78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor

Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily.
Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:

Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána
matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na
varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 %
včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě
roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by
uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil
nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula
včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu,
různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení
nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a
opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední
včelaři.
Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska
tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna
včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde
včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V
takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 -
3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30.
Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli
včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely
včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny
včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost,
rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by
mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo.
Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné,
takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by
se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl
do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a
výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv,
aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako
jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo
parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z
populace nezbytné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM
Subject: Re: Vigor

> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu
oživilo
> a to je z hlediska výměny názorů dobře.
> Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce
> jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s
> následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci.
Zbývá
> mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
> Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého
> názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem
> na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme
> 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace
> bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak
> při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik
přežije
> bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál.
> Cyklus se opakuje.
> Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza
> není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to
> stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti
> vším.
> U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při
> rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli
> (přírodní termoterapie).
> V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např.
> bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením,
> které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace
> roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování
fumigačních
> pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy
> ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové
> účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů,
> nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
> Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva,
> vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota
> uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách
v
> souvislosti s rosným bodem, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu