Včelařská konference

Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
"naťuknuté" :-).
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:25 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


Vařící vodu do sklenic, pokud to není speciální sklo odolné změnám teplot,
bych nedával. Jinak studenou vodou se cukr rozpustí tak po hodině, dvou
hodinách intenzívního míchání, horkou vodou se to urychluje až na pár minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:07 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých
zkušeností),
> musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen
cukr
> rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
> voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
> podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
> neprovokoval loupež.
> (Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
> energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
> S pozdravem Petr.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3393 (20080827)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

> Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
> vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
> včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
> "naťuknuté" :-).
> Petr
>
Zatim to obcas praktikuju podobne ale s pribyvajicima bednickama to zacina byt neunosne. Loni mi jedna praskla, pri michani jsem tukl do skla a to bylo pak pekny to vytirat :-)) Od te doby to taktez zavam sklenici v kybliku. Jinak jsem letos pouzival vrtacku a michadlo - jak je na barvy, malty apod. a vodu z bojleru - rozmichano 6kg cukru v kybliku za cca 3-5min.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.
-------
Kdysi o tom byl článek ve Včelařství od Ing.Titěry.

Záleží na čistotě - kazí to nějaké mikroorganismy - slizovatí.

Teď jsme měl v sudu roztok připravený čerpadlem 3 dny a teprve včera jej dával do kanystrů a rozvážel - byl O.K., pět kanystrů rozvezu až dnes, pokud by byl problém, dám vědět.
Podle mých odhadů typuji, že do týdne by to neměl být problém.

Dvakrát jsem nechal roztok který zbyl v PET láhvi ve včelíně do jara a na jaře jsem nezjistil problém - chuťově.

Proti slizovatění někteří doporučují přidat propolis s lihem. Docela by mě zajímaly zkušenosti s delším skladováním. Řádu několika týdnů. Tak abych si připravil roztok najednou na celé krmení.
Má s tím někdo zkušenosti? Tedy s roztokem rozplaveným cukrem ve studené vodě a jeho výdrží?

Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
Včely to odeberou do dvou dnů.

Karel

Proti slizovatění někteří doporučují přidat propolis s lihem. Docela by mě
> zajímaly zkušenosti s delším skladováním. Řádu několika týdnů. Tak abych
si
> připravil roztok najednou na celé krmení.
> Má s tím někdo zkušenosti? Tedy s roztokem rozplaveným cukrem ve studené
> vodě a jeho výdrží?

Teoreticky by se muselo jít do přípravy co nejhustšího roztoku případně
ještě že by na dně nádoby zůstával nějaký nerozpuštěný cukr, případně ještě
konzervovaný propolisem. A před krmením by se cukr naředil. Musela by to být
příprava spíše z horké vody a kvůli hustotě roztoku by nešlo použít ponorné
čerpadlo, muselo by se použít míchadlo. A pokud by se zkazilo, tak nevím,
co s tím. Do kvasu ?
V praxi se mně zdá výhodnější si jenom předpřipravit cukr, vysypat z
kilových sáčků, kde bývá třeba cukr přilepený a musí se dobývat třeba do
kyblíků nebo pytlů po 10 - 15 kilech. To vysypávání cukru z kilových sáčků
do vědra do je u mně taková nejpracnější část přípravy roztoku.

R. Polášek

I keď opozdene, vrátim sa k téme -OSY, nie z hľadiska kradnutia zásob, napádania ľudí a pod., ale hlavne zo strany prenášania chorôb. Aj keď teraz riešime otázku plastov v súvislosti s plastovým rámikom, zdravotný stav včelstiev úzko a šírením patogénov do včelstiev a možno si to ani neuvedumujeme, osa môže svojou všadeprítomnosťou, včely ohrozovať.

Osa, ktorá zabezpečuje potravu pre svoju mlaď a hlavne pre larvy budúcich osích matiek a osích trúdov, zháňajú potravu hlavne v oslabených včelstvách. Osy nenavštevujú len jedno včelstvo, ale všetky v okruhu jej doletu, hlavne tie, ktoré sú slabé a oslabené, bezmatečné, zle chránené a kde majú prístup k podávaným zásobám.

Sú roky, keď majú osy dobré podmienky hlavne veľa potravy živočíšneho pôvodu (vošky a a choré, prípadne čerstvo uhynuté včely), získanými proteínami kŕmia svoju mlaď a v tomto období chovajú v hniezde aj niekoľko stoviek budúcich matiek a samčekov, ktoré sú lne na oplodnenie budúcich osích matiek.

Včelstvo ako také, ak je v normálnej sile, nechýba mu matka, dokáže sa úspešne brániť a osy likvidujú ak so prešuchne do úľa, ale v čase ak je včelstvo postihnuté a zoslabnuté chorobou, osy majú otvorené brány na odnášanie chorých alebo čerstvo uhynutých včiel. Poznáte to podľa toho, že na podložkách nachádzate včelie nožičky, krídla a brušká, ktoré sú na prvom tergite (hneď za hruďou včely) s otvorom, cez ktorý osy vyberú medný vačok.

V čom spočíva nebezpečenstvo od ôs? V tom, že osa dokáže priniesť ale i odniesť parazita na svojom tele do iného úľa a opačne, hlavne vtedy, keď ej v dôsledku vysokej zamorenosti včelstva V.D. a včelstvo už nedokáže ochrániť letáč. Osy lozia po plástoch, kde prídu do styku s VD, ktorý túto príležitosť využije a prejde na včelu, ktorá navštívi ďalší úľ, v ktorom klieštik môže zakotviť. Tento spôsob prenosu je potvrdený.
Opatrenie: chovať len silné a zdravé včelstvá.

Ďalším nebezpečenstvom a možno ešte väčším je prenos baktérii a ich spór osami do iných včelstiev pri klinickom výskyte moru včelieho plodu,o ktorom veľakrát včelár ani netuší. Aj tu je scenár podobný predchádzajúcemu prenosu MVP do iných včelstiev podobný ako pri predchádzajúcom popise. Možno tu osy sa ešte viac podieľajú na prenose moru plodu z včelstva do včelstva, lebo postihnuté včelstvá sa takisto nebránia dobiedzajúcim osám.

Čo robiť, aby sme osám neumožňovali voľný vstup do úľov?. Chovať silné a zdravé včely, s dobrými zásobami, častou výmenou plástov (MVP), dobrými úľmi, to je základná podmienka. Je ťažké zabrániť osám aby si stavali hniezda v okolí včelnice, ale ak je možnosť, nájdete hniezdo, treba ho zlikvidovať.
Je aj ďalšia možnosť ako udržať rovnováhu v prírode, už v mesiaci jún, pripraviť dobré lapače ôs, podľa veľkosti stanovišťa a udržovať ich dopĺňať lákacím roztokom a čistiť ich. Možno by stálo za vyskúšanie umiestniť lapače už v prvých jarných dňoch, keď prezimované osie matky vyhľadávajú budúce hniezdiská v okolí včelnice.

Môže niekto zazlievať včelárom tieto opatrenia? Každý si musí chrániť svoj majetok primeranými spôsobmi, i keď vieme, že do prírody patria i osy, ale včely taktiež potrebujeme a tie bez ľudskej pomoci by už len ťažko v prírode prežili.

>
> Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> Včely to odeberou do dvou dnů.
>
> Karel
>
>

A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to bavi :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza 10dni a pak dokrmim.

Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni. Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.

Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou plodovat dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a nektera se "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do tepla, ale neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.

Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...

Diky

T.H.

včelstvo se tlačí k zásobám které byly v medníku jakmile ho odeberete je hodné nástavky přehodit a pak zásoby uloží nad sebe zásoby pod nimi jsou v zimě k ničemu K jejich uplatnění dojde až v časném jaře kdy je budou moci přenést k plodu
V případě zimování v horním nástavku může dojít k k situaci kdy včely umřou hladem na zásobách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 28.8.2008 11:44:27
> ----------------------------------------
>
> >
> > Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> > to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> > zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> > Včely to odeberou do dvou dnů.
> >
> > Karel
> >
> >
>
> A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to bavi
> :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza 10dni a pak
> dokrmim.
>
> Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
> hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
> Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.
>
> Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou plodovat
> dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a nektera se
> "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do tepla, ale
> neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.
>
> Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to
> unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Včely se tlačí s posledním plodem k čerstvému vzduchu - česnu a zároveň se
tlačí s posledním plodem pod uložené zásoby v medníku. Obojí instinktivně.
Co procentuálně vyhraje, záleží na jemných okolnostech, jak včelař v srpnu
obhospodařuje včelstva a na náhodě. To je biodiverzita, včelstvo je sice
šlechtěné, ale pořád je to přírodní společenstvo, včelstva jinak ošetřovaná
úplně stejně občas část z nich se zachová jinak než ostatní.

Rady na krmení jsou dvojí. Jedna říká vybrat med, plod nechat v nejhornějším
nastavku, nad něho dát nastavek s prázdnými rámky a intenzívně a co
nejrychleji zakrmit. Dříve než se plod stačí rozšířit do horního nastavku,
jsou plásty v horním nastavku zaplněny cukrem a nad posledním plodem a
sedištěm zimního chumáče je tedy vrstva zpracovaných zásob, které včelstvo
bere v zimě za mrazu. Druhá rada říká vybrat med a rámky s plodem hodit do
horního nastavku a nastavek s prázdnými rámky dát dolů. Potom se krmí pomalu
tak měsíc, plod v horním nastavku se pomalu líhne a ustupuje dolů a buňky po
vylíhlém plodu jsou zaplňovány cukernými zásobami. Po ukončení krmení je
poslední plod v horním rámku 39x24 hned nad spodní loučkou, zimní chumáč
visí svým objemem přes mezeru dolů do spdního nastavku a nad včelami je
vrstva zpracovaných zásob, které včelstvo bere v zimě za mrazu.
Rychlé krmení se používá u silných včelstev, v úlu, kde je mezera mezi
spodním a horním nastavkem dostatečně malá a pokud se nahoru dá nižší rámek.
Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
uhynout hlady.

Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.
Já myslím, že to včely v tuto dobu už nijak zvlášť neomezuje. Zimní včely už
jsou většinou hotové a další už moc vychovávat nebudou. Pokud potřebují více
plodovat, matka roztahá plod do více rámků a pokud to nestačí a je rozumná
mezera, matka klidně přejde o nastavek níže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2008 11:43 AM
Subject: Re: krmen? v?el - energie



>
> Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> Včely to odeberou do dvou dnů.
>
> Karel
>
>

A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to
bavi :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza
10dni a pak dokrmim.

Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.

Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou
plodovat dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a
nektera se "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do
tepla, ale neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.

Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to
unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...

Diky

T.H.

Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
uhynout hlady.

______________________________________________________________

Malá teoretická poznámka:
Tento jev předpokládá, že včely uloží zásoby do většiny rámků v horním nástavku. Teoreticky mohou být zásoby soustředěny jen zhruba do necelé poloviny nástavku, tedy zásobní mezera při běžné dávce 12-15 kg krmiva během zazimování v klasických úlech s nasazeným medníkem by v tomto případě nevznikla. Souviset by to mohlo s rozsahem plodového tělesa. Pokud je plod soustředěný na 4-5 plástech, včely nemají tendence roztahovat zásoby po celém horním nástavku.

Ale kdyby v p..... byly ryby, nemusely by být rybníky: Začátkem podletí plod nebývá soustředěný na 4-5 rámcích ( leda u velmi slabých včelstev ).

S pozdravem...M. Václavek...

No, pokud je plod jen v jednom, dvou rámcích v plodišti, včely uloží zásoby
do rámků nad plodem plus do dvou tří rámků kolem nich. Takže krajní rámky
zůstanou víceméně prázdné. Tento jev ale nastává jen při skutečně pozdním
krmení v říjnu a listopadu, které, pokud se v té době má zpracovat všechen
cukr potřebný pro zimu, dost oslabuje včelstvo. Dá se využít, pokud se v té
době dokrmuje, tak 1 - 4 kila, včely prakticky všechen v této době přidávaný
cukr uloží nad plod a prakticky všechen takto ukládaný cukr spotřebují v
zimě za zimních mrazů. Na jarní rozvoj potom jde hlavně cukr v krajních
rámcích, které včely uložily v srpnu a září. Pokud je plod na 4 - 5 plástech
spodního nastavku, včely uloží zásoby prakticky do všech plástů horního
nastavku, no možná v krajních plástech bude zásob málo. Já mám zavedené, že
u rámků 39x24 vždy přehazuji rámky s plodem nahoru a krmím potom postupně,
je to jistota, že včely a zásoby budou v zimě tam, kde mají být.. Možná ale
by to šlo modifikovat, nepřehazovat rámky vůbec, 2 /3 zásob nakrmit najednou
ještě v tom srpnu a potom třetinu zásob nakrmit pozdním krmením, ty by potom
uložily výhradně nad posledním plodem a tím vytvořily pro zimní mrazy nad
sezením potřebné souvislé pláty zásob až do strůpku. No věc časem hodná k
vyzkoušení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2008 10:48 PM
Subject: Re: krmen? v?el - energie


> Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
> sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
> několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
> uhynout hlady.
>
> ______________________________________________________________
>
> Malá teoretická poznámka:
> Tento jev předpokládá, že včely uloží zásoby do většiny rámků v horním
> nástavku. Teoreticky mohou být zásoby soustředěny jen zhruba do necelé
> poloviny nástavku, tedy zásobní mezera při běžné dávce 12-15 kg krmiva
> během zazimování v klasických úlech s nasazeným medníkem by v tomto
případě
> nevznikla. Souviset by to mohlo s rozsahem plodového tělesa. Pokud je plod
> soustředěný na 4-5 plástech, včely nemají tendence roztahovat zásoby po
> celém horním nástavku.
>
> Ale kdyby v p..... byly ryby, nemusely by být rybníky: Začátkem podletí
> plod nebývá soustředěný na 4-5 rámcích ( leda u velmi slabých včelstev ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

jÁ SE PRO ZMĚNU ZASE STARÁM ABY PLOD PŘI ZAČÁTKU KRMENÍ BYL VŽDY DOLE. ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob nedelala potíže . snadněji se dostali k zásobám jako když je měli pod sebou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 29.8.2008 07:03:45
> ----------------------------------------
> No, pokud je plod jen v jednom, dvou rámcích v plodišti, včely uloží zásoby
> do rámků nad plodem plus do dvou tří rámků kolem nich. Takže krajní rámky
> zůstanou víceméně prázdné. Tento jev ale nastává jen při skutečně pozdním
> krmení v říjnu a listopadu, které, pokud se v té době má zpracovat všechen
> cukr potřebný pro zimu, dost oslabuje včelstvo. Dá se využít, pokud se v té
> době dokrmuje, tak 1 - 4 kila, včely prakticky všechen v této době přidávaný
> cukr uloží nad plod a prakticky všechen takto ukládaný cukr spotřebují v
> zimě za zimních mrazů. Na jarní rozvoj potom jde hlavně cukr v krajních
> rámcích, které včely uložily v srpnu a září. Pokud je plod na 4 - 5 plástech
> spodního nastavku, včely uloží zásoby prakticky do všech plástů horního
> nastavku, no možná v krajních plástech bude zásob málo. Já mám zavedené, že
> u rámků 39x24 vždy přehazuji rámky s plodem nahoru a krmím potom postupně,
> je to jistota, že včely a zásoby budou v zimě tam, kde mají být.. Možná ale
> by to šlo modifikovat, nepřehazovat rámky vůbec, 2 /3 zásob nakrmit najednou
> ještě v tom srpnu a potom třetinu zásob nakrmit pozdním krmením, ty by potom
> uložily výhradně nad posledním plodem a tím vytvořily pro zimní mrazy nad
> sezením potřebné souvislé pláty zásob až do strůpku. No věc časem hodná k
> vyzkoušení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 28, 2008 10:48 PM
> Subject: Re: krmen? v?el - energie
>
>
> > Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
> > sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
> > několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
> > uhynout hlady.
> >
> > ______________________________________________________________
> >
> > Malá teoretická poznámka:
> > Tento jev předpokládá, že včely uloží zásoby do většiny rámků v horním
> > nástavku. Teoreticky mohou být zásoby soustředěny jen zhruba do necelé
> > poloviny nástavku, tedy zásobní mezera při běžné dávce 12-15 kg krmiva
> > během zazimování v klasických úlech s nasazeným medníkem by v tomto
> případě
> > nevznikla. Souviset by to mohlo s rozsahem plodového tělesa. Pokud je plod
> > soustředěný na 4-5 plástech, včely nemají tendence roztahovat zásoby po
> > celém horním nástavku.
> >
> > Ale kdyby v p..... byly ryby, nemusely by být rybníky: Začátkem podletí
> > plod nebývá soustředěný na 4-5 rámcích ( leda u velmi slabých včelstev ).
> >
> > S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>
>

Pepan:
ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob nedelala potíže .
-----
Když je to vyzkoušené, tak to jde.
Pokud to tady někdo sleduje, a chce získávat zkušenosti jak včelařit, tak ať si vždy uvědomí, v jaké oblasti včelaří, zimuje. Jsou lokality,kde to určitě nebude dělat problém, asi většina ČR, a pak jsou místa (a stanoviště), kde včely v zimě nevykonají prolet od prosince do konce února (tedy některé zimy). A ani teplota nevystoupí natolik, aby došlo k rozvolnění chomáče. Jen tak mimochodem, jsou včelaři kteří v tom vidí tragédii a ohrožení rozvoje včel. Já osobně mám rád včely, které konají prolet až jako poslední.
Beru je jako včly maximálně dobře připravené, které vše mají a nepotřebují mrznout venku. Každý prolet početně oslabí včely. Všiml jsme si, že obzvlášť aktivní bývají včelstva slabší a s malým množstvím zásob. Sleduje to někdo taky?

A taky to je hodně o tom, jak jsou silné včely a jak dlouhý rámek. Třeba u Brenera (délka cca 30cm) to bylo důležité.
U Langstrotha a normálního (silného) včelstva už to jako problém nevidím a vůbec to neřeším.

Některé kroky samozřejmě podnikám. Ale to je možná záležitost rituálu a pověr, než nutnost.

Karel

No, pokud jsou včely nakrmeny tak, že zimní chumáč má na začátku mrazů,
někdy v prosinci, k dispozici aspoň 4 kila zásob, může to být kdekoliv v ČR.
Pokud včely neplodují, tak za nízkých teplot v zimě ty 4 kila bohatě stačí
na 2 - 3 měsíce souvislých mrazů. Během posledních dvou zim ale bylo úplně
jedno, kde včelstvo uskladní zásoby, byly to teplé zimy s mrazy trvajícími
poměrně krátkou dobu, takže prakticky každé včelstvo se mohlo v případě
potřeby po prázdných buňkách přesunout k zásobám. Jinak tady na severní
Moravě je návaznost zimního sezení včel na uložené zásoby nutná, jinak by
docházelo v průměrné zimě pravidelně k úhynům. Někde na jižní Moravě nebo v
polabí to možná nutné není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 29, 2008 9:02 AM
Subject: Re: krmen? v?el - energie


> Pepan:
> ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře
> tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob
> nedelala potíže .
> -----
> Když je to vyzkoušené, tak to jde.
> Pokud to tady někdo sleduje, a chce získávat zkušenosti jak včelařit, tak
> ať si vždy uvědomí, v jaké oblasti včelaří, zimuje. Jsou lokality,kde to
> určitě nebude dělat problém, asi většina ČR, a pak jsou místa (a
> stanoviště), kde včely v zimě nevykonají prolet od prosince do konce února
> (tedy některé zimy). A ani teplota nevystoupí natolik, aby došlo k
> rozvolnění chomáče. Jen tak mimochodem, jsou včelaři kteří v tom vidí
> tragédii a ohrožení rozvoje včel. Já osobně mám rád včely, které konají
> prolet až jako poslední.
> Beru je jako včly maximálně dobře připravené, které vše mají a nepotřebují
> mrznout venku. Každý prolet početně oslabí včely. Všiml jsme si, že
> obzvlášť aktivní bývají včelstva slabší a s malým množstvím zásob. Sleduje
> to někdo taky?
>
> A taky to je hodně o tom, jak jsou silné včely a jak dlouhý rámek. Třeba u
> Brenera (délka cca 30cm) to bylo důležité.
> U Langstrotha a normálního (silného) včelstva už to jako problém nevidím a
> vůbec to neřeším.
>
> Některé kroky samozřejmě podnikám. Ale to je možná záležitost rituálu a
> pověr, než nutnost.
>
> Karel

Netuším ani v nejmenším, proč děláte takovou vědu z běžného nakrmení na zimu.Vždyť se jedná o zcela jednoduchý úkon. který zvládne i ten, jehož IQ se pohybuje v dolní hladině. Rád bych také připoměl Radimovi, který tvrdil,kterak je konference skvělým poučením pro začátečníky. Možná, kdyby si své rozsáhlé spisy po sobě přečetl, změnil by názor. Já naopak všem začínajícím doporučuji koupit si za 500 Kč knihu Včelařství a jet poodle ní a Konferenci se obloukem vyhýbat do nabytí alespoň nějakých zkušeností. Mě se osvědčilo spoléhat na včely, protože to umí se sebou daleko líp. Po slunovratu jim srovnám plodiště, vyházím trubčinu a nezaplodované mezistěny a po vytočení medu jim tam zvrhnu roztok s cca 10 kg cukru. Až v polovině září následuje dost důležitá prohlídka. Značkování případně odstraňování matek, vylepšování odělky, příprava na fumigaci a kontrola zásob. Mám vyzkoučeno, že je li v místě plodu na kraji 7 cm. zásob a obloukem jdou k protějšímu spodnímu rohu, je vše v pořádku./studená stavba/ Je li jich tam míň, přidám půl dávky.Při fumigaci sundám krmítka a nic neřeším, protože vím, že na jaře to bode OK.Zapoměl jsem, že je důležité zkouknout, jestli si nenatahaly do úlu melecitozu, nejdou ke včelám i 6 týdnů a tak by se to mohlo stát.Pak se musí ještě chvíli počkat a šoupnout jim tam dalších 8 kg. Jsou to sice další peníze, ale nemusím stát mezi neschopnými blbci na trapnou podporu, v kterých si tak libuje vedení svazu.Prostě primitivní jednoduchost a 100% spolehlivost. Nevím, co stále řešíte. Zdraví R. Stonjek

> Netuším ani v nejmenším, proč děláte takovou vědu z běžného nakrmení na
> zimu.Vždyť se jedná o zcela jednoduchý úkon. který zvládne i ten, jehož IQ
> se pohybuje v dolní hladině.

Prakticky take nemam problem se zimovanim, ale jeste nemam pocit ze vsem zakonitostem rozumim, proto se ptam a pak zobu jak slepice jen to pro me dulezite. Bojim se, ze jeste stale jedu podle prislovi - nejblbejsi sedlak nejvetsi brambory :-)) A obcas nejaky dobry drobek se najde. Treba:

> Po slunovratu jim srovnám plodiště, vyházím trubčinu a nezaplodované mezistěny
> a po vytočení medu jim tam zvrhnu roztok s cca 10 kg cukru. Až v polovině
> září následuje dost důležitá prohlídka. Značkování případně odstraňování
> matek, vylepšování odělky, příprava na fumigaci a kontrola zásob.


A HLAVNE PAK TREBA

> Mám vyzkoučeno, že je li v místě plodu na kraji 7 cm. zásob a obloukem jdou k
> protějšímu spodnímu rohu, je vše v pořádku./studená stavba/ Je li jich tam
> míň, přidám půl dávky.


Kdyz ctu knihu tak se stane ze to proste v tom textu nevidim, nevsimnu si a treba to tam ani neni. Tady se obcas neco da najit. A take co tak asi ma clovek v praci delat :-)

Takze dik

T.H.

No, pokud má někdo zakoupit knihu Včelařství a jet podle ní, musí ale taky
ke knize zakoupit ty úly, na nich je to včelaření v té knize popsáno. Nejde
zakoupit knihu o včelaření třeba v nízkých nastavcích a potom se podle té
knihy snažit včelařit v zadováku nebo univerzálu nebo vysokém nastavku, co
někde zdědil nebo levně zakoupil. Jestli se nepletu, tak právě na to se tady
ptají včelaři, jak v úlech, které zrovna vlastní, něco udělat. No a já jsem
spoustu toho, na co se tady ptají, svého času osobně vyzkoušel, chyby jsem
zaplatil uhynulými nebo oslabenými včelstvy a nakonec našel způsob, jak tyto
věci dělat bez chyb a taky jednoduše. To krmení, jak popisuji, třeba vypadá
složitě, protože je to zásah do něčeho, co je už někde rozdělané a co už je
v chodu. Proto se snažím pokrýt v popisu všechny pravděpodobné alternativy,
které by při těch zásazích mohly způsobit problémy.
Ono se dobře píše po slunovratu jim srovnám plodiště a zvrhnu jim tam 10
kilo cukru. Je to napsané rychle, je to stručné, neztrácím tím mnoho času,
ale je to jen rada. Rada je dobrá pro toho, co už ví, jak to udělat. Kdo
neví , jak to udělat, bude tápat. 10 včelařů, co neví, jak to udělat, pokud
se spolehne na takovou radu, to udělá desetkrát jinak a třem z nich třeba
kvůli tomu uhynou včelstva. A pak se bude tápat, diskutovat pořád dokola,
tvrdit ten včelař to neumí, v těchhle úlech to nejde udělat, poradil mi
blbě a kdovíco ještě. Napíše se nakonec a vypotřebuje se na to času
mnohonásobně více než když se místo rady napíše návod. No a já píšu návody.
Takové návody, aby v rozumném rozsahu příspěvku to bylo podrobné a můžu
rovnou říct blbuvzdorné. Pokud ale někdo nedokáže přečíst text v 10 - 20
větách a řídit se jím a místo toho se řídí textem napsaným v jedné větě, je
to přirozeně jeho věc.
Jinak ale taky sleduji, co do diskuze napíšou jiní a občas taky z diskuze
vylovím zajímavou, pro mě novou informaci.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 29, 2008 11:11 AM
Subject: Re: krmen? v?el - energie


> Netuším ani v nejmenším, proč děláte takovou vědu z běžného nakrmení na
> zimu.Vždyť se jedná o zcela jednoduchý úkon. který zvládne i ten, jehož IQ
> se pohybuje v dolní hladině. Rád bych také připoměl Radimovi, který
> tvrdil,kterak je konference skvělým poučením pro začátečníky. Možná, kdyby
> si své rozsáhlé spisy po sobě přečetl, změnil by názor. Já naopak všem
> začínajícím doporučuji koupit si za 500 Kč knihu Včelařství a jet poodle
ní
> a Konferenci se obloukem vyhýbat do nabytí alespoň nějakých zkušeností. Mě
> se osvědčilo spoléhat na včely, protože to umí se sebou daleko líp. Po
> slunovratu jim srovnám plodiště, vyházím trubčinu a nezaplodované
mezistěny
> a po vytočení medu jim tam zvrhnu roztok s cca 10 kg cukru. Až v polovině
> září následuje dost důležitá prohlídka. Značkování případně odstraňování
> matek, vylepšování odělky, příprava na fumigaci a kontrola zásob. Mám
> vyzkoučeno, že je li v místě plodu na kraji 7 cm. zásob a obloukem jdou k
> protějšímu spodnímu rohu, je vše v pořádku./studená stavba/ Je li jich tam
> míň, přidám půl dávky.Při fumigaci sundám krmítka a nic neřeším, protože
> vím, že na jaře to bode OK.Zapoměl jsem, že je důležité zkouknout, jestli
> si nenatahaly do úlu melecitozu, nejdou ke včelám i 6 týdnů a tak by se to
> mohlo stát.Pak se musí ještě chvíli počkat a šoupnout jim tam dalších 8
kg.
> Jsou to sice další peníze, ale nemusím stát mezi neschopnými blbci na
> trapnou podporu, v kterých si tak libuje vedení svazu.Prostě primitivní
> jednoduchost a 100% spolehlivost. Nevím, co stále řešíte. Zdraví R.
Stonjek

Sledují toto téma několik dnů, které vzniklo na dotaz nějakého méně zkušeného včelaře. Musím naprosto souhlasit s př. Stonjekem, že někteří děláte z krmení zbytečnou vědu. Mám několik učebníc včelařství a nejstarší z roku 1920 a pouze rozdíl je v tom, že cca do poloviny minulého století se zimovalo cca na sedmých rámcích a krmilo se málo objemovým krmítkem, převážně tzv. "balonkem" na obsah asi jeden litr rozpuštěného roztoku tak do 10 kg.
Nástupem kraňské včely se začaly chovat silná včelstva a také ve větším prostoru zimovat. Způsob krmení se změnil pouze v tom, že se najednou dávají mnohem větší dávky roztoku a je naprosto jedno jaký úl se používá. Včely mají vynikající organizační způsob a to v ukládaní těchto zásob a je jím celkem jedno v jakým úle jsou. Někdo jste uváděl, že přehazujete nástavky v průběhu zimy. To už je asi zbytečný extrem.
Rozšíření roztoče VD jsme byli nucení také trochu změnit způsob krmení.Do nástupu roztoče VD se krmilo delší dobu v menších dávkách a to ještě dnes u některých včelařů tento způsob krmení převládá. Koncem července a v průběhu srpna se líhnou tzv. dlouhoveké včely a ty musíme ochránit před tím parazitem. Používá se k tomu formidol a také gabon. Po snížení počtů nástavků, tj. po odebrání medu by jsme měly ve včelstvu doplnit zásoby na 3 až 5 kg podle síly včelstva. Ať tomu budeme říkat "podnícení" a nebo jinak je to celkem jedno. Matky se opět maximálně rozkladou a tuto generací včel bueme chránit formidolem a nebo gabonem. Asi cca za 20 dnů od doplnění zásob a nebo tzv. podnícení by jsme měly začít krmit v maximálních dávkách a snažit se nakrmit co v nejkratší době a tím ušetřit od zpracování těchto zásob právě vylíhlé včely, které nám budou vychovávat jarní gnerací. Včely, které zpracovávají zásoby nám stejně v průběhu září odejdou.
Co se týče množství cukru na včelstvo. Je to každého osobní věc kolik toho zkrmí, ale cca 20 kg a více na včelstvo, které je na 22 rámcích je opravdu mnoho. Já oobně krmím tak maximálně 15 kg na včelstvo, které je na 22 rámcích o rozměru 39x24 cm a včelníci mám v n.v. 680 metrů a zatím nikdy mi nepadly včely hlady na jaře.

Mám několik učebníc včelařství a nejstarší z roku 1920 a pouze rozdíl je v tom, že cca do poloviny minulého století se zimovalo cca na sedmých rámcích a krmilo se málo objemovým krmítkem, převážně tzv. "balonkem" na obsah asi jeden litr rozpuštěného roztoku tak do 10 kg.
Nástupem kraňské včely se začaly chovat silná včelstva a také ve větším prostoru zimovat.
----
Jen tak pro pobavení a poznání jak se věci přece jen za 30 let změní.

Mám 30/40 let starou učebnici včelařství, kde je zmiňováno, že někteří včelaři experimentují s podáváním roztoku v 3,5l sklenicích. Autoři ale varují před zkrmováním takového množství naráz. Tak nějak to tam je.
Experimentoval jsem, když jsem zjistil, že do Lang. se vejde 6 sklenic. Když se to dalo včelám uprostřed prázdnin, tak bez problému. Když krmím a některé potřebují víc, tak do kontejneru se slámou naliji druhý 10litr. kanystr po cca 4 dnech (tedy odeberou za týden 20l) a taky to nemělo vliv. Záleží na síle včelstev a uspořádání úlu při krmení. Není to věda.


Ono se to nezdá, ale hodně se změnilo. Nástavkové úly, a nízkonástavkové, vyrobené třeba jen z 15mm, nebo i 8mm prken(případně ze sololitu) by před třiceti lety nikdo nebral jako dobré/možné řešení.

Karel.

V polovině šedesátých let se dělal výzkum ve včelařské stanici Bělecký Mlýn na spotřebu zásob do rozkvětu jívy a vycházelo jim 6,5 kg na včelstvo. Byly tam budečáky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 29.8.2008 10:18:46
> ----------------------------------------
> No, pokud jsou včely nakrmeny tak, že zimní chumáč má na začátku mrazů,
> někdy v prosinci, k dispozici aspoň 4 kila zásob, může to být kdekoliv v ČR.
> Pokud včely neplodují, tak za nízkých teplot v zimě ty 4 kila bohatě stačí
> na 2 - 3 měsíce souvislých mrazů. Během posledních dvou zim ale bylo úplně
> jedno, kde včelstvo uskladní zásoby, byly to teplé zimy s mrazy trvajícími
> poměrně krátkou dobu, takže prakticky každé včelstvo se mohlo v případě
> potřeby po prázdných buňkách přesunout k zásobám. Jinak tady na severní
> Moravě je návaznost zimního sezení včel na uložené zásoby nutná, jinak by
> docházelo v průměrné zimě pravidelně k úhynům. Někde na jižní Moravě nebo v
> polabí to možná nutné není.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, August 29, 2008 9:02 AM
> Subject: Re: krmen? v?el - energie
>
>
> > Pepan:
> > ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře
> > tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob
> > nedelala potíže .
> > -----
> > Když je to vyzkoušené, tak to jde.
> > Pokud to tady někdo sleduje, a chce získávat zkušenosti jak včelařit, tak
> > ať si vždy uvědomí, v jaké oblasti včelaří, zimuje. Jsou lokality,kde to
> > určitě nebude dělat problém, asi většina ČR, a pak jsou místa (a
> > stanoviště), kde včely v zimě nevykonají prolet od prosince do konce února
> > (tedy některé zimy). A ani teplota nevystoupí natolik, aby došlo k
> > rozvolnění chomáče. Jen tak mimochodem, jsou včelaři kteří v tom vidí
> > tragédii a ohrožení rozvoje včel. Já osobně mám rád včely, které konají
> > prolet až jako poslední.
> > Beru je jako včly maximálně dobře připravené, které vše mají a nepotřebují
> > mrznout venku. Každý prolet početně oslabí včely. Všiml jsme si, že
> > obzvlášť aktivní bývají včelstva slabší a s malým množstvím zásob. Sleduje
> > to někdo taky?
> >
> > A taky to je hodně o tom, jak jsou silné včely a jak dlouhý rámek. Třeba u
> > Brenera (délka cca 30cm) to bylo důležité.
> > U Langstrotha a normálního (silného) včelstva už to jako problém nevidím a
> > vůbec to neřeším.
> >
> > Některé kroky samozřejmě podnikám. Ale to je možná záležitost rituálu a
> > pověr, než nutnost.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Záleží na obsahu cukru. Čím více cukru, tím déle vydrží. Voda, která zbude v
prosakovacím krmítku po rozpuštění většiny cukru je jen slabě sladká a kazí
se spolehlivě tak třetí den. Co si pamatuji, vytvářel se tam rosol a různé
ošklivé sraženiny. Cukr 1 : 1 vydrží tak 3 - 6 dní, mně se kazí tím, že se v
něm objevují kvasinky. Cukr 3:2 vydržel o nějaký den déle. Propolis v lihu.
5 - 10 kapek na litr posunuje dobu zkažení v roztoku 1:1 o takové 3 dny, v
prosakovacím krmítku prodlouží životnost roztoku o 1 - 2 dny. Když mi
pozdě na podzim zbyl cukerný roztok, bylo to v PET flaškách, zasypal jsem je
cukrem tak a nechal v teple na topení a občas protřepával, aby vznikl
nasycený roztok cukru nad nerozpuštěným cukrem a to vydrželo uzavřené bez
zkažení do další doby krmení v září. To kažení ale hodně závisí na tom,
jaké mikroorganismy a kolik se jich do cukru dostane, to znamená hodně na
čistotě. Taky hodně záleží na teplotě, rozdíl je, jestli nádoba je někde pod
osluněným oknem, kde dostane teplotu spíše bližší polední teplotě v září
nebo někde zastíněná ve včelíně nebo pracovně, kde bude mít spíše noční
teplotu. Uvedené hodnoty doby kažení jsou ale včetně doby, po kterou cukr
zůstane potom nevybraný v krmítkách. Pokud spolehlivě vyberou krmítko přes
noc, není třeba o nějaké době uvažovat. Pokud veliký kyblík vybírají 2 - 3
dny a když se začne kazit, mohou ho úplně přestat vybírat, musí se s těmi
2 - 3 dny počítat.
Co se týká krmení, běžně připravuji cukru tolik, abych ho spotřeboval do 3 -
5 dnů a zatím nepamatuji problém, že bych musel nějaký cukr kromě zbytků
roztoku v nějakých zapomenutých PET flaškách vyhodit. Roztok se musí
sledovat vizuálně, čichem, případně chutí, on se ten roztok začne měnit už
nějaký den předem. Takže se párkrát stalo, že jsem přišel k vědru, kouknul,
jak se na tyčce roztok míchá, přičuchnul a třeba olízl a místo krmení za dva
dny jsem ten roztok dal včelám okamžitě ten den večer. Cukr rozmíchávám
míchadlem na vrtačce v 50 litrovém plastovém vědru maximálně 40 litrů
roztoku a roznáším v kanistrech nebo petkách nebo malé množství roztoku
připravuji přímo v PET flaškách. Když už je roztok zkažený, párkrát jsem
nějaké menší množství méně zkažené "zlepšoval" povařením v hrnci na vařiči a
rozředěním s další novou dávkou cukru, která se ale musela okamžitě
spotřebovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2008 7:05 AM
Subject: Re: krmení včel - energie


> Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
> vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
> včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
> "naťuknuté" :-).
> Petr
>
Zatim to obcas praktikuju podobne ale s pribyvajicima bednickama to zacina
byt neunosne. Loni mi jedna praskla, pri michani jsem tukl do skla a to
bylo pak pekny to vytirat :-)) Od te doby to taktez zavam sklenici v
kybliku. Jinak jsem letos pouzival vrtacku a michadlo - jak je na
barvy, malty apod. a vodu z bojleru - rozmichano 6kg cukru v kybliku za
cca 3-5min.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi
mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl
prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

______________________________________________________________

Klidně by mohl vydržet uskladněný těch 3-5 dní nebo i více. Vše je dáno čistotou vody, cukru, nádob a teplotou v místě skladování.

Ale při podání cukerného roztoku včelám je žádoucí, aby dávka byla odebrána do 3 dnů, protože po této době se roztok zpravidla začíná kazit, i když se dodržuje přísná hygiena, a včely přestávají mít o něj zájem.

Údajně dobře konzervuje kyselina mravenčí ( 1ml HCOOH na l litr cukerného roztoku ). Ale nemohu to potvrdit, protože s tím nemám větší zkušenosti.

S pozdravem...M. Václavek...