76392

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim (94.113.107.67) --- 7. 7. 2009
Očka nástavků

Dobrý den,
poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat jejich velikost?
Děkuji R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(90.178.157.91) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

no očka se vykašli ,jsou stejně dobrý jak k ničemu,ale máš- li čas si hrát na vrátnýho...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jirka (85.71.46.60) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

o jaký úl se jedná?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 8. 7. 2009
Re: O?ka n?stavk?

Proto neexistuje žádná dobrá rada jedni je doporučují druzí zavrhují.Jedni je mají otevřeny všechny po celý rok, druzí je mají uzavíratelná. Stačí si vybrat
Některé včelstva přes očka zapráskají medník pylem , jiná ne a každým rokem je to jinak. prý jsou nutná kvůli zimnímu větrání aby v úlu nebyla plíseň a přesto v některých je i v létě. očka neočka. Je to jedno z věčných témat pro naši diskusi ktré nikdo nerozřeší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> Datum: 08.7.2009 08:58:00
> ----------------------------------------
> o jaký úl se jedná?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 7. 2009
Re: O?ka n?stavk?

ještě jedna poznámka
Při rozšiřování podstavováním nimi mohou ven trubci a to je snad jediná nesporná přednost

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> Datum: 08.7.2009 09:18:11
> ----------------------------------------
> Proto neexistuje žádná dobrá rada jedni je doporučují druzí zavrhují.Jedni je
> mají otevřeny všechny po celý rok, druzí je mají uzavíratelná. Stačí si vybrat
> Některé včelstva přes očka zapráskají medník pylem , jiná ne a každým rokem je
> to jinak. prý jsou nutná kvůli zimnímu větrání aby v úlu nebyla plíseň a přesto
> v některých je i v létě. očka neočka. Je to jedno z věčných témat pro naši
> diskusi ktré nikdo nerozřeší.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> > Datum: 08.7.2009 08:58:00
> > ----------------------------------------
> > o jaký úl se jedná?
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 8. 7. 2009
rozhovor v rozhlasu

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3

A.B.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 8. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu

Doplňuji předchozí zprávu o tyto informace webeditorky Českého rozhlasu
Brno:
1) V sestřihu pořadu rozhovoru s př. Janem Dvořákem je konstatováno, že
pokračování rozhovoru bude vysíláno 10.7.2009. Přítel Dvořák však odmítl
znovu do rozhlasu přijít, proto žádné pokračování nebude.
2) Dodatečně je možné si přes internet poslechnout rozhovor s učitelem
včelařství př. Liborem Hanouskem v pořadu "Jak na tom jsme?" z 17.5.2009 na
adrese:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=4152
(tam vyhledat odkaz na 17.5.2009)
A.B.

-----Original Message-----
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:34 AM
Subject: rozhovor v rozhlasu

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (88.103.157.154) --- 9. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
---------------------------
S tím Langstrothem to trefil, těch 6cm za to nestálo :-))
LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.

Dnes jsme koukal jak jedny vystavěly nad plodištěm nástavek 45*13,7, většinou bez mezistěny. Překvapilo mě, že asi tak 70% dělničiny. Dole v plodišti 45*30 jsou jen 2 rámky trubčiny. Stavěly to asi 3 týdny, tedy už 14 dní odhaduji staví dělničinu. Přitom je momentálně snůška. A i když je dole vysoké plodiště, nejen trubčina ale i z části dělničina je zakladena.
Co jsem koukal včera jinde, kde mám stavební normálně v nástavkách 24cm, většinou na krajích, tak tam stavěly trubčinu a moc dělničiny jsem neviděl.

Napadá mě, že tady staví v místě, kde by normálně začaly na jaře plodovat. Tedy nad plodovým hnízdem. A tam je moc trubčiny na jaře na škodu.

Jsem zvědav jak jsou na tom jinde s NN. Začínám s nimi a tak je dávám porůznu na různé pozice mezi vysoké nástavky stavět. Tenhle je první co jsem viděl skoro celý postavený.

Je tady ještě někdo kdo to zkouší bez mezistěn? jaký má poměr T a D?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(213.29.160.115) --- 9. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Stonjek (213.151.87.2) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet. Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright - zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou letech pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není dobré se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se mohu zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár let pokoumat. Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

> R. Stonjek
> ... Kupodivu také ubylo rekordních výnosů
> ... Chce to ještě pár let pokoumat.

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 11:55 AM
Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv
tuto
> metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících
> dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.
> Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright -
> zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to
> pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody
není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu
významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem
> příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou
letech
> pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už
> s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je
> vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale
> zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje
> včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto
> žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez
> LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat
> pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není
dobré
> se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na
> výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se
mohu
> zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár

> let pokoumat. Zdraví

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí

______________________________________________________________


No právě! Experimentální ověření ( nezávislým institutem ) stále chybí. Jenže kdo by se toho zhostil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce.

______________________________________________________________

Možná ano, možná ne ( to je otázka pro biology, nikoliv včelaře ). Osobně se přikláním k názoru, že princip metody souvisí především s fyziologií včelstev ( potvrzovalo by to teorii fyziologických trubčic, kterou považuji za nejlepší teorii rojové nálady ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.

______________________________________________________________

To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

>To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může? S pozdravem M. Václavek<
-----------------------------------------------------------
Za to může síla nezvyku. Včelaři si navykli s vynálezem mezistěny a bylo to dlouhodobým trendem, nutit včely produkovat pouze delničí stavbu. Trubci byli pro ně darmožrouti. Někteří včelaři trubce za darmožrouty považují stále. Jiní včelaři se bojí nechat včely chovat trubce nekontrolovaně, jsou přece atraktantem pro roztoče. Ti ostatní zatím zkouší co to udělá. Potřebují staronové zkušenosti strávit a proto se z opatrnosti zatím nevyjadřují. To není otázka jedné nebo dvou sezón. To je o dlouhodobé zkušenosti. Je nás ale stále více, kteří ponecháváme na včelách samých, kolik trubců si vychovají. Když vytáčíme med, ometeme z medných plástů trubce a točíme. (Chov včel bez mateří mřížky). Ometeme trubce, to berte jako nadsázku, na medných plástech nejsou pouze trubci, jsou tam samozřejmě i včely. Svobodu v rozhodnutí, kolik trubců si včely odchovají ponechávám včelám od roku 1985 na až deseti stavebních rámcích 42 x 17 v úlové sestavě. Mohu potvrdit, že metoda, která byla nazvána včelaři LBV funguje. Nečekejme ale stoprocentní úspěšnost. Včely nám vždy nějaký roj čas od času připraví. Porovnávat výnosy medu, to lze dosti těžko. To záleží na nárůstu zkušeností včelaře, na změnách snůškových pdmínek v krajině a i jiných faktorech např. zdravotní stav včelstev nebo věku a zdravotním stavu včelaře. V letech 1974 - 1980 to bylo dle mých zkušeností přibližně 10 - 15 kg, 1980 - 1985 asi 20 kg 1985 - 1995 30 - 40 kg na včelstvo tak jak narůstaly zkušenosti a jak se mněnily snůškové podmínky ovlivněné odkolektivizováním zemědělské výroby. V současnosti se výnosy pohybují mezi 50 - 70 kg na včelstvo. V roce 2003 byl rekord 107 kg. V rámci objektivity by bylo nutno porovnat metodu v několika skupinách včelařů v různých oblastech ve stejném čase. Tak směle do toho. Nehlaste se všichni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Čermák K. (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

A to je právě omyl. Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst. Tedy není to univerzální princip platný vždy! Něco
málo více k tomu si můžete přečíst na mém webu vigorbee.cz v článečku o
evoluci včel. V tom udělali L+B+V chybu a jejich rozsáhlé zdůvodnění
principu protirojové metody je na vodě, a mají tam i další, a banální
chyby (např. neznalost míry příbuznosti mezi včelami). Ale nechci vás
praktické včelaře zatěžovat teoretickými věcmi. S praktickou stránkou
metody to totiž stejně ani nesouvisí, resp. nevysvětluje její princip.
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> ... Jinak princip metody není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Přiznám se, že jsem teorii sobeckého genu nečetl, ne že bych nechtěl, ale nikde jsem jí po knihovnách nesehnal. Teď když jsem zjistil, že jeden z mých kolegů v práci studuje dálkově PF v Praze, tak jsem ho poprosil aby mě jí sehnal. Slíbil si jí vypůjčit v univerzitní knihovně, tak uvidím. Každopádně byl překvapen, že o tom něco málo vím. Na uvedené fakultě se o ní studenti učí, tak to asi tak velký propadák nebude!!!Ale běžným včelařům jako jsem i já je tohle všechno úplně jedno to ať si vyřídí vědátoři mezi sebou. Nás zajímá pouze zda LBV funguje, nebo ne. No a těch spokojených je nějak podezřele hodně a "experimentální ověření" v podstatě nikoho nezajímá. Všechno chce svůj čas a met. LBV tak na zrání potřebuje alespoň 3 roky a z toho 2 silně rojivé! Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Čermák K. (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Propadák to jistě není, ale jako je to u každé teorie - nedá se slepě
použít na vše. A právě u včely je to omezení, že tam nepasuje, aspoň ne
podle představ autorů.
Experimentální ověření by mělo zajímat v první řadě autory "nové"
teorie, tedy jako klasický srovnávací pokus, tj. proti kontrole. A to
neudělali. Tak by se ukázala účinnost metody chovu trubců proti
rojivosti, tedy jak je vysoká. Odhaduji, že nemůže být za každých
okolností 100 %-ní, jak doložil např. p. Křapka. Správně uvádíte, že je
třeba ji zkoušet v různých letech, tedy i v silně rojivých... A i když
toto bude jasnější, ptám se - potřebujeme k tomu tu nepřehlednou,
nejasnou teorii, i s chybami?
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek
______________________________________________________________

Můj vztah k LBV metodě nadbytku trubců prodělává vývoj. Už od počátku jsem byl přesvědčen, že opravdu funguje, ale byl jsem skeptický vůči její údajné vysoké účinnosti. Vloni a zejména letos jsem ji vyzkoušel a byl jsem mile potěšen. Ještě před začátkem letošní sezóny jsem plánoval místo stavebních rámků použít tzv. trubčí nástavky, avšak to jsem nezrealizoval a realizovat nebudu. Usoudil jsem, že by to ve svém důsledku mohlo přinést nevykompenzovatelné komplikace. Tento postup by byl přímo v rozporu s metodou LBV ( trubčina musí být mezi plásty s dělničím plodem! )

Na LBV metodě mi vadilo především její skoro nulová návaznost na můj systém včelaření, především z hlediska kombi-včelaření ( produkční včelstvo + oddělek... nedostatek materiálu na jeho tvorbu ). Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému:

Metodu LBV ze začátku jara nedodržím... při jívách nebo třešní ( podle síly včelstev ) vložím nanejvýš 2 stavební rámky ( NN-míra ). Začátkem jara ( rozkvět třešní ) začnu s chovem matek, abych měl ještě před nástupem rojového období přichystané matečníky ( matky ) na tvorbu oddělků. Včelstva nechám vyzrát do latentní rojové nálady - znamení: včely stavějí rojové misky ( podle síly včelstva a jeho vývoje tato fáze nastává někdy krátce před, či až za květu řepky = 2-4 týdny od začátku jara ). V tomto stavu provedu odběr: 4 plásty se zavíčkovaným plodem, které nahradím stavebními rámky, čímž včelstva ,,zmladím,, a nastartuji LBV.

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů ) a pojištění výstavby a zakladení trubčího díla ( včely v latentní rojové náladě po trubcích přímo prahnou ). Jako úskalí této metody spatřuji problematiku raného chovu matek a riziko prošvihnutí správného termínu odběru s následným vznikem rojové nálady.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Čermák K.:>Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst.<
...............
Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do úzkých?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Čermák K. (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu. Zajisté i u včel se uplatňují, ale
jinými formami, a v menší míře...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do
> úzkých?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

K.Čermák:>Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu.<
............
No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?

"Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

A je to nějak důležité v tuto chvíly?
............
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695)

>Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 13.7.2009 08:15:49
> ----------------------------------------
> Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Čermák K. (e-mailem) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

To by bylo na delší vysvětlování, na to teď nemám čas.
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?
>
> "Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede
> uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické
> jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to
> jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
trestik (e-mailem) --- 15. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu - LBV

Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.

...
> LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

>Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.<
------------------------------------------------------------
To záleží na úhlu pohledu. Včely, ty to vědí již dávno. Ale mnozí včelaři ne. Mnozí včelaři ještě dnes považují trubce ve včelstvu za něco nepatřičného. Proto v jejích včelstvech včely pro stavbu trubčiny prostor doslova kradou. Zveřejněná "metoda LBV" vlastně není o včelách a trubcích, ale o včelařích. I když to nebylo záměrem autorů. Zveřejnění metody můžeme přirovnat ke kameni hozenému autory do naší poklidné bažinky, který rozčeřil hladinu. Starým zajetým praktikům to nic neřekne. Ti již mají své názory vytříbené a nikdo je nebude poučovat. Snad ti mladší si uvědomí, že ne vše co se od starých praktiků učí jako dogma je to pravé ořechové. Abych ale starým praktikům nekřivdil. Jako malý kluk jsem díky svému otci poznal dva, kteří včelstvům nechávali trubčinu stavět i když za to sklízeli posměšky od těch, kteří v té době razili nejnovější Sovětské zkušenosti. To je ale stará známá daň za vlastní názor. A tak můžeme jen počkat, až to přijde z Ameriky. Jako třeba "Zebrování". To potom bude díra do světa .... :-))
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 16. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu - LBV

Již ten název nadbytek trubců je zavádějící včelstvo bude mít trubců jen tolik kolik uzná samo za vhodné. Celá tato teorie vychází z představy že trubci jsou darmožrouti a proto celá staletí jejich počet někteří s chovatelů jejich počty silně omezovaly a dnes trpí představou o jejich nadbytečnosti. Skuste dát do nástavku slabšího včelstva deset stavebních rámků a možná nebudete mít ani jeden s trubčinou. A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze považovat konec omezování trubčiny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 15.7.2009 21:48:22
> ----------------------------------------
> Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
> nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
> rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
> trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
> mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
> než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
> předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
> natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
> blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
> J.T.
>
> ...
> > LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
> ...
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu - LBV

A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V
> životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když
> dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze
> považovat konec omezování trubčiny.

Pravda je ze, nekdy to byva namichane s delnicinou ale nekdy ne. Zdrejme to neco o vcelstvu vypovida - sila apod.

Mam vcelstva co si postavily 4 ramky trubciny 39x24 a zakladly. A mozna by si postavily jeste vice, kdo vi. Je to pak pri proletech paradni hukot. A mel jse taky vcelstvo co vystavelo trubcinu a chovalo minimum trubcu, ramky zustaly prazdne - jakoby na neco cekaly - tam jsem nechapal. Silne vcelstvo. Najare nazebrovane.

Kazdopadne si take myslim ze o nejaky rizeny nadbytek nejde, jen dostanou prilezitost at si delaj co umi. Jak si muzem myslet ze je donutime delat vic trubcu nez oni samy chteji??

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 16. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

"př. Třeštík"
S tím naprosto souhlasím.
Mnozí včelaři si poprvé zkusili včelařit skoro přirozeným způsobem vedení včelstva a diví se tomu, že to funguje. LBV je jen plamenný projev bez ověřených faktů a souvislostí, ale měla ve smyslu provokace přínos. Lidé více věří senzaci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (85.132.159.232) --- 18. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě

____________________________________________________________

Jedná se o nadbytek vůči početnímu stavu trubců ( respektive trubčího plodu ), který ještě není schopen v dostatečné míře odčerpat přebytky krmných kašiček, a tak předejít vzniku rojové nálady. Jak velký je tento kritický počet, to nevím. Zřejmě jde o individuální záležitost.
Rozhodně 10 000 buněk trubčího plodu je nadkritický u všech běžných včelstev. Zcela pochybuji, že by se v přírodě nalezlo včelstvo, které by samo od sebe chovalo taková kvanta trubčiny, jako včelstva vedená LBV metodou nadbytků trubců.

LBV metoda není založena na nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva stavební rámky nesmějí být vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků 42x17 ( každé včelstvo ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte vychytávat správnou chvíli, nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a zakladením. Stavba trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez mezistěn ), či krycí stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.

Podle mé teoretické interpretace účinku LBV metody je dílčí počet trubčích larev, protože ty jsou hlavními odběrateli krmných kašiček. Mladí trubci také konzumují kašičky, ale v daleko menším množství. Starší trubci se krmí výhradně medem ( nijak významné množství ), což nemá protirojový účinek. Vypočítal jsem, že při aplikaci LBV metody se zvýší spotřeba kačiček +/- o 60%, což je značné.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Vorja (78.108.145.2) --- 18. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

LBV metoda není založena na nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva stavební rámky nesmějí být vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků 42x17 ( každé včelstvo ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte vychytávat správnou chvíli, nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a zakladením. Stavba trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez mezistěn ), či krycí stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Také je to po dvouleté aplikaci metody LBV můj názor, že je to metoda přinucení včelstev chovat nadbytek trubců. Je to ale správné?
Navržená metoda LBV byla ověřena autory v oblast i a době dobrých snůškových podmínek. Tyto podmínky však nejsou stejné v různých částech naší republiky. Pokud jsou včelstva silná, trvalá ( nebo téměř trvalá ) snůška, pak se metoda LBV jistě projeví kladně. V horších snůškových podmínkách, kde nelze normálním způsobem docílit silná včelstva, je její plošné nasazení spíše kontraproduktivní.
Proto se domnívám, že je potřeba provést odborné ověření pro různé snůškové podmínky a sílu včelstev, vyhodnotit výsledky a předložit upřesňující doporučení široké včelařské veřejnosti. Je nejvyšší čas pro naplánovaní této akce. Nebo to raději necháme včelařícím včelařům, aby byli sami sobě výzkumáky? Snad nám může něco napovědět i ohlas na tuto metodu v cizině.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Do loňska jsem s polohou oček laboroval, letos jsem s tím přestal a po celý rok nechávám otevřená očka ve spodních 3 NN ( u oddělků jen 1-2 očka ). Tím nelze nic zkazit. Otevírání horních oček může přinést komplikace ( pokud to považujete za komplikace ) v podobě přecházení plodového tělesa do horních pater spolu s jejich zanášením pylem, ale především(!) vede k opouštění hlavního česna.

Co se týče větrání, nejvíce se mi osvědčilo větrání drátěným dnem v kombinaci se stropním větráním přes větrací vložky ( vlastní provedení ). Zajímavé je, že tento systém podporuje ukládání medu do horních nástavků ( logické: při mém provedení vznikají u stropu úlů ideální podmínky ke zrání a zahušťování sladiny ... teplo a odvod vodních par ). Dnes jdu dokončovat očková krmítka. V současnosti vyvíjím metodu léčení kyselinou mravenčí přes očka. Takže očka jsou pro mě nemalým plusem.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

PS

Výsledky 2. léčení HCOOH provedeného 4.7. metodou kapesníků:
P1: 71 roztočů/den, P2(o 1/3 slabší než P1)!: 182 roztočů/den
Oddělky: O1+O2: 9 roztočů/den, O3+O4: 0 roztočů/den

Pro zájemce v pátek pošlu fotodokumentaci mého větracího systému a očkových krmítek.
Email: klub.rv/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim (82.142.122.161) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

mám Langstry.

R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Mám 3/4 langstroth. Spodní tři nástavky jsou plodiště a očka po celý rok otevřená. Čtvrté až sedmé nástavky jsou medníkové a očka zavřená, aby tam nenosily pyl. Pokud nechám na zimu ještě čtvrtý nástavek, očko je taky otevřené. Vše je bez problémů.
Tonda
>poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat jejich velikost?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim" <racer/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 07, 2009 10:31 PM
Subject: Očka nástavků


> Dobrý den,
> poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně
> včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat
> jejich velikost?
> Děkuji R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Antonín Podhájecký (77.48.21.122) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

To je jediné, co se nemá. Často měnit otevírání oček. Nejlépe je nechat po celý rok stejně. To už si ale musíte vybrat sám.
Tonda
>Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Není žádný důvod neměnit otevírání oček, pokud se to neděje každý týden a pokud je k tomu důvod

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim (82.142.122.161) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Díky za radu, má smysl si nějak hrát s těmi pozicemi krytky očka? Někde jsem slyšel, že někdy včely tu dírkovanou pozici krytky zalepí? A co ty další pozice (ovál a škvíra) mají nějaký speiální využití v průběhu roku?
Díky
R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(78.141.118.64) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Ja očka používam. Dokonca priemer 32 mm -takú som mal frézku- a podla mňa sú prínosom. V zime otvorené až na úplne horný nádstavok. V lete uzatvorené až na úplne spodný nádstavok. Ale otváram ich nad mriežkou - trúdi, ak použijem fóliu na oddelenie nadstavku - slúži ako letáč napr pri separácii matky pri rojovej nálade pri chove matiek a pod. Ak otvorím očko na medníku slúži na vetranie počas znášky atď.
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve třech až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso a je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
Zdravím JK

>R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka. Česno ve dnu úlu spíše potlačuji a jak
to tak vypadá, budu ho využívat málo. Teď, jak skončí snůška, ho budu kvůli
zlodějkám zavírat. Pro "hlavní česno", kterým včely nosí většinu medu, je
podle mně nejlepší místo okolo mateří mřížky, kvůli nošení pylu do medníku
po většinu doby spíše pod mateří mřížkou než nad. Jak jsem se nedávno díval,
česnem ve dnu mi teď včely prakticky ani nelétají, všechny létají rovnou do
nástavků. Jedině když bylo třeba odpařovat donesenou sladinu, seděly houfně
kolem česna ve dnu úlu a foukaly vzduch ven, zřejmě nasávaly horem a
vyfoukávaly spodem. Ostatně letos to vyšlo tak, že nade dnem je nástavek v
podstatě prázdných plástů, matka klade a včely vychovávají plod až v dalším
nástavku pod mřížkou. Létavkám se asi nechce "pěšky" přes prázdné plásty,
raději to berou "zkratkou" horem.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:22 PM
Subject: Re: Očka nástavků


> Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při
> respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s
> mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do
> medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve
> spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební
> rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku
> neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely
> stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají
> kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám
> celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v
> případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve
třech
> až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a
> velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a
> to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso
a
> je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po
> aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a
> též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý
> vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva
> nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
> Zdravím JK
>
> >R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
> Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
> Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro
> únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému
> otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v
> nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a
nechá
> se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely
> ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (88.103.157.154) --- 9. 7. 2009
Re: Očka nástavků

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka.
------------
Líný včelař povaleč včelaří i na 24 a 30 bez mřížky.
Ale je velmi závislý na dobré snůšce.

Na druhou stranu, pokud má včely dobře připravené - tedy přidal nějak matku, nebo jinak zajistzil její obměnu, tak má jedinou starost - odchovat matku a oddělek na přidání a zvládnout rojení. Jinak si včel kromě vytáčení a léčení nemusí všímat.

Jen jim bere přebytky. A doufá, aby byly veliké. :-))
------
A aby je mohl brát a nebyl v tom plod, nechává někdy v tuto dobu jen spodní očka, aby šla matka s plodem za kyslíkem. Někdy se to podaří:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(90.178.157.91) --- 9. 7. 2009
Re: Očka nástavků

mám i rámky výšky 24 cm, pár let to valím bez mřížek a bez oček,protože proto,a nemám žádnej problém,na teto míře se stejně nevyhnete práci s rámky....

letos na tom stanovišti zimovalo 9 oddělků na deseti r. 24X39,zatím 320 kg a 4 oddělky(spíš mladá včelstva na 2 N-20 r.),polovina matek letošní ročník šla do lípy,2N vystavěných souší na každém ,bez mřížky a oček, a stejně ta míra, to je fakt otřesný,není dobrá ani pro včelaře ani pro včely,ale pro rojaře

takže 35x42 plus 17,5x42

a pro ty co maj fakt pocit ,že to bez mřížky nejde,přidejte snad N mezistěn mezi plod a medník,kde používáte panenský souše

a stejně sem přesvědčenej ,že mřížka je zbytečnost a matky ju normálně oběhnou přes očko když na to přijde a kolikrát přišlo.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu