78493

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

> Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> ledna.
To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
"lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
mezi mělí na podložce.
Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
"zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
přichycené jen ty poslední.
Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

zapoměl jsi ještě !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! , jak tě to rozčílilo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 16.8.2008 09:59:20
> ----------------------------------------
> Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
> kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
> Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
>
>
> Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
> druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
> začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
> máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
> také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> > Datum: 15.8.2008 22:54:27
> > ----------------------------------------
> > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > > ledna.
> > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
> dubna.
> > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
> za
> > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
> odchovávají
> > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
> větraný.
> > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
> mladá,
> > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> > mezi mělí na podložce.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan
--------------------------------------------------------------

Teplota nepatrí do tohoto prírodného diania? Predsa či chcete alebo nechcete ten súvis je! Predsa zima je zima a rozhodne nie je určená na to aby matky plodovali pri mínusových teplotách, vo včelstvách je naprostý kľud. Akonáhle sa objaví za sebou pár dní s teplotu nad nulou, matky okamžite položia niekoľko vajíčok a včely sa o ne postarajú. Ak je teplých viacej, včelstvo založí aj niekoľko dm2 a úspešne ich vychová.
Posledné roky roky bolo skoro každoročne. Nik nenapísdal jedinú vetu, že včelstvá po skončení zimy boli mimoriadne početné práve vďaka výchovy plodu ošetrovaného cez zimné mesiace.
Práve toto bolo trochu v rozpore s tradíciami, pretože v zime (tradične studenej) včely naozaj plod navychovávali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu