho, až do večera, pak ho setřes, přes noc ho nech ve sklepě", mi dodala klid a začal jsem rozšiřovat o nástavek mezistěn další včelstva. Nástavek jsem vkládal mezi první a druhý (druhé nástavky mají včelky dost zaneseny medem). Asi za hodinu po rozšíření z nejsilnějšího včelstva opět vzlétl roj a naštěstí dosedl opět na moji zahradu na jabloň vedle švestky. Trochu mě to rozhodilo. Dva roje během hodiny a to jsem věřil tomu že se mě včely vyrojit nemůžou, vždyť pro ně dělám první poslední. Roje jsem sklepl do rojáků, dal do sklepa a ráno jsem je usadil no nových úlů, opět na jedenáct nevystavěných mezistěn. Měl jsem a mám trochu obavu, aby roje z úlů neodletěly, pro jistotu jsem jim dal cca 0.75 l cukerného roztoku, i když jsem zpočátku moc nechtěl. Asi jsem udělal dobře, protože od 14.00 hod. prší, jen se lije, teplota cca 11 st.C. Když jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně zlikviduje ostatní. Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ? Je mi jasné, že jsem se měl dívat, zda včelky nestaví matečníky, ale to jsem nepředpokládal, vždyť jsem jim dopřával dost místa (volné mezistěny).
Díky za názory a rady.

Jiří

Jiří: ... Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ?
-----
Nic, jestli jsi neměl volné dílo a měl jsi na rozšiřování jen mezistěny, tak pokud byla dobrá snůška, tak nemusely stíhat stavět. To moc neovlivníš.
Co s roji - pokud se ptáš na toto, tak ty bych usadil, ať staví.
Co stěmi, ze kterými vyletěly roje? Když nic neuděláš, taky nic nezkazíš.
Pokud je tomu tak, že včely neměly kam nosit a tudíž to nejsou jednoznačné rojilky, tak můžeš ještě z nich udělat do plemenáče oddělky a posílit to z nevyrojených včelstev - tedy takové maličké protirojové opatření.
Včelstva z plemenáčů můžeš později - podletí, podzim, zima ? - přidat k usazeným rojům - vyměníš tak matky.

To záleží na tom, jestli chceš mít spíše med, nebo včelstva:-)
-----
K možným chybám, nevím jak máš vysoké nástavky - ale u vyšších nástavků bych v tuto dobu nepřidával celý nástavek, ale převěšoval bych. Ale neříkám, že je to určitě správnější.

Karel

Když
> jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky
> "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v
> plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně
> zlikviduje ostatní.
>
> Jiří

Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni - neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat. Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej :-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší umělým rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo, skutečný mateřák je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky, matka s částí včel se setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se vrátí všechny létavky, takže na původním místě je na mezistěnách silný roj. Pokud není snůška, je nutné pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na novém místě je všechen plod s mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely vyberou tu správnou a ostatní zruší, vyrojit se nemohou, když nemají létavky. První dva dny se doporučuje mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo ráno a večer shora na rámky cáknout decák vody.
Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při slabší snůšce nadprůměrný.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomáš Heřman
Sent: Monday, May 19, 2008 8:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Kladen


Když
> jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované
> matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale
> excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá
> matka údajně zlikviduje ostatní.
>
> Jiří

Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni - neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat. Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej :-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

> Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky
> líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší umělým
> rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo, skutečný mateřák
> je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky, matka s částí včel se
> setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se vrátí všechny létavky,
> takže na původním místě je na mezistěnách silný roj. Pokud není snůška, je nutné
> pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na novém místě je všechen plod s
> mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely vyberou tu správnou a ostatní
> zruší, vyrojit se nemohou, když nemají létavky. První dva dny se doporučuje
> mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo ráno a večer shora na rámky cáknout
> decák vody.
> Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při slabší
> snůšce nadprůměrný.
>
> Pepa
>

Preletak jsem si letos vyzkousel min 4x, ale delal jsem to trosku jinak, byl jsem prekvapen jak pri preletaku vcelstvo s letavkama dal maka a nosi - opravdu se zda ze clovek nedojde o vynos - no brzy to budu vedet jiste

Delal jsem to za plne snusky, krmit me nenapadlo - priste o tom budu premyslet. Nastavek s matkou jsem dal az nahoru a oddelil mezidnem (folii), dole jsem nechal mednik, sous s otevrenym plodem a mezisteny. Za necelych 10 dni jsem to vzdy spojil - v literature je po 10dnech. Takze jedina prace je najit matku a prehazet nastavky a pak vytrhat dole matecniky pri spojovani. Pri pouzivani mat. mrizky je to jeste jednodussi.

Kdyz to ul umoznuje je preletak rozhodne jednodussi nez chytat roj - ta prace mi nevadi, ale byt v prislusny cas na prislusnem miste je dost problem.

Pozorovat roj jak maka je ovsem taky parada - usadil jsem si ho do prosklenych nastavku :-)

Priste to vyzkousim premest na mezisteny jak pisete - stale mam nedostatek vosku

Diky

T.H.

J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ... <

.........
Dobré podmínky pro májovku. ;-)

> J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono
> tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
> Sem zvedavej jak to dopadne ... <
>
> ........
> Dobré podmínky pro májovku. ;-)
>

Da se tomu nejak pomoci? Nebo jen cekat :-) Ted po ranu to pocasi vypada lepe tak snad se to umoudri...

Klídek :-)
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kladen
> Datum: 20.5.2008 06:40:13
> ----------------------------------------
> > J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono
> > tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
> > Sem zvedavej jak to dopadne ... <
> >
> > ........
> > Dobré podmínky pro májovku. ;-)
> >
>
> Da se tomu nejak pomoci? Nebo jen cekat :-) Ted po ranu to pocasi vypada lepe
> tak snad se to umoudri...
>
>
>
>
>

> Klídek :-)

Zatim docela sem :-) sviti slnko a je skoro jasno -zatim


Jen pro ujasneni - majovka vznika u mladusek z nedostatku vody pri pojidani cerstveho pylu a vznikne z toho neco jako zacpa - je to ono?

Diky

V případě rojení nikdy matka nezabije ostatní, snad až ty úplně poslední se
poperou, kdy už není brát z čeho.Vznikají poroje, někdy i úplně malé a pokud
se rojení nezarazí, ještě méně včel a zásob zbude v úlu. Řekl bych, že to
množství porojů v květnu je dané instinktivně v kombinaci s velkou květnovou
snůškou, asi nejvíce se na tom podílí řepka. Totiž v původní divoké krajině,
kde byla na začátku května tak intenzívní snůška, jako nyní z řepky, docela
určitě byla intenzívní snůška i v červnu, červenci a srpnu, takže i nejmenší
květnový porojek, pokud našel dutinu, do zimy nasbíral potřebné zásoby k
přežití. Dneska to je jinak, je intenzívní květnová snůška z řepky, javoru
pampelišky, červnová už je horší, červencová jen kdo má štěstí a má v doletu
hodně lip a v srpnu je to většinou na hladovění a spotřebovávání zásob.
takže šanci na přežití má maximálně provoroj a to ještě když najde vhodnou
dutinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 8:13 AM
Subject: Re:Kladen




Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam
prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni -
neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me
z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat.
Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak
jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton
mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav
jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na
mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom
prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout
z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej
:-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima,
dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

Zdravím, předpokládám, že máš nástavky 39 x 24 a že jsi (jak vyplývá z textu) zimoval na jednom nástavku, rozšiřoval jsi mezistěnama na 2 nástavky a teď jsi rozšiřoval podruhé nástavkem mezistěn na celkový počet tří nástavků?
Ono je pravda, že vkládáním mezistěn jednak rozšiřujeme včelám prostor a "přidáváme jim práci", ale zároveň mezistěny působí (zvlášť při přidání celého nástavku)v úlu jako překážka a omezuje matku v pohybu. Paradoxně tedy přidáním nástavku mezistěn mezi 1 a 2 nástavek se může matka silně omezit (má k dispozici jen jeden nástavek, na kterém zůstala při vkládání mezistěn) v kladení a může to být jedna z příčin k vypuknutí rojovky. A aby to bylo ješě komplikovanější, ten samý zásah může vést u jednoho včelstva k úspěchu a u druhého může způsobit komplikace. No není to včelaření nádherné??!!
Takže z hlediska včelaře jsi včelám vytvořil dost místa (volné mezistěny), z hlediska včel ale ne. Je to jako když se v přeplněné městské čtvrti začne budovat několik paneláků z důvodů rozšíření bytové plochy, a zahájí se to zřízením staveniště (mezistěn) a vlastně se situace přechodně ještě zhorší.
Příští rok budeš mít víc souší, bude lépe!

Pozoruji u svých včelstev velmi málo zakladené trubčiny Stavební rámek je postavený ale nezakladený nebo ho postavily z dělničiny ,
pár včelstev jako by se nerozvíjelo Mám nepříjemný dojem , že CCD nás nemine . I v okolí slyším slova o slabých včelstvech

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: úhyny pokračují
> Datum: 12.5.2008 16:19:26
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru
> krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky
> nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po
> spojený s jiným to jde do kytek taky...
> Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
> Dr. HUbač
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 17:41:59
> > ----------------------------------------
> > Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > > ----------------------------------------
> > > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> > > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva
---------
Taky.
Jen (hlavně) doma na vlhkém stanovišti - na podzim melecitoza, na jaře nosema. Včely mi hynuly i v zimě z nedostatku zásob, přitom podle mě měly mít relativně dost. Viz můj text na Optimal.konferenci.
Jen rozdíl, že já tady doma měl silné včely naposledy na podzim.
Před cca 3 týdny jsem připojoval dvě slabší včelstva bez matek ke třetímu. Tam včera ještě matka plodovala. Síla nic moc, ale na lesní snůšku by se dalo s nimi počítat.

Já docházím k závěru těžko, protože na dalších úhynech se podepsaly zřejmě i lesní mravenci. Hlavně tam kde jsem měl polystyrénové nástavky. Taky jsem včelám moc času a péče nemohl dopřát, musím sedět hodně u počítače:-) nějak se živit musím.

Doma to je mrazová kotlina u řeky, poslední dva roky to tady včelám nesvědčí vlhké počasí i v zimě. Ta část co byla dole hynula za příznaků nosemy, ta část nahoře ji neměla. Ale tam řádily asi ti mravenci.

Na dalším větším stanovišti, které je dál a na kopci jsem přišel hlavně o oddělky, ale ty bohužel moc péče nedostaly - takže těžko soudit. Za podobných příznaků mi tam uhynula jen asi tři včelstva, zato ta ostatní jsou super.

Mezi nimi mám ještě stanoviště, kde jsem zazimoval jedno včelstvo a dva oddělky a tam je to O.K. Taky u řeky, ale otevřené slunci.

Čtvrté stanoviště které je mimo okres a nemá s tím nic společného (záloha z důvodu moru) naprosto bez problému.
Takže včelaře /snad/ jako jedimou příčinu můžeme vyloučit:-)

Plásty jsem právě dovařil a zavíječe jsem v nich neviděl - ale podle mě je možná ještě brzy. Ale včera jsem z přeživších vyřazoval pokálené nástavky a voští, takže to budu dál sledovat. Fakt je, že o zásoby co jsem vyndal včely zájem nejevily ani nejví. Ale je snůška.

Mně osobně to připomíná spíše situaci před pěti lety - jak byly úhyny na "melecitozní snůšku".

VD na podzim jsme nemohl počítat (odevzdávaly se vtorky na MVP, tak jsme je nemohl do prvního aerosolu čistit - tak to prý bylo nařízeno:-) ) ale odhaduji, že okolo 500 - 1000 VD. Víc než je zvykem, ale podle knih snad v limitu.

Možná je takových úhynů víc.


Karel

Ještě takový postřech. Jak jste hodnotili agresivitu u včel. Letos na jaře jsem měl včely poměrně agresívní, hlavně před úly.

Teď se to uklidnilo, normálně v nich dělám dál bez rukavic s kuřákem. Na jaře jsme z toho měl obavy, útočily jednotlivě už deset metrů od úlu. 5m před ním to připomínalo dobře organizovanou obranu:-)

Karel

Na zavíječe, pokud v úlech a včelínech v posledních týdnech nebyly včely,
bylo až doteď hlavně díky noční teplotě moc zima. Teprve nyní se zavíječi
šíří a tak ke konci května budou ponechané rámky hromadně napadeny larvami a
zničeny. Pokud se mají zachovat plásty, je třeba je nyní uložit. V nastavku
na 10 nechat jen 6 a prohlížet je. Plásty s pylem nějak využít, ty se přes
léto uchovat nedají, zavíječi se v pylu rozmnoží i když je plást v nastavku
jediný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 4:19 PM
Subject: úhyny pokračují


Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely
únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18
prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za
třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač

MF DNES
Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
10. května 2008 14:27
Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá mírná zima v pořadí.

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

chtělo by to podrobněji rozepsat v čem ta nová metoda spočívá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 14:15:07
> ----------------------------------------
>
> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27
> Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského
> kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení
> ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá
> mírná zima v pořadí.
>
> Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v
> Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na
> světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při
> včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní
> výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji
> jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a
> náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v
> médiích.
> B.V.
>
>
>

Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím

Luboš

> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27

Varoáza přece pochází z Indie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubomír Hanuš <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: úhyny pokračují
> Datum: 13.5.2008 19:26:09
> ----------------------------------------
> Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím
>
> Luboš
>
> > MF DNES
> > Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> > 10. května 2008 14:27
>
>
>

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Myslým, že účinné látky z postřiku se už dávno rozpadly a také bodavost se postupně ztratila. Nejednalo se ale o plošnou vlastnost u všech včelstev na stanovišti, ale pouze u těch, která jsem přivezl z lesa. Z ochranných pomůcek, které pravidělně používám, je to dýmák. Kuklu si nasazuji jen když pospíchám a rukavice jsem musel letos použít poprvé snad po pěti letech.

Severní Čechy - nevyrovnanost proti minulým letům pozoruji také. Nejprve jsem myslel, že jsem nebyl dost důsledný ve spojování slabochů (z 30 přezimovaných jsem nechal 20), ale né, ten rozdíl v dynamice rozvoje je nyní po měsíci od tohoto zásahu příliš markantní.
Skutečně cca 1/2 jede pěkně - nyní je mám na cca 5-6 tachovských nástavcích s cca 2 plnými medníky a cca 1/3 sedí na 3 nástavcích s prázdným medníkem a k ničemu se nemá (ve 3 ze 6 jsem již před 14 dny zahlédl matečníky, ale k rojení se to nemá).
Když už zde píšu, měl bych dotaz na chovatele - každý rok dělám cca 20-25 oddělků pomocí směsných oddělků a letos již potřetí larvím, neboť strašně zastavují zavíčkované matečníky (nabídnu na laťce cca 12-13 misek cca 10 jich přijmou a 14 den kromě 1-2 vše zastavěno) - teď použiji již otevřené matečniky i když jsem měl vždy obavu, zda bude malé včelstvíčko po rozdělení směsného oddělku schopno tento kvalitně uhřát a krmit.
Máte nějakou radu proti prostavování??

Máte nějakou radu proti prostavování??

V čase chovu mladých matiek sa to často stáva vtedy, ak príroda poskytuje prínos peľu. Vyslobodiť MB z takého zovretia je potrebné, ak tak včelár neurobí, mladé matky sa nakoniec udusia. Z tohoto zovretia sa dajú MB oslobodiť pomocou tenkého ostrého nožíka nahrievaného v horúcej vode vyslobodíme MB. Niekedy to stojí zato.

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
Nestalo sa mi aby nejaká matka nedokončila zdarne svoj vývoj, dokonca som niekoľkokrát umiestnil do klietky MB tesne pred zaviečkovaním, samozrejme somdo klietky pridal 6-8 včiel. Dôležitá je i manipulácia s mladými MB, musíme s nimi narábať opatrne a neprevracať ich.

Veľa zdaru, Anton

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
(...)
_____________________________________________________________

Tak postupuje velkochovatel matek. Pro malochovatele matek jsou tato opatření zbytečně složitá a materiálově náročná. Problém s prostavováním chovného rámku lze jednoduše vyřešit tím, že se chovný rámek prostě používat nebude. Ve včelařských potřebách se běžně prodávají umělohmotné misky s ostny k zapíchnutí do plástu. Nalarvené misky ( nejlépe nastartované matečníky ze sádky nebo jiného vhodného startéru ( např. bezmatečné včelstvo, směsný plodový oddělek )...podmínka je, aby ve startéru nebyl otevřený plod ) se připíchnou k plodovému plástu, který se k dochování matečníků vloží např. do odsavače nad mřížku ( chov při matce ). Jelikož se v okolí matečníků vytvoří mezera jen něco málo přes 1 cm, k zastavění matečníků nedojde, i kdyby byl stavební pud sebesilnější.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Směsné oddělky jsou ideální způsob, jak rozšířit onemocnění, jestliže některá včelstva, od který odebíráte plod, jsou nakažená.

Pre mňa je tento vami opísaný technologický postup známy, ale ja som reagoval na danú otázku, kde autor hovorí o zastavovaní sériového chovu, teda MB na chovnej latke. A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde. Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde.Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

_______________________________________________________________

Lepší, než každoroční naříkání na zastavění chovného rámku. Při použití startéru nemám s ,,připichovací,, metodou problémy.


S pozdravem...M. Václavek

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Já se omlouvám, že zbytečně zaplňuji konferenci. Chtěl jsem smutné téma změnit, protože mne zajímají jiné postřehy na konferenci i v tisku než opakování statistiky úhynů pořád kolem dokola.
.Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody..Nedělal jsem to pro sebe, ale pro jiné, tak hodnocení nechám na uživatelích, které by bylo nejvhodnější ve Včelařství.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech……… Začal jsem využívat sklo ve včelaření. Jednoduchá výroba úlu. Odpadá opracování a natíraní, nečerná na dešti, je trvanlivé, snadno se řeže atd. Dříve jen na pozorování, dnes už z těchto úlů vytáčím med.V pátek jsem byl s úlem i se včelami ve škole.Další výhoda celého systému.Ekologická výchova hrou , vyšel článek v sobotním Zlínském deníku.Sklo má jednu nevýhodu, že je těžké, ale na to je technika.Včely dřevo impregnují. U skla jim tato práce odpadá. Další varianta využití materiálu. Stříbrná hmota je hliníkový plech, ne nátěr, jak se někteří domnívají. Ověřování je prvním rokem.
B. V.

(...)
Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody.
(...)
______________________________________________________________

Nemohl byste být prosím trochu konkrétnější a spíše než na umístění úlu a konstrukci úlu se zaměřil na práci se včelstvy během roku? Stačilo by stručně projít tématické okruhy typu: způsob rozšiřování, mateří mřížka, protirojová opatření, způsob zužování a podob.

Děkuji.

S pozdravem...M. Václavek

Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k diskutovanému rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva není rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces se dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování , skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem komplikovalo.
Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
B.V.

To je sice pěkné, že někdo někde nějak vyřešil jakýsi problém. Jenže to, že
někdo nějak vyřešil určitý problém ve skutečnosti nic neznamená, protože
ostatní ten problém řeší dál. Vyřešený nějaký problém je tedy teprve tehdy,
když to nové řešení je pečlivě popsáno a zdokumentováno a ta dokumentace je
rozšířena a dostupná ostatním včelařům. Je jedno, jestli úplně volně nebo
třeba je to komerční řešení formou nějakého patentu nebo průmyslového vzoru.
Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 16, 2008 9:30 AM
Subject: Re: úhyny pokračují


> Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro
> mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových
> řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k
diskutovanému
> rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva
není
> rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole
> proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek
> zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou
> vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces
se
> dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka
> včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní
> trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování ,
> skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem
> komplikovalo.
> Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
> B.V.

Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

V Brně se kluci domluvili s ing. Přidalem, že napíší článek jak včelaří do časopisu, protože měli k přednáškám výhrady.
Jestli se to uskuteční jde mimo mne.Včelaří už samostatně každý na své zahradě.
B.V.

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

_______________________________________________________________

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech s užasnými vlastnostmi, či o podivných metodikách ošetřování včeltev v dvouprostorových úlech za nulového rojení a podobných věcech, které nám nikdy důkladněji nepopíšete a nevysvětlíte.

Prosím Vás, udělejte si čas a seznamte nás s Vaší metodikou včelaření bez tajemností, abychom ji mohli zhodnotit. Rádi bych se to dozvěděli. Na Vašem webu se o metodice skoro nezmiňujete. Stále dokola vyzdvihujete výhody daného systému, který však dostatečně nepopíšete.

Prosím piště. Předem děkuji.


S pozdravem...M. Václavek

Úspěch včelaření tkví v metodice, úl medu nepotí, pouze případně omezuje včelstvo v rozvoji a zabraňujeme mu dosažení biologicky daného plného maxima a maximální produktivity.

Prosim přítele Hubače, aby se mi ozval mailem na
holy/=/fme.vutbr.cz. V současné době sbírám informace
o podobných případech, které se vyskytly i u nás.
Děkuji.
M. Holý, OV Brno venkov