78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek (88.100.133.122) --- 8. 7. 2008
Re: jak komu libo

Dobrý den,

dovolím si vstoupit do diskuzního příspěvku pana Poláška. Očividně Vám agrotechnika a termíny setí kulturních plodin nepadly do počtů, co vše by bylo pro Váš a Vaše včely milé.

Hořčice i svazenka se pěstují na semeno častěji než v 90.letech (hořčice i kvůli semeni na výrobu pochutin) - souhlas Pepanem. Velký díl ale mají na jejich rozšíření dotace na zelené hnojení, mírně posun v myšlení agronomů co se týče ochrany půdy. Na semeno se ale svazenka ve větším pěstuje na méně bonitních půdách, kde se to vyplatí a ne na polích, kde lze s větším ekonomickým ziskem pěstovat jarní ječmen, potravinářskou pšenici či cukrovku. Často sem vídával množitelské porosty svazenky na Vysočině, na Žambersku. Kousky do 1 ha co různě vidíte jsou porosty založené fandy - včelaři, ne pro ekonomiku zemědělského podniku/farmy. Případně si někdo dělá semeno samozásobitelsky.

Zaset semeno ještě do vzrostlého porostu obilí jen kvůli včelám je s prominutím pitomost - jednat technicky, druhak proč - jen kvůli včelám? Ty náklady zaplatí zemědělci kdo? Zelené hnojení se seje/rozmetá po sklizni jen tam, kde to dovolí technologie - většinou po sklizni pšenice či ječmene, kde v následném roce poroste cukrovka či jarní obilnina, příp. kukuřice. Tam, kde přijde řepka, tam se nic na zelené hnojení neseje i z důvodu, že je třeba aby vyklíčil výdrol(často ječmene) a ten se zaoral a stihla se naset ozimá řepka do konce srpna. Svazenka ani hořcice by tam stejně nestihla vyrůst, natož vykvést a medovat, druhak výdrolu po řepce je až dost.

Podzimní kvetoucí zelené hnojení je tedy jen paběrkováním a přilepšení pro včely, vzůstnost porostů a následné kvetení hodně závisí na průběhu roku, srážkách a termínu založení. Pro snůšku mají význam semenářské porosty a místně políčka fandů/cípy velkých polí o menší výměře. Kde si po dohodě s farmářem včelař naseje "co chce". Takových míst ale v úrodnějších oblastech moc není.

S pozdravem

radek k.


Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu