78289

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Sroll Josef (e-mailem) --- 25. 8. 2008
RE: krmení včel

Na zimní krmení (které by v této době mělo končit) se běžně používá cca 2:3, t.j. na 3kg cukru 2 litry vody. Způsobů krmení je mnoho, u krmítek na tekuté krmivo se směs ohřeje, až se cukr rozpustí a nechá vychladnout. Během ohřívání se musí míchat, jimak se cukr může dole připálit, i když je nahože studená voda. Včelám dáváme roztok vychladlý. Teplejší způsobuje nežádoucí slídění, horký jim ublíží. Nejvhodnější doba na krmení je večer, kdy již včely nelétají. U velkochovů nejvhodnější metoda. Kdysi jediná používaná metoda s balonovými krmítky.
Oblíbená je metoda prosakovací. Používají se čtyřlitrové sklenice, do poloviny se najije voda, nasypou se 3 kg cukru a voda dolije až po okraj. Nasadí se speciální prosakovací víčko a lahev se dá včelám otočená vzhůru dnem tak, aby včely mohly k víčku, které je teď dole. Výhodou je, že se nemusí připravovat roztok.
Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Polívková Vítězslava
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:29 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
V.Polívková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 8. 2008
Re: krmení včel

Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa
-------------------------------------------------------------

Každá práca niečo stojí a to i včely, lebo pri iverzii - štiepení sacharózy na jednoduché cukry, časť podaného cukru a hlavne pri presakovancích 3,6 lit. fliaš, sa stratí a to už s vodou až 25% cukru, teda pri podaní roztoku týmto spôsobom včely uložia do plástov 7,5 kg glycidových zásob a to i s 18% vody. Pri podávaní teplého cukrového roztoku je to len 10%, teda podaných 10 kg cukru, uloží včelstvo do plástov 9 kg. Pre víkendových a kočujúcich včelárov je systém presakovacích kŕmidiel aj napriek vyšším stratám výhodnejší.
Keby som podával roztok len večer, tak by som mal problémy so zakŕmením včelstiev. Vychádzam z prakxe, ak sú včelstvá v poriadku, tak nemám absolútne problém podať im 3-4 litr. hoci aj ráno a počas dňa. nepamätám si, kedy by včely vylúpili včelstvá len preto, že som im podal roztok počas dňa a to aj primerane teplý a bez akéhokoľvek zúžovania letáču. Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel (88.103.248.6) --- 25. 8. 2008
Re: krmení včel

Pane Turčáni, energetika je zase moje profese, a to co říkáte mi nesedí.
Teplota vody z pohledu vyšší výtěžnosti uložených glycidových zásob nehraje tak významnou roli. Jedině, že nedojde k rozpuštění cukru a vynesení tuhého cukru včelami. Pokud je cukr rozpuštěn, má to jen nepatrný vliv a ne, jaký uvádíte.
10 kg cukru = 163 000 kJ
rozpustí se v 4 litrech vody, z toho se musí 2 litry vypařit - tuto energii musí včely dodat - to jest 2500 kJ/kg x 2 kg = 5000 kJ - to je výparné teplo, ať je voda teplá či studená. To je hlavní energetická zátěž.
"teplá voda"
z 10 kg se uloží 7,2 kg suchých glycidů, energetický rozdíl je 117360 kJ - toto teplo se přirozeně uvolní metabolismem včel.
"studená voda"
z 10 kg se uloží 6 kg suchých glycidů, energetický rozdíl je 97800 kJ - toto teplo se přirozeně uvolní metabolismem včel.
Rozdíl je 19560 kJ.

Tato energie podle Vás reprezentuje ztrátu tepla na ohřátí vody o 20°C.
Energii nelze ztratit, ta se uvolňuje z těla včely.

Na ohřátí roztoku o 20°C potřebujete jen 4,2 kJ/kg x 20°C x 4 litry 336 kJ. Tato hodnota reprezentuje potřebu tepla na ohřátí vody a Váš rozdíl je 19560 kJ.

Včela není perpetum mobile. Také na ni platí fyzika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 25. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Pavel:
...rozpustí se v 4 litrech vody, z toho se musí 2 litry vypařit - tuto energii musí včely dodat - to jest 2500 kJ/kg x 2 kg = 5000 kJ - to je výparné teplo, ať je voda teplá či studená. To je hlavní energetická zátěž. ....
-----
Jsem rád, že je tady odborník. Kdysi (když jsme počítal, kolika waty včelám přitápět)jsem to taky počítal a promýšlel.
Takže k tomuto mám dotaz, ani ne tak z hlediska krmení v podletí, ale z jara. To se m.j. podněcuje roztokem 1:1 - tedy je to v mnoha knihách doporučováno.

Teplo výparné = teplo kondenzační - co když ta voda zkondenzuje v úlu? To by pak bylo výhodné, aby vlhkost kondenzovala v podmetu. Uvažoval jsem správně?

Je z hlediska tepelné bilance (mám na mysli jaro, tam jde asi o energii nejvíce) dobré dodávat včelám vodu. Když jsem ji nedodával, tak měly včely suchou folii na stropě, když jsme ji jednomu včelstvu dával, na stropě byly loučičky.
Z hlediska energetického by dodávání vody nad určitou nutnou hranici danou metabolismem bylo odebíráním tepla.

Takže jsem nadhodil téma. Ještě že ty včely neví, že je to tak složité. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel (88.103.248.6) --- 25. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Čím je roztok řidší (vyšší podíl vody), tím je přeměna méně efektivní. Řidší roztok se nepodává z důvodu lepší transformace cukru, ale proto, že včelstvo ploduje a potřebuje vodu pro plod. "Spalováním cukru" je konečným produktem také voda (je to vázaná voda) a kysličník uhličitý. Tu včely samozřejmně prvotně využívají v rámci svého metabolismu.
Pokud voda kondenzuje na stěnách úlu, není třeba ještě vodu dodávat, stačí koncentrovanější roztok pro podněcování. Řídký roztok by situaci ještě zhoršil a dojde k plesnivění rámků, stěn úlu a podmetu.
Voda v úlu kondenzuje vždy na nejstudenějším povrchu, který je málo paropropustný - např. fólie nebo propolisový povlak. Tam si včely chodí pro vodu, když nemohou ven.
Osobně se domnívám, že dodávat včelstvu vodu do úlu (řidší roztok) v našich podmínkách v dobře udělaném a nahoře těsném úlu není nutné.
V okolí včelstva je vysoká relativní vlhkost vzduchu. když ten vzduch odvětráme, musí včelstvo ohřát jiný, ohřátím se sníží relativní vlhkost a je nutné dodat vodní páru pro vyrovnání relativní vlhkosti. To spotřebuje výparné teplo a samozřejmě vodu.
Proto je nutné větrat úl dostatečně dole, ale pokud možno vůbec ne nahoře.Je třeba, aby docházelo k vnitřní cirkulaci vzduchu v úlu, čímž se nebude ztrácet voda ve formě vodní páry. Vnitřní cirkulací dojde k zpětnému předávání vody a k přísunu kyslíku do plodiště. Vnitřní cirkulace je "poháněna" teplem plodiště a studenými stěnami úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Teplo výparné = teplo kondenzační - co když ta voda zkondenzuje v úlu? To by pak bylo výhodné, aby vlhkost kondenzovala v podmetu. Uvažoval jsem správně?

Pane Karle takhle funguje integrované dno, které včelaři neznají , protože nevyšlo v MV.
Včely si kondenzát odebírají.
Nový systém sledování varroázy nic neřeší, ale toto dno má určitý pokrok, protože na úlech takto vybavených zjistíte stav včelstva hned, aniž do něho zasáhnete.
Zatím mám zkušenost, že včely se zdržovaly celou zimu ve skleněném nástavku než ve dřevěném, protože měly dostatek vody.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (194.138.39.59) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Pane Karle takhle funguje integrované dno, které včelaři neznají , protože nevyšlo v MV.
-----
Pokud vím, tak v MV nevyšlo proto, že předtím vyšlo ve Včelařství. Včelařství dostává 97% včelařů. MV je naštěstí ve stavu, že do obsahu je možné vybírat. Takže přednost mají věci jinde nepublikované a samozřejmě musí nějak být v koncepci, nárocích redakce atd. To je mimo moji oblast, takže k tomu se nijak nevyjadřuji.
O vašem dně vím, protože v případě vašeho dna jsme byli v redakční radě většinou pro, ale skončilo to na nedostatku plochy. Takže přednost dostali jiné věci.
Jako cenu útěchy berte citaci v Žihadle :-), mě osobně to inspirovalo k výrobě skleněných nástavků. Snad je letos v zimě dokončím :-)
Komu své články nabídnete, musíte rozvážit. Ale pravděpodobnost, že časopis s menším nákladem bude vědomě přetiskovat to co publikoval časopis s majoritním nákladem, je malá.
Takto reaguji, protože je tady Vaše dno a jeho nepublikování v MV opakovaně citováno.

Takže snad příště. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Zapomněli jste na to, co má na spotřebu cukru při zpracování zásob na zimu
největší vliv. A sice na vliv organismu včely. Nejmenší ztráty cukru při
zpracování jsou prostě při takovém poměru cukru a vody, který je pro
organismus včely optimální. Pokud ten poměr cukru a vody z optimálního
vybočuje, včely vždy musí spotřebovat znatelně více cukru. Nějaké výparné a
kondenzační teplo vody a další čistě fyzikální veličiny s tím moc co do
činění nemají. Jestli mají fyzikální veličiny nějaký vliv, tak to je
venkovní teplota. Klidně se jim může podávat roztok 1 :1, ony ho vždy
zpracují a zahustí na zhruba stejnou koncentraci, ať už je to na začátku
srpna s teplotou ve dne 30 st C a v noci 20 st C nebo někdy v listopadu s
teplotou kolem poledne 15 st C a v noci kolem nuly. Vyšší spotřeba při
prosakovacím krmení potom plyne z toho, že na začátku při prosakování vody
přes silnou vrstvu cukru je výsledný roztok příliš hustý a na konci, kdy už
cukr na víčku prakticky žádný není, je roztok příliš řídký.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Sroll Josef (e-mailem) --- 26. 8. 2008
RE: krmení včel - energie

Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý. V listopadu to už asi bude jedno, protože jsou už včely stažené do zimního chumáče a cukr odebírat nebudou. To by muselo být móóc pěkné počasí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Tuesday, August 26, 2008 9:49 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: krmení včel - energie


Zapomněli jste na to, co má na spotřebu cukru při zpracování zásob na zimu největší vliv. A sice na vliv organismu včely. Nejmenší ztráty cukru při zpracování jsou prostě při takovém poměru cukru a vody, který je pro organismus včely optimální. Pokud ten poměr cukru a vody z optimálního vybočuje, včely vždy musí spotřebovat znatelně více cukru. Nějaké výparné a kondenzační teplo vody a další čistě fyzikální veličiny s tím moc co do činění nemají. Jestli mají fyzikální veličiny nějaký vliv, tak to je venkovní teplota. Klidně se jim může podávat roztok 1 :1, ony ho vždy zpracují a zahustí na zhruba stejnou koncentraci, ať už je to na začátku srpna s teplotou ve dne 30 st C a v noci 20 st C nebo někdy v listopadu s teplotou kolem poledne 15 st C a v noci kolem nuly. Vyšší spotřeba při prosakovacím krmení potom plyne z toho, že na začátku při prosakování vody přes silnou vrstvu cukru je výsledný roztok příliš hustý a na konci, kdy už cukr na víčku prakticky žádný není, je roztok příliš řídký.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý.
--------------------------------------------------------------

Pán kolega, opak je pravdou, roztok je z počiatku zákonite hustejší, s vyššou koncentráciou cukru, pretože vody preteká vyšším stĺpcom cukru vo fľaši. Ku koncu sa cukrový stĺpec zmenšuje, roztok sa stáva redším s nižším obsahom cukru a cukornatosť klesá až na 15-20%. Cukor vo fľaši sa voľne nerozpúšťa, ale len prúdením vody z hora nadol.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel - energie

Pokud se budeme zabývat detaily, pravda bude obojí. Hned po převrácení je
roztok řídký, protože cukr se nestačí rozpustit. Jak včely zaberou, roztok
je potom hustý, nejspíš blízko k přirozené rozpustnosti cukru ve vodě dané
teplotou, to je odhadem 2 nebo více dílů cukru ku 1 dílu vody, přes sloupec
cukru ta voda prochází rychlostí několik centimetrů za hodinu. Ke konci,
pokud se dávkuje podle návodu, 3 kila cukru a to dolít vodou, cukr ve flašce
už prakticky není a vody zbývá tak 2 - 4 deci a v té vodě je cukru málo. Tam
už včelám "pomáhá" velký prázdný prostor uvnitř sklenice a kolísání teploty,
jak se teplota od rána přes den začne zvyšovat, vzduch ve flašce se zahřívá
a vytlačuje zbylou vodu pomalu ven.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 26, 2008 1:44 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to
> právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý.
> --------------------------------------------------------------
>
> Pán kolega, opak je pravdou, roztok je z počiatku zákonite hustejší, s
> vyššou koncentráciou cukru, pretože vody preteká vyšším stĺpcom cukru vo
> fľaši. Ku koncu sa cukrový stĺpec zmenšuje, roztok sa stáva redším s
nižším
> obsahom cukru a cukornatosť klesá až na 15-20%. Cukor vo fľaši sa voľne
> nerozpúšťa, ale len prúdením vody z hora nadol.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel

Pane Turčáni, energetika je zase moje profese a to co říkáte mi nesedí.
------------------------------------------------------------
S tým sa ja nemôžem pochváliť, ale to čom som napísal, som zistil pred mnohými rokmi a stále to platí. Pri inverzii sacharózy je pri podávaní zásob v presakovacích kŕmidlách určit strata, menšia je pri podávaní teplého cukrového roztoku. Hovoríte len metabolickom teple pri odparovaní vody z roztoku, ale zabudli ste na prirodzené teplo, ktoré značne ovplyňuje odparovanie vody z roztoku. Strata cukru je hlavne pri štiepení sacharózy na ovocný a hroznový cukor, čo včely robia aj niekoľkodní.

Stačí pod včelstvo podložiť úľovú váhu, vložiť do presakovacieho kŕmidla určité množstvo cukru a vody
a zvážiť a zaznamenať. Po 48 hod. keď včely už vykonali určitú prácu, znovu zvážiť a potom môžete vyhodnotiť, koľko včelstvo uložilo zásob a to sa po 48 hod tento inverzie ešte neskončil. Preto odvážte úľ aj pod ďalších 48 hod., zistíte ešte ďalší úbytok zásob.

Pripájam niekoľko postrehov dr. Svobodu, ktoré po pokusoch so spracovaním cukrového roztoku, zistil a platí do dodnes.

a./ čím je cukrový roztok pre včely hustejší, tým pomalšie prebieha premena-inverzia repného cukru na hroznový a ovocný.

b./ čím je cukrový roztok podávaný včelám hustejší, tým väčšie je riziko jeho kryštalizácie v bunkách.

Dosť často sa stretávam s včelármi po jarných prehliadkach, že včelstvá majú v plástoch skryštalizované zásoby, čo pripisujú pôzdnej znášky z medovice.

Zistil aj nasledujúce:
Pri podávaní roztoku 1:1 ešte po 108 hod. (po 4 a 1/2 dňa) bolo od podania roztoku 26,1% sacharózy.
Pripodaní roztoku 2:1 ešte po 108 hod. bolo od popdania roztoku 40,2% sacharózy.

Z tohoto vidieť (a to sa hovorí o tepelne pripravenom roztoku), akú prácu musia vykonať včely a za prácu sa platí energiou, ktorú musia mať k dispozícii.

Ja osobne si myslím, že vody ako taká nie je pre včely problém (zásoby podávame v lete), ako samotná inverzia repného cukru na jednoduché cukry, k čomu používajú svoje enzýmy. Z toho vidieť, že ani v prírode nič nie je zadarmo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel

Anton:>Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.<
.........
Gusto Pazderka nekrmí cukor. ;-) Ponechává (letos kvůli špatným snůškovým podmínkám občas uspořádá) zásobní plásty jako hotové a manipuluji poslední roky pro zimování pouze s medem, které včely vyrábí "zadarmo". Za poslední tři roky jsem zimoval v součtu asi 1500 včelstev a ponechal jsem jim cca po 15-ti kilech medu. Pokud někdo umí počítat, tak musí dojít k závěru, že se krmení prakticky nevyplatí. Píšu prakticky, protože prakticky nejde jen o dutou úvahu jedince 1500x15xcenu medu minus cukr, ale o další minusy, které často (z té dutosti) a lidské hamižnosti včelám formou klidného podletí nedaruje a dělá ze včel "továrny na cukr" a má rád ve včelách "včelí zmatek". Cukr tu nebyl a včelaři měly včely také. Včelař má využívat přirozených zdrojů a postupů. To co představuje dnešní včelařství s medem a jeho čistotou a původem je v podstatě historická blamáž.


Pár mých poznámek k praktikám krmení ...


Rozdíly ve ztrátách sirupů jsou mi známy a musím je potvrdit. Na ochotě odebírat sirup je vedle ostatního velmi podstatná jeho teplota při převracení a kdy se podává. Krmil jsem s teplým roztokem a k večeru. Z dob pracného dokrmování nebylo vůbec překvapující, kdy dobré včelstvo odebralo naráz i 5 4l sklenic. Tolik se mi jich vleze do jednoho nástavku se světlostí mého standardizovaného kvadrátu 420 mm a pro rámek 39x24 cm. Protože mne nebalilo krmit a více si užívat rodiny, prostě již nekrmím a ponechávám kvalitní med. Ztráty kvůli zimování na medu u mne jsou zanedbatelné.

Je to jednoduché. Do stavu asi 250 - včelstev se zvládne zhodnotit a poznamenat křídou předem číslem na úl (tak aby neopršelo) počet sklenic sirupu během posledního vybírání medu. To číslo (součet všech flašek na stanovišti)se napíše v autě na papír vedle názvu stanoviště. Potom se vezmou nástavky, nepropustná víčka, a proložil a podložil jsem sklo na vozík aby se nerozbilo a naplnil teplým sirupem. Na dvou patrách nástavků po 8 (kapacita běžného vozíku za auto) to dělá cca 320 l sirupu na jednu rozveženou dávku. Na jeden cyklus čtyřech dnů lze zkrmit cca 1400 l sirupu. Mluvím o cyklu, protože pátý den se jede pro sklo k prvnímu stanovišti v pořadí a odebírají se včelstvům prázdné čtyřlitrovky pro další stanoviště kde se pokračuje.

Dojede se na staviště, rozdá se přesně podle čísel na úle sklo, přehodí se víčka (nástavky na krmení jsou předchytány) no a vlastní převracení sklenic se sirupem u ccca 40 včelstev dělalo v průměru "jen" kolem 5-ti minut. Ale samotný proces je zaměstnání pro jednoho pracovníka, který by nedělal nic jiného než krmil v podletí. (při 500 - 1500 včelstev) Nemluvím o energiích (benzin, el.energie), čas a zařízení na dezinfekci skla, čas na každoroční uskladnění, bezesné cestování atp.

Dejte pokoj s krmením, včelař nemá co mít přístup k průmyslovému cukru. Maximálně na lístky podle počtu včelstev. U vinařů je to také striktní. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel

Gusto Pazderka nekrmí cukor. ;-) Ponechává (letos kvůli špatným snůškovým podmínkám občas uspořádá) zásobní plásty jako hotové a manipuluji poslední roky pro zimování pouze s medem, které včely vyrábí "zadarmo".
-------------------------------------------------------------
A o to práve ide, vždy nemusí byť "posvícení" a spoliehať len na zásobné plásty sa vždy nedá. Aj ja využívam prinesené zásoby včelstvami a posledné roky som max. doplnil v priemere len po 4 kg cukru na hodnotu min. 15 kg a to hlavne z dôvodu, že vo včelstvách tak ako je npr. tento rok tam kde je plod (je aj predpoklad, že tam včelstvo založí zimný chumáč), ostane minimum zásob, čo zimné včely negatívne ovplyvňuje.

V mojom prostredí do vytočenia 10.6 po dobrej agátovej znáške včely len paberkovali a celkovo od tohoto dňa ubudlo 11,5 kg zásob. Mohol by som sa spoľahnúť na prírodné zásoby?
A nasledujúce roky to má byť ešte horšie.

Včely nič nevyrábajú zadarmo (ani Tvoje), za všetko sa platí a trpí tým aj včelárova ekonomika. A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel

Včely nič nevyrábajú zadarmo (ani Tvoje), za všetko sa platí a trpí tým aj včelárova ekonomika. A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.
..........

Bohužel včely vyrábí med zadarmo. Nedávám jim ani korunu (na Slovensku aktuálně brzy euro) Peníze chcou po mě ale jiní - lidé a proto musím vydělávat s jistým množství včelstev právě naně. Kolik se musí vydělat navíc kvůli cukrovému hospodářství navíc snad nemusím rozvádět. Jde vlastně o úspory a to podstatné.

Zásobní plásty včely potřebují a protože mám i jiný rozměr než je slovenké Bčko,(jinak se rozhoduji v sezoně a ponechávám více - nedělám čistý jednodruhový medy) dokáži s klidem v duši ponechat i více zásob s plodem. Letošek je opravdu slabý, ale protože narozdíl od Tebe Antoni mám více stanovišťích různé časové sledy vybírání medu - mám odlišné různé stavy zásob, které mohu prakticky až do posledních teplých dnů během podletí v tichosti (bez slídění) a rychlosti v rámci stanoviště ubírat nebo přidávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel

Antoni:>A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.<
..........

Tak to chci vidět ty výzkumy. Je zcela jisté, že včelstva zimují nejkvalitněji za přítomnosti invertovaných zásob (běžný proces i u přírodního medu) a za dostatečného přísunu pylu. (potřebný stimulant pro klidné zimování)

Dostatečný přísun pylu se zajišťuje z vhodných zásob jak z pylových desek,(pro plod) tak z medu ve kterém je pyl.(ten stimulant klidu) Nevhodný "balast" je určitě úplně něco jiného. Technicky ale včela i tento problém sama často překonala a přežila ho. (na rozdíl od zásahů od člověka, kterého prý řídí rozum)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Sroll Josef (e-mailem) --- 26. 8. 2008
RE: krmení včel

Když se někdo ptá, v jakém poměru se připravuje sirup na zimní krmení, tak to určitě není Pazderka s 500 včelstvy, ale nějaký začátečník, který má na zahrádce dvoje či patery. Velkovčelaři mají svůj systém závislý na jejich podmínkách (zda mohou k úlům s cisternou atd.) a nebudou shánět po internetových diskusích rady, v jakém poměru mají rozpouštět cukr.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of A.Turčáni
Sent: Monday, August 25, 2008 4:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa
-------------------------------------------------------------

Každá práca niečo stojí a to i včely, lebo pri iverzii - štiepení sacharózy na jednoduché cukry, časť podaného cukru a hlavne pri presakovancích 3,6 lit. fliaš, sa stratí a to už s vodou až 25% cukru, teda pri podaní roztoku týmto spôsobom včely uložia do plástov 7,5 kg glycidových zásob a to i s 18% vody. Pri podávaní teplého cukrového roztoku je to len 10%, teda podaných 10 kg cukru, uloží včelstvo do plástov 9 kg. Pre víkendových a kočujúcich včelárov je systém presakovacích kŕmidiel aj napriek vyšším stratám výhodnejší.
Keby som podával roztok len večer, tak by som mal problémy so zakŕmením včelstiev. Vychádzam z prakxe, ak sú včelstvá v poriadku, tak nemám absolútne problém podať im 3-4 litr. hoci aj ráno a počas dňa. nepamätám si, kedy by včely vylúpili včelstvá len preto, že som im podal roztok počas dňa a to aj primerane teplý a bez akéhokoľvek zúžovania letáču. Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.64) --- 26. 8. 2008
Re: krmení včel

Také se nestačím divit jak neskutečně rizikový a složitý úkon je dobře nakrmit včelstva. Začátečník teď v tom musí mít až neskutečně jasno. Ale dobře mu tak. Kdyby si před pořízením včelstev něco o tom přečetl, např v knize Včelařství, nemusel by se hloupě ptát a měl by už nakrmeno. Když čtu o nebezpečnosti a ekonomické nevýhodnosti krmení cukrem, tak mě v zimě čeká řada bezesných nocí, kdy se budu o včelky strachovat. Ale to si dělám srandu. Bezproblémové zimování považuji u svých včelstev jako běžný standart a ekonomiku jednotlivých úkonů si dokážu spočítat, vždyť na to stačí počty ze 4 třídy. Všechno je to o tom, jak dobře se dá med v dané oblasti prodat. Než ho dát do výkupu, krmil bych taky. Prodám li ho za konečnou cenu 85 a výše tak pak je jeho zkrmování značně diskutabilní. Já raději prodávám a s včelstvy a výnosy jsem spokojen. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 27. 8. 2008
Re: krmen? v?el

Krmení včelstev cukrem se začalo ve větším pěříku již prosazovat začátkem 20. stoletía, včelstva přece nevyhynuly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? v?el
> Datum: 26.8.2008 12:43:45
> ----------------------------------------
> Také se nestačím divit jak neskutečně rizikový a složitý úkon je dobře
> nakrmit včelstva. Začátečník teď v tom musí mít až neskutečně jasno. Ale
> dobře mu tak. Kdyby si před pořízením včelstev něco o tom přečetl, např v
> knize Včelařství, nemusel by se hloupě ptát a měl by už nakrmeno. Když čtu
> o nebezpečnosti a ekonomické nevýhodnosti krmení cukrem, tak mě v zimě čeká
> řada bezesných nocí, kdy se budu o včelky strachovat. Ale to si dělám
> srandu. Bezproblémové zimování považuji u svých včelstev jako běžný
> standart a ekonomiku jednotlivých úkonů si dokážu spočítat, vždyť na to
> stačí počty ze 4 třídy. Všechno je to o tom, jak dobře se dá med v dané
> oblasti prodat. Než ho dát do výkupu, krmil bych taky. Prodám li ho za
> konečnou cenu 85 a výše tak pak je jeho zkrmování značně diskutabilní. Já
> raději prodávám a s včelstvy a výnosy jsem spokojen. Zdraví R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu