78385

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)

Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference

jkala --- 15. 7. 2003
Re: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
Věcná debata ve mně vyvolala vzpomínku ( asi z roku 1955?): Mezi letní ranní povinnosti dětí na hájovně patřilo nanosit vodu do napáječky pro včeličky. Byl to nádherně vyřezávaný dřevěný domeček, voda se lila do komína. Z domečku kapala voda na šikmé prkno s klikatou drážkou ( to bylo jako cestička od domečku). Od domečku vedl řemínek k rybníčku ( to nemusel být rybníček, ale skleněná hladina mohla být sklo tavidla). Za rybníčkem řemínek pokračoval přes kladku ve tvaru mlýnského kola a jako protizávaží řemínek končil kamenem se zapuštěným železným okem. Tavidlo ( rybník ) mělo zepředu železnou kliku, kterou se ( asi ) otáčením lisovalo tavené voští v tavidle. Kam odtékal vosk, či jiné detaily vůbec nevím. Dokonce ani nemohu tvrdit, že to bylo otočné sluneční tavidlo! Spodní konec prkna s klikatou drážkou končil u záhonu nějakých vysokých, silně vonících kytek - asi nějaká léčivka, která se pak sušila v blízkém altánu. Technický popis si samozřejmě domýšlím z kusých vzpomínek až teď, tehdy jsem jen vůbec nechápal, proč jsem musel nosit vodu tak dlouho, dokud kamenné závaží neklaplo na druhý kámen, který byl zapuštěn v zemi. Vody se muselo nanosit tak asi 10 litrů ( odhaduji ). A na jaře, když byl ještě sníh se dovnitř domečku někdy dávala petrolejka stažená na malinký plamínek ( s petrolejkou se chodilo v pět hodin ráno za tmy do chléva a večer se zas sebrala včeličkám z napaječky, aby se při jejím světle mohlo v chlívě vykydat, podestlat a založit dobytku na noc ). To bych teď s určitostí tvrdil, že petrolejka přes den ohřívala vodu pro napaječku. Těsně po II. sv. válce to údajně vyrobil ruský? ( ukrajinský ?) voják. Zbyla mi z toho jen mlhavá vzpomínka ( byly mi asi 4 roky) a na chalupě mám vyřezávanou hlavu lišky a jezevčíka ve stejném stylu ( věřím, že od stejného řezbáře). Pepa Kala tak, že tavidlo bylo otočně posazené na tyči, na ní byla velká řemenice Pokusím se ten článek najít a poslat to do ftp archivu konference. S pozdravem Lněnička > Ještě jeden dotaz prosím: je vhodné si k tomu pořídit > nějaký stojánek nebo to stačí položit někam na slunce? > > -- > s pozdravem > Aleš Tošovský > > --- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 5.7.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3457

Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma

Klikněte sem pro nápovědu

Jméno:		E-mail:
Téma:
Příspěvek:
	Heslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.