Včelařská konference

Varoáza přece pochází z Indie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubomír Hanuš <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: úhyny pokračují
> Datum: 13.5.2008 19:26:09
> ----------------------------------------
> Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím
>
> Luboš
>
> > MF DNES
> > Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> > 10. května 2008 14:27
>
>
>

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Myslým, že účinné látky z postřiku se už dávno rozpadly a také bodavost se postupně ztratila. Nejednalo se ale o plošnou vlastnost u všech včelstev na stanovišti, ale pouze u těch, která jsem přivezl z lesa. Z ochranných pomůcek, které pravidělně používám, je to dýmák. Kuklu si nasazuji jen když pospíchám a rukavice jsem musel letos použít poprvé snad po pěti letech.

Severní Čechy - nevyrovnanost proti minulým letům pozoruji také. Nejprve jsem myslel, že jsem nebyl dost důsledný ve spojování slabochů (z 30 přezimovaných jsem nechal 20), ale né, ten rozdíl v dynamice rozvoje je nyní po měsíci od tohoto zásahu příliš markantní.
Skutečně cca 1/2 jede pěkně - nyní je mám na cca 5-6 tachovských nástavcích s cca 2 plnými medníky a cca 1/3 sedí na 3 nástavcích s prázdným medníkem a k ničemu se nemá (ve 3 ze 6 jsem již před 14 dny zahlédl matečníky, ale k rojení se to nemá).
Když už zde píšu, měl bych dotaz na chovatele - každý rok dělám cca 20-25 oddělků pomocí směsných oddělků a letos již potřetí larvím, neboť strašně zastavují zavíčkované matečníky (nabídnu na laťce cca 12-13 misek cca 10 jich přijmou a 14 den kromě 1-2 vše zastavěno) - teď použiji již otevřené matečniky i když jsem měl vždy obavu, zda bude malé včelstvíčko po rozdělení směsného oddělku schopno tento kvalitně uhřát a krmit.
Máte nějakou radu proti prostavování??

Máte nějakou radu proti prostavování??

V čase chovu mladých matiek sa to často stáva vtedy, ak príroda poskytuje prínos peľu. Vyslobodiť MB z takého zovretia je potrebné, ak tak včelár neurobí, mladé matky sa nakoniec udusia. Z tohoto zovretia sa dajú MB oslobodiť pomocou tenkého ostrého nožíka nahrievaného v horúcej vode vyslobodíme MB. Niekedy to stojí zato.

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
Nestalo sa mi aby nejaká matka nedokončila zdarne svoj vývoj, dokonca som niekoľkokrát umiestnil do klietky MB tesne pred zaviečkovaním, samozrejme somdo klietky pridal 6-8 včiel. Dôležitá je i manipulácia s mladými MB, musíme s nimi narábať opatrne a neprevracať ich.

Veľa zdaru, Anton

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
(...)
_____________________________________________________________

Tak postupuje velkochovatel matek. Pro malochovatele matek jsou tato opatření zbytečně složitá a materiálově náročná. Problém s prostavováním chovného rámku lze jednoduše vyřešit tím, že se chovný rámek prostě používat nebude. Ve včelařských potřebách se běžně prodávají umělohmotné misky s ostny k zapíchnutí do plástu. Nalarvené misky ( nejlépe nastartované matečníky ze sádky nebo jiného vhodného startéru ( např. bezmatečné včelstvo, směsný plodový oddělek )...podmínka je, aby ve startéru nebyl otevřený plod ) se připíchnou k plodovému plástu, který se k dochování matečníků vloží např. do odsavače nad mřížku ( chov při matce ). Jelikož se v okolí matečníků vytvoří mezera jen něco málo přes 1 cm, k zastavění matečníků nedojde, i kdyby byl stavební pud sebesilnější.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Směsné oddělky jsou ideální způsob, jak rozšířit onemocnění, jestliže některá včelstva, od který odebíráte plod, jsou nakažená.

Pre mňa je tento vami opísaný technologický postup známy, ale ja som reagoval na danú otázku, kde autor hovorí o zastavovaní sériového chovu, teda MB na chovnej latke. A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde. Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde.Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

_______________________________________________________________

Lepší, než každoroční naříkání na zastavění chovného rámku. Při použití startéru nemám s ,,připichovací,, metodou problémy.


S pozdravem...M. Václavek

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Já se omlouvám, že zbytečně zaplňuji konferenci. Chtěl jsem smutné téma změnit, protože mne zajímají jiné postřehy na konferenci i v tisku než opakování statistiky úhynů pořád kolem dokola.
.Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody..Nedělal jsem to pro sebe, ale pro jiné, tak hodnocení nechám na uživatelích, které by bylo nejvhodnější ve Včelařství.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech……… Začal jsem využívat sklo ve včelaření. Jednoduchá výroba úlu. Odpadá opracování a natíraní, nečerná na dešti, je trvanlivé, snadno se řeže atd. Dříve jen na pozorování, dnes už z těchto úlů vytáčím med.V pátek jsem byl s úlem i se včelami ve škole.Další výhoda celého systému.Ekologická výchova hrou , vyšel článek v sobotním Zlínském deníku.Sklo má jednu nevýhodu, že je těžké, ale na to je technika.Včely dřevo impregnují. U skla jim tato práce odpadá. Další varianta využití materiálu. Stříbrná hmota je hliníkový plech, ne nátěr, jak se někteří domnívají. Ověřování je prvním rokem.
B. V.

(...)
Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody.
(...)
______________________________________________________________

Nemohl byste být prosím trochu konkrétnější a spíše než na umístění úlu a konstrukci úlu se zaměřil na práci se včelstvy během roku? Stačilo by stručně projít tématické okruhy typu: způsob rozšiřování, mateří mřížka, protirojová opatření, způsob zužování a podob.

Děkuji.

S pozdravem...M. Václavek

Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k diskutovanému rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva není rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces se dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování , skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem komplikovalo.
Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
B.V.

To je sice pěkné, že někdo někde nějak vyřešil jakýsi problém. Jenže to, že
někdo nějak vyřešil určitý problém ve skutečnosti nic neznamená, protože
ostatní ten problém řeší dál. Vyřešený nějaký problém je tedy teprve tehdy,
když to nové řešení je pečlivě popsáno a zdokumentováno a ta dokumentace je
rozšířena a dostupná ostatním včelařům. Je jedno, jestli úplně volně nebo
třeba je to komerční řešení formou nějakého patentu nebo průmyslového vzoru.
Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 16, 2008 9:30 AM
Subject: Re: úhyny pokračují


> Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro
> mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových
> řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k
diskutovanému
> rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva
není
> rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole
> proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek
> zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou
> vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces
se
> dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka
> včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní
> trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování ,
> skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem
> komplikovalo.
> Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
> B.V.

Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

V Brně se kluci domluvili s ing. Přidalem, že napíší článek jak včelaří do časopisu, protože měli k přednáškám výhrady.
Jestli se to uskuteční jde mimo mne.Včelaří už samostatně každý na své zahradě.
B.V.