77684

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (88.103.157.154) --- 12. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem

Honza:
... že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ....
-----
Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné - stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně včelaření.

Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva. Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní neexistuje.
A asi žádná 100% protirojová metoda.

Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.

Já to časem řešil, ale ne 100%:

- dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
- dost trubčiny
- matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za rojením byla evidentně moje chyba.
- když je čas tak tvořit oddělky a včas.
- a pak je třeba spojovat.
- a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď měnit.

I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o rojení a oddělcích tam bylo dost.
Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď přijde rozuzlení a pointa. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 13. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 20:53:35
> ----------------------------------------
> Honza:
> .. že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě
> rojit, ....
> -----
> Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné -
> stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně
> včelaření.
>
> Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva.
> Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní
> neexistuje.
> A asi žádná 100% protirojová metoda.
>
> Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.
>
> Já to časem řešil, ale ne 100%:
>
> - dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
> - dost trubčiny
> - matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za
> rojením byla evidentně moje chyba.
> - když je čas tak tvořit oddělky a včas.
> - a pak je třeba spojovat.
> - a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal
> svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď
> měnit.
>
> I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o
> rojení a oddělcích tam bylo dost.
> Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí
> a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
> SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text
> musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď
> přijde rozuzlení a pointa. :-))
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (212.77.163.102) --- 13. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu
Pepan
------------
To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na včelnici. Třeba na 10 včelstev.
Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10 včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné udržet rojení na malém zlomku.
Ale rád si to nechám vyvrátit.

Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá. A ven s ní. Ať si letí. :-)

Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro mě svátek.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 13. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 14:33:59
> ----------------------------------------
> ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom
> roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr
> menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče
> pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k
> dalšímu chovu
> Pepan
> ------------
> To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
> Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na
> včelnici. Třeba na 10 včelstev.
> Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10
> včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné
> udržet rojení na malém zlomku.
> Ale rád si to nechám vyvrátit.
>
> Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s
> jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá.
> A ven s ní. Ať si letí. :-)
>
> Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro
> mě svátek.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz- polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno aký má vek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 13. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

JÁ VÍM ŽE MATKY SE NEROJÍ ALE VČELSTVO ,AVŠAK JE TO BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ TERMÍN VE SMYSLU ROJIVOSTI
Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější Problém proč tomu tak je nechám vám výskumníkům. Pak s tímto faktorem počítám v chovu a snižuji si tak rojivost a zvyšuji výnos. Proč tomu tak je je mi celkem jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 17:54:15
> ----------------------------------------
> Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v
> prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny.
> jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.
>
> Pepan
>
> Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz-
> polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už
> povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa
> snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju
> chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno
> aký má vek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější

Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý rok 80 až 90%.

V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1 ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás, lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 14. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Pán Turšány nepíšete o jaké matky jde jestli jsou to matky z vlastního chovu své vlastní ustálené linie, nebo matky odchované z nějakých nakoupených chovů a zvláště jednalo li by se o potomstva od matek F1. Je to dost důležité ALe nic si s toho nedělejte mě se také rojí . Já také netvrdím , že jsem nějak moc úspěšný v bránění se rojům. Jsou léta kdy beru roj s povděkem a jsou roky kdy nestačí stromy v zahradě. Co je však zajímavé 3 zahrady ode mne je kolega s 12 včelstvy, a u něj je to právě naopak mu se to rojí jak o závod a já nic. Na druhý já nemám čas ani ze stromů slézat a on by rád nějaký ten roj. Ty návody jak bojovat proti rojení jsou jen nespolehlivá snůška pozorování daná pro určitý kraj a způsob včelaření
Jistá pravidle se tady pak objevují a mohou se prolínat. Je však rozdíl mezi matkami rojovými a z rojivých včel a to dosti podstatný. Rojová matka může být z nerojivého včelstva Ale z rojivého včelstva si matka pravděpodobně ponese tu vlastnost dále do dalších generací. Zrovna tak potomstvo v druhé generaci po F 1 pokud se nedělá negativní selekce může být spolehlivě rojivé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 20:44:49
> ----------------------------------------
> Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a
> včelstvo je také útočnější
>
> Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám
> podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
> Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných
> včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý
> rok 80 až 90%.
>
> V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1
> ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v
> komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z
> agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To
> je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
> Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás,
> lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že
> teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec
> budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Joska (82.100.12.131) --- 15. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Docela žasnu nad tím že měníte matky z 90% každý rok.No nezlobte se na mne zabývám se chovem matek cirka 20 let a zdá se mi to trošku zbytečné.Pokud nepočítám rok narození matky tak měním kvalitní matku v jejím druhém roce v podletí,což znamená rok narození nepočítám a pak mi matka slouží dvě sezony a v druhé sezoně je rabována.A musím konstatovat že kvalitní matka má po celé období svého dvouapůlletého života stejnou kvalitu.Samozřejmě že malé procento matek je třeba vyměnit dříve z nějakého důvodu a samozřejmě se ani rojení nevyhnu.No měnit každý rok v mém případě 50 matek to asi není to pavé.Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem

Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Inseminované matky chovám jen ve skleněných úlech, abych je měl pořád pod kontrolou.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu