Včelařská konference

Já bych se hlavně zeptal, kdo z nástavkářů má rámky 39x30, jestli zimuje ve
dvou nastavcích nebo v jednom nastavku a jaké má zkušenosti. Co jsem slyšel
z ohlasů v diskuzi, běžně se v nastavcích zimuje v jednom nastavku s rámky
45x30 nebo 42 x 30, ( z hlavy přesné rozměry neznám) protože 10 takových
rámků už dává dostatečný prostor. O rámku 39 si nejsem tak jistý. Co se
týká překlenutí mezery mezi rámky 39x30, připomínám, že pokud mají včely
zůstat sedět dole, musí se nějak dosáhnout toho, aby zásoby v rámcích nad
sezením zimního chumáče sahaly až k spodní loučce rámku. Pokud tam bude
mezera, třeba jen 5 -10 centimetrů prázdných buněk, včelstvo je v mrazu
nepřejde a uhyne dole hladem. taky se může stát, že přejde jen část
včelstva a část uhyne. Jestli bude letošní zima stejná jako dvě poslední,
tak to je jedno, ale pokud ne.... Podle mého názoru je takový pruh prázdných
buněk bez zásob v zimě mnohem horší překážka než mezera nějaké dva
centimetry mezi rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:46 AM
Subject: RE: Velka mezera mezi nastavky - zimovani


Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval,
ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při
jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3
až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče
od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech
byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

Na 39x30 včelařím. Pro zimování používám ještě polonástavek 39x15 jako krmnou komoru. Ale i když jsem dříve zimoval jen v plodišti (v UNIVERZALU II, nikdy se nestalo, že by včely uhynuly na nedostatek zásob. Univerzal jsem opustil zejména pro problematickou manupulaci s podložkou na odběr měli a také pro velkou váhu a obtížnou manipulaci s ním. Ale občas je používám pro chov oddělků.
S pozdravem

Pro zajímavost:
Možná znáte p. Vydru, který včelaří na rámkové míře 39x30 v tenkostěnných nástavkových úlech podle Tachovské metodiky. Osobně mám dřívější zkušenosti při včelaření v Tachovácích ( 39x24 ) dle p. F. Kašpara ( metoda podstavování mezistěn ). Docela zajímavý způsob aplikuje výzkumné trio LBV na r. m. 37x30 ( viz http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ... na fotografii panenského plástu ( dole ) je vidět, že zásoby sahají až ke spodní loučce ( ale nemusí to být středový plást! )).

Nicméně ve všech případech se jedná o nástavkové včelaření. První dotaz vlákna byl zřejmě adresován pro klasické úly, co jsem bohužel nebral v potaz. Klasické úly nelze ve způsobu včelaření srovnávat s nástavkovými.
Opravuji: pokud necháte medníky na místě, což v klasických úlech není moc vhodné, převěšení +/-2 plodových plástů nahoru se vyplatí. Asi nejistější způsob zimování v klasických úlech je na jednom prostoru po odebrání medníku. Trochu komplikovanější, avšak racionálnější metoda z důvodu ochrany díla před zavíječi spočívá v záměně plodiště za medník. V obou dvou případech je nutné krmit na dvě etapy kvůli zajištění správného uložení zásob. Úspěšnost způsobu ponechání medníku nad plodištěm hodně závisí na částečném přejití plodového tělesa do vrchního nástavku, jinak hrozí ( nemusí vždy nastat! ) odříznutí chumáče od zásob ( následkem mezery...nástavkové, plástové nebo zásobní ). V této souvislosti jsem se zmínil o Farrarově úpravě, která řeší situaci chumáče ve spodním patře.

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C. Během zbytku zimy může být rozdělení potravy uvnitř hroznu kritické, přičemž nehraje žádnou roli jsou-li nakladena pouze vajíčka nebo se včelstvo zabývá již výchovou plodu. Zimní hrozen nikdy neopustí vajíčka, aby dosáhl kontaktu se zásobami.
Aby zásoby byly v každém včelstvu ideálně rozděleny, bylo třeba hodně práce na podzim. Je mnohem hospodárnější, dbá-li se nato, aby byla všechna včelstva silná, aby jejich zásoby překročily maximální požadavek a uvnitř úlového prostoru byly rozděleny tak, jak je znázorněno na obr. 145. Včelstva by měla být v lednu kontrolována a je-li nutné, provedena korektura. Tyto úpravy mohou být prováděny při teplotě -18°C, jestliže včelař je přísně opatrný, dělá-li tyto úpravy v klidném jasném dnu, při teplotách, které zvyšují teplotu nad bod mrazu. Víko úlu se nadzvedne, je-li vrchem vidět klidný hrozen a uspokojivé zásoby, nejsou nutné žádné úpravy. Jsou-li vidět pouze zásoby, pak je úprava pro včelstvo nutná. Otočíme víko vrchní stranou nahoru a položíme vedle úlu. Nyní odstraníme 2 medné plásty s obou stran a roztáhneme zbylé plásty ze středu k bokům nástavku. Potom posadíme vrchní nástavek na připravené víko. Při použití jen velmi málo kouře odstraníme postranní plásty ze spodního nástavku, obsahuje-li tento hlavní díl hroznu. Nyní zvedneme 2 plásty se včelami (případně s plodem) ze středu hroznu a zavěsíme je do uvolněného středu hořeního nástavku. Potom sesuneme včelami obsazené plásty dohromady a vyplníme prázdný prostor na stranách přebytečnými plásty s medem z horního nástavku.
Ve vícenástavkovém úlu se může nacházet hlavní část hroznu buď uprostřed nebo ve spodním nástavku. Je-li hrozen v nejspodnějším nástavku, potom je nutné všechny plásty s plodem nebo vajíčky zavěsit doprostřed nejvyššího nástavku. Je jasné, že všechny části rozděleného hroznu musí míti mezi sebou spojení, aby rozptýlené skupiny včel byly uchráněny před prochlazením. Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny. Prohlédneme-li opět během několika hodin včelstvo, je možno přesně zjistit, že včelstvo se stáhlo do nejhořejšího nástavku, je-li teplota medných plástů, na obou stranách převěšených včel pod bodem mrazu.
Tyto úpravy se provedou, aby plod ve středním nebo nejspodnějším nástavku nepřekážel hroznu přenášet zásoby do místa sedění a je zcela jedno jak chladný bude zbytek zimy. Množství pylu v zásobách může být doplněno pylovými náhražkami, při čemž s krmením započneme 5-6 týdnů před první jarní nabídkou pylu v přírodě.
___________________________________________________________________________

S pozdravem...M. Václavek...

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna.

K tomuto tvrdeniu mám svoje výhrady a vlastné skúsenosti, pretože tak to nemusí byť. Môžem to tvrdiť lebo som faktá o plodovaní matiek v zime, získaval niekoľko rokov priamou kontrolou plodiska v januári a februári (I. a II.mes.). Pozorne som zaznamenával denné teploty, zvlášť plusové denné teploty, čím som potvrdil priamu závislosť plodovania matiek v zimných mesiacoch na plusových denných teplotách (bolo jedno či bol v úľoch nultý ročník matiek alebo boli dva-tri roky staré. Len krátko, mám zaznamenané x- údajov a jeden prípad keď matky nakládli vajíčka už decembri- prosinci 21-25.12 a včely sa liahli 14-16.1. Zvlášť posledné roky ke prakticky celá zima bol v nadlimitných teplotách (dôkazy o plodovaní matiek mám zachytené i fotograficky), čo vždy kerelovalo s plusovými dennými teplotami.

Ďalšia citácia Farrara:

Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny.
-----------------------------------------------------------
Včely znesú oveľa viac ako si myslíme a to bez poškodenia zimujúcich včiel. Včely vedia v prospech seba urobiť korekcie nepriaznivej teploty pre opätovné spojenie chumáča po zásahu aj pri nízkej vonkajšej teplote.

Jeden z príkladov: v decenbri som zistil stratu M v silnom včelstve. Rozhodol som sa situáciu ihneď vyriešiť a nenechávať na jar. Pripravil som včelstvo na pridanie včiel s matkou zo zásobného úľa (+3˚C o 9,00hod.). Na letáčovú dosku som umiestnil nábeh so sklonom km letáču, ktorý som naplno otvoril (včelstvo bol v druhom nástavku, pod ním len plásty bez včiel) a včely s M som postupne zmetal na nábeh. Včely som usmerňoval teplým dymom, včely okamžite pri tomto tvrdom zásahu zapli svoje "ústredné kúrenie" a pomocou tohoto tepla sa dostali k včelstvu bez matky. Nasledovala kontrola úľového dna po 24 hod., na dne neboli odpadnuté žiadne včely.
Tento zákrok bol 100%-ný, čo potvrdila jar a znáška, bolo jedno z najbvýkonejších včelstiev.

Tento Fakt som si znovu overoval, pri fotografovaní plodu v januári-ledna. Ešte deň predtým som umiestnil na stredovú uličku zimujúceho včelstva umiestnil teplomer, teplota 24˚C, po fotografovaných plástov a po uteplení sledoval každé 2 hod. teplotu na zimujúcim chumáčom- hrozen. Teplota postupne narastala až na 32˚C o 24 až 36 hodín sa teplota ustálila znovu na 24˚C. Včelstvu tento zásah absolútne neublížil, možno i preto, že denné nasledujúce teploty boli plusové od 5 do 8˚C.

Ale zaznamenal som aj úhyn včelstva, ktoré uhynulo hladom a pritom bolo skoro v priamom kontakte so silnými zásobami (zimný chumáč bol strednej sily), keď jednotlivé včely hynuli v bunkách max. 1-3 cm od buniek so zásobami.

Raz sa stalo, že uhynula jedna celá ulička aj s M, v ktorej nebol ani gram zásob, pričom po pravej a ľavej strane včely žili. V tom čase keď sa im v uličke minuli zásoby,
pravdepodobne nebol vhodný čas na ich presun tam kde ostatné včely mali dostatok zásob. V čase kŕmenia v tejto uličke bol na skoro celej strane plástu ešte plod a zásoby tam nemohli umiestniť! Nekonal sa žiaden prenos zásob o ktorom sa niektorí pisatelia zmieňujú.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Toto náhodné riziko bude vždy existovať, len od včelára záleží, aby to nebolo pravidlom.
To všetko nasvedčuje tom

> Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> ledna.
To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
"lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
mezi mělí na podložce.
Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
"zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
přichycené jen ty poslední.
Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.

R. Polášek

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.

zapoměl jsi ještě !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! , jak tě to rozčílilo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 16.8.2008 09:59:20
> ----------------------------------------
> Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
> kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
> Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
>
>
> Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
> druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
> začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
> máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
> také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> > Datum: 15.8.2008 22:54:27
> > ----------------------------------------
> > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > > ledna.
> > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
> dubna.
> > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
> za
> > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
> odchovávají
> > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
> větraný.
> > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
> mladá,
> > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> > mezi mělí na podložce.
>
>
>
>

Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan
--------------------------------------------------------------

Teplota nepatrí do tohoto prírodného diania? Predsa či chcete alebo nechcete ten súvis je! Predsa zima je zima a rozhodne nie je určená na to aby matky plodovali pri mínusových teplotách, vo včelstvách je naprostý kľud. Akonáhle sa objaví za sebou pár dní s teplotu nad nulou, matky okamžite položia niekoľko vajíčok a včely sa o ne postarajú. Ak je teplých viacej, včelstvo založí aj niekoľko dm2 a úspešne ich vychová.
Posledné roky roky bolo skoro každoročne. Nik nenapísdal jedinú vetu, že včelstvá po skončení zimy boli mimoriadne početné práve vďaka výchovy plodu ošetrovaného cez zimné mesiace.
Práve toto bolo trochu v rozpore s tradíciami, pretože v zime (tradične studenej) včely naozaj plod navychovávali.

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Oprava.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Táto rada je neúplná.

Preto už roky neustále včelárov nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v prvom kvartáli septembra (IX.mes), keď sú plochy plodu oveľa menšie a zásoby sa dostanú do blízkosti zimujúceho včelstva.

Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Jestli na 39x30 normálně zimujete, tak asi s tím máte více zkušeností než
většina diskutujících tady.
Zimování v jednom nastavku s 10 - 11 rámky 39x30 bude jistota, zimování na
dvou bude znamenat o něco silnější včelstvo v zimě a na jaře, ale teď v
podletí nebezpečí vzniku loupeže. Vyberte si.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.S." <slezak.jose/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 5:01 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

stále také nevíme kolik má nástavek rámků, avšak ze všeho nejdůležitější je vlastní posouzení. malému prostoru se snadno přizpůsobí a velký prostor slabé včelstvo nezachrání.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.S. <slezak.jose/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30
> Datum: 16.8.2008 17:01:26
> ----------------------------------------
> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
>
>
>

> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost, zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru. Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach, tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2 nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

No ty brady visely hlavně, když se otrocky podle knih zužovaly v podletí
jakkoliv silná včelstva na 6 - 7 rámků 39x24, což je dneska síla slabého
oddělku.. Visely tak týden, 14 dní nebo do prvních silnějších deštů. 10
rámků 39x30 je podstatně větší plocha, to je trochu něco jiného.
Jinak ale za horkých letních nocí včely visí v podmetu v podstatě bez ohledu
na velikost úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze
zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost,
zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to
jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru.
Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach,
tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.
Na webu www.vcely.kvalitne.cz na odkazu Panenský med jsou obrázky sestavy úlů ve kterých zimuji včely a žádné medníky neskladuji. O všechno se starají včely. Naučil jsem to už další včelaře v ZO a hlavně začátečníky.
B.V

Než jsem přešel na langstrothy, neměl jsem jednotnou rámkovou míru. Včelařil jsem v mor. universálech, tachovácích, standartech, čechoslovácích aj. na mírách 39x24, 39x30 a 37x30. Všude jsem zimoval v mednících, tedy ve dvou nástavcích a bez problémů. V tachovácích na třech. Je to normální nástavkové včelaření, jenom se nemění celé nástavky, ale převěšují rámky.
Tonda
>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
-------
Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.

Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak nevadilo a včelám zřejmě taky ne.
To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu proti nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam spěchat.

Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech, nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám zadara:-)

Karel

Málo plástů pod chumáčem jim podle mých zkušeností taky nevadí. Co jsem
zimoval včely určené ke spojování v jednom nastavku 39x24 na prázdném
vysokém dnu se sítem, tak v takovém případě včely visí do volného prostoru
pod plásty v listopadu a ještě v prosinci. Nepozoroval jsem, že by jim běžné
nízké teploty dělaly nějaké problém. Jak ale přijdou silné mrazy, do té
doby včely vyberou v plástech buňky a potom se zimní chumáč stáhne nahoru do
plástových uliček, kde jim žádný vítr nevadí. Vadí jim ale aerosol, včely na
povrchu chumlu dostanou při léčení plný zásah acetonem a asi jim to dá silně
zabrat. Vadilo by jim možná, kdyby v listopadu nebo na začátku prosince
přišly silné mrazy, 15 - 20 st C pod nulou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 6:29 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> >Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
> 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá
tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
> -------
> Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální
> včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.
>
> Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval
> jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak
nevadilo
> a včelám zřejmě taky ne.
> To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj
> názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují
> rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu
proti
> nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam
> spěchat.
>
> Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech,
> nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně
> vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale

> nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám
> zadara:-)
>
> Karel