Včelařská konference

Přátelé,
přítel ing. Mottl, autor knížky "Vrby pro včelí pastvu" mne požádal
abych mu napsal jaké mám skušenosti s pěstováním vrb, jaké klony
pěstuji, kolik sazenic jsem vysázel atp. Jistě by ho zajímaly
zkušenosti více včelařů. Přátelé, máte-li nějaké, napište!
Napsat e-mail je snažší než dopis, přítel Mottl však e-mail nemá,
e-maily s vašimi zkušenostmi vytisknu a pošlu příteli Mottlovi
dopisem.
Díky
Vita Vydra

PS:
Toto píšu př. Mottlovi já:
Vážený příteli,
mé zkušenosti s pěstováním vrb jsou spíše skromné. Začal jsem v okolí
stanoviště poblíž Uhliřských Janovic, tedy v poměrně chladné a vlhké
oblasti s jílovitým podložím. Množil jsem hlavně S-008 podél potoků a
na okraji lesa a také S-171 podél cest v polích, jiné klony jsem tehdy
neměl. Dohromady šlo tak o necelou stovku uchycených sazenic, největší
problémy jsem měl s okusem zajíci v zimě.
Asi před deseti lety jsem od př. Kamlera získal větší část vybraného
sortimentu. Množím je na stanovišti v okrese Praha západ, tedy v
podstatně sušším a teplejším prostředí, s podloží také většinou
jílovitým. S-008 se mi na tomto stanovišti osvědčila jen při
rekultivaci šikmé hrany výsypky jílovité výkopové zeminy, tam roste
velmi dobře. Již teď jde o bohatě kvetoucí keře kolem 4 m výšky. Jde
ale jen o asi deset sazenic. Jinde, kde je větší konkurence trav, se
moc nedaří. Naopak velmi dobře prosperují S-393, S-011 a poměrně
překvapivě také S-021. Podél cest jde o několik desítek vzrostlých
keřů (3 - 4 m). Vůbec se nedaří S-174, dokonce ani na pískové výsypce,
kde by se dařit měla. Na zahradě mám S-431, v suchých letech prosychá,
letos jsem ji zkusmo narouboval na několik jív, zatím roste velmi
dobře. S vrbou Semperflorens mám omezené zkušenosti, vysadil jsem
poprvé předloni několik sazenic, jsou dosud malé, do 2 m výšky,
nicméně v létě kvetou a jsou včelami dobře navštěvovány i když nabídka
jiného pylu je slušná. Rostou dobře.
Nejvíce zasenic (asi 600 podél cest v polích), jsem vysadil z
místního klonu, u kterého jsem si všiml, že dobře roste. Jde zřejmě o
viminalisku, kvete bohatě o něco později než S-008. Letos jsem začal s
výsadbou vrby americké, mám prašníkový klon pěkně kvetoucí, chci ji
hlavně na košíky a prašníkový klon jiné košařské vrby nemám. Zatím mám
sazenice jen na zahradě, začátkem června jsou přírůstky na řízcích
kolem 20 cm.
Většinu vrb sázím přímo řízky na stanoviště, ujímavost je překvapivě
vysoká, kolem 50% a pracnost výrazně nižší než při sázení sazenic.
Sazenice zmíněné viminalisky zázené řízky přímo na stanoviště podél
polní cesty vloni na jaře jsou nyní již přes dva metry vysoké a už na
jaře sporadicky kvetly. Sazenice chráním PET lahvemi proti srncům. Se
zajíci zde kupodivu problémy nejsou i když jich tu žije hodně (zřejmě
proto, že tu nebývá sníh).

zdravicko


Stala sa mi vcera takato vec.

Nasiel som vo vcelach matku ktoru je treba vymenit. Lapil som ju do stipca
na odchyt matiek. Polozil asi 1m od ula. Nasadil som matecnik a pokial som
vcely zatvoril ta matka mi usla. Je mozne ze sa vrati cez letac spät? Uz
totiz vyhrizla 6 matecnikov a nikdy som ju nemohol najst. Ked bola lapena
tak zdrhla. Pravda ze ma to velmi potesilo! Je logicke ze ak sa vrati tak
vyhrizie aj tento, len chcem vedit naco sa mam tesit.

Pista

Zkuste matečník zabalit do fólie od čokolády, tak aby koukala jen
špička. Není to 100%, ale šance mladé matky se tím zvětší.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Janura Stefan <janura/=/minv.sk>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 16, 2003 12:24 PM
Subject: vymena


zdravicko


Stala sa mi vcera takato vec.

Nasiel som vo vcelach matku ktoru je treba vymenit. Lapil som ju do
stipca
na odchyt matiek. Polozil asi 1m od ula. Nasadil som matecnik a
pokial som
vcely zatvoril ta matka mi usla. Je mozne ze sa vrati cez letac spät?
Uz
totiz vyhrizla 6 matecnikov a nikdy som ju nemohol najst. Ked bola
lapena
tak zdrhla. Pravda ze ma to velmi potesilo! Je logicke ze ak sa vrati
tak
vyhrizie aj tento, len chcem vedit naco sa mam tesit.

Pista