- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: fery
Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho včelstva
minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase předpokládá
totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20 kilo
medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo zásob
včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
nástavkovým velkým česnem.
Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila nebo
maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly i
u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové krmítko.
Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní pokusy,
kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké, takže
včely přírodní snůšku nevyužily.
R. Polášek
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35043
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |