| - (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?
VZAL SMĚ TO Z HUBY
pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Je to v?ela? > Datum: 08.9.2008 10:28:00 > ---------------------------------------- > > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich > > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne > > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic > medonosneho > > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je > > snadne na zimu nakrmit. > > Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření. > Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a > zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek > prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak > dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června, > řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek > ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných > kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy > proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají > mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu. > Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená > nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v > nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy > začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s > krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně > lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je > dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily > snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v > otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a > sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika. > Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla > přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco > zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší > nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo > plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a > lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam > žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a > extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete > prakticky nic. > Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově > slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto > využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové > období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a > smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za > podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového > medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u > nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v > červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa, > strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří > napasovala medovicová snůška. > Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled. > Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je > to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen, > svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru > souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny, > kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři > hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde > převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace > různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních > dlouhodobých rostlinných stanovištích. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM > Subject: Re: Je to v?ela? > > > > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na > > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců. > > > > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak > > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy > > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro > > radost a ne pro nejaky privydelek. > > > > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich > > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne > > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic > medonosneho > > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je > > snadne na zimu nakrmit. > > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 31486
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |