| - Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm
Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku, přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to vyzkoušené je. Co se týká zcelení, to jsem asi špatně napsal, spíše by se mělo říct vytvoření umělého roje ze včelstva jeho smetením do rojáku, je to v podstatě totéž, Akorát když je to z více včelstev, musí se ty včely uvnitř nějak dát dohromady a když se tam dává cizí matka, je to operace taky navíc. V boji proti varaóze se jinak tady nabízí docela zajímavá možnost a sice léčení těch včel v rojáku třeba fumigací nebo jinou aplikací nějakého léčiva. Vzhledem k tomu, že v rojáku není plod ani obvykle plásty, bude mít léčení vysokou účinnost a nebude docházet ke kontaminaci plástů. V kombinaci se 2 stanovišti jde tak "vyrobit" účinnými léky a bez zanesení reziduí do úlu a plástů jedno stanoviště jen z takhle ošetřených včelstev a tím zaručeně bez varaózy. Třeba přes léto se včely vyvezou do lesa za snůškou a po ukončení snůšky takovým způsobem dopraví zpátky na stanoviště na zahradě u domu. Taky by se v některých případech usnadnil nákup včelstev v různých starých úlech a různých rámkových mírách. Budu v tomto smyslu zkoušet, letos, jak to vypadá, sice ne, ale další roky určitě.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:40 PM Subject: Re: Re:zm
Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil? Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)
Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce zkusit.
Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....
viz. napr. p. Jindra http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni
T.H.
> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se > vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U > umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3 > dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s > mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu > úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny > rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných > matek. > > R. Polášek
> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 30253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |