78125

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


mirek (89.235.0.14) --- 3. 9. 2008
Je to včelař

To máte pravdu já nejsem žádný profesionál, mě stačí moje 10 včelstva, potřebuji 2 kg mezistěn, vytočit 200 kg medu, prodat ho lidem po klasické 50 Kč. Co mi schází. Pouze mě přístup pana Sedláčka zarazil, ale to je jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 3. 9. 2008
Re:Je to v?ela?

Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč jinak na pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují ceny výkupců. Již od dob Marie Terezie se konečná cena medu srovnávala s cenou másla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Je to v?ela?
> Datum: 03.9.2008 07:04:54
> ----------------------------------------
> To máte pravdu já nejsem žádný profesionál, mě stačí moje 10 včelstva,
> potřebuji 2 kg mezistěn, vytočit 200 kg medu, prodat ho lidem po klasické
> 50 Kč. Co mi schází. Pouze mě přístup pana Sedláčka zarazil, ale to je
> jedno.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

>Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.

Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro radost a ne pro nejaky privydelek.

Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic medonosneho neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je snadne na zimu nakrmit.
Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

Řekl bych, že toto je základní ekonomická neznalost. Pokud chci něco prodávat musím udělat průzkum trhu. A moje cena se odvíjí od mého největšího konkurenta a tím jsou v dnešní době prodejní řetězce. Pokud je tam cena obvyklá 100- 120,- Kč za směsi medů kdoví odkud, pak máte jasnou informaci za kolik prodávat. Samozřejmě, že velkou roli hrají i místní podmínky, ale ani na vsi v jednotě med nebo v soukromém obhcodě med levněji nekoupíte. Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč. Jedině zrušení jakýchkoliv dotací by celou situaci i vzhledem k cenové politice při prodeji ze dvora značně zprůhlednilo a zjednodušilo. Protože neznám jiné hobby, které by bylo dotováno státem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

>Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč

Kazdy at prodava za kolik chce.
Nicmene po sklenicich za 50 kc? Neprodava treba vsechno naraz nekomu 50/kg?
Pokud ne, tak ten clovek musi byt nejaky zajimavy chlapik nebo ten med byl jen na peceni. Kdyby to dal do vykupu, proda to naraz za skoro stejnou cenu a muze jet na dovolenou. Tak musi prodavat sklenici po sklenici. Neskodilo by i prodejce ze dvora obcas prekontrolovat at uz prodavaji za 50 nebo za 100. Mozna by mel kazdy vcelar mit povinnost svuj med nechat vysetrit. Vzdyt kdo vi, co vsechno se prodava ze dvora pod pojmem med? Doporucit lze jen nakupovat u vcelare ktereho dobre znam a kteremu verim. Ruzni stankovi prodejce, to je to nejhorsi co muze byt.
Kdyz se prodava cukr za 12 korun, tak nelze kazdemu verit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.

Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
prakticky nic.
Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
napasovala medovicová snůška.
Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
dlouhodobých rostlinných stanovištích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
Subject: Re: Je to v?ela?


> >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
>
> Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> radost a ne pro nejaky privydelek.
>
> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.
> Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela?

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(90.176.2.8) --- 3. 9. 2008
Můžeme se oslovovat příteli ?!

Pokud se oslovujeme "příteli", chovejmě se jako přátelé. Pomlouvat někoho je velíce nepěkné. Přítel Sedláček kromě toho, že je včelař je také obchodník. Jedno bez druhého při podnikání nelze. Všichní Ti, kteří máte několik včelstev, uvědomte si jednu skutečnost, že několik stovek včelstev se musí zcelá jiným způsobem ošetřovat a to pro málo včelaře je nepochopitelné, což je patrno také z této konference.
Tento článek v konferenci je opět důkazem umírajících VN. Stává se z těchto příspěvků mnohdy doslovně bulvár a prosazování někdy naprosto nesmyslných osobních názorů. Když náhodou nějaký učitel včelřství vstoupí do této konference, najde se nějaký oponet "odborník", který napsal stovky nesmyslných příspěvků. Takže učitelé vůbec se do tento konference nezapojují a je to velká škoda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?!

Vážený Neznámý příteli. Co se týká VN, je si nutné nejprve uvědomit, že je to zájmová iniciativa a nic komerčního. VN jsou vedeny tak jak jsou vedeny a hlavním předpokladem je právě ten zájem, upřesňuji oboustranný, tak tím řečeno jak pisatelé tak čtenáři navzájem doplňujíc informace.(rozhraní autor - komentáře)

Nikomu se ve VN nezakazuje publikovat, problémem je to, že se zvedly veřejně k portálu VN určité pochybnosti, které jsou ovšem irelevantní jestli umíte dobře číst, hodnotit a komentovat.

Například pozvedne se názor, že VN upadají, redakce VN jako reakci ještě více vyzývá ke vkládání článků, výsledkem je, že stále čtu a poslouchám něco o VN, ze kterých se prý stal bulvár, ale že by někdo přesně popsal jaký který článek nebo jaká uveřejněná informace ve NV toto způsobuje v mysli čtenáře, nenastane. A jsme znovu u toho oboustanného zájmu, který viditelně pokulhává a končí s nějakými neopodstatněnými pomluvami Vážený Neznámý.

Napište do VN článek o Vašich obavách o VN!


..........
>Tento článek v konferenci je opět důkazem umírajících VN. Stává se z těchto příspěvků mnohdy doslovně bulvár a prosazování někdy naprosto nesmyslných osobních názorů. Když náhodou nějaký učitel včelřství vstoupí do této konference, najde se nějaký oponet "odborník", který napsal stovky nesmyslných příspěvků. Takže učitelé vůbec se do tento konference nezapojují a je to velká škoda.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?!

>co se týká VN, je si nutné nejprve uvědomit, že je to >zájmová iniciativa a nic komerčního. VN jsou vedeny tak jak >jsou vedeny a hlavním předpokladem je právě ten zájem

Z toho mi vyplyva, proc vlastne VN nejsou vedeny za nejaky adekvatni poplatek? Zadarmo se neda delat nic a nikam to nevede, jen komunisti tvrdili opak. Pokud odpovite, ze take moderni vcelar ma sve odbytove problemy, vyplyva z toho, ze o vcelarske casopisy neni zajem. To prilis neodpovida tomu oficialnimu tvrzeni, ze cesko je zemi vcelarsky velmi vyspelou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (194.138.39.54) --- 8. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?!

Pokud odpovite, ze take moderni vcelar ma sve odbytove problemy, vyplyva z toho, ze o vcelarske casopisy neni zajem.

Odbytové problémy má každé zboží. Proč je Včelařství povinně odbíráno jak OGOŇOK za mých malých let?
I ono mělo své problémy. Ovšem jen ČEZ, ČSV a další mají určité možnosti jak je snadno řešit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (194.138.39.56) --- 3. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?!

Anonym:
Tento článek v konferenci je opět důkazem umírajících VN. Stává se z těchto příspěvků mnohdy doslovně bulvár a prosazování někdy naprosto nesmyslných osobních názorů.

-------
Příteli, tady mám trochu pocit, že jste trochu mimo. Terminologicky. Toto co čtete se nazývá Včelařská konference. Má podtitulek - Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů.
A myslím, že je dobře, že takový Hydepark včelařů existuje.

Včelařské noviny VN jsou na adrese www.vcelarskenoviny.cz

Tam za kvalitu článků "nese kůži na trh" redakce.

Tady autor příspěvku. A proto je nahoře položka JMÉNO. Nemusí být pravé, ale bývá zvykem si nějaké (nejlépe unikátní) vymyslet. Občas se tady někdo podepisuje i adresně:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?!

>Pokud se oslovujeme "příteli", chovejmě se jako přátelé. Takže učitelé vůbec se do tento konference nezapojují a je to velká škoda.

Vcelareni neni o konferenci, ale o chovu vcel bezejmenny priteli. Mas uz nakrmeno?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (194.138.39.56) --- 3. 9. 2008
Re: Je to včelař

To máte pravdu já nejsem žádný profesionál, mě stačí moje 10 včelstva, potřebuji 2 kg mezistěn, vytočit 200 kg medu, prodat ho lidem po klasické 50 Kč. Co mi schází.

------
No vida, a pak že je včelařství v krizi. Konečně spokojený včelař.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 3. 9. 2008
Re: Je to včelař

To máte pravdu já nejsem žádný profesionál, mě stačí moje 10 včelstva, potřebuji 2 kg mezistěn, vytočit 200 kg medu, prodat ho lidem po klasické 50 Kč. Co mi schází.

Vůbec nezávidím těm, kteří se včelařinou živí a je to jejich hlavní zdroj příjmů. To, jaké je to živobytí, skoro každý zájmový včelař či dokonce důchodce včelař těžko chápe. Neví, že on musí napřed vydělat na daně, na režii a investice a pak na sebe. Čas zájmového včelaře nic nestojí - je to zábava, proto může prodávat med pod cenou. Uvědomme si my všichni malovčelaři a zájmoví včelaři, že takovým přístupem maříme snahu těch, kterých je to obživa a z jejichž daní je Váš důchod.
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M@rsch (80.188.29.162) --- 4. 9. 2008
Včelaření jako obživa

Dobrý den všem. Reaguji na příspěvek pana Holuba:

Vůbec nezávidím těm, kteří se včelařinou živí a je to jejich hlavní zdroj příjmů. To, jaké je to živobytí, skoro každý zájmový včelař či dokonce důchodce včelař těžko chápe. Neví, že on musí napřed vydělat na daně, na režii a investice a pak na sebe. Čas zájmového včelaře nic nestojí - je to zábava, proto může prodávat med pod cenou. Uvědomme si my všichni malovčelaři a zájmoví včelaři, že takovým přístupem maříme snahu těch, kterých je to obživa a z jejichž daní je Váš důchod.
Pavel Holub

A v souvislosti s příspěvkem pana Tichého:

Já jsem již dříve psal v této diskuzi, že dotace jsou často peníze pro špatné včelaře, nebyl jsem pochopen, zde je příklad

se ptám - jaký počet včelstev je u nás už "obživou" a dotace je jen příjemným zpestřením a poděkováním státu za práci včelaře, případně pošťouchnutí dopředu v případě opravdu vážných úhynů ??
Děkuji, Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Profesionální včelař bude osoba samostaně výdělečně činná, potom státu
odevzdává měsíčně minimálně cca 1500 na zdravotním, cca 1500 na sociálku a
asi 2 - 3 tisíce jako minimální dań a to i kdyby byl ve ztrátě. Ročně by to
mělo být nějak okolo 60 - 70 tisíc. Z hlavy ty čísla nevím , ale jsou na
internetu ve spoustě různých článků. Pak budou náklady na provoz
včelařství, ty si asi každý včelaž dokáže spočítat, a teprve pokud včelař
něco vyprodukuje navíc nad tyto peníze, tak teprve může začít mluvit o
nějakém zisku. Tolik k profesionálnímu včelaření.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "M/=/rsch" <schwarz.martin/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 04, 2008 8:23 AM
Subject: Včelaření jako obiva


> Dobrý den všem. Reaguji na příspěvek pana Holuba:
>
> Vůbec nezávidím těm, kteří se včelařinou živí a je to jejich hlavní zdroj
> příjmů. To, jaké je to živobytí, skoro každý zájmový včelař či dokonce
> důchodce včelař těžko chápe. Neví, že on musí napřed vydělat na daně, na
> režii a investice a pak na sebe. Čas zájmového včelaře nic nestojí - je to
> zábava, proto může prodávat med pod cenou. Uvědomme si my všichni
> malovčelaři a zájmoví včelaři, že takovým přístupem maříme snahu těch,
> kterých je to obživa a z jejichž daní je Váš důchod.
> Pavel Holub
>
> A v souvislosti s příspěvkem pana Tichého:
>
> Já jsem již dříve psal v této diskuzi, že dotace jsou často peníze pro
> špatné včelaře, nebyl jsem pochopen, zde je příklad
>
> se ptám - jaký počet včelstev je u nás už "obživou" a dotace je jen
> příjemným zpestřením a poděkováním státu za práci včelaře, případně
> pošťouchnutí dopředu v případě opravdu vážných úhynů ??
> Děkuji, Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M@rsch (212.80.64.90) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Pan Polášek: ... Ročně by to mělo být nějak okolo 60 - 70 tisíc. ...

Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby to bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás dlouholetých praktiků. Ať se pro sebe, a možná tato čísla budou zajímat i jiné, zhruba dopátrám počtu včelstev, které už by včelaři zajistily takový příjem, aby to mohl přestat kombinovat s HPP.
Díky za názory, MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Včelaření jako obživa ??????
Vážení přátelé. Pokud se budeme bavit pouze o prodeji měřitelných produktů (med, pyl, mateří kašička, propolis, vosk), které je možno od včel získat a pokud n e b u d e m e moci prodávat opylovací činnost (nejenom zemědělských plodin ale i celé p ř í r o d y), budeme stále jenom ti zneužívaní a tiše okrádaní. Potom je celá diskuse o Včelaření jako obživě na ????
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Je mnoho příspěvků na netu, odkazy na pořady v TV, které se snaží propagovat včelaření a nalákat na tuto bohulibou činnost mládež. Ale zatím se mi nikde nepodařilo sehnat ucelené ekonomické informace, tedy "co za to". Pokud to někde je, podělte se s web. adresou. Každého zajímá, co za to. Pan Křapka uvádí, že pokud včelaři nebudou honorování za opylovací činnost, je tato diskuze na ... Ale teď honorována není. Pokud se o příjmech (těch současných, případně výhled za onu placenou opylovací činnost) nebude mluvit a psát, nevyjádří se k otázce příjmů ze včelaření lidi, kteří už farmy mají, bude propagace včelaření a lanaření mladých do tohoto oboru podle mě neúplná a nemotivující. Možná se pletu a mladí opravdu o tento obor zájem nemají. Ale pokud by byl někdo ochoten dát ty čísla dohromady, propagace a její účinnost by se mohla zvýšit. Snad. MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

M_rsch:>Ale zatím se mi nikde nepodařilo sehnat ucelené ekonomické informace, tedy "co za to".<
............
Co existuje, tak prvním zájmem by měly být knihovny.V českých podmínkách, do ČSV má smysl vstoupit, kvůli nedostatku mnoha tištěných informací na internetu. Za posledních pár let se o to snaží Moderní včelař. Sám mám vizi jak toto napravit. Naráží to na legalizaci veřejného zveřejňování odborných informací el. podobou. Ale i tam jsou možnosti v rámci politik (možnosti finančního a jiného příjmu za práce) z různých zvolených licencí pro šíření.

Jestli jsem něco četl v poslední době o investicích, tak v USA se doporučuje mít do absolutního začátku začátečníka asi 1 000 USD. Také hodně záleží na schopnostech a může to být i méně.

Heslo pro google je "beekeeping $1000", atp.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Co existuje, tak prvním zájmem by měly být knihovny.V českých podmínkách, do ČSV má smysl vstoupit, kvůli nedostatku mnoha tištěných informací na internetu.

Mrknul jsem na stránky knihovny ČSV. Doporučíte z toho dloooouhého seznamu něco, co stojí za přečtení/shlédnutí ?? Je před námi zima, hodně času na studium.

>Sám mám vizi jak toto napravit.
Pokud bych mohl být nápomocen ...

>v USA se doporučuje mít do absolutního začátku začátečníka asi 1 000 USD

Za velkou louží mě to až tak nezajímá. Tuším že na tomto serveru jsem četl, že jejich podmínky jsou dost odlišné od těch našich. Takže cennější by byl asi počet úlů (doporučení zkušených jestli riskovat nákup použitého či jít do nového, typ, ...),minimální nezbytné vybavení pro start (jen orientační cena celku), doporučené stanoviště (třeba fotky), ... Aktuální ceny vybavení už si každý najde na netu nebo ve své nejbližší prodejně.

A ještě něco. Kdyby se jednalo o založení farmy. Tedy o OSVČ. Je Včelařství volná nebo vázaná činnost ? Nebo jinak - podmínky získání ŽL pro tento obor.

MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

M_rsch:> Je Včelařství volná nebo vázaná činnost ? Nebo jinak - podmínky získání ŽL pro tento obor. <
..........

Včelařství je v našich podmínkách hlavně "svázaná" činnost. Jinak podmínky pro získání osvědčení zemědělského podnikatele jsou vzdělání nebo alespoň několikatiletá praxe v oboru (stačí prohlásit, že víc jak 5 let včelařím). Takže stačí počkat a nemusí se člověk vázat. Cca asi také za tuto dobu by měl zájemce o farmaření poznat, jestli je schopen a má podmínky pro spuštění takové činnosti. Příjmy a stávající práci je vhodné zachovat a nedělat si iluze o jasných ziscích. Stačí potkat během doby co včelařím vstup do EU, nové ekonomické podmínky cen medu, a hned je to otom, že živit se včelařením není rozhodně žádný med. Pro úplnost, vedle včelařství mám již po nějaké době i úplně jiné aktivity.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Tak mám pocit, že tento jeden odstavec je odpovědí a závěrem ( aspoň pro mě), ikdyž tedy popravdě do propagace pro mladé se moc nehodí :) Hledal jsem odpověď, mám ji.
Stávající práce mi časově umožňuje tak jeden úl, nejlépe vhodně zabudovaný do auta (kočování) nebo na balkon (trvalé stanoviště) :))
Zárověň se z toho dá usoudit, že průměrný věk včelařů klesat nebude. V TV říkají, že lidé už nejsou ochotni kupovat levné medy z Číny a hledají čím dál víc Český med. Jenže stačí podprůměrná snůška, cena Českého medu stoupne, lidi začnou remcat, kolik si ten včelař myslí, že mu za ten med dám a vrátí se do řetezců. A dovážet med z Číny má zase smysl.
Škoda. Sen se rozplynul a je tu zase tvrdá realita.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
KaJi (194.138.39.59) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Škoda. Sen se rozplynul a je tu zase tvrdá realita.
MartinS
------

Na to je jednoduchá odpověď.
Sny si buď splníš, nebo nesplníš.

Včelařských farem podle mě dost přibylo, takže to šílené není. A když se podíváš na farmy, které vznikly dřív a jak se změnily za posledních pár let, tak je dost těch co se podtstaně rozvinuly.

Jinak je pomýlené se domnívat, že budou vždycky všichni prosperovat. Gausova křivka funguje i tady, a selekce taky probíhá v cyklech.

V ekonomice je to jako v řírodě. Jestliže jeden více zabere, tak druhý má míň. Plus vliv cyklů. Stejně jako v přírodě.

Já si to spočítal před lety a dnes vidím že to nebyly tak blbé počty. Škoda že se tady objevil mor.
I ty kalkulace ceny na trhu byla dobrá - katastrofický scénář - med koncová cena 70,-,
optimistický - koncová cena medu nad 140,- .
Takže jsme teď docela blízko stropu. :-)

Faktem je, že budovat něco takového v jednom člověku je ekonomický hazard, který si může dovolit jen člověk, který je už nějak zajištěný a neměl by zabřednout do dluhů.

A měl by unést fakt že z koníčka se stane hnusná práce:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Prodá dle jeho slov cca 10t. Hlavně nebo všechno ze dvora.

To je podle p. Texla 250-300 včelstev. To už je na jednoho moc :)

>Na to je jednoduchá odpověď. Sny si buď splníš, nebo nesplníš.

Manželka říká "Neživíš, nepřepínej" :))

>A měl by unést fakt že z koníčka se stane hnusná práce:-)

To bohužel ze všeho. Mých 11 let v židli a monitorem před ksichtem už se skoro rovná trestu odnětí svobody :) Už z toho zbyl jen pravidelný příjem :( Což nevadí, ale už tomu chybí šťáva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Sám mám vizi jak toto napravit.
Pokud bych mohl být nápomocen ...
.........

Jestli jste majitelem a správcem serveru s veřejnou IP s možností ftp a normálním prostorem pro data (kolem 1 T), dobrou konektivitou a dlouhodobou praxí se správou, a také mizivé požadavky na finanční ohodnocení (spíše jen náklady), tak se ozvěte na gupa(zav)seznam.cz . ;-) Mám koncepci a nějaký rychlý HW k archivaci tiskovin a nějaké hotové naskenované zdroje. Také představu o standardech kolem typů souborů skript pro automatickou funkci převodů typů souborů a to pro dlouhodobou životnost a přijatelnou použitelnost z uživatelského rozhraní. Nebo přivítám jiné zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

No jednoho starého iMaca bych měl. A můžu do něj přikoupit flešku, aby bylo víc místa na data. Stejně se na něj jen práší, tak by z něho mohl být server :))
Ne, vybavení tohoto formátu nevlastním. Zkuste Ježíška :))
A další charitu už bych neutáhl :)

Kolik včelstev máte, pokud to není tajné ? Další příjmy, které jste zmínil, jsou spíše minoritní nebo tak půl na půl se včelami ? Nemusíte odpovídat samozřejmě. Jen se tím vracím k otázce, kolik včelstev se dá ukočírovat souběžně s další výdělečnou činností. Protože od jara do konce léta je přece kolem včel celkem slušný fofr.

MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Já teda zkušenosti s tím přímo nemám, ale sledoval jsem nabídky hostingů.
Ceny v hostingu jdou rychle dolů a nabídky možností rychle nahoru. Nabídky
hostingu zadarmo s možností uložit na server několik stovek megabajtů dat se
začínají pomalu množit, tam stačí zplatit okolo 200 Kč ročně za vybranou
doménu a je to. Nebo případně použít zadarmo nějakou subdoménu. Za cenu
okolo 1000 Kč za rok je možno zakoupit hosting, kde je možno ukládat na
server až tisíce megabajtů. Jestli to není už dneska výhodnější než se
starat o vlastní server a o další spoustu věcí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2008 10:39 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >Sám mám vizi jak toto napravit.
> Pokud bych mohl být nápomocen ...
> ........
>
> Jestli jste majitelem a správcem serveru s veřejnou IP s možností ftp a
> normálním prostorem pro data (kolem 1 T), dobrou konektivitou a
dlouhodobou
> praxí se správou, a také mizivé požadavky na finanční ohodnocení (spíše
jen
> náklady), tak se ozvěte na gupa(zav)seznam.cz . ;-) Mám koncepci a nějaký
> rychlý HW k archivaci tiskovin a nějaké hotové naskenované zdroje. Také
> představu o standardech kolem typů souborů skript pro automatickou funkci
> převodů typů souborů a to pro dlouhodobou životnost a přijatelnou
> použitelnost z uživatelského rozhraní. Nebo přivítám jiné zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Server 1TB

Asi by to šlo i tak, že se na jednom, placeném s vlastní doménou, serveru udělá celé rozhraní (+skripty) a data se rozhodí třeba na 4 freehostingové. Já myslím, že 250 MB se dá sehnat za pár stovek/rok. A máme 1TB na data. Je to trošičku nepohodlné a náročnější na evidenci, kde co je, ale za minimální cenu. A správa odpadá, jak správně zmínil pan Polášek.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Server 1TB

M_rsch: >Já myslím, že 250 MB se dá sehnat za pár stovek/rok. A máme 1TB na data<
..........
Tak to je málo. :-)viz:

· 1 kB = 1024 B
· 1 MB = 1024 kB
· 1 GB = 1024 MB
· 1 TB = 1024 GB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Server 1TB

hezký překlep :) asi si to po sobě budu muset ještě přečíst než to odešlu :) ale řešení by to bylo, ne ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>snaží propagovat včelaření a nalákat na tuto bohulibou činnost mládež. Ale zatím se mi nikde nepodařilo sehnat ucelené ekonomické informace, tedy "co za to". Pokud to někde je, podělte se s web. adresou. Každého zajímá, co za to. Pan Křapka uvádí, že pokud včelaři nebudou honorování za opylovací činnost, je tato diskuze na ... Ale teď honorována není. Pokud se o příjmech (těch současných, případně výhled za onu placenou opylovací činnost) nebude mluvit a psát, nevyjádří se k otázce příjmů ze včelaření lidi, kteří už farmy mají, bude propagace včelaření a lanaření mladých do tohoto oboru podle mě neúplná a nemotivující.

1. chcete-li nalakat mlade lidi na penize, jste tady uplne spatne, vcelareni je konicek, zkuste to nekde s ryzovanim zlata

2. opylovaci cinnost neni honorovana, protoze kdo na to tady ma? Jeden priklad: majitel ovocneho sadu na jizni Morave (radove tisice stromu) vse nechal vykacet a vysazel kukurici, pry to vice vynasi. S opylovanim musite jit bud nekam do ciziny, kde se pestovat plodiny vyplaci (a umi to) nebo si pockat, az zemedelci z jinych zemi u nas budou pestovat, coz casem take prijde. Zemedelstvi je u nas v plenkach at si ministr Gandalovic rika co chce. Tady porad jeste jedou byvala JZD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

J.Křapka:>Včelaření jako obživa ??????
...které je možno od včel získat a pokud n e b u d e m e moci prodávat opylovací činnost (nejenom zemědělských plodin ale i celé p ř í r o d y), budeme stále jenom ti zneužívaní a tiše okrádaní. Potom je celá diskuse o Včelaření jako obživě na ????<
........
Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování požadavků na D1. (252/1997 Sb.)

Dotace v oblasti zemědělské výroby jsou potřeba a jestli něco skřípe v 1D, tak to, kdo na takové dotace žádá a pobírá je. Osobně si myslím, že včelaři spadající do osvobození od daně,(do 40 včelstev) takové peníze zpětně neinvestují a jsou neperspektivní pro inovace a rozvoj oboru. Z praktickho hlediska lze spočítat, že lze za relativně krátkou dobu za 1D např. pravidelně obměňovat úly. To se zpravidla neděje a potom to vede u mnohých k propukání různých nákaz.
Dnešní podoba už podle vyjádření samotných zprostředkovatelů (ČSV) unavuje a unavilo MZe, 1D se možná vyšktne z rozpočtu a také možná proto, že lidé na MZe nejsou zvyklý diskutovat o blbostech. Je zvyklé vyjednávat jasně a musí vědět přesně o jakých částkách (řádově v 1 - 10 mil Kč) se vede diskuze a ským na jaké odborné úrovni.
V těchto otázkách v budoucnosti bude rozhodující komunikace. Podle nových zákonů a nových způsobů komunikace s úředníky bude mít rozhodující slovo počítačová gramotnost a jasný ukazatel přímého vlivu na obor. V USA se takto jedná na úrovni unijní a v UE to nebude vynecháno, jestli se dokážou také rozumně spojit a dohodnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování požadavků na D1. (252/1997 Sb.)

Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45 Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za ujete kilometry.
Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?

Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 8:44 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku
> nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco
> jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé
> dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících
> investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a
> tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic
> společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování
> požadavků na D1. (252/1997 Sb.)
>
> Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
> V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45
> Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho
> prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za
> ujete kilometry.
> Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite
> zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
> Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to
> hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?
>
> Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni
> urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

>V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.

Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos. Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd., ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.

Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Podle statistik pokud si to dobře pamatuji, je zavčelení Německa asi 5 -
10x menší než zavčelení ČR. Komerčních včelařů je tam dost, ale zájmoví
vesměs se včelami skončili. V Nizozemí to bude podobně. U nás to bude do
takových 20 - 30 let. Rozdíl mezi zájmovým a komerčním včelařem je ten, že
zatímco zájmový dává včely tam, kde on chce, na zahradu a tak, komerční
dává včely tam, kde vydělá. Proto v zemích, kde chybí zájmoví včelaři,
zavčelení v intenzívně využívaných zemědělských oblastech je minimální,
protože komerčním se tam včely chovat nevyplatí. Proto musí zemědělci v
těchto oblastech včely objednávat a platit za ně.
Na druhé straně o kolik bude mít zemědělec menší výnos, když neopylí
kulturu včelami, záleží na hodně věcech. Pokusy na záhoncích v uzavřených
sklenících vycházejí dost špatně, venku na polích a sadech ale místo včel
nastupují záložní způsoby opylování. Čmeláci, jiní opylovači, mouchy a jiný
hmyz, které na květech láká nektar nebo pyl nebo prostě vítr. Zrovna u
řepky, pokud nejsou včely, se má hodně prosazovat vítr. Ovocné stromy,
jablka, hrušky třeba mají při normálním opylení včelami obrovský nadbytek
nasazených plodů, na jedno uzrálé jablko bývá až 10 - 20 opylených květů, od
května po září 9 - 19 nezralých plůdků jablek opadne a zůstane jen ten
nejlepší. Proto stačí opylit jen malou část květů na víceméně stejnou úrodu.
Bez opylení včelami je snížení výnosů na reálném poli nebo sadu poměrně
malé, v žádném případě to není 50 - 70 %, spíše tak 5x méně. Pro zemědělce
to možná výhodné je i u nás dovážet včelstva na opylení, ale řekl bych, že
za prvé ta výhodnost je tak malá, že v praxi obvykle nejde dokázat, když
jakési opylení vždy zajistí zájmoví včelaři v zahradách. Za druhé ještě
nevznikl trh s opylením, na jedné straně nenabízí běžně včelaři přisunutí
včelstev podle přání zemědělce a na druhé straně zemědělci nepoptávají
včelstva na přisunutí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční
> včelaře,
> co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
> opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště
> zájmových
> včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
> jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
> musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
> jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
> zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
> je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
> kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
> zemědělci nechtějí.
>
> Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
> Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
> Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.
>
> Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos.
> Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd.,
> ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I
> takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde
> dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.
>
> Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda
> merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a
> plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede
> byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny
> psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek
vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>budeme stále jenom ti zneužívaní a tiše okrádaní

Proc tise okradani? Chce-li nekdo vcelarit ve velkem, cili jak nekdo rika pry "podnikat", musi se pripravit na to, ze mu budou vcely krast, poskozovat, travit, palit ...
To takovy majitel kravina si postavi staj a poridi hlidace a pak uz jen doji a doji. Ale vcelar?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

M_rsch:>Ať se pro sebe, a možná tato čísla budou zajímat i jiné, zhruba dopátrám počtu včelstev, které už by včelaři zajistily takový příjem, aby to mohl přestat kombinovat s HPP. <
........

Čísla ohledně těchto údajů jsou velmi relativní. Pokud se něco přiblížilo k reálu, byly informace od p. Texla na n-vcelari.cz.

http://n-vcelari.cz/clanek-mene-nekdy-znamena-vice.htm

Realita je ovšem taková, že i informace tohoto typu se platí a nestačí jen poděkovat, jak činil ve vložené příloze A5, v jedné výzkumné práci Komerční včelaření, p. Kamler.

Takže si to zkuste živit se prací ze včelařství, a za nějakou dobu odpovídejte komusi, jak jste toho dosáhl.

Upozorňuji, že včelařina je těžký chleba a uvnitř druhých lidí z oboru je často velká neznalost, a stím navazujíc závist a zloba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Díky panu Pazderkovi za odkaz na článek pana Texla (http://n-vcelari.cz/clanek-mene-nekdy-znamena-vice.htm). Něco v tomto duchu jsem si představoval. Mnohé se z toho dá usoudit.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Upozorňuji, že včelařina je těžký chleba a uvnitř druhých lidí z oboru je často velká neznalost, a stím navazujíc závist a zloba.

Ano taky jsem videl uz nejake velkoprovozy v cesku a nadseny z toho nejsem. Mocuvka tam sice nesmrdi, ale jinak to vypada, ze majitel investuje co vydela do provozu (a splaceni uveru!), cili ze mu na zivobyti nic moc nezustane. Suma sumarum, velkoprovoz, spousta prace kolem, ale majitel zije soukrome dost nuzne.
A z vlastni zkusenosti mohu potvrdit, ze pokud postavite na zahradu jenom par ulu, sousedi zacnou zavidet kolik, ze on musi mit medu a penez ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Asi nejlíp to uvádí onen zmíněný Texlův článek.
Jinak podstatné podle mně asi budou místní snůškové možnosti. Někde v
oblasti přírodních rezervací, kde je souvislá včelí pastva od dubna po září
nebo v oblasti, kde je (bude možná v budoucnu) většina zemědělských ploch
obhospodařována alternativním či extenzívním způsobem ( v polích rostou po
celý rok plevely, takže je z nich snůška stejně jako v travních porostech
jsou ve větší míře kvetoucí rostliny, takže je to taky zdroj snůšky) jsou už
z principu podmínky mnohem lepší než v nějaké zemědělsky a lesnicky
intenzívně využívané oblasti.
Hospodářská sebevražda by asi bylo koupit do produkčního včelařství všechno
nové za běžné tržní ceny, úly, vybavení medárny, dopravní prostředky,
pronajmout si potřebné plochy a provozy atd.
Pokud produkční včelaření má být hospodářsky výnosné, bude nejspíš nutné
využít pro včelaření místní a osobní výhody a včelaření brát spíše jako
doplněk hospodaření. Třeba pro levnou výrobu úlů vlastní dřevo z vlastního
lesa zpracovávat v vlastní truhlárně nebo jako zemědělec na desítkách a
stovkách hektarů pole mít včely rozmístěné na polích a plánovat plodiny i s
ohledem na včely, totéž když by někdo vlastnil velkou rozlohu lesa nebo
třeba někdo, kdo z profese zná většinu zemědělců v kraji a má s nimi dobré
styky by toho mohl využívat ke kočování k plodinám.... Nebo třeba někdo, kdo
vlastní nějakou budovu, která by se bez větších úprav dala využít pro provoz
včelařství, nějaký postarší náklaďáček nebo dodávku na přepravu úlů třeba na
přívěsu za ním a kolem budovy několik tisíc metrů čtverečních, kde může
přezimovat třeba 100 - 150 včelstev, která bude od května do září vozit po
stanovištích kvůli medu a kvůli kvalitnímu zazimování.....
Tyhle věci jsou silně variabilní, cena medu je velice rozdílná od květového
do výkupu po tmavý červencový a srpnový med napůl z medovice prodávaný ze
dvora nebo dodávaný do obchodů. Když se využijí ty osobní výhody, tak zase
mohou dost klesnout náklady...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M/=/rsch" <schwarz.martin/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> Pan Polášek: ... Ročně by to mělo být nějak okolo 60 - 70 tisíc. ...
>
> Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak
> skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby
to
> bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako
> "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás
> dlouholetých praktiků. Ať se pro sebe, a možná tato čísla budou zajímat i
> jiné, zhruba dopátrám počtu včelstev, které už by včelaři zajistily takový
> příjem, aby to mohl přestat kombinovat s HPP.
> Díky za názory, MartinS


příspěvek posílám znova, původní ani po půlhodině po odeslání na konferenci
nedoputoval. R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M@rsch (80.188.29.162) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Třeba pro levnou výrobu úlů vlastní dřevo z vlastního
lesa zpracovávat v vlastní truhlárně

Jenže na to potřebujete další prostory, zařízení, zkušenosti a zůčastníte se likvidace nedaleké stolárny, která už pár let pokulhává díky současným ekonom. podmínkám v čr.
Jednou jsem byl na zkušené v D a majitel té firmy, kde jsme byli řekl myšlenku, kterou jsem si zapamatoval. V sousedství měl firmu, která mu částečně konkurovala, ale také vlastnila zařízení, které on potřeboval. Kdyby chtěl, chybějící zařízení si mohl koupit. Ale on tvrdil, že je pro něho lepší vyrábět u něj, než aby musel vyřešit problémy s novou technologií. Doslova - Proč si budu kupovat zařízení, které on už má a mohu si od něj koupit hotovou věc.
Náklady to jsou, o tom žádná, ale zachráníte jednoho živnostníka. To je podle mě Rozvoj venkova. Pokud k sobě lidi nebudou mít blíž, peníze ze státní kasy pomůžou jen zemedělcům, kteří cucají dotace jak dojná kráva za to, že udržují louky v posečeném stavu. A všude jen krávy. Děs běs.

>nebo jako zemědělec na desítkách a stovkách hektarů pole mít včely rozmístěné na polích a plánovat plodiny i s ohledem na včely

Moje řeč. Prodává se tady "JZD" za 33 mil. Že bych investoval ? :)) A z praxe. Už jsem slyšel tady z okolí, že některý zemědělec po dohodě se včelaři osadí pár ha medonosnou plodinou a za peníze si mohou přikočovat. O pár příspěvků níže byla řeč o platbě za opylení. Tak tady trošku naopak. Zaplať a můžeš si ty svoje píchačky dotáhnout :)
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

To je všechno věc propočtu. Když chci začít chovat třeba 50 včelstev a mám
doma hoblovku a pilu, tak asi seženu levně dřevo a přes zimu to vyrobím.
Když tu hoblovku doma nemám, nebudu přece kvůli tomu ji kupovat a zařizovat
dílnu, obejdu truhlárny v okolí a jednu si vyberu. Nevím ,jestli má cenu
brát ohled na to, jestli nějaký truhlárna vedle krachuje. Možná, kdyby
majitel byl přítel a truhlárna nekrachuje kvůli tomu, že ji provozuje
lajdácky, ale kvůli nějakým vnějším podmínkám. Zase ale třeba když soused,
co měl hoblovku, třeba umře a rodina se chce hoblovky zbavit za nějakou
šrotovou cenu, tak proč ji nekoupit třeba rovnou kvůli té vlastní výrobě
úlů. Kdysi jsme byli na návštěvě u Kolomého, v té době měl nově zařízenou
truhlárnu. Řekl, že levně koupil vybavení nějaké truhlárny, co zkrachovala.
A už plánoval trvalý provoz truhlárny, tuším mluvil o dvou trvalých
zaměstnancích a o tom, že úly a potřeby pro včelaření budou jen jen část
sortimentu...
To, že by zemědělec na pár hektarech vysel medonosnou rostlinu a nechal
včelaře za úplatu nakočovat, je docela zajímavé. Bral bych to minimálně jako
zaplacené náklady na zelené hnojení, po odkvětu se porost zničí a zaorá.
Třeba na poli, kde se zemědělci nejaký porost nepovedl a musel ho zaorat...
Hořčice může začít kvést už měsíc po zasazení, svazenka tuším měsíc a půl,
což zase tak dlouhá doba není a leckde by se to mohlo vejít. Já myslím, že
když se vezme do výpočtu, že by včelaření mohlo z jednotky pole nějakým
podobným způsobem přinášet zisk, že by se tím mohly přehodnotit mnohé
postupy. Které sice byly vyzkoušeny jako proveditelné, ale ztrátové.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M/=/rsch" <schwarz.martin/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >Třeba pro levnou výrobu úlů vlastní dřevo z vlastního
> lesa zpracovávat v vlastní truhlárně
>
> Jenže na to potřebujete další prostory, zařízení, zkušenosti a zůčastníte
> se likvidace nedaleké stolárny, která už pár let pokulhává díky současným
> ekonom. podmínkám v čr.
> Jednou jsem byl na zkušené v D a majitel té firmy, kde jsme byli řekl
> myšlenku, kterou jsem si zapamatoval. V sousedství měl firmu, která mu
> částečně konkurovala, ale také vlastnila zařízení, které on potřeboval.
> Kdyby chtěl, chybějící zařízení si mohl koupit. Ale on tvrdil, že je pro
> něho lepší vyrábět u něj, než aby musel vyřešit problémy s novou
> technologií. Doslova - Proč si budu kupovat zařízení, které on už má a
mohu
> si od něj koupit hotovou věc.
> Náklady to jsou, o tom žádná, ale zachráníte jednoho živnostníka. To je
> podle mě Rozvoj venkova. Pokud k sobě lidi nebudou mít blíž, peníze ze
> státní kasy pomůžou jen zemedělcům, kteří cucají dotace jak dojná kráva za
> to, že udržují louky v posečeném stavu. A všude jen krávy. Děs běs.
>
> >nebo jako zemědělec na desítkách a stovkách hektarů pole mít včely
> rozmístěné na polích a plánovat plodiny i s ohledem na včely
>
> Moje řeč. Prodává se tady "JZD" za 33 mil. Že bych investoval ? :)) A z
> praxe. Už jsem slyšel tady z okolí, že některý zemědělec po dohodě se
> včelaři osadí pár ha medonosnou plodinou a za peníze si mohou přikočovat.
O
> pár příspěvků níže byla řeč o platbě za opylení. Tak tady trošku naopak.
> Zaplať a můžeš si ty svoje píchačky dotáhnout :)
> MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Asi nejlíp to uvádí onen zmíněný Texlův článek.
Jinak podstatné podle mně asi budou místní snůškové možnosti. Někde v
oblasti přírodních rezervací, kde je souvislá včelí pastva od dubna po září
nebo v oblasti, kde je (bude možná v budoucnu) většina zemědělských ploch
obhospodařována alternativním či extenzívním způsobem ( v polích rostou po
celý rok plevely, takže je z nich snůška stejně jako v travních porostech
jsou ve větší míře kvetoucí rostliny, takže je to taky zdroj snůšky) jsou už
z principu podmínky mnohem lepší než v nějaké zemědělsky a lesnicky
intenzívně využívané oblasti.
Hospodářská sebevražda by asi bylo koupit do produkčního včelařství všechno
nové za běžné tržní ceny, úly, vybavení medárny, dopravní prostředky,
pronajmout si potřebné plochy a provozy atd.
Pokud produkční včelaření má být hospodářsky výnosné, bude nejspíš nutné
využít pro včelaření místní a osobní výhody a včelaření brát spíše jako
doplněk hospodaření. Třeba pro levnou výrobu úlů vlastní dřevo z vlastního
lesa zpracovávat v vlastní truhlárně nebo jako zemědělec na desítkách a
stovkách hektarů pole mít včely rozmístěné na polích a plánovat plodiny i s
ohledem na včely, totéž když by někdo vlastnil velkou rozlohu lesa nebo
třeba někdo, kdo z profese zná většinu zemědělců v kraji a má s nimi dobré
styky by toho mohl využívat ke kočování k plodinám.... Nebo třeba někdo, kdo
vlastní nějakou budovu, která by se bez větších úprav dala využít pro provoz
včelařství, nějaký postarší náklaďáček nebo dodávku na přepravu úlů třeba na
přívěsu za ním a kolem budovy několik tisíc metrů čtverečních, kde může
přezimovat třeba 100 - 150 včelstev, která bude od května do září vozit po
stanovištích kvůli medu a kvůli kvalitnímu zazimování.....
Tyhle věci jsou silně variabilní, cena medu je velice rozdílná od květového
do výkupu po tmavý červencový a srpnový med napůl z medovice prodávaný ze
dvora nebo dodávaný do obchodů. Když se využijí ty osobní výhody, tak zase
mohou dost klesnout náklady...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M/=/rsch" <schwarz.martin/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> Pan Polášek: ... Ročně by to mělo být nějak okolo 60 - 70 tisíc. ...
>
> Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak
> skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby
to
> bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako
> "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás
> dlouholetých praktiků. Ať se pro sebe, a možná tato čísla budou zajímat i
> jiné, zhruba dopátrám počtu včelstev, které už by včelaři zajistily takový
> příjem, aby to mohl přestat kombinovat s HPP.
> Díky za názory, MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (213.151.87.64) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Skutečně př. Texlovi se tento článek povedl a je to to nejlepší co se k danému tématu kdy napsalo. Také stojí za povšimnutí, že autor uvádí, že je mnohdy finančně výhodnější mít 60 včelstev než 300 a v tabulkách si najít proč. Samozřejmě, každý soukromník si platí minimální sociální a nemocenskou a má pocit jak vyhrál. Jenže stačí málo, např infikované klíště z boreliozou, úraz a z výhry je životní katastrofa. To samé platí o starobním důchodu. A rány osudu jsou rychlé a zcela nečekané. Já dávám přednost střednímu hospodářství při zaměstnání, neplatím nikomu nic a jsem v klídku. Za stejných podmínek bych ho mohl o polovinu zvětšit. I při 100 včelstvech jde včelařit při zaměstnání, trávit dovolené a mít i nějakého jiného koníčka. V dobré oblasti jde všechno prodat za velmi slušné ceny a prodělávat zde na včelách je asi velmi těžké. Kdo nechce po 40 včelstvech zapojit příbuzné a kamarády, může přiznávat daně podle par. 10 a to neplatí ani soc. ani nemocenskou a náklady může odečíst v %. Musíte být ale zaměstnaní nebo v důchodu. Ony zase včelky tak špatné živitelky nejsou. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M@rsch (212.80.64.90) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Stonjek: Kdo nechce po 40 včelstvech zapojit příbuzné a kamarády, může přiznávat daně podle par. 10 a to neplatí ani soc. ani nemocenskou a náklady může odečíst v %. Musíte být ale zaměstnaní nebo v důchodu.

Větě zcela nerozumím. Můžete prosím podrobněji ? Děkuji.

MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

Kdo není zaměstnán nebo nebere důchod, je jakákoliv jeho pravidelná obživa,
říká se tomu soustavná činnost, to znamená i včelaření brána (může být úřady
brána) jako hlavní výdělečná činnost a musí podle našich zákonů odevzdávat
každý měsíc aspoň minimální odvody na zdravotní, sociální a daně z příjmu,
cca 5 tisíc. Teoreticky nemusí vydělávat vůbec nic, stačí když jen bude
vykonávat "soustavnou činnost" a stejně musí těch 5000 měsíčně státu dávat.
Jak jsem o tom psal dříve. Kdo je zaměstnán nebo bere důchod nebo má něco
jiného přihlášené jako hlavní výdělečnou činnost neboli podniká, u toho je
další výdělečná činnost, jako je včelaření považována ze vedlejší výdělečnou
činnost a potom odvádí státu odvody jen z vydělaných peněz od určité hranice
a vždy jen menší část.40 včelstev je hranice dohodnutá ČSV se státem, kdo má
do 40 včelstev, neměl by z výnosů hradit žádnou daň z příjmu bez ohledu na
výši výnosů, jak to je se sociálním a zdravotním, nevím.
Jinak par. 10 zákona o daních z příjmu jsou, pokud si dobře pamatuji ostatní
příjmy, nejsem si jistý, jestli by to prošlo, příjmy ze včelaření by podle
mne měly být zařazeny mezi daně ze zemědělské činnosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M/=/rsch" <schwarz.martin/=/o2active.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2008 8:26 PM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> Stonjek: Kdo nechce po 40 včelstvech zapojit příbuzné a kamarády, může
> přiznávat daně podle par. 10 a to neplatí ani soc. ani nemocenskou a
> náklady může odečíst v %. Musíte být ale zaměstnaní nebo v důchodu.
>
> Větě zcela nerozumím. Můžete prosím podrobněji ? Děkuji.
>
> MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři, filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
Nad 40 jeto již výdělečná činnost. Pokud ale máte jako výdělečnou činnost zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M/=/rsch <schwarz.martin/=/o2active.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 05.9.2008 20:26:36
> ----------------------------------------
> Stonjek: Kdo nechce po 40 včelstvech zapojit příbuzné a kamarády, může
> přiznávat daně podle par. 10 a to neplatí ani soc. ani nemocenskou a
> náklady může odečíst v %. Musíte být ale zaměstnaní nebo v důchodu.
>
> Větě zcela nerozumím. Můžete prosím podrobněji ? Děkuji.
>
> MartinS
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři, filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
Nad 40 jeto již výdělečná činnost. Pokud ale máte jako výdělečnou činnost zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<
..........

A takové moudra s přičítáním Ti řekl kdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
lokvenc.petr (e-mailem) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva


----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 06, 2008 12:00 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
Nad 40 jeto již výdělečná činnost. Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<
.........

A takové moudra s přičítáním Ti řekl kdo?
---------------------------------------------------------
Zákon ....
§ 10 Ostatní příjmy
1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o
příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu
movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována
podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), ...

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,...

S pozdravem
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>>Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
zemědělství << = samostatně hospodařící rolník

Je to skušenost
Měl jsem zahradnictví a byl jsem tak rovněž registrován
a musel jsem připočítávat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 06.9.2008 16:16:16
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 06, 2008 12:00 PM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
> filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
> Nad 40 jeto již výdělečná činnost. Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
> zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<
> .........
>
> A takové moudra s přičítáním Ti řekl kdo?
> ---------------------------------------------------------
> Zákon ....
> § 10 Ostatní příjmy
> 1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o
> příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
> a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu
> movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována
> podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), ...
>
> (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
> a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
> nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
> kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
> období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,...
>
> S pozdravem
> Petr
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

...Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<

včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována
podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),


.........

>Která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem) <

Pro informaci:
Termín samostatně hospodařící rolník již nějaký ten pátek zaniknul a používá se podnikatel v zemědělství.

Každopádně do 40 včelstev si i podnikatel nic nepřičítá, stačí se začíst do litery zákona. Podnikatel v zemědělství má na výběr při vedení účetnictví a pokud uplatňuje procentuální náklady, eviduje pro FÚ pouze příjmy a z těch odečítá procenta náklady.(od letoška si nemůže navíc na DP odečíst sociální a zdravotní, kterýž odpočet mohl navíc dosud učinit) Tím řečeno, pokud je plátce daně evidován jako podnikatel v zemědělství, nemá již nic společného s dodatkem pro příležitostní příjem, protože zkrátka je evidován jako podnikatel. Podnikatel v zemědělství má zpravidla licenci na živočišnou a rostlinou výrobu.

Tz. jako zemědělci sčítáme zemědělské příjmy v účetnictví dohromady.
>
3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,...<


Takže nemíchejte kaši, kterou nechutnáte. A Pepane nedělej se chytřejším, protože radíš nesmysly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
lokvenc.petr (e-mailem) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Příteli, jenomže je uvedeno..."a) příjmy podle odstavce 1 písm. a)" ...!
a právě v tomto odstavci a písmenu je uvedeno, že se toto osvobození od daní
netýká zemědělských subjektů. Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu.
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 06, 2008 5:16 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


..Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.Která
není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,...<


Takže nemíchejte kaši, kterou nechutnáte. A Pepane nedělej se chytřejším,
protože radíš nesmysly.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3423 (20080906)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Aha.

To jako je daň ze včelstev vyměřená jako z nemovitosti? Otom nic nevím. FÚ nezajímá včelstvo nějakého podnikatele v zemědělství, zajímá jej příjem z takové činnosti. Jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík nemá pravdu.

..........
>Příteli, jenomže je uvedeno..."a) příjmy podle odstavce 1 písm. a)" ...!
a právě v tomto odstavci a písmenu je uvedeno, že se toto osvobození od daní
netýká zemědělských subjektů. Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu<

A pan Menšík píše:
>..Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
lokvenc.petr (e-mailem) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Aha :-).
Poněkud jsme si nerozuměli kvůli nepřesnému vyjádření pana Menšíka.
Automaticky jsem předpokládal, že když uváděl, že včelstvo musel
"připočítat", že z něj nějaký výnos měl a poctivě ho přiznal... Bavíme se
nakonec o dani z příjmu, ne o dani ze včelstev, která samozřejmě
neexistuje..
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 06, 2008 10:32 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


Aha.

To jako je daň ze včelstev vyměřená jako z nemovitosti? Otom nic nevím. FÚ
nezajímá včelstvo nějakého podnikatele v zemědělství, zajímá jej příjem z
takové činnosti. Jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
nemá pravdu.

.........
>Příteli, jenomže je uvedeno..."a) příjmy podle odstavce 1 písm. a)" ...!
a právě v tomto odstavci a písmenu je uvedeno, že se toto osvobození od
daní
netýká zemědělských subjektů. Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu..Pokud ale
máte jako výdělečnou činnost
zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3423 (20080906)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(e-mailem) --- 7. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

samozřejmě jsem měl na mysli výnos ze včelstev a daň s příjmu a o tom jsme se bavili.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 06.9.2008 22:50:51
> ----------------------------------------
> Aha :-).
> Poněkud jsme si nerozuměli kvůli nepřesnému vyjádření pana Menšíka.
> Automaticky jsem předpokládal, že když uváděl, že včelstvo musel
> "připočítat", že z něj nějaký výnos měl a poctivě ho přiznal... Bavíme se
> nakonec o dani z příjmu, ne o dani ze včelstev, která samozřejmě
> neexistuje..
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 06, 2008 10:32 PM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> Aha.
>
> To jako je daň ze včelstev vyměřená jako z nemovitosti? Otom nic nevím. FÚ
> nezajímá včelstvo nějakého podnikatele v zemědělství, zajímá jej příjem z
> takové činnosti. Jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> .........
> >Příteli, jenomže je uvedeno..."a) příjmy podle odstavce 1 písm. a)" ...!
> a právě v tomto odstavci a písmenu je uvedeno, že se toto osvobození od
> daní
> netýká zemědělských subjektů. Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu..Pokud ale
> máte jako výdělečnou činnost
> zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3423 (20080906)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev, aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:25 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod, nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:19 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává
-
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite
okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod,
nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim
podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z
prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba, protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak siroky jako podnikani samotne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Jestli to je nebo není špatně, to je věc názoru a stejně s odpuštěním houby
platná :-). Předpisy jsou takové, jaké jsou, a Vy i já s tím těžko něco
naděláme - a už vůbec ne prostřednictvím této konference :-).
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:42 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba,
protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak
siroky jako podnikani samotne.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3425 (20080908)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Snažím se tu sdělit, že komplikace v legislativě přidělával fakt, že včelaři zájmový (nezemědělci) byli odděleni od zemědělců, kteří jestli mají na zemědělskou výrobu licenci, musí platit daně z příjmu v souhrnu.

V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev nebo stovky, ale nemá z chovu včel žádný příjem, je to pro něj výhodnější než se trápit s nějakými 500,-Kč a nějakými zázraky podle nějakého § zákona, který se naněj navíc vůbec nevztahuje.


............
Zdenek:>Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev

Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

a proč by měl zemědělec přiznávat med z dědova včelína . jsou to dvě osoby. pozoruji , že jsi se zasekl a neuznáváš svůj omyl a hledáš důvody

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 11:37:32
> ----------------------------------------
> >V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli
> osevář nebo sadař má pár včelstev
>
> Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava
> stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet
> jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

soukromý zemědělec musí do svého účetnictví započítat všechny zemědělské produkty které uvede na trh jak prodejem ze dvora tak i přes výkupní organizace a to platí pro veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu a také záleží na tom jakým spůsobem je registrován a jk zní registrace Nejméně omezující je registrace u OÚ a více vymezující se dá zařídit u ŽÚ
TAKÉ JE ROZDÍL V POPLATKU ZA REGISTRACI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:25:46
> ----------------------------------------
> >Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu
>
> Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
> aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
> Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.
>
> Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
> musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
> svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
> byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
nemá pravdu.

Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate, nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti. Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
M@rsch (80.188.29.162) --- 8. 9. 2008
Včelaření jako obživa

Zdenek: ... protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo
----
A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

Z jiného soudku.
Jak se tady níže v příspěvcích píše o závisti sousedů, o likvidaci včelstev těm, co jich mají hodně a mají to jako podnikání a problém, že se u nás stále neplatí za oplylovací činnost. Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

>Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj. pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj. ti co pouze vytaceji med.

Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
M@rsch (80.188.29.162) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Zdenek: Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

>Zdenek: Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

Dobrá, měním na úly na přechodném, placeném, stanovišti. Ale proč se u nás neplatí bylo před chvílí v příspěvku pana Poláška podle mě rozumně vysvětleno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

1. Kolik je tu nektarodarnych lesu, kolik je tu medonosnych porostu v zemedelstvi?
Zdejsi lesy jsou (obecne vzato) vesmes bez porostu, cili malo nektaru.
Jedina masova snuska je v podstate jen repka a jeji pestovani je ted jakasi moda v dusledku tech ekologickych paliv, drive nebyla skoro vubec a nikdo nevi jak dlouho ten boom bude trvat.
Takze za prve je tu maly snuskovy potencial pro mlade velkovcelare. To co tu je, je uz myslim dost vyuzivane.
Ale moznosti stale jsou, treba kocovat do tater za horskou florou, nebo narodni parky ...
Jenom ta cena za naftu.
K tomu zalidnenost krajiny, vandalstvi, kradeze vsude mozne ...

2. Za druhe je to cena medu, ktera bude i nadale nizka nebot med se dovazi levne z jinych zemi a tak to nejspise zustane.

3. vcelareni je narocna cinnost a ma spousty rizik, myslim ze malokdo z mladych lidi bude chtit toto podstupovat, kdyz firma vedle plati 30 tisic a ma je jiste.

A hlavne proc by meli byt mladi lide lakani na penize? Maji snad zamestnani a vcelareni je konicek. Proste prijedu, pristavim 100-200 vcelstev a jsem rad, ze se mi ten konicek jakz takz zaplati. Ale obziva? Nebo to ma byt lek na nezamestnanost?
Zeptejte se velkovcelaru jake to je "podnikat v oboru". Ja nemam tisice vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 10:11:15
> ----------------------------------------
> >A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články
> na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby
> se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??
>
> >Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou
> schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu
> vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat
> opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
> MartinS
>
> Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.
>
> Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj.
> pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada
> tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj.
> ti co pouze vytaceji med.
>
> Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
úlů na nějakém levném podvozku padá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

vt om máš pravdu to není jen ten traktor ale ještě vozidlo z majáčkem ne li dvě Podle toho jak se právě úředník na inspektorátu vyspí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:36:20
> ----------------------------------------
> No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
> často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
> předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
> techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
> ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
> takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
> moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
> včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
> rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
> vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
> úlů na nějakém levném podvozku padá.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> >>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<
>
> Jen jsou nastavená jiná pravidla
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

To je silně zjednodušené. Normální případ je, že je člověk zaměstnaný nebo
podniká nebo bere důchod a při tom včelaří. Takový člověk, pokud si vydělá
včelařením nad určitou hranici, je povinen část z vydělaných peněz dát státu
jako daň z příjmu a na zdravotní a sociální. Tam je to jasné, včelaření je
takzvaná vedlejší výdělečná činnost. Není to jasné u lidí nezaměstnaných,
případně u těch, co nedělají a sami si platí minimální zdravotní pojištění.
Tady u těchto lidí je jakákoliv výdělečná činnost, pokud je soustavná,
považována za takzvaně hlavní výdělečnou činnost. A včelaření je z logiky
věci činnost soustavná, nelze včelařit jeden, dva měsíce v roce a jindy se o
včely nestarat. A z hlavní výdělečné činnosti se platí povinně odvody,
zdravotní, sociální a minimální daň z příjmu a to bez ohledu na to, jestliže
ta výdělečná činnost aspoň na ty odvody vydělá nebo vůbec nevydělá. Stát
tlačí na to, aby takový člověk buď s výdělečnou činností přestal nebo aby
dělal tak, aby pořádně vydělal. V praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnaný, musí včelaření
ukončit. To vyplývá z logiky tady těchto předpisů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:34 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital
bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

> v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany

Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o potirani roztoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
M@rsch (80.188.29.162) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Podle mě má pan Zdenek s otištěním této tématiky v časopisech dobrý nápad. Možná i některý z deníků by to mohlo zajímat. Ale podle mě je to téma na "seriál" a to už zabere spoustu času. A na druhé straně - tady (nebo ve VN) se pak k článku dá diskutovat, v tištětné verzi se někteří pousmějí, někteří rozčílí, ale žádná další reakce. Trochu moc statické. Ale určitě ne nezajímavé.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
neznám to tak dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
>
> Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
potirani
> roztoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Zájmový včelař i když je nezaměstnaný mající 6 nebo 40 včelstev nemusí nic přepisovat . Je veden u pracovního úřadu a ta doba se mu započítává jako hlavní zaměstnání Je také pravdou , že jsou země kde nezaměstnaný nesmí ani si provést malou opravu na domku. natož mít na zahradi 40 včelstev

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:20:06
> ----------------------------------------
> No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
> se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
> na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
> toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
> Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
> neznám to tak dobře.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> > > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> > kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
> >
> > Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> > vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> > nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
> potirani
> > roztoce.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:34:22
> ----------------------------------------
> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Pepane udělej něco pro svůj rozhled a nech se poučit právníkem na sekretariáltu ČSV p. Machovou. (jestli tam ještě sedí) Jestli tedy jseš členem v ČSV, využij jejích služeb a pošli jí dotaz okolo tohoto a ona Ti pokud bude moci odpoví. Ale i ona se může mýlit nebo mít nepřesný pohled. ;-) Hlavní je pohled FÚ nebo MF.


........
Pepan:>Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,...

______________________________________________________________

Příjem 500 Kč na včelstvo = 4-6 kg medu ( ve výkupu 12-16 kg... takové množství získávám z oddělků ).

Ale ještě že si sám sobě účtuji 300 Kč za hodinu včelařské práce, jinak bych podle výše uvedeného paragrafu musel platit daně. :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

M. Václavek:>Ale ještě že si sám sobě účtuji 300 Kč za hodinu včelařské práce,<
.........

A kdo vám takových 300,- Kč za hodinu jako příjem dá a zaplatí? Včely? Nepletete si to s odpočítatelnými náklady?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
M. Václavek (213.29.160.5) --- 7. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

A kdo vám takových 300,- Kč za hodinu jako příjem dá a zaplatí? Včely? Nepletete si to s odpočítatelnými náklady?
______________________________________________________________

Poslední odstavec mého předchozího příspěvku byl nadsazený, nehledejte v něm hlubší smysl. Nikdo mi nic neplatí a nikomu nic neplatím za práci.

Příjem 500 Kč na včelstvo se mi zdá poněkud malý ( každopádně, pokud se med prodává převážně ,,ze dvora,, ). I při zahrnutí odpočitatelných nákladů a i při počítání s výnosem 30 kg ze včelstva za rok, což není můj případ a což považuji za minimum v nástavkových úlech při racionálním včelaření, mi stále vychází příjem znatelně vyšší než oněch 500 Kč. Proto jsem ironicky reagoval nadsazenými náklady ve formě práce ( které jinak nezapočítávám ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>Příjem 500 Kč na včelstvo se mi zdá poněkud malý

Myslim, ze ten paragraf casem zanikne jak se budou zakony sladovat s ostatni Evropou.
Predpokladam, ze o tento odstavec v zakone se zasadil lobovanim CSV, za coz mu budiz dik, pokud ovsem se tim financni urady vsude ridi tak, jak by mely. Leckdy se ptaji po skutecnych prijmech a ne po poctech vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 6. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

zkušenost
měl jsem zahradnictví

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 06.9.2008 12:00:54
> ----------------------------------------
> Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
> filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
> Nad 40 jeto již výdělečná činnost. Pokud ale máte jako výdělečnou činnost
> zemědělství tak tam k daním musíte připočítat třebas jedno včelstvo.<
> .........
>
> A takové moudra s přičítáním Ti řekl kdo?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva

>zkušenost
měl jsem zahradnictví. Pepan
> Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
> filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
> Nad 40 jeto již výdělečná činnost.

Vydelecna cinnost je vse, co prinasi nejaky vydelek, treba i marias v hospode.
Tim jsem toto tema probral az do konce a preji vsem hezky novy tyden. Zda se, ze nas jeste ceka nekolik krasnych letnich dnu.
Pokud jsem tu neco postradal, byl to nazor opravdu nejakeho velkovcelare (tak nad 500 vcelstev).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

>infikované klíště z boreliozou

Myslim, ze jste vystihl dalsi vyznamne riziko vcelareni. Velkovcelar se musi chte nechte pohybovat v lesich (predpokladam, ze tzv. repkaru se moc neuzivi) a klistat je tam cim dal vic. Doktori varuji pred nakazou kazdou chvili. A ona ta borelioza, to je jako kdyz ochrnete, samy zdravotni problem na leta dopredu. A ochrana proti borelioze neni takrka zadna ucinna.
Neni nad to mit svych par vcelstev na zahrade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby to bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás dlouholetých praktiků.

Moc tady verejne v internetu nepocitej nebot stat se misto nejakeho podekovani (jak tady nekdo naivne psal) stara predevsim o to, jak by lidi vyzdimal. Proto budes-li moc diskutovat o mnozstvi medu a cenach, prijdou ti nahore logicky k nazoru, ze se vlastne ti vcelari maji sakra dobre a zvysi dane ze vcelareni jeste vic nez dosud (cosi se pry uz chysta). A pak jim vykladej, ze si sotva vydelas na slanou vodu, kdyz takovy urednik nikdy vcelstvo ani nevidel. Pamatuj, ze drobny zemedelec vzdy drel od umoru do umoru a nikdy nic nemel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (194.138.39.54) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

Zdenek:
Proto budes-li moc diskutovat o mnozstvi medu a cenach, prijdou ti nahore logicky k nazoru, ze se vlastne ti vcelari maji sakra dobre a zvysi dane ze vcelareni jeste vic nez dosud (cosi se pry uz chysta).
-----
Oni se ze včelaření platí nějaké daně? Chtěl bych znát počet dobrovolníků.
Z ghlediska daň. přiznání mě nejmíň bolí včely. Tam jsem to byl skoro ochoten přiznat dobrovolně. 80% paušální výdaj a pak pár procent.
Takové soc. a zdrav. pojištění, to je jiné kafe. to leze do peněz.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa

>Oni se ze včelaření platí nějaké daně?
Viz zakon o dani z prijmu (nebo web CSV).
Pokud neplatite budte rad.
Jak se zda, dane se plati u kazdeho financniho uradu v teto zemi jinak. Alespon jsem nekde cetl, ze pry to funguje i tak, ze v male obci se vsichni znaji a ledacos si odpusti. A vcera psali v novinach, ze cesko ma nejslozitejsi danovy system na svete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva

R. Polášek:>Profesionální včelař bude osoba samostaně výdělečně činná, potom státu
odevzdává měsíčně minimálně cca 1500 na zdravotním, cca 1500 na sociálku a
asi 2 - 3 tisíce jako minimální dań a to i kdyby byl ve ztrátě. Ročně by to
mělo být nějak okolo 60 - 70 tisíc. Z hlavy ty čísla nevím , ale jsou na
internetu ve spoustě různých článků. Pak budou náklady na provoz
včelařství, ty si asi každý včelaž dokáže spočítat, a teprve pokud včelař
něco vyprodukuje navíc nad tyto peníze, tak teprve může začít mluvit o
nějakém zisku. Tolik k profesionálnímu včelaření.<
..........

Toto je jen pouhý ontologický fragment stavu. Bohužel již dnes musím myslet na dobu za cca 5 let, abych mohl fungovat. Za 5 let budou odvody zaokrouhlené v €, a vzhledem k tomu, že minimální základy postupují již po cca 200,- za rok, bude to zatěch 5 let o nějakých 40 - 50 tisíci jen na zdravotní a sociálním pojištění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu