78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 3. 9. 2008
Re:Je to v?ela?

Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč jinak na pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují ceny výkupců. Již od dob Marie Terezie se konečná cena medu srovnávala s cenou másla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Je to v?ela?
> Datum: 03.9.2008 07:04:54
> ----------------------------------------
> To máte pravdu já nejsem žádný profesionál, mě stačí moje 10 včelstva,
> potřebuji 2 kg mezistěn, vytočit 200 kg medu, prodat ho lidem po klasické
> 50 Kč. Co mi schází. Pouze mě přístup pana Sedláčka zarazil, ale to je
> jedno.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

>Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.

Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro radost a ne pro nejaky privydelek.

Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic medonosneho neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je snadne na zimu nakrmit.
Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

Řekl bych, že toto je základní ekonomická neznalost. Pokud chci něco prodávat musím udělat průzkum trhu. A moje cena se odvíjí od mého největšího konkurenta a tím jsou v dnešní době prodejní řetězce. Pokud je tam cena obvyklá 100- 120,- Kč za směsi medů kdoví odkud, pak máte jasnou informaci za kolik prodávat. Samozřejmě, že velkou roli hrají i místní podmínky, ale ani na vsi v jednotě med nebo v soukromém obhcodě med levněji nekoupíte. Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč. Jedině zrušení jakýchkoliv dotací by celou situaci i vzhledem k cenové politice při prodeji ze dvora značně zprůhlednilo a zjednodušilo. Protože neznám jiné hobby, které by bylo dotováno státem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

>Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč

Kazdy at prodava za kolik chce.
Nicmene po sklenicich za 50 kc? Neprodava treba vsechno naraz nekomu 50/kg?
Pokud ne, tak ten clovek musi byt nejaky zajimavy chlapik nebo ten med byl jen na peceni. Kdyby to dal do vykupu, proda to naraz za skoro stejnou cenu a muze jet na dovolenou. Tak musi prodavat sklenici po sklenici. Neskodilo by i prodejce ze dvora obcas prekontrolovat at uz prodavaji za 50 nebo za 100. Mozna by mel kazdy vcelar mit povinnost svuj med nechat vysetrit. Vzdyt kdo vi, co vsechno se prodava ze dvora pod pojmem med? Doporucit lze jen nakupovat u vcelare ktereho dobre znam a kteremu verim. Ruzni stankovi prodejce, to je to nejhorsi co muze byt.
Kdyz se prodava cukr za 12 korun, tak nelze kazdemu verit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.

Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
prakticky nic.
Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
napasovala medovicová snůška.
Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
dlouhodobých rostlinných stanovištích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
Subject: Re: Je to v?ela?


> >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
>
> Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> radost a ne pro nejaky privydelek.
>
> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.
> Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu