78128

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem

O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.
Děkuji za informace.
S přátelským pozdravem J. Třeštík

> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ),
> večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ).
> Brzy ráno proveďte přeléták:
> ...
> S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.


.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední
neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu
včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM
Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl.
matky po takové matce bych nepoužil

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců
____________________________________________________

Správně mělo být: Letos jedu plně na LBV metody nadbytku trubců.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.106) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek
------------------------

Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


>> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> ----------------------------------------
> Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek



Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem

Zkuste:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

"Nová metodika ošetřování včelstev využívající cíleného narušení jejich
evolučně stabilní reprodukční strategie."

(LBV = zkratka ze jmen autorů metodiky)

S pozdravem

J. Třeštík


>
> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem

Pěkný článek od autorů metodiky LBV je také na:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

J.T.


> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Včelstvo nikdy mít nadbytek trubců mít nebude nadbytkem se to jeví jen s pohledu včelařea jeho zžitých tradic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:51:42
> ----------------------------------------
> Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na
> zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení.
> Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení
> rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u
> včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták
> použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro
> zajímavost viz PP-systém
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
>
> Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že
> přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému
> nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí
> průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost
> náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako
> nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

nadbytkem se to jeví
______________________________________________________________

Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový NADBYTEK trubců. Onen nadbytek vztahuji vůči přirozenému stavu. Volně žijící včelstva nikdy nevychovají taková kvanta trubců, jako včelstva ošálená proložením centra plodového tělesa stavebními rámky ( volná stavba ( bez mezistěn ) či stavba v podmetu nebo na krycích stavebních rámkách má pramálo společného s LBV metodou!!! ) Nadbytkem míním 10 000 - 20 000 trubců na jedno včelstvo. I ta nejsilnější přírodní včelstva obsahují v produkčním období pouze několik tisíc trubců a buněk trubčího plodu. To k předejití rojové nálady nestačí!

Dle mého názoru efekt LBV metody spočívá ryze v odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček nadbytečným trubčím plodem ( celkem zhruba 10 000 buněk ( ¼ plodové plochy ), z toho 2 900 buněk představují žravé trubčí larvy, které mají potravní požadavky jako cca 5 800 larev dělnic, což znamená zvýšení spotřeby krmných kašiček o více jak 50 % oproti standardnímu stavu ) ... Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Neshoduji s panem Linhartem, který, pokud jsem ho dobře pochopil, tvrdí, že pouhá přítomnost nadbytečného počtu dospělých trubců k dosažení efektu nerojivosti stačí. Podle mě je dílčí rozsah trubčího plodu, částečně i zastoupení trubců mladších 10 dnů, nikoliv trubci zcela dospělí, kteří bílkovinou potravu nepřijímají.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se
prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše
o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu
"zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou,
navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do
počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá
být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?

Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím
nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně
se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-)
S pozdravem J. Třeštík

>
> Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový
> NADBYTEK
...
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pepa (90.176.2.8) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná metoda.Ty různé experimetnty můžete dělat pouze ti, kteří máte pouze několik včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Já docházím k přesvědčení, že kdyby se úspěšní včelaři za posledních mnoha
desítek let sešli a v reálu porovnali svoje metody, tak by zjistili, že
úspěšné včelaření v zadovácích a třeba i dříve v klátech a dneska v
nástavcích bylo zhruba stejné, kromě odlišností danou konstrukcemi úlů.
"Nepořádek" v tom dělají včelaři, kteří podobné metody popisují třeba velice
odlišně, v závislosti na módních vlnách. Co se týká trubců, byly vždycky
periody, tak v řádu 10 - 20 let, kdy včelaři docházeli k poznání, že pro
úspěšný chov včelstev je třeba, aby včelstva chovaly tolik trubců, kolik je
pro ně přirozené. Potom v " minusové amplitudě " se zase v tisku
prosazovali včelaři, kteří hodlali zvyšovat medný výnos potlačováním chovů
trubců a potlačováním projevů nedostatku trubců. To byly extrémy
propagované v tisku, ve skutečnosti v chovech byly tyto rozdíly mnohem
menší, jednak včelaři nestíhali tyto teoretická opatření v praxi realizovat
na všechny včelstva, jednak v závislosti na módních vlnách třeba toho chovu
trubců byl téměř stejný způsob úspěšného chovu v "plusové" periodě
presentován jako chov s nadbytkem trubců, v "minusové" periodě presentován
jako chov s omezováním množství trubců.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> metoda.

zdravim,
tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop 1
nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
preskupeni ramku se po nanoseni cca 3 kg medu vyroji. Ted uz tohoto "kmene"
mam poskrovnu, ale asi v okoli nekdo tento kmen "slechti" :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda

Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda
> Datum: 10.2.2009 08:27:08
> ----------------------------------------
> I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba
> 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje.
> Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně
> řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu
> nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce
> se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když
> nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři
> doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu.
> Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale
> stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned
> vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to
> zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová
> ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak
> budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a
> za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň
> týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba
> způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metodaTím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
______________________________________________________________

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte. Myslím, že v tomto směru sdílnější by byli včelařští odborníci ( např. Ing. Čermák nebo Ing. Titěra ).

Včely krmičky VŽDY tvoří takové množství krmných kašiček jako v růstové fázi vývoje včelstva, tedy VÍCE než je potřeba v období nerůstovém. Na tomto principu je primárně založen mechanizmus spuštění rojové nálady. Vyplývá z něho to, že po dosažení vrcholu plodování, či zastavení ( zpomalení ) rozvoje, dochází ke tvorbě anatomických trubčic, čímž vzniká latentní rojová nálada ( anatomické trubčice jsou rojové včely... roj se skládá s více jak 80% z anatomických trubčic ). Při určitém počtu ( daným geny, vlastnostmi matky, poměry v úlu, klimatickými a vegetačními vlivy ) anatomické trubčice založí rojové matečníky, a tak začíná rojová nálada zjevná.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte.Václavek

Práve, že to poznám, som odpovedal tak ako som odpovedal. Veď takisto môže byť pravdou tvrdenie výskumníkov,ktorý tvrdia, že k rojová nálada prepuká preto, že v čase premnoženia mladých včiel vo včelstve chýba materská látka a mladé včely sa postupne menia na anatomické trúdice. Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

______________________________________________________________

Naprosto souhlasím s tím, že rojení není založeno na náhodě. Domnívám se, že anatomické trubčice jsou konečnou odpovědí na problematiku latentní rojové nálady. Dosažení vrcholu, po němž nevyhnutelně vzniká latentní rojová nálada, je náhodné? Naproti tomu to, jak podmínky ( genetické předpoklady, vlastnosti matky, interiér úlu, klimatické a vegetační vlivy ) konkrétně udají onu hranici vypuknutí zjevné rojové nálady, jasné není. Nicméně určitě to není založené na náhodě. Rozmnožování, jakožto dílčí fáze vývoje organismu, nikdy není řízeno schody okolnostmi. To by byla vážná evoluční chyba.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu